S trochou nadsázky lze říct, že fyzici vidí temnou hmotu všude. Mezinárodní výzkumný tým tentokrát podezřívá centrum Mléčné dráhy. Podle mainstreamových představ by sice Mléčná dráha měla mít ve svém jádru supermasivní černou díru, ale Valentina Crespiová z argentinského Institute of Astrophysics La Plata a její kolegové věří, že je tam něco jiného.
Podle nich je objekt Sagittarius A* (Sgr A*) v centru Mléčné dráhy vlastně ohromná masa temné hmoty, jejíž gravitační působení je podobné, jako kdyby tam byla supermasivní černá díra. Pohyby hvězd a dalších objektů v těsné blízkosti Sgr A* i pohyby celé Mléčné dráhy by to nemělo ovlivnit.
Crespiová a spol. se domnívají, že jde o temnou hmotu tvořenou fermiony. Podle jejich představ taková temná hmota může existovat v podobě hustého, kompaktního objektu, který známe jako Sgr A*, obklopeného ohromujícím řídkým halem, které prostupuje galaxií. Kompaktní objekt a halo ale fungují jako jedna jediná entita.
Badatelé vycházeli z nejnovějšího souboru dat evropské vesmírné observatoře Gaia DR3, především pokud jde o rotační křivku vnějšího hala Mléčné dráhy. Z pozorování observatoře Gaia je ve vnějším halu patrný keplerovský pokles rychlosti (Keplerian decline), který více odpovídá klasické fyzice. Model s fermionovou temnou hmotou s takovým uspořádáním Mléčné dráhy v pěkném souladu.
Vtipné je, že podle nedávného výzkumu, který vedl Joaquin Pelle z argentinské National University of Córdoba, že předpokládané vlastnosti centrálního „jádra“ fermionové temné hmoty odpovídají pozorování Event Horizon Telescope (EHT), která odhalila „stín černé díry.“ Pokud je tam koncentrovaná temná hmota, projevovala by se jako „nicota“ obklopená jasně zářícím akrečním diskem.
Máme tedy v srdci Mléčné dráhy supermasivní černou díru nebo hustou pecku temné hmoty? Výpočty ukazují, že to se současnými daty není možné s jistotou rozlišit. Budou nutná další pozorování s velice přesnými přístroji. Časem by mohlo být jasněji.
Video: Lower Dark Matter in the Local Group Galaxies and the Origin of the MW Dwarfs | Istiak H. Akib
Literatura
Co když jsou v srdcích galaxií červí díry?
Autor: Stanislav Mihulka (05.06.2014)
Skrývá se uprostřed Mléčné dráhy shluk temné hmoty tvořené darkiny?
Autor: Stanislav Mihulka (21.05.2021)
Jsou za temnou hmotou Fermiho koule, černé díry a vychytralý kvantový jev?
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2025)
Diskuze:
Tak neviem,
Alex Alex,2026-02-06 22:24:20
všetky mne dostupné informácie vedú k tomu, že temná hmota nevie/nemôže vytvárať koncentrované masy.
Radoslav Pořízek,2026-02-06 20:05:48
Cele to asi vychadza z jednoducheho faktu klasickej fyziky, ze gravitacne pole od hmotnej gule bude identicke s gravitacnym polom od hmotneho bodu s rovnakou hmotnostou. Posobenie na okolitu hmotu akrecneho disku by teda bolo rovnake, ci by pochadalo z hmotneho bodu ciernej diery, alebo zo sfericky symetrickeho rozmiestnenej temnej hmoty.
Relativisticky tam uz nejaky rozdiel je, ale je stale len jedno percento, ako napisal Ludvík Urban. Takze sa zle rozlisuje podla akrecneho disku, ci je vo vnutri singularita alebo temna hmota.
Richard Kocman,2026-02-06 09:53:17
Takže černých děr je ve vesmíru „jako hub po dešti“. A teď mi někdo chce tvrdit, že právě ve středu galaxie – kde je největší koncentrace hvězd i veškeré hmoty – se za pár miliard let úplnou náhodou nevytvoří ani jedna černá díra? No jasně...
Něco jiného je, že supermasivní černá díra v jádru galaxie sedí uvnitř obrovského hala temné hmoty. Ta do ní ale většinou padá jen v malém množství, protože je (v běžném modelu) téměř bezsrážková a neumí se účinně „zabrzdit“ a ztratit energii — takže spíš obíhá, než aby se hromadně sesypala do černí díry.
Re:
Ludvík Urban,2026-02-06 10:22:35
Já ten článek beru spíš jako příspěvek do dlouholeté debaty o tom, jestli univerzum obsahuje singularity nebo ne.
Slečna a její kolegové v podstatě změřili, že co se týče rotačnícj křivek,rozdíl mezi oběma koncepty je menší než jedno procento.
Re:
Martin Novák2,2026-02-06 11:23:43
Dle článku: "Pokud je tam koncentrovaná temná hmota, projevovala by se jako „nicota“ obklopená jasně zářícím akrečním diskem."
Takže je tam akreční disk z normální hmoty která padá do centra protože vyzařuje energii a tím brzdí.
Ale černá díra nevznikne.
Takže asi předpokládají že se tam normální hmota mění na černou hmotu. :-)
Re: Re:
Radoslav Pořízek,2026-02-07 16:00:52
Akrecni disk tvori uplne zanedbatelne mnozstvo hmotnosti ciernej diery alebo tej koncetrovanej temnej hmoty.
To ze tam momentalne vidime padat (aj) viditelnu hmotu, neznamena ze vnutrajsok nemoze byt tvoreny prevazne temnou hmotou.
Re: Re: Re:
Martin Novák2,2026-02-09 09:12:48
Pokud tam ta hmota padá první týden tak máte pravdu :-)
Re:
Michal Kupor,2026-02-06 14:58:46
A nebo je temná hmota spjata s černými dírami více než se doposud myslelo. Co když je temná hmota vlastně závislá na existenci černé díry. U těch masivních černých děr je to jen zřetelnější.
Re:
F M,2026-02-09 14:21:23
"Ještě nikdy jsem ji neviděl. Nikdo ji neviděl. Ale myslím, že je to bílá díra" Tedy zde bych to aplikoval na černou díru. A s tím by se dalo skončit.
Akreční disk, tam nezáleží na tom co je uvnitř, jen hmotnost. Jde o tu hmotu co "padá", jenže ona nepadá, pokud se nezbaví kinetické energie. Akreční disk je takové brzdné prostředí v podstatě blízké spíš stabilní oběžné dráze než pádu, pokud do ní "padá" další hmota přináší energii a bez zabrzdění by nejspíše zase odletěla pryč, tady naráží a přispívá k celkové kinetické energii. Statisticky je důležité kolik se jí vyzáří, když hodně tak toho může více spadnout níže, teoreticky bez tepla (vzájemných srážek) jde o prstenec. Dlouhodobě jde o celkové množství hmoty která spadne, momentálně se ten disk "krmí relativně málo", ale historii neznáme. A co je uvnitř (není to malý prostor) nevidíme.
A teď k jádru, sice jsem to nečetl, ale hádám, že autoři existenci ČD nepopírají/nevylučují. "Normální hmota se na temnou měnit nebude (bylo by to ve vesmíru vidět tedy nevidět, asi i LHC), prostě tam nějaká ta ČD možná bude (oni to tuším vůbec neřeší), ale teoreticky asi ani být nemusí (nevím, nikdo, kolik tam té hmoty opravdu "spadlo"), zda to stačí ke zhroucení (zda je tam někde dostatečná koncentrace v nějakém prostoru). Totéž ty oběžné dráhy těch blízkých hvězd, nezáleží na tom jaká je ta hmota uvnitř.
Hlavní myšlenka v tomto směru je tuším v tom, že příspěvek hmotnosti DM je daleko vyšší než normální. Tedy přesněji, by to vyšlo i kdyby byl. A hlavně ta myšlenka možnosti typu DM který umožňuje takovéto shlukování (pro mě). S tím se pojí další problémy jako třeba naše možnosti tu DM nějak pozorovat s nějakým prostorovým rozlišením, které by mohlo vést k vyloučení těchto možností.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
