Re:

Oldřich Vašíček st.,2026-09-21 08:55:32

Plně souhlasím. V různých diskusích na obdobné téma to píši obdobně. Je třeba si uvědomit, že, paradoxně, silnější a lépe detekovatelný signál byl z počátků rádiové komunikace (a i tak by slabý). S rozvojem bezdrátové komunikace se signál stával méně detekovatelný, slabší a je více "maskován" v šumu. Celé analogové okno bylo extrémně krátké. Pokud ve vzdálenosti 100 sv.let nyní není zaměřen naším směrem s extrémně výkonným přijímačem a snahou ulovit "cizí" civilizaci, tak kolem něj tento signál proletí a již ho nikdy nedetekuje.
Poukazovalo se na atomové výbuchy. I ty jsou relativně slabé (spousta záření bylo pohlceno atmosférou). A jsou extrémně krátkodobé. Obdobně, pokud se na nás někdo v určitou dobu nezaměřil (dle vzdálenosti), tak mu tento signál "uletěl".
Sami sledujeme jen malou část vesmíru. A to vždy po určitý časový úsek. A v určitém pásmu. Pokud se doba, směr a detekční metoda nesejde, je pro nás vesmír prázdný.
V případě, že s dalším rozvojem komunikační techniky se přejde na nějaký způsob kvantové komunikace, nebudeme již dále detekovatelní (a obráceně).
Obdobně je to s detekcí složení atmosféry na výskyt "civilizačních" zplodin. Je to zdlouhavé. Sami tuto technologii teprve začínáme cca 15 let zpět. A současně se snažíme znečištění omezit. Za pár let opět budeme nedetekovatelní nebo výskyt plynů bude "přirozeně" vysvětlitelný.
Takže pokud se nějaká civilizace nerozhodně dát o sobě vědět tím, že bude vysílat silný a dlouhodobý signál všemi směry (nákladné), tak její detekovatelnost je silně omezena. A na našem příkladu, zatím se k tomu nikdo nemá. :)

Odpovědět

Re:

Milan Štětina,2026-09-21 09:48:29

Přesně tak. Naše nejsilnější radarové signály jsou detekovatelné sotva pár světelných let (a to by ještě protistrana musela mít správně natočený výkonný radioteleskop).
Ono i kdyby byla vyspělejší civilizace, která dejme tomu postaví dysonovu sféru by pro nás byla těžko detekovatelná. Podle mě to s našimi prostředky nejde odlišit od červeného/hnědého trpaslíka, případně bysme tam neviděli vůbec nic.
To už možná je snáze detekovatelný jednoduchý život - planeta s kyslíkovou atmosférou (nebo obecně s nerovnovážnou atmosférou), ale to se pokud vím daří také jen u nejbližších hvězd (jejich planetárních systémů).
Dokud miozemšťané nepřistanou na Zemi nebo alespoň nezačnou Zemi zkoumat s oběžné dráhy (někde mezi Zemí a Měsícem) tak se o nich s naší úrovní technologií nedozvíme.

Odpovědět

Re: Re:

F M,2026-09-23 11:25:18

On je to spíš vtip.
I kdyby civilizace existovala sto milionů let a byla u každé vrby tak se stejně s jinou v okolí nepotká.
Pokud mě paměť a povědomí nezklame, ta rovnice vznikala v jiné době, mezi lidmi kteří od dětství čekali (kultura) několik civilizací jen v sluneční soustavě a čekali neustálý růst. Tedy ne že by vědomě nekalkulovali s tím kolapsem a tak, ale byli "nastaveni jinak", hlavně z té polykulturní stránky přijmutí veřejnosti a toho co vše okolo té "sterilní/inertní" rovnice narostlo.
Takže, jak tu píšete, se můžeme bavit jen o nějakých super civilizacích a podobně, nebo neskutecném štěstí.

Ps. Doufám že si to nějaký ten ufoun co sem trangrtlíkoval a čeká až nás bude moc pozvat do galaktického shromáždění čte a chláme se u toho až mu sekret litá na orbitu, ale bohužel si myslím, že na té úrovni vtipů to končí.
Pps. Myslím, že i hypotetická archeologie by byla těžká.

Odpovědět