Rozpad viru může mít následky. Kredit: SM & Zoner AI.

Viry jsou absolutní mistři v umění vytěžit mnoho z téměř ničeho. Jsou to nejmenší a nejjednodušší entity, u kterých jsme dokonce na rozpacích, jestli to je živé anebo ne. Přitom si ale musejí poradit s jedním z nejsložitějších biologických systémů, jaké známe – s imunitou. Proto je evoluce vytvarovala tak, že jsou jako švýcarské kapesní nože, jen to na nich není na první pohled vidět.

Yue Zhang. Kredit: Westlake University.

Nejde přitom jen o to, že proteiny virů, kterých je obvykle jen pár, jsou tak multifukční, až jdou na vědce závratě. Ukazuje se, že doslova každý kousíček viru má svou roli, svůj úkol, jehož výsledek je vlastně vždy stejný. Nabořit imunitu hostitele.

Pěkně to odhaluje nedávný výzkum početného mezinárodního týmu, který vedla bioinženýrka Yue Zhangová z americké University of California, Los Angeles a čínské Westlake University. Zjistili, že když se částice pandemického koronaviru rozpadne po zničení imunitní obranou, stane se z ní nebezpečný šrapnel. Vzniknou úlomky proteinů, které jsou záměrně destruktivní.

V odborném žargonu se těmto úlomků proteinů virových částic říká s roztomilým sci-fi přízvukem xenoAMPy (xeno antimicrobial peptide-like sequence motif). Jsou to zákeřně potvory, které vypadají nevinně, ale když se dostanou k určitým imunitním buňkám, změní strukturu a geometrii jejich buněčné membrány, čímž je zničí. Tyto „zombie úlomky“ vlastně bojují s imunitou i po smrti virové částice.

Jsou nebezpečné hlavně pro buňky imunity, které nemají klasický kulovitý či oválný tvar, ale spíše výběžky. Rizikem jsou hlavně pro dendritické buňky včasné výstrahy proti virům nebo také pro T-lymfocyty CD8+ a CD4+, které pomáhají ničit již nakažené lidské buňky kvůli omezení šíření viru.

Logo. Kredit: Westlake University.

Lidé mají velmi rozmanitě fungující imunitu, proto asi značně liší i reakce těla na zombie úlomky. Zhangová s kolegy se domnívají, že tento podivuhodný zombie mechanismus by mohl být součástí vysvětlení long-covidu, dlouhotrvajících následků onemocnění covid-19, které sužují mnoho milionů lidí po celém světě.

Jednotlivé varianty koronaviru se přitom liší v tom, jaké úlomky po destrukci virových částic zůstávají a jaké páchají škody. Zhangová a spol. prozkoumali variantu Omicron, která se šířila před pár lety. Zjistili, že se částice této varianty oproti předchozím variantám rozpadají na rozmanitější úlomky, ale současně jsou tyto úlomky méně nebezpečné pro buňky imunity.

Vědci varují, že další a další infekce covidu-19 u člověk zvyšují riziko long covidu, tedy i riziko poškození imunitních buněk úlomky virových proteinů. Neúnavně opakují, že nejlepší obranou proti opakovaným infekcím, jejich vlivu na imunitní systém a long covidu je očkování.

Video: Long Covid: A parallel pandemic

Literatura

Science Alert 4. 2. 2026.

PNAS 123: e2521841122.