Rádiová galaxie J1007+3540 s výtrysky. Kredit: Kredit: LOFAR/Pan-STARRS/S. Kumari et al. (2026), MNRAS, CC BY-SA 4.0

Podle toho, co víme, se ve většině galaxií skrývá supermasivní černá díra. Většinou to jsou spíše líné pandy, jako naše domácí Sqr A*. Některé supermasivní černé díry ale běsní aktivitou a z jejich blízkosti vyvěrají ohromující výtrysky hmoty a energie. Současně se ukazuje, že supermasivní černé díry nemusejí být aktivní nepřetržitě.

Shobba Kumari. Kredit: S. Kumari.

Platí to i pro supermasivní černou díru gigantické rádiové galaxie J1007+3540. Indická astronomka Shobba Kumariová z Midnapore City College a její kolegové nalezli zřetelné stopy toho, že se dotyčná černá díra po téměř 100 milionech let nečinnosti opět rozbouřila aktivitou. Svědčí o tom kompaktní a jasně zářící výtrysk, který protíná kokon ze staršího vybledlého plazmatu, očividně zbytku po starších „erupcích“ supermasivní černé díry.

Jak zasněně říká Kumariová, je to jako sledovat zuřivou erupci doposud spícího vulkánu. Jen to probíhá na ohromující časové a prostorové škále. Erupce rádiové galaxie J1007+3540 se táhnou do vzdálenosti téměř 1 milionu světelných let. Dramatické uspořádání mladších výtrysků uvnitř staršího materiálu je pro vědce neklamným znamením opakovaného vypínání a zapínání černoděrového motoru aktivního galaktického jádra.

Anatomie galaxie J1007+3540. Kredit: LOFAR/Pan-STARRS/S. Kumari et al. (2026), MNRAS, CC BY-SA 4.0

Jak potvrzuje kolega Kumariové Sabyasachi Pal, J1007+3540 je jedním z nejnápadnějších příkladu epizodického aktivního galaktického jádra, kde jsou jasně patrné struktury spojené s vypínání a opětovným restartem aktivity. Pozoruhodné je i prostředí, v němž se tato rádiová galaxie nachází. Pozorujeme ji v masivní kupě galaxií, vyplněné extrémně horkým plynem.

To vytváří velmi silný vnější tlak na rádiovou galaxii, mnohem silnější, než s jakým má tu čest většina rádiových galaxií, které známe. Když se výtrysky supermasivní černé díry derou ven z galaxie, jsou při kontaktu s mezigalaktickým prostředím ohýbány, stlačovány a rozrušovány, což máme přímo před očima.

Systémy jako J1007+3540 jsou pro vědce nesmírně cenné. Odhalují chování supermasivních černých děr, vývoj výtrysků v průběhu milionů let, vliv prostředí v kupě galaxií na strukturu galaxie a průběh evoluce galaxií jako takových. Současně stále není příliš jasné, jak vlastně probíhá vypínání a restart motoru aktivního galaktického jádra, takže pozorování pozoruhodné rádiové galaxie bude pokračovat.

Video: The Difference Between Quasars, Blazars, Pulsars and Radio Galaxies

Literatura

MMRAS 545: staf2038.

Royal Astronomical Society 15. 1. 2026.