ANITA: Z ledu v Antarktidě přicházejí divné rádiové signály  
Experiment ANITA je soustava přístrojů, které se přízračně vznášejí s balony vysoko nad Antarktidou. Měl by detekovat rádiové vlny generované částicemi kosmického záření, ale naladil podivné, anomální vlny, které jako by procházejí planetou, ale přitom to nejsou neutrina. Nefalšovaná (skoro) letní záhada!
Experiment ANITA na zemi. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.
Experiment ANITA na zemi. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.

V roce 2019 jsme psali o zvláštním jevu v Antarktidě, který detekoval pozoruhodný experiment ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna). Jde o soustavu přístrojů na balonech vysoko nad Antarktidou, určenou k detekci rádiových vln generovaných částicemi kosmického záření, co zasáhnou atmosféru. ANITA ale detekuje něco mnohem tajuplnějšího.

 

Příprava ke startu. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.
Příprava ke startu. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.

ANITA detekuje divné rádiové signály, které jako by přicházely zpod horizontu. To je orientace rádiových vln, jakou údajně nelze vysvětlit soudobou částicovou fyzikou. Podle týmu experimentu ANITA (Pierre Auger Collaboration) by to mohla být stopa doposud neznámých částic nebo interakcí, pokud to celé není nějaká chyba. Zní to velmi zajímavě, ale samozřejmě je na místě zdrženlivost. V minulých letech jsme byli svědky omylů v antarktické fyzice a ta vzpomínka je stále živá.

 

Jak říká astrofyzička Stephanie Wissel z Penn State, rádiové vlny, které detekovali, přicházejí pod doopravdy strmým úhlem. Podle jejich výpočtů tento anomální signál musel před detekcí experimentem ANITA projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat.

 

ANITA v polární pustině. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.
ANITA v polární pustině. Kredit: Stephanie Wissel / Penn State.

Wisselová nad tím kroutí hlavou a potvrzuje, že pro tyto anomálie nemají rozumné vysvětlení. Je expertkou na neutrina a prý jsou s kolegy přesvědčeni, že neutrina to určitě nejsou. Povaha signálů, především pokud jde o jejich úhel, neodpovídá modelům o neutrinech.

 

Ve hře je samozřejmě možnost, že jde o nějaké bezděčné pozemské signály. I takové trapasy už astrofyzika zažila. Vědci mrkli na další experimenty, jestli nechytily něco podobného, například IceCube nebo Pierre Auger Observatory. Potíž je, že tam nedetekovali nic, co by s touto záležitostí souviselo. Proto označili detekovaný rádiový signál jako anomální.

 

Signály detekované experimentem ANITA příliš neodpovídají standardní fyzice. Podle některých teorií, co se pohotově vyrojily, by mohlo jít o temnou hmotu. Absence signálů IceCube na Pierre Auger Observatory každopádně zúžila okruh možností.

 

Vědci Penn State už téměř desetiletí stavějí detektory, s nimiž analyzují signály neutrin. Wisselová s kolegy momentálně navrhují ještě větší a lepší detektor PUEO (Payload for Ultrahigh Energy Observations). Měl by poskytnout ještě citlivější detekce. Jak Wisselová doufá, PUEO by mohlo více osvětlit, co jsou anomální signály zač.

 

Video: Launch of the ANITA-4 NASA balloon experiment in Antarctica

 

Literatura

Penn State University 13. 6. 2025.

Physical Review Letters 134: 121003.

Datum: 15.06.2025
Tisk článku

Související články:

Jak změřit nezměřitelné     Autor: Dagmar Gregorová (26.09.2010)
Extrémní neutrino poprvé vystopováno mimo Mléčnou dráhu     Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2016)
Záhada vyřešena: Zdrojem extrémně energetických neutrin jsou blazary     Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2018)
Záhadné částice vylétající z antarktického ledu by mohly otřást fyzikou     Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2018)
Fotony a neutrina kosmického záření extrémně vysokých energií     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2024)
Inflace ve vesmíru: Co nám říkají nejnovější teorie a pozorování o počátku času?     Autor: Viktor Lošťák (22.05.2025)



Diskuze:

Ežo Vlkolinský,2025-06-17 18:19:59

Určite chytili nejaké sledovacie, či odpočúvacie zariadenie.

Odpovědět

Aha

Ludvík Urban,2025-06-17 09:29:33

Další čtení odjinud vrhá více světla.
Tak ono jde o neutrina a ne nějaké "vysílání" nebo co.

Že by šlo i nějaký intenzivní bodový zdroj, je velmi málo pravděpodobné, protože to IceCube neviděl.
Slovo "neviděl" je na místě, protože jde jen o DVĚ události, tedy jen DVĚ neutrina.Od té doby ani mrk.

Zajímavý způsob jak vytřískat citace z pravděpodobné zvláštnosti detektoru.

https://icecube.wisc.edu/news/research/2020/01/icecube-rules-out-last-standard-model-explanation-of-anita-anomalous-neutrino-events/

Odpovědět


Re: Aha

F M,2025-06-18 01:14:29

Přesněji o 2 za prvního běhu a jedno za druhého. V té práci pod článkem se zabývají simulací a výpočtem předpokládaných záchytů v Pierra Augera, také jim tam vychází, že by jich mělo být více, nižší desítky a ono unko. Kromě chyby v detektoru, postupu mě ještě napadá nějaká místní anomálie, zdroj. Ono jde o rádiový signál který vzniká v ledu a měl by směřovat směrem nahoru. Jenže to jednoznačné stanovení hlavně směru (nahoru dolů), ale tuším ani úhlu není tak úplně jednoduché a myslím ani jisté. Listr by řekl, že se jim do obvodů míchá signál z pračky.

Odpovědět

Co takhle

Pavel Nedbal,2025-06-16 23:41:15

vysílání pro ponorku?

Odpovědět

Není nutné ohýbat fyziku

Karol Kos jr.,2025-06-16 13:06:36

Klasické šíření radiového signálu pomocí ionosférického odrazu může docela dobře vysvětlovat původ.
Tady je odkaz na příslušný obrázek z wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ionosf%C3%A9ra#/media/Soubor:Ionospheric_reflection.svg

Odpovědět


Re: Není nutné ohýbat fyziku

Florian Stanislav,2025-06-16 15:24:59

Odraz z ionosféry k zemi má opačný směr než od Antarktidy k balonům, o čemž je článek.

Odpovědět


Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku

Vojtěch Kocián,2025-06-16 16:00:47

Rádiové vlny se neodráží jen od ionosféry, ale i od povrchu. S trochou štěstí se dají zachytit i po několika odrazech. Pravda, antarktický sníh a led nejsou úplně ideální odražeče (oproti, řekněme, povrchu oceánu), ale pro některé frekvence by to fungovat mohlo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku

Vít Výmola,2025-06-16 19:52:59

Takovéto možnosti výzkumníci samozřejmě znají a prověřovali to. Odražený signál má například jinou polarizaci, což se měřilo. Dále, antény byly směrové, takže se dalo určit, odkud signály přichází, atd. Viz zdrojové články.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku

Franta Vejvoda,2025-06-16 22:53:19

Máme jistý směr z pod ledu i silnou horizontální polarizaci, nevidí nás IceCube, ani Pierre Auger, pršíme vzhůru.
Když se budete rádi bát a použijete Occamovu břitvu pro nejjednodušší vysvětlení, tak se pod ledem schovává zdroj v podobě reaktoru oné aztécko-egyptsko-kambodžské pyramidy, alias predátořího kosmoletu, kde pár kožovitých vajec čeká na hostitele, aby mohla začít lovecká sezóna. Baf!
Anebo, jak jsem psal panu J P77, odhalíte něco, co vás nesežere, co sami nesežerete, ale užijete si spoustu legrace!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Není nutné ohýbat fyziku

Florian Stanislav,2025-06-20 09:35:48

Neobvykle ostrý úhel neznámých signálů vylučuje, že by mohlo jít o reakce neutrin narážejících na led.

Odpovědět

význam

J P77,2025-06-15 20:23:13

Nerozumím, na co je potřeba ty signály detekovat.

Odpovědět


Re: význam

Franta Vejvoda,2025-06-16 12:18:51

Aby to náhodou nebyli tihle fujtaxlové:
https://www.csfd.cz/film/135935-vetrelec-vs-predator/prehled/

Proč se dělá základní výzkum, když z něj chleba neupečete?

Odpovědět


Re: Re: význam

D@1imi1 Hrušk@,2025-06-16 13:21:05

„Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“
Richard Feynman
:)

Odpovědět


Re: Re: Re: význam

Bohuslav Vašut,2025-06-17 08:25:04

Nejlepší koment dne :D

Odpovědět


Re: význam

Martin Novák2,2025-06-16 12:55:04

Můžete si se soudruhem Jakešem říkat: "nebudeme vynakládat peníze na výzkum polovodičů, počkáme až soudruzi vědci vynaleznou celé vodiče"
Taky nerozuměl tomu proč by se to mělo dělat...
Například na začáku celého jaderného programu byla jedna náhodně vyvolaná fotografická deska. Naštěstí Henri Becquerel rozuměl tomu proč zjistit jak se to stalo.

Odpovědět


Re: Re: význam

František Kroupa,2025-06-16 19:15:43

Věta o celovodičích se přisuzuje Augustinu Klimentovi, československému ministru průmyslu, později těžkého strojírenství (1948 – 1952). Jestli ji skutečně pronesl je otázka, žádné opravdu hodnověrné podklady jsem neviděl. V každém případě není žádné spojitost s Milošem (Miloušem) Jakešem.

Odpovědět

Antarktida

Ludvík Urban,2025-06-15 18:09:51

A přitom by stačilo provést stejná měření jinde než nad Antarktidou.

Odpovědět


Re: Antarktida

Florian Stanislav,2025-06-15 19:22:09

No, ale článek píše, že vybrali Antarktidu kvůli nejmenšímu rušení civilizačních radiovln

Odpovědět

ůhel 30°?

Florian Stanislav,2025-06-15 12:04:13

Zdroj :" Spíše než aby se odrážely od ledu, zdá se, že signály – forma rádiových vln – přicházejí zpod horizontu..„Rádiové vlny, které jsme detekovali, byly ve velmi strmých úhlech, asi 30 stupňů pod povrchem ledu.
Text i zdroj :"Podle jejich výpočtů tento anomální signál musel před detekcí experimentem ANITA projít tisíci kilometrů hornin, které by ale přitom měly signál absorbovat."
Nerozumím.
Antarktidu vezmu jako kruhovou pevninu o poloměru 2100 km ( plocha asi 14 mil. km2), pak středový úhel ze ze středu Země je asi 19-20°.
Jak může vzniknout paprsek pod úhlem 30°( vzhledem k horizontu) , který prochází tisíci km horniny (a ledu) ?
Kdyby paprsek rošel pod celou Antaktridou, bude úhel k horizintu o dost menší jak 20°

Odpovědět


Re: ůhel 30°?

Karel Rys,2025-06-15 23:01:08

Podle toho, jak to píší, by signál prostě procházel Zemí nejen v místě, kde je Antarktida, ale ještě dál...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz