Amoniak čili čpavek (NH3), jednoduchá sloučenina dusíku s vodíkem, se velmi často používá v zemědělství i průmyslu, od výroby hnojiv až po výbušniny. V současné době se vyrábí především Haber-Boschovou syntézou, reakcí dusíku s vodíkem za velmi vysoké teploty a tlaku. Tento často využívaný postup je ale zoufale energeticky náročný, což vede k tomu, že výroba amoniaku zodpovídá asi za 3 procenta globálních emisí oxidu uhličitého.
Lin Yuan ze Stanford University a jeho kolegové vyvinuli nové slibné plasmonické katalyzátory, které pohánějí syntézu amoniaku při působení slunečního záření, a to při pokojové teplotě a za normálního atmosférického tlaku. Jde o kovové nanočástice, které silně interagují se světlem.
Badatelé vytvořili nanočástice ze zlata a ruthenia (AuRu), v nichž tyto kovy zastoupeny v různých poměrech. Když jsou tyto nanočástice ozářeny sluncem, urychlují reakci mezi dusíkem a vodíkem. Chemické reakce s novými katalyzátory pozorovali s využitím infračervené spektroskopie, která umožňuje sledovat světelné děje.
Experimenty s infračervenou spektroskopií potvrdily, že světelné záření prostřednictvím katalyzátorů oproti běžné tepelné kataláze urychluje reakce při výrobě amoniaku. Se zmíněnými katalyzátory AuRu dosáhli produkce amoniaku 60 mikromolu na gram katalyzátorů za hodinu.
Pozoruhodné bylo, že mechanismus, kterým při tomto postupu vzniká amoniak, do značné míry připomíná biologické procesy tvorby amoniaku. Světlem excitované elektrony se přímo nepodílejí na rozbití vazby mezi dusíky v molekulárním dusíku, ale společně s vodíky se podílejí na aktivaci dusíku. Podobně vyrábějí amoniak enzymy v přírodě.
Stejný postup by bylo možné využít i pro další významné reakce, které se používají v chemickém průmyslu. Nové AuRu katalyzátory jsou přitom použitelné pro menší chemické provozy, stejně jako pro masivní průmyslové továrny. V obou případech mohou nabídnout vůči prostředí šetrnější výrobu.
Video: Making ammonia from its elements (Haber-Bosch)
Literatura
Britští Reaction Engines vyvíjejí amoniakové reaktory pro letadla
Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2021)
Výroba amoniaku elektrolýzou by mohla konečně vyřadit Haber-Boschovu syntézu
Autor: Stanislav Mihulka (03.12.2021)
V Dánsku spustili první továrnu na výrobu zeleného amoniaku
Autor: Stanislav Mihulka (01.09.2024)
Malé modulární reaktory mohou zařídit dekarbonizaci výroby amoniaku
Autor: Stanislav Mihulka (17.09.2025)
Diskuze:
Buy an article and and graneten and perish!
Josef Hrncirik,2026-01-08 21:50:31
Není přístup k žádnému z uvedených odkazů pod Oslem. Není tedy dostatečně jasné vo co go.
Dokonce, když mám aktivní otevřený příspěvek, nevidím jak se tyto odkazy vůbec jmenují. Nedostatečnou potencí blokace přístupu se mi podařilo otevřít aspoň Supplements toho NATU rovského.
https://static-content.springer.com/esm/art%3A10.1038%2Fs41560-025-01911-/MediaObjects/41560
_2025_1911_MOESM1_ESM.pdf, kde jsou
Supplementary information, Table of contents, Supplementary Tables 1-3
1. ICP-OES results of AuRu atomic ratio.
2. Peak center positions from XRD measurements of Au, AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3 nanocrystals.
3. Full Width Half Maximum (FWHM) from XRD measurements of Au, AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu 0.3 cr.
Supplementary Figures 1-36
1. Size distribution histograms for AuRu0.1, AuRu0.2, AuRu0.3, and Au nanocrystals.
2. Representative TEM images of AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3.
3. Elementary mapping of Au and Ru from STEM-EDX of AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3 nanocrystals.
4. HRTEM images, FFT and SAED pattern of AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3 nanocrystals.
5. XRD of Au, AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3 nanocrystals.
6. Schematic of the setup for ammonia synthesis.
7. Experimental setup and photothermal heating of the catalyst bed.
8. Calibration of Nessler reagent and Indophenol blue.
9. Detection of ammonia product in acid trap.
10.Gas-dependent reactivity.
11.Wavelength-dependent surface temperature captured by a real-time infrared AuRu0.1,AuRu0.2,.0,3
12.Theoretical calculations of size-dependent absorption cross section on AuRu0.1,AuRu0.2,.0,3
13.Theoretical calculations of hot-carrier cross section from Landau damping and interband trans.
14.In-situ DRIFTS spectra of wavelength-dependent, power-dependent, thermaldriven reaction, and reaction thermally-driven with illumination at 525 nm and 100 mW/cm2 on AuRu0.1.
15.In-situ DRIFTS spectra of wavelength-dependent, power-dependent, thermaldriven reaction, and reaction thermally-driven with illumination at 525 nm and 100 mW/cm2 on AuRu0.2.
16.In-situ DRIFTS spectra of wavelength-dependent, power-dependent, thermaldriven reaction, and reaction thermally-driven with illumination at 525 nm and 100
mW/cm2 on AuRu0.3.
17.Synchrotron X-ray Absorption spectra.
18.Power-dependent adsorbates density of NHx * and NH3* species on AuRu0.1,AuRu0.2, AuRu0.3.
19.Thermal-driven adsorbates density of NHx* and NH3* species on AuRu0.1,AuRu0.2, and AuRu0.3.
20.Thermal-driven adsorbates density of NHx* and NH3* species on AuRu0.1,AuRu0.2, and AuRu0.3, with light on and in the dark.
21.Wavelength-dependent adsorbates density per photon of NHx* and NH3* species on AuRu0.1;0 AuRu0.2, and AuRu0.3.
22.Schematic of the proposed surface mechanism from surface species analysis:
hot-electron-induced hydrogenation and desorption accelerate the reaction.
23.Optimization of the geometry in the ECW model.
24.Surface-bound N-H bond formation: N(ads) + H (ads) → NH(ads).
25.NH3 associative desorption: NH2 (ads) + H (ads) → NH3 (ads) → NH3 (gas).
26.The relative energies (eV) along the reaction coordinate (Å) for the H2
dissociative adsorption pathway: H2 (gas) → H2 (ads) → 2H (ads).
27.Supplementary Figure 27| Optimized emb-CASSCF ground-state active orbitals
for the adsorbed H2 (ads) on the carved cluster RuAu10.
28.Optimized emb-CASSCF ground-state active orbitals for the surface-bound dissociated 2N (ads) on the carved cluster RuAu10 from the N2 direct dissociation pathway.
29.Optimized emb-RASSCF ground-state active orbitals for the surface-bound H(ads) + N2(ads, vertical) configuration on the carved cluster RuAu10: 2H (ads) + (ads, vertical) → N2H2 (ads) N2 → 2NH (ads).
30.High-resolution TEM images of Au nanocrystals as the control group.
31.Wavelength-dependent reactivity of ammonia synthesis, in-situ DRIFT spectra, and wavelength-dependent surface temperature captured by infrared camera on 3 wt% Au supported on MgO.
32.TEM images of Au, AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3 nanocrystals supported on MgO.
33.Surface temperature of AuRu0.1, AuRu0.2, and AuRu0.3 at 525 nm and 100 mW/cm2 for long-time running under 5 sccm N2 and 15 sccm H2 environment.
34.Electron Energy Loss Spectroscopy (EELS) of a representative AuRu0.3 nanocrystal.
35.Power spectrum of the NKT supercontinuum laser equipped with varia wavelength filter.
36.Initial ammonia synthesis data on a smaller (3 nm average) AuRu0.3 alloy supported on TiO2 synthesized by a codeposition-precipitation method.
Supplementary Notes 1-2
1. Thermal catalysis.
2. Photocatalysis.
Z fig. 31 plyne, že katalyzátor nebylo čisté AuRu x, ale bylo inflačně zředěno 33x oxidem MgO na
pouhých 3 wt% AuRu x supported on MgO!§!
.."Sluncem napájené nanočástice umožňují syntézu amoniaku při pokojové teplotě."
Nevím čím se autoři a překladatelé napájeli, ale do lože se při aktu svítilo sice jen 1 sun, tj. 100 mW/cm2, leč la serem při nejvíce absorbovaných 525 nm 100 mW/cm2 (fig. 16)
kov. nány měly cca 10-30 nm, s průměrem absorbance poněkud rostla, možná při 525 nm/2 by bylo rezonanční maximum.
Supplementary Figure 6: Schematic of the setup for ammonia synthesis. The N2 and H2 gas were constantly flowed through the Harrick reaction chamber with a ratio of 1:3 and a total flow rate of 20 sccm. = nástřik až pro 20ml/22,4ml/mmol směsi/min*1/2=0,446 mmol NH3/min=60*0,446 mmol NH3/hod = 26,8 mmol NH3/hod.= 26 800 umol NH3/hod.
Se zmíněnými katalyzátory AuRu dosáhli produkce amoniaku 60 mikromolu na gram katalyzátorů za hodinu. Konverze nástřiku tedy byla jen zoufalých 60 umol/26 800 = 0,24% vyžadující 45 násobnou recyklaci s enormní spotřebou světla a oběhů. Ru je nejspíš jeden z nejlepších katalyzátorů této reakce, ale při nízké T málo aktivní a při nízkém tlaku směřující k nezajímavé rovnováze
(stupeň přiblížení k rovn. se aspoň měli pokusit odhadnout či najít).
Ev. měli vyzkoušet konverzi za tmy při naměřené teplotě v reaktoru cca 200°C. Nezájem, Ignorance.
Mechanismus, kterým při tomto postupu vzniká amoniak, do značné míry připomíná biologické procesy tvorby amoniaku. Světlem excitované elektrony se přímo nepodílejí na rozbití vazby mezi dusíky v molekulárním dusíku, ale společně s vodíky se podílejí na aktivaci dusíku. Naopak je to analogie Fe katalýzy. V enzymu je N2 katalyzován koordinací ?Mo ?+x a redukován organikou (formálně jakoby el. H2 zde nekonkretizované aktivity (tlaku) a NH3 může být velmi stabilizován přechodem do komplexu jako ligand nebo sůl NH4+.
Oběma způsoby je převeden Dostupný ale málo reaktivní a energeticky chudý, prakticky inertní N2, reakcí s elem. H2 či jen slabě organicky vázaným na NH3.
Obávám se, že kdyby místo (defraudovaného) zmizelého Au použili Haberovo Fe, dosáhli by téhož.
Nejlépe však odvézt je v Fe!!§
Re: Buy an article and and granates and LNG and perish!
Josef Hrncirik,2026-01-09 10:40:53
Po shlédnutí povinného debilizujícího inzerátu se mi podařilo přečíst i oslovský odkaz:
Phys.org 31. 12. 2025. Stejně jako v inzerátu tam nic není.
Nature Energy 5. 12. 2025.
tj. plně: https://doi.org/10.1038/s41560-025-01911-9 se mi nepodařilo otevřít ani na Sci-Hub sv. Vladimíra.
Vše tedy visí na
Supplementary information:
https://static-content.springer.com/esm/art%3A10.1038%2Fs41560-025-01911-9/MediaObjects/41560_2025_1911_MOESM1_ESM.pdf
berme to seshora
Supplementary Figure 6| se tváří jako by v loži bylo max. 100°C
fig.7 a,b dí: 15 mg 3 wt% AuRu0.2/MgO loaded; (c-d) The dimension of the 15 mg catalyst bed measured to be 7 mm in diameter and 2 mm in thickness. (e) Spatial temperature across the catalyst bed recorded by the infrared camera.(HA,ha nyní jen max. 50°C) Inset:Zoom in of the catalyst bed region in (b).
Jasno jen: 15 mg 3% katal. průměru 7 mm, výšky 2 mm, tj. možných 0,196 g/ml
fig8 kalibrace OK
9b osa y: per photon = nesmysl; + řády; i kdyby umol/g, není to rate, ?chybí/min či /hod?
10a je tam udáno/h; Za tmy při 350°C to dokonce katalyzuje lépe než za světla záhadná t? 50-100- 200°C AuRu0,3 oranžový sloupec
9a nejlepší kat. dá jen 53 umol NH3/(g kat*hod) ! žádných lživých 60 umol...!§§
11 teploty při 525 nm 48, 65, 112°C bohatý výběr; ? asi bez N2+3H2
14 záhadné; 525 nm = vlnočet 19 048/cm , !zcela mimi bar. sloupce a graf; totéž i fig 15, 16
18; 19 na ose y žádná čísla; ? rozumné teploty asi 200-350°C
20 někdy je lépe defraudowatt Au za světla, jindy za tmy. Na ose y stále vždy ukradená čísla stupnice
21 525 nm je rozumný kompromiss, čísla stále defraudována
22-29-32 Mohla by to být pravda
33 i přes GW teploty i v re akčním loži jen 50, 60, 117°C
34v loss spektrech jsem se dokonale ztratil
35 kat byl možná správně osvícen
36e nány velké jen 3 nm na TiO2 byly 6x produktivnějčí než klasika 15 nm na MgO.
S note 1, 2 vypadají velmi vědecky
Hypothesa?: asi vždy šlo do reaktoru viz : Supplementary Figure 6: Schematic of the setup for ammonia synthesis. The N2 and H2 gas were constantly flowed through the Harrick reaction chamber with a ratio of 1:3 and a total flow rate of 20 sccm. stech směsi = nástřik až pro 20ml/22,4ml/mmol směsi/min*1/2=0,446 mmol NH3/min=60*0,446 mmol NH3/hod = 26,8 mmol NH3/hod.= 26 800 umol NH3/hod.
shrnuto: (nástřik 0,223 mmol N2/h + 0,669 mmol H2); vždy 15 mg 3% kat. zatím nejasné plochy, tj. příkonu z osvětlení 0,1 W/cm2. Potenciální 100% konverze až k 26 800 umol NH3/hod.
Skutečná max konverze při 1g kat = prý až 60 umol NhH3/(g kat*hod); ? Data ? grafy ? rozptyly ? vlivy kat.
Skutečná max. konverze při 1g kat/100% konverze nástřiku =
100 (DO %)* 60 umol NH3/1 g kat*h/26 800umol NH3 max.max. z nástřiku = 100*60/26800 = 0,224%
Skutečná konverze při jen 15 mg kat/1000 mg kat = pochopitelně stejná = 0,224 %.
V loži se tedy reakcí a světlem ohřívá praktivky čistá nezreagovaná směs.
7b lže?: 100 mW; vždy se ale píše 100 mW/cm2. Plocha osvětlená tablety 7 mm průměru je max. 0,38 cm2, tj. max. pohlcený příkon je jen 38 mW; 7b ukazuje spí(šč)e jen průměr 3 mm, tj. plo cha chá 0,0698 cm2, tj. 7 mW do ohřevu max..Éto plócho, eti plóchy!§§
Re: Re: Buy an article and and granates and LNG and perish!
Josef Hrncirik,2026-01-09 11:17:51
Kou zelníkům s Au se leskem Au podařilo oslnit laskavé čtenáže i peer tupý rreviewers, kteří to pochopitelně za ty prachy nečtou. Reaktorem s 1 g kat. by museli hnát 1000 mg kat/skut 15 mg kat =
Ďáblových 66,6x více nástřiku, tj. skut. konverze nebyla 0,224 %, ale 66,6x menší tj. jen 0,0034% !!! a nástřik by se průchodem reaktorem prakticky nezměnil.
Získat (zakoncentrovat) z něj NH3 by vyžadovalo příliš velkou energii na stlačení a kondenzaci či nežádoucí lapání jako amonné soli se ztrátou neutralizačního tepla. Recyklace chudé směsi k zahuštění (Vytěžení všeho NH3) by tedy musela proběhnou min. cca 100%/0,0034% = 29 412x.
Ámen. Jděte a více již nehřešte.
Peer tupý reviwers mlčí jako Zařezaní Podřezaní Podplacení.
Nebo budete zadušeni zbylým N2. §§§!!!
Počítat změny t či získatelné teplo a práci či přiblížení se rovnováze nemá technický smysl.
Vraťte s přirážkou 100% + DPH defraudované Au!!!
Au Aú!!
Svaté Dogma 60 umol NH3/(g kat*1 hod)
Josef Hrncirik,2026-01-09 12:10:55
Zjevené z Abstraktu, se nikomu ze Supplementary information (Supplementary Tables 1–3, Figs. 1–36) and Notes 1 and 2.,
Supplementary Data 1 (Supplementary data for Supplementary Figs. 11, 31a,c and 35.),
Source data (Source Data Fig. 2) Source data for Fig. 2., Source Data Fig. 3, Source data for Fig. 3., Source Data Fig. 4, Source data for Fig. 4.
nepodařilo Nikomu spatřit, NATOž potvrdit či Vy vrátit.
AMEN.
Určitě je zbytečné buy an article.
Objem produkce vs spotřeba vzácných prvků
F M,2026-01-06 12:02:26
"Vytváříme slitiny AuRu s různým složením a dosahujeme rychlosti produkce amoniaku ~60 μmol na gram katalytického lože za hodinu"
Ten druhý pod článkem, abstrakt (část). Dávám sem raději ještě jednou ať to nezapadne.
Ke článku jsem se nedostal, ale i kdyby to pokovení těmi vzácnými kovy bylo v jednotlivých promilích (asi nutnost k nějaké reakční ploše), tak to bude problém vůbec jen s tím je získat (cena a ještě rapidně stoupající každou použitou/vázanou tunou). Joke, ekologické náklady ostrahy.
Bude to také mimo (průmyslová výroba) v objemech o řády.
Tím nechci shodit ten výzkum, nečetl jsem ho, ale očekávám, že jeho výsledky jsou podstatné (jak moc?), jen tohle požití (průmyslové, emise) je mimo (reklama, podmínka grantu?).
Další OSLÍ můstek
D@1imi1 Hrušk@,2026-01-04 16:48:02
Článek uvádí, že výroba amoniaku je zodpovědná za 3 % světových emisí CO2. To je sice pravda, pokud zohledníme vše od těžby surovin a výroby vodíku, přes Haber-Boschův proces až po transport amoniaku ke spotřebiteli. Jenže článek bez jakéhokoliv vysvětlení rovnou přeskočí na úsporu v samotném Haber-Boschově procesu, který je na těch 3 % zodpovědný maximálně z jedné pětiny. Jde o hrubé klamání čtenáře, který získá chybný dojem, že ten katalyzátor by teoreticky ušetřil celá 3 % emisí CO2. Omyl - ušetřil by max ~ 0,5 %.
Ta energie pro Haber-Boschův proces je navíc prakticky výlučně ve formě elektřiny (pohon kompresorů, chlazení a další úkony). V místech s vysokou produkcí elektřiny z jádra + OZE tudíž jsou emise HB procesu prakticky nulové. (Paradoxně u elektromobility či vytápění se s elektřinou počítá jako s bezemisním zdrojem a nikdo se na energetický mix neptá.)
zatím dost drahé
František Liška,2026-01-03 14:45:39
Řekněme, že bych potřeboval pohnojit hektar pšenice 20 kg dusíku za jednu sezónu. Aby se to vyrobilo alespoň za rok, potřebuju minimálně 2,72 kg katalyzátoru. Bohužel jsem nenašel poměr zlata a ruthenia v katalyzátoru. Ruthenium má asi desetinovou cenu oproti zlatu, záleží tedy hlavně na zlatu, kdyby to bylo 50%, jsme na 4 000 000 Kč. Návratnost?
Jinak: globální produkce amoniaku je přes 200 miliónů tun. Na jeho výrobu by bylo třeba 27 miliónů tun katalyzátoru. Roční produkce zlata je 3600 tun. Kdyby ho v katalyzátoru bylo jen 10%, museli bychom si syslit úplně celou produkci zlata jenom pouhých 750 let. Abychom se neradovali, ruthenia se produkuje 30 tun za rok.
A tak je to se všema těma zelenýma nápadama. Nebylo by lepší vykašlat se na "záchranu planety" a jenom normálně chránit přírodu?
Re: zatím dost drahé
Florian Stanislav,2026-01-03 23:28:39
60E-6 molu NH3 je 17*60*(1E-6) g = 1020 mikrogramů = 1 miligram NH3 za hodinu. Za 1 000 hodin dostanu
1 g, za 1 000 000 hodin ( 114 let) dostanu 1 kg amoniaku. A potřebuju 1g katalyzátoru - teoreticky 100% životnost těžko, takže víc..
Na 1 miligram NH3 potřebuji 1 g ka talyzátoru.
Re: zatím dost drahé
Adam Tulacek,2026-01-04 03:17:55
Připomínáte člověka který tvrdí, že nemá smysl zkoumat nějaké novoty kterým říkají spalovací motory, protože potřebují obrovskou spoustu paliva a jsou nebezpečné. Nestačilo by prostě postavit více stájí pro koně?
Ta studie Stanford University prostě říká, že se dá amoniak vyrábět za daleko nižších teplot a tlaků. Samozřejmě jde o výzkum. To znamená, že cesta k praktickému použití je ještě dlouhá, a ani nemusí být úspěšná. Kdybychom ale výzkum odpískali, protože nepřináší okamžitou praktickou aplikaci, tak bychom přišli o obrovskou spoustu pokročilých technologií. Mimochodem použité katalyzátory se dají nahrazovat levnějšími, a dá se i velmi výrazně zvyšovat jejich účinnost. Povede to k cíli? Těžko říci, ale zkusit by se to mělo, protože hnojiva jsou kvůli vysoké spotřebě energie zatraceně drahá.
Re: Re: zatím dost drahé
Martin Novák2,2026-01-04 10:39:51
Problém není ve studii, problém je v prezentaci.
Představte si že podobné bláboly které se vydávají za řešení klimakterické krize si čte zelený nadšenec s kvalifikací "Estetika Francouzské literatury" který se pak dostane do pozice německého ministra průmyslu a energetiky a rozhoduje o zavření posledních atomových elektráren.
Re: Re: zatím dost drahé
F M,2026-01-06 11:49:17
To přirovnání nemá smysl, v době kdy se tento přechod uskutečňoval všechna čísla udávala, že to je nesrovnatelně lepší (ale náročnější než koně) a z veřejnosti se bránili lidé kteří v tom neměli přehled (jediné co z toho přirovnání zůstane je ten zvyk), podporovali to ti s přehledem v přírodních vědách. Zde to nevychází (absolutně) a (omluva) zastánci jsou spíš věřící, než lidé kteří tuší jak to je, myslím obecně celou tu ideologii.
Také jsem to nečetl, ale zavěštím si.
V jádru vůbec nejde o tu výrobu toho amoniaku a tyhle věci jsou tam dodány (tento proces byl zvolen, zřejmě i kvůli financování) jen kvůli PR (dnes povinnost). Jde o obecnější výzkum těch katalyzátorů spíše těch reakcí, pro produkci daleko cennějších chemikálií. Už jenom to slunce je tam do očí bijící hloupost (jestli neblbnu já), v tomto oboru je tuna za sekundu nic, nebo přesněji základní jednotka.
Chtěl jsem do toho nahlédnout abych to tu potom srovnal, ale našel jsem jen abstrakt https://arxiv.org/abs/2410.01300 tady už to vypadá trochu jinak (už tam převládají jiné věci), ale stále jde o abstrakt tak tam má ta PR složka značnou část.m, ale ten posun už je i zde zřejmý.
Podotýkám, že tohle nejde ohýbat do nekonečna, přírodní zákony nejde ukecat, narozdíl od voličů.
"Vytváříme slitiny AuRu s různým složením a dosahujeme rychlosti produkce amoniaku ~60 μmol na gram katalytického lože za hodinu"
Hádám, že to (jelikož zkoušeli více možností)" nebude až tak daleko od optima. Mol amoniaku je 17g, z toho gram katalyzátoru dá 3,5 mikrogramu amoniaku za hodinu (1/17) což je zhruba 30mg (ano miligramů) ročně (*24*365).
Na tuně tohoto katalyzátoru vyrobíte 35kg ročně. K tomu vám tam rok běží výrobní závod, který bylo především nutno zbudovat (energie suroviny), který se vám za pár let začne bez další údržby rozpadat a celou dobu musí běžet (energie, chemikálie).
No a zhruba takto, i když tohle je už dost extrém, skvěle vychází většina těch nesmyslů, započítájí si jen to co chtějí (i EU, respektive si to prosadí lobby).
(90% vtip) Tohle by asi bylo ekologicky negativní i jen zastavěnou plochou, i kdyby ta výstavba a vše okolo včetně provozu a transportů nevyprodukovala ani gram těžkých kovů, chemikálií a nakonec ani těch emisí.
Re: Re: Re: zatím dost drahé
F M,2026-01-06 12:12:24
Pardon mám tam pitomou banální chybu (neomluvitelnou i při počítání z hlavy u vepřového se zelím). Těmi 17 se to nemá dělit, ale násobit, takže je to 9g ročně na gram a z tuny 9 tun. Tedy na zbytek textu to nemá žádný vliv, jen je to jen extrém a ne až takový extrém. Teď už jsem si to radši napsal, tak snad správně.
Omlouvám se
Re: Re: Re: Re: zatím dost drahé
Martin Novák2,2026-01-06 14:26:07
Potřebuje to slunce, takže se těžko dostanete přes 1:1 ročně.
Global ammonia production was around 240 million metric tonnes in 2023.
Takže potřebujete jenom o trochu víc než 1000x víc zlata než bylo dosud vytěženo (216000 tun)
Re: Re: Re: Re: Re: zatím dost drahé
F M,2026-01-07 11:18:48
Tak to je maximální limita (stávajícího, nejspíš s velikostí nebude moc dobře škálovat), v ideálním případě, 24/7 celý rok, psal jsem to jako podporu pro ty argumenty, že je to hloupost (průmyslově, a pohřbil tou hrubkou).
To lože má být z nějakého hořčíku (tedy předpokládám že zahrnuje ten "nosič"), už se mi to nechce hledat, ovšem to neznamená, že nemáte pravdu, i při 1 promile zlata (to by asi mělo být dostatečně podhodnoceno, chtělo by to chemika) je to hloupost. U větších, ten poměr bude nižší, jenže výroba bude vázaná pouze na ten povrch, tedy bude horší i ta efektivita (zde se to zřejmě blíží maximu, nebudou třeba téměř žádné "nosiče/držáky"). To zlato nedává smyl už jen kvůli raketovému nárůstu ceny kvůli poptávce i v malém objemu (pár tun ročně, desítek katastrofa) vzhledem k tomu kolik je toho zlata opravdu dostupného. To řadové zvýšení těžby bude také Ekologická mňamka.
Světlo sluneční, ale stále nebude to mít smysl, by se dalo sehnat, nějakými zrcadly asi nejlépe všesměrově do vany. V textu očekávám umělé osvětlení (možná i různé frekvence).
Stále to potřebuje vodík? Předpokládám (ta úspora energie), jak psal pan Hrušk@ nahoře i to 0,5% je jen limita zhora, reálně by tohle nejspíš vedlo k násobnému zvýšení emisí.
Nejhorší mi přijde právě ten objem výroby, myšleno k velikosti zařízení, vypadá to tak, že obrovská fabrika bude ročně vyrábět cca max x1000 tun. Zlepšení jistě je možné, ale s další energií (nebude to růst lineárně), marnotratností u katalyzátoru, optimalizacemi a vylepšením poměrů a povrchů a tak to pochybu, že to půjde o řád.
To ruthenium může být ještě horší, tam se ani nepodařilo vytvořit nějakou zásobu, vše se spotřebuje a nejspíš by bylo nutno rozjet těžbu vzácných kovů násobně, možná o řády, nebo klasicky přes cenu vytlačit další uživatele (myšleno, aby se využilo to dostupné zlato, samozřejmě totální blbost). No kdyby někoho napadlo prodávat slitky, hahah to by mohl být konec moderního průmyslu (možná se to nesmí?, nebo by se to zakázalo).
Ps. Kupuju
Re: Re: Re: Re: Re: Re: zatím dost drahé
D@1imi1 Hrušk@,2026-01-07 13:40:15
Reakce vodíku s dusíkem za vzniku NH3 má pozitivní energetickou bilanci, takže hypoteticky by s vhodným katalyzátorem by mohla probíhat samovolně.
1. Kdyby toho světla stačilo jen trochu pro zajištění katalytické funkce, nemuselo by být nákladné používat umělý zdroj.
2. Kdyby ten drahý katalyzátor Au-Ru sloužil jen k pochopení katalytického principu, následně by se mohla hledat levnější alternativa.
Pokud ty dvě podmínky platí, je to smysluplný výzkum, pokud ne, zbytečně se mu věnuje pozornost. Bohužel jsem na to blíže nekoukal.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zatím dost drahé
F M,2026-01-08 12:07:30
Bohužel tady opravdu věštím. Doufám, že se ten výzkum věnuje základnějším věcem než "jen" této jedné konkrétní reakci (spíše tomu katalyzátoru) a bude to přenositelné na jiné reakce s produkcí hodnotnějších látek. Ta levnější alternativa je také dost možná, ale to zase bude ve výsledku horší (ještě pomalejší, o řád/y?) a v smyslu toho co píšete i výše, význam energie spotřebované na reakci budou převažovat energie na stavbu a ostatní provoz (ta nízká a ještě nižší produkce na tunu a velikost továrny), zase klasika, co vše berete jako bezemisní.
V reálu to vidím tak, že se prostě zvýší tlak a zvedne teplota a produkce rapidně stoupne, ovšem se také srovná ta bilance, tedy bude vycházet lépe, ale už to nebude ta pohádka.
Pokud tomu dobře rozumím tak reakce trochu energie uvolňuje, ale je těžké ty stabilní plyny rozložit, takže katalyzátor pomůže (tedy jistě se používají už teď, nějaké "levné, koukám cca železo a jeho formy). Jenže nevím nakolik se to dá bez těch vzácných prvků, co jsem zaznamenal, alternativy se najít dají (často o mnoho lepší než dosavadní), ale výsledek měl k těm vzácným kovům stále hodně daleko.
Ovšem ta reakce to teplo produkuje i v klasické výrobě, takže hlavní rozdíl zde je v náročnosti podmínek za kterých to může běžet, teplo a tlak, tlak se zřejmě dá využít v následujících procesech (?), teplota asi při snížení toho tlaku (kompenzuje ochlazení, každopádně se rekuperuje), ale fakt nevím jak v reálu.
Jak jste psal výše, tenhle proces je vrchol ledovce, je třeba ten vodík a dusík nejprve získat, infrastruktura před, přitom i po, odsíření, zde se ušetří na té energii v reaktoru, ale ten zbytek naroste, nebo neklesne.
Objem plynů klesá (píší polovinu, je třeba dodávat tlak další limit). Ruthenium se už průmyslově používá, jsou tam nějaké problémy s podkladem (uhlík), pohlcuje vodík a stává se z něj metan, je možné, že tohle to má řešit, ten hořčík jako "základna" se používá i zde (horší, ale nebouchá). Nová otázka je, jak to vychází proti této technologii. Zde má to ruthenium v praxi oproti železu i vyšší produkci (už s teplotami a tlakem ne jen na sluníčku, ale je to z PR, tak nevím jak to dopadne na hmotnost, či povrch/velikost katalyzátoru, tedy něco lépe možná i oboje, ale o kolik).
Joke s jádrem: Aby jim kvůli pomalosti té reakce neuteklo ve formě toho vodíku víc energie než ušetří.
2 joke s jádrem: Kolik se toho zlata vyveze s kejdou na pole, ať se ví jak moc ho bude třeba těžit?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
