V posledním dni roku 2025 skončila éra seriálu Stranger Things. Netflix se s ním vyznamenal. Divnější věci si získaly mnoho příznivců a sklidily impozantní množství cen. Autor tohoto textu se přiznává, že (zatím) neviděl ani jednu celou epizodu, jen trailery, ukázky a grafiku, která se kolem seriálu vyrojila. Ale populární fyzika, kterou jsou Stranger Things inspirované, se nedá přehlédnout. V prosinci o tom napsali ve zpravodajství Nature.
Je to fascinující záležitost, tedy pokud tvůrcům seriálu odpustíte vyčichlé klišé s tajnou vládní vědeckou laboratoří ve venkovském a veskrze fiktivním městečku Hawkins v Indianě, ve které kvůli paranormálním experimentům nedopatřením otevřeli bránu do paralelní dimenze Upside Down. Kdoví proč není plná plyšáků a sladkostí, ale divných monster, s nimiž si musejí místní poradit.
Jak se sluší na seriály balancující na pomezí science-fiction a fantasy, Stranger Things laškují s řadou fyzikálních konceptů. Elektromagnetismus, Planckova konstanta. Daleko nejvíc se ale seriál točí kolem jedné z nejvíc odvázaných a sci-fi interpretací kvantové mechaniky, mnohasvětové (Many-worlds) interpretace Hugha Everetta z roku 1957.
Podle této odvážné představy objektivně existuje univerzální vlnová funkce a nedochází k žádným kolapsům vlnových funkcí. Všechny možné výsledky kvantových měření existují dál, jen se realizují každý v jiném světě či „dimenzi,“ které neustále pučí závratnou rychlostí. Mnohasvětová znamená doopravdy hodně, hodně světů.
Evoluce reality je podle této představy tvrdě deterministická a lokální. I když je to opravdu hodně sci-fi koncept, přesto zůstává součástí mainstreamu interpretací kvantové mechaniky, společně s kodaňskou interpretací a Bohmovou mechanikou (de Broglie-Bohmova teorie nebo též nebo teorie pilotní vlny). Podle nedávného hlasování mezi kvantovými fyziky je mnohasvětová interpretace třetí nejoblíbenější.
Pro řadu fyziků je to jen obtížně skousnutelné. Jak říká teoretický fyzik Jorge Pullin z Lousiana State University v Baton Rouge, pokud platí, že jednotlivé světy navzájem neovlivňují, nelze mnohasvětovou interpretaci ověřit.
Jiný teoretický fyzik Sean Caroll z Johns Hopkins University v Baaltimoru je naopak přesvědčený, že mnohasvětová intepretace je nejvíce elegantní vysvětlení kvantových podivností, představuje nejjednodušší verzi kvantové mechaniky a pěkně sedí na všechna data. Nemluvě o tom, jak se šeptá v temných koutech fyzikálních laboratoří, kvantové počítače možná počítají nejen v našem, ale i v jiných světech, a proto jsou tak výkonné.
Jiná věc je, že dimenze Upside Down je vážně hodně jiná než naše realita, k čemuž fyzici nesměle namítají, že by jiné dimenze měly být v kontextu mnohasvětové interpretace spíš docela podobné té naší a rozhodně by mělo být prakticky nemožné mezi nimi cestovat nějakými portály, jak se to děje ve Stranger Things. Na druhou stranu ale, když je světů opravdu extrémně mnoho? Doktor Strange nebo Spiderman by mohli vyprávět…
Video: Stranger Things | Official Final Trailer | Netflix
Video: Stranger Things 5 | Trailer k 2. části | Netflix
Literatura
Smíříme se s nezměrným mnohovesmírem?
Autor: Stanislav Mihulka (20.06.2013)
Pohánějí kvantovou mechaniku paralelní světy?
Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2014)
Přepnutí z relativity do kvantové fyziky vyvolává kvantová tornáda
Autor: Stanislav Mihulka (07.01.2022)
Diskuze:
A co zachování hmoty a energie?
Martin Novák2,2026-01-11 11:16:12
Kde se bere hmota a energie pro všechny ty nové paralelní vesmíry?
To pro vysvětlení nelokality kolapsu vlnové funkce zahodíme zákon o zachování hmoty a energie?
Nehledě k tomu že ta teorie naprosto nic neřeší, ke kolapsu vlnové funkce stále dochází, nějak se musí rozhodnout co bude v našem vesmíru, co v jiném vesmíru a zajistit aby nevznikly dva stejné stavy v jednom vesmíru. Takže k přenosu informace stejně dojde.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
