Jsou to zhruba dva měsíce, co jsme na OSLU psali o čelisti z moře u tchajwanských Peskadorských ostrovů, ze které se vyklubala daleko nejúplnější fosilie našich blízkých příbuzných, stále dost záhadných denisovanů. Teď už to ale neplatí.
Došlo k napínavému vývoji. Známá a přitom dost záhadná lebka s pohnutým osudem „Dragon Man,“ která byla v roce 2021 popsaná jako nový druh člověka Homo longi, je s největší pravděpodobností denisovanem, za něhož také bývala svého času považována. Znamená to, že je to druh z lidské linie, velmi blízký našemu druhu, který byl ještě nedávno známý jako úlomek kosti prstu z Denisovy jeskyně.
Lebku objevil v roce 1933 dělník při stavbě mostu přes řeku Sungari, poblíž dnešní megapole Charbinu v severovýchodní Číně. Dotyčné území tehdy okupovala japonská armáda a nálezce raději lebku ukryl ve studně. Veřejnost se o Dračím muži dozvěděla až v roce 2018. Pokud jde o její stáří, pochází ze středního pleistocénu, z doby před nejméně 146 tisíci let.
Zjišťovat příbuzenské vztahy u našich fosilních příbuzných není úplně jednoduché. Naštěstí může, zvlášť u mladších fosilií, nabídnout pomocnou ruku molekulární biologie. Qiaomei Fuová z Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology v Pekingu a její spolupracovníci vytáhli proteiny z kosti skalní Dračího muže, jedné z nejpevnějších kostí v těle a také získali mitochondriální DNA ze zubního kamene Dračího muže.
Zubní kámen přitom doposud nebyl považován za zdroj DNA, v souvislosti s tím, že je to bakteriální biofilm a nikoliv integrální součást těla. Nicméně, povedlo se a ukázalo se, že v případě Dračího muže zubní kámen uchoval DNA lépe než kosti. Jak se zdá, mohl by se do budoucna stát novým slibným zdrojem DNA u podobných fosilií.
Data získaná z lebky Dračího muže sice nejsou tak dobrá, jako kdybychom měli celou sekvenci genomu, ale i tak jsou výsledky poměrně jasné. Mitochondriální DNA a také aminokyseliny proteinů ukazují, že Dračí muž je denisovan. Není to sice stoprocentně jisté, ale zdá se, že se můžeme rozloučit s druhem Homo longi a těšit se z první známé víceméně kompletní lebky denisovana.
Video: DNA Study CONFIRMS 'Dragon Man' Skull from China is Denisovan!
Literatura
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí
Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Co prozradil nejstarší genom z lidské linie?
Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2016)
V Africe jsme nevznikli - kontroverzní pohled na počátky lidství
Autor: Josef Pazdera (20.06.2017)
Další hobit s opičími rysy anebo nový druh člověka
Autor: Josef Pazdera (11.04.2019)
Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet
Autor: Jaroslav Petr (09.12.2021)
Lidská varianta „genu řeči“ NOVA1 (skoro) rozmluvila myši
Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2025)
Záhadná čelist z moře u Tchaj-wanu se proměnila v nejlepší fosilii denisovana
Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2025)
Diskuze:
Chybějící odkaz
Pavel Kaňkovský,2025-06-24 09:30:21
V odkazovaném článku v Science jsou jen proteiny (a je tam mj. uvedeno, že ve skalní kosti a zubech žádnou DNA nenašli).
Extrakce DNA ze zubního kamene je ve skutečnosti popsána v jiném článku a to: Qiaomei Fu & al., Denisovan mitochondrial DNA from dental calculus of the >146,000-year-old Harbin cranium, Cell, 2025, https://doi.org/10.1016/j.cell.2025.05.040
Výsledek byl, jestli to dobře čtu, značně kontaminovaný moderní lidskou DNA, tak prováděli nějaká kouzla, jak z nalezených fragmentů vytřídit ty staré. Možnost, že by pocházely nikoli z toho, kdy měl ten zub v ústech, ale z toho, kdo byl zubem žvýkán, tam asi vůbec neřešili. Na druhou stranu asi není moc pravděpodobné, že by někdo trávil tolik času pojídáním jiných lidí, aby se DNA z této potravy významněji projevila v porovnání s jeho vlastní DNA.
lebka Dračího muže
Frantisek Zverina,2025-06-22 10:22:24
Děkuji, jen mi prosím řekněte, jakou metodou je možné rozlišit depozit DNA ze slin a z potravy při vzniku zubního kamene?
Re: lebka Dračího muže
F M,2025-06-22 12:28:51
Popravdě nevím, jen zkusím zapojit pár informací, snad to trochu začne dávat smysl.
Zubní kámen se používá k identifikaci běžně a prý je to dobrý zdroj i když bývá "zašuměn" mimo jiné i těmi zbytky potravy, ovšem to jde o mnohem mladší vzorky a úroveň šumu (s ohledem k dominantnímu zdroji).
Jaká je pravděpodobnost, že se někdo běžně živí druhem ze kterého máme tak málo pozůstatků? Musí to být běžně, aby byla alespoň nějaká šance, že se v tom kameni uloží a dochová alespoň nějaká (v poměru k majiteli chrupu), pokud nejde o kanibalismus.
Kdo by byl majitel a kde by byla jeho mDNA, jiný druh se hledal (ten hommo longi), sice to nebude 100%, ale i náznak by byla daleko větší senzace než toto, tak pochybuji, že by si to nechali pro sebe.
Pravděpodobnost existence jiného tak příbuzného druhu? To si myslím, že by se v nějakou podvětev, rozpadnutí toho druhu denisovanů mohlo časem vyvinout.
Teď to asi podstatnější. K plnému článku není přístup (druhý odkaz pod článkem), jen úvod a nějaké doplňky (materiál, metody, a nějaké komentáře). Celé jsem to nečetl (ty doplňky), jen zhruba proletěl, klíčová slova (plak, zubní kámen a podobně) jde vyhledal a nenašel, pro jistotu jsem se snažil pročíst oblasti okolo teeth a dentine.
Vzalo se několik vzorků kosti a "dentinu" (což není zubní kámen), o plaku a zubním kameni jsem nic nenašel. Buď se to v článku řeší zvlášť, nebo je to paralelní výzkum, ovšem již tento článek konstatuje tu denisovanost.
Je zde možnost (asi i pravděpodobná), že ten plak je tam (byť byl užitečný) přidán/byl vyzvednut kvůli zvýšení popularity, sledovanosti případně až dodatečně.
Re: Re: lebka Dračího muže
Vojta Ondříček,2025-06-22 16:08:05
Myslím, že DNA starých nálezů (nezkamenělých) se získává ze zubní dřeně, určitě ne ze zubní sklonoviny. Sklovina zubu chrání zubní dřeň před kontaminací materiálu ve kterém se mrtvola nacházela.
Re: Re: Re: lebka Dračího muže
F M,2025-06-22 22:45:41
Ono v těch odkazech je dost odkazů na jiné práce a jsou tam i na na získávání DNA (mDNA) přímo ze skloviny (tam trošku usuzuji, že by ten kámen mohl být obsažen).
Konkrétně pro ten zubní kámen "calculus" to stačí dát googlu a vyjede toho spousty, třeba s DNA, nebo archeology a podobně.
Popravdě jsem toto nevěděl, ty základní mechanismy, pravděpodobnost, "sílu signálu" jsem sice usuzoval, ale před odpovědí, aby nebyla úplně obecná, jsem si to radši pro/na/šel.
Tedy ta dřeň se používá, otázka zní jak se dochovává, přece jenom má blíže (je?) k měkké tkáni.
Ještě drobnost. To označení longi nebylo myšleno jako nový druh, ale jen jako "parkovací" prozatímní název do doby než se ta lebka na základu výzkumu zařadí. Tedy alespoň to tak vyznělo v těch odbornějších textech.
lebka Dračího muže
Frantisek Zverina,2025-06-20 17:47:37
Trochu skeptická otázka: Nebyla nalezena DNA denisovanů v zubním kameni proto, že Dračí muž je pojídal?
Re: lebka Dračího muže
Jamezzz Jamezzz,2025-06-21 04:18:08
To bylo první, co mě napadlo při čtení článku! Díky, že jste to tu zmínil a těším se na odpověď Erudovaných.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
