V roce 2019 jsme psali o zvláštním jevu v Antarktidě, který detekoval pozoruhodný experiment ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna). Jde o soustavu přístrojů na balonech vysoko nad Antarktidou, určenou k detekci rádiových vln generovaných částicemi kosmického záření, co zasáhnou atmosféru. ANITA ale detekuje něco mnohem tajuplnějšího.
ANITA detekuje divné rádiové signály, které jako by přicházely zpod horizontu. To je orientace rádiových vln, jakou údajně nelze vysvětlit soudobou částicovou fyzikou. Podle týmu experimentu ANITA (Pierre Auger Collaboration) by to mohla být stopa doposud neznámých částic nebo interakcí, pokud to celé není nějaká chyba. Zní to velmi zajímavě, ale samozřejmě je na místě zdrženlivost. V minulých letech jsme byli svědky omylů v antarktické fyzice a ta vzpomínka je stále živá.
Jak říká astrofyzička Stephanie Wissel z Penn State, rádiové vlny, které detekovali, přicházejí pod doopravdy strmým úhlem. Podle jejich výpočtů tento anomální signál musel před detekcí experimentem ANITA projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat.
Wisselová nad tím kroutí hlavou a potvrzuje, že pro tyto anomálie nemají rozumné vysvětlení. Je expertkou na neutrina a prý jsou s kolegy přesvědčeni, že neutrina to určitě nejsou. Povaha signálů, především pokud jde o jejich úhel, neodpovídá modelům o neutrinech.
Ve hře je samozřejmě možnost, že jde o nějaké bezděčné pozemské signály. I takové trapasy už astrofyzika zažila. Vědci mrkli na další experimenty, jestli nechytily něco podobného, například IceCube nebo Pierre Auger Observatory. Potíž je, že tam nedetekovali nic, co by s touto záležitostí souviselo. Proto označili detekovaný rádiový signál jako anomální.
Signály detekované experimentem ANITA příliš neodpovídají standardní fyzice. Podle některých teorií, co se pohotově vyrojily, by mohlo jít o temnou hmotu. Absence signálů IceCube na Pierre Auger Observatory každopádně zúžila okruh možností.
Vědci Penn State už téměř desetiletí stavějí detektory, s nimiž analyzují signály neutrin. Wisselová s kolegy momentálně navrhují ještě větší a lepší detektor PUEO (Payload for Ultrahigh Energy Observations). Měl by poskytnout ještě citlivější detekce. Jak Wisselová doufá, PUEO by mohlo více osvětlit, co jsou anomální signály zač.
Video: Launch of the ANITA-4 NASA balloon experiment in Antarctica
Literatura
Jak změřit nezměřitelné
Autor: Dagmar Gregorová (26.09.2010)
Extrémní neutrino poprvé vystopováno mimo Mléčnou dráhu
Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2016)
Záhada vyřešena: Zdrojem extrémně energetických neutrin jsou blazary
Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2018)
Záhadné částice vylétající z antarktického ledu by mohly otřást fyzikou
Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2018)
Fotony a neutrina kosmického záření extrémně vysokých energií
Autor: Vladimír Wagner (04.09.2024)
Inflace ve vesmíru: Co nám říkají nejnovější teorie a pozorování o počátku času?
Autor: Viktor Lošťák (22.05.2025)
Diskuze:
Aha
Ludvík Urban,2025-06-17 09:29:33
Další čtení odjinud vrhá více světla.
Tak ono jde o neutrina a ne nějaké "vysílání" nebo co.
Že by šlo i nějaký intenzivní bodový zdroj, je velmi málo pravděpodobné, protože to IceCube neviděl.
Slovo "neviděl" je na místě, protože jde jen o DVĚ události, tedy jen DVĚ neutrina.Od té doby ani mrk.
Zajímavý způsob jak vytřískat citace z pravděpodobné zvláštnosti detektoru.
https://icecube.wisc.edu/news/research/2020/01/icecube-rules-out-last-standard-model-explanation-of-anita-anomalous-neutrino-events/
Re: Aha
F M,2025-06-18 01:14:29
Přesněji o 2 za prvního běhu a jedno za druhého. V té práci pod článkem se zabývají simulací a výpočtem předpokládaných záchytů v Pierra Augera, také jim tam vychází, že by jich mělo být více, nižší desítky a ono unko. Kromě chyby v detektoru, postupu mě ještě napadá nějaká místní anomálie, zdroj. Ono jde o rádiový signál který vzniká v ledu a měl by směřovat směrem nahoru. Jenže to jednoznačné stanovení hlavně směru (nahoru dolů), ale tuším ani úhlu není tak úplně jednoduché a myslím ani jisté. Listr by řekl, že se jim do obvodů míchá signál z pračky.
Není nutné ohýbat fyziku
Karol Kos jr.,2025-06-16 13:06:36
Klasické šíření radiového signálu pomocí ionosférického odrazu může docela dobře vysvětlovat původ.
Tady je odkaz na příslušný obrázek z wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ionosf%C3%A9ra#/media/Soubor:Ionospheric_reflection.svg
Re: Není nutné ohýbat fyziku
Florian Stanislav,2025-06-16 15:24:59
Odraz z ionosféry k zemi má opačný směr než od Antarktidy k balonům, o čemž je článek.
Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku
Vojtěch Kocián,2025-06-16 16:00:47
Rádiové vlny se neodráží jen od ionosféry, ale i od povrchu. S trochou štěstí se dají zachytit i po několika odrazech. Pravda, antarktický sníh a led nejsou úplně ideální odražeče (oproti, řekněme, povrchu oceánu), ale pro některé frekvence by to fungovat mohlo.
Re: Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku
Vít Výmola,2025-06-16 19:52:59
Takovéto možnosti výzkumníci samozřejmě znají a prověřovali to. Odražený signál má například jinou polarizaci, což se měřilo. Dále, antény byly směrové, takže se dalo určit, odkud signály přichází, atd. Viz zdrojové články.
Re: Re: Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku
Franta Vejvoda,2025-06-16 22:53:19
Máme jistý směr z pod ledu i silnou horizontální polarizaci, nevidí nás IceCube, ani Pierre Auger, pršíme vzhůru.
Když se budete rádi bát a použijete Occamovu břitvu pro nejjednodušší vysvětlení, tak se pod ledem schovává zdroj v podobě reaktoru oné aztécko-egyptsko-kambodžské pyramidy, alias predátořího kosmoletu, kde pár kožovitých vajec čeká na hostitele, aby mohla začít lovecká sezóna. Baf!
Anebo, jak jsem psal panu J P77, odhalíte něco, co vás nesežere, co sami nesežerete, ale užijete si spoustu legrace!
Re: význam
Franta Vejvoda,2025-06-16 12:18:51
Aby to náhodou nebyli tihle fujtaxlové:
https://www.csfd.cz/film/135935-vetrelec-vs-predator/prehled/
Proč se dělá základní výzkum, když z něj chleba neupečete?
Re: Re: význam
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-16 13:21:05
„Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“
Richard Feynman
:)
Re: význam
Martin Novák2,2025-06-16 12:55:04
Můžete si se soudruhem Jakešem říkat: "nebudeme vynakládat peníze na výzkum polovodičů, počkáme až soudruzi vědci vynaleznou celé vodiče"
Taky nerozuměl tomu proč by se to mělo dělat...
Například na začáku celého jaderného programu byla jedna náhodně vyvolaná fotografická deska. Naštěstí Henri Becquerel rozuměl tomu proč zjistit jak se to stalo.
Re: Re: význam
František Kroupa,2025-06-16 19:15:43
Věta o celovodičích se přisuzuje Augustinu Klimentovi, československému ministru průmyslu, později těžkého strojírenství (1948 – 1952). Jestli ji skutečně pronesl je otázka, žádné opravdu hodnověrné podklady jsem neviděl. V každém případě není žádné spojitost s Milošem (Miloušem) Jakešem.
Antarktida
Ludvík Urban,2025-06-15 18:09:51
A přitom by stačilo provést stejná měření jinde než nad Antarktidou.
ůhel 30°?
Florian Stanislav,2025-06-15 12:04:13
Zdroj :" Spíše než aby se odrážely od ledu, zdá se, že signály – forma rádiových vln – přicházejí zpod horizontu..„Rádiové vlny, které jsme detekovali, byly ve velmi strmých úhlech, asi 30 stupňů pod povrchem ledu.
Text i zdroj :"Podle jejich výpočtů tento anomální signál musel před detekcí experimentem ANITA projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat."
Nerozumím.
Antarktidu vezmu jako kruhovou pevninu o poloměru 2100 km ( plocha asi 14 mil. km2), pak středový úhel ze ze středu Země je asi 19-20°.
Jak může vzniknout paprsek pod úhlem 30°( vzhledem k horizontu) , který prochází tisíci km horniny (a ledu) ?
Kdyby paprsek rošel pod celou Antaktridou, bude úhel k horizintu o dost menší jak 20°
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
