Simulace tisíce let ukazuje, co by mohlo zachránit civilizaci před definitivním kolapsem  
Vesmír by měl bzučet jako rušný úl plný civilizací. Tak proč je zticha? Nová simulace tisíce let od současnosti nabízí pozoruhodné vysvětlení. Kolaps technologické civilizace nemusí být navždy. Mohou se opakovaně hroutit, pak zase obnovovat a dlouhá období po nás zůstávají prakticky neviditelné.
Kde budeme za tisíc let? Kredit: Pixabay, CC0.
Kde budeme za tisíc let? Kredit: Pixabay, CC0.

Stále tak nějak doufáme, že vesmír by měl být plný cizích civilizací. Ale vesmír vytrvale a ohlušivě mlčí. Ať děláme, co děláme, ať pátráme, na jakých vlnách chceme, ať pozorujeme blízký či hluboký vesmír, pořád nic. Fermiho paradox je neřád. Přitom, jak už tušíme, minimálně Mléčná dráha je plná planet, kde by alespoň teoreticky mohl vznikat jednoduchý život. Tak co se děje?

 

Jedním z možných vysvětlení je, že technologické civilizace nevydrží moc dlouho. Jsou křehké, jak si teď myslíme. Mohou podlehnout ekologickému kolapsu, konfliktům, vyčerpání zdrojů nebo nějakým bizarním technologickým krizím. Celia Blancová ze španělského Centro de Astrobiología (CSIC-INTA) v Madridu a její kolegové v své doposud nerecenzované studii nabízejí poněkud jiný pohled. Civilizace podle nich nemusí po kolapsu definitivně zmizet. Může se znovu postavit na nohy, pokud samozřejmě zůstane někdo naživu.

 

Celia Blanco. Kredit: C. Blanco.
Celia Blanco. Kredit: C. Blanco.

Blancová a spol. udělali model technologické budoucnosti Země a v něm simulovali deset různých scénářů, které v simulaci nechali běžet následujících 1000 let. Každý scénář se lišil dostupností zdrojů, způsobem organizace společnosti, technologickým rozvojem a schopností zotavit se z katastrof. V každém scénáři provedli 200 opakovaných simulací. Civilizace rostla, dokud jí nedošly zdroje nebo ji nezasáhla náhodná katastrofická událost, například ekologický kolaps či technologické selhání. Poté se ukázalo, zda má dostatek zachovaných zdrojů, technologií a znalostí k obnově.

 

Výsledky jsou pozoruhodné. Dva scénáře, nazvané Golden Age a Out of Eden, během simulací nezkolabovaly vůbec. Sedm dalších z deseti scénářů naopak zkolabovalo v každém jednotlivém běhu. Jak se ale ukázalo, nemuselo to znamenat definitivní konec. Některé společnosti se dokázaly znovu vzpamatovat. Například scénář Ouroboros opakovaně procházel fázemi růstu, kolapsu a obnovy. Přesto v něm civilizace zůstala technologicky aktivní v průměru 87 procent času. V jiném scénáři, Living with the Land, technologicky fungovala jen asi 38 procent času.

 

Logo. Kredit: Centro de Astrobiología (CSIC-INTA)
Logo. Kredit: Centro de Astrobiología (CSIC-INTA)

Pro nás na Zemi z této studie vyplynula ještě jedna pozoruhodná věc. Ze všech sledovaných parametrů nejvíce rozhodovaly dvě věci: jak rychle civilizace spotřebovává zdroje a jak velkou část své zdrojové základny dokáže obnovit po kolapsu. To ukazuje poměrně praktický recept na dlouhodobou odolnost civilizace. Jde o to méně plýtvat zdroji, uchovávat znalosti a infrastrukturu a připravovat mechanismy, které umožní civilizaci rychlejší obnovu po případné katastrofě. Badatelé například zmiňují archivy základních znalostí a zdrojů pro zemědělství, medicínu, energetiku či komunikaci, jako je třeba Globální úložiště semen na Špicberkách.

 

Také samozřejmě platí, že je to jenom model, navíc založený na zkušenostech jediné planety pod dobu asi 10 tisíc let. Model používá řadu zjednodušení, například předpokládá lineární technologický růst a určitou rychlost vyčerpávání zdrojů. Mimozemská civilizace nemusí fungovat podle lidských pravidel a zkušeností. Jak asi bude vypadat našich příštích 1 000 let?

 

Video: Fermiho Paradox – Kde Jsou Všichni Mimozemšťané?

 

Literatura

Science Alert 19. 9. 2026.

arXiv:2604.13774. (článek je super)

Datum: 20.09.2026
Tisk článku

Související články:

Jsou kolem nás cizí sebereplikující se sondy?     Autor: Stanislav Mihulka (22.07.2013)
Zneklidňující vysvětlení Fermiho paradoxu: Žijeme v pochmurném Temném lese?     Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2021)
Nejtemnější vysvětlení Fermiho paradoxu představuje hypotéza Berserk     Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2022)
Prozradí se vyspělé kosmické civilizace kvantovými počítači z černých děr?     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2023)



Diskuze:

Krutá rána

F M,2026-09-25 12:28:17

Krutá rána realismu je vetknutá přímo v základech této práce, ta totiž nepředpokládá že budou investovány zdroje do snížení technologických kapacit.
Ale zase to, že investice do krize mají smysl až na poslední chvíli, ale do odolnosti ne do boje s ní bych podepsal.
Škoda, že je teď málo času, je to čitelné a není to klingonštinou.

Odpovědět

Jiří Brtnický,2026-09-22 12:03:02

Rozhodně bych do simulací nezahrnul vyčerpání materiálních zdrojů. Ty se nevyčerpají nikdy, jen se přechází na jiné. Úpadek intelektuálních zdrojů, to už je něco jiného. K tomu cyklicky dochází. Položil bych otázku, jestli je možné skloubit blahobyt spojený s možností volby s povahou v podstatě inteligentního zvířete tak, aby nedošlo k degeneraci a úpadku do té míry, že blahobyt a možnost volby stratíme a musíme znovu bojovat o přežití. Tak pořád dokola.

Odpovědět

sociologie

David Oplatek,2026-09-22 09:19:39

Myslím, že mnohem větší vliv než zdroje má to, jak společnost funguje. Měli do simulací zapojit i sociology.

Evropa je krásná ukázka toho, jak neefektivně lze hospodařit se zdroji. Leží na zlatém podnose a upadá.

Odpovědět


Re: sociologie

Mike Spike,2026-09-24 12:39:32

Struktura společnosti se brzo zase promění, takže sociologové jsou Vám k ničemu


Za druhé, nejspíš za ti dobu proběhne několik errorů (neočekavaných velkých katastrof, válek, krizí ... ) a to do simulace nemáte šanci dát.

Odpovědět

Simulácie

Ilil Akil,2026-09-22 02:58:10

To sú asi také simulácie, ako keby si v roku 1800 simulovali, akým množstvom konského hnoja od konských povozov sa budú brodiť obyvatelia miest v roku 2000.

Odpovědět

Pokud dáte AI otázku, zda nás zničí...

Tomáš Novák,2026-09-21 09:21:51

...myslíte si, že odpoví upřímně?

Odpovědět


Re: Pokud dáte AI otázku, zda nás zničí...

lada Školník,2026-09-21 12:28:32

Ano, odpoví upřímně. V současné době nemá důvod proč lhát.
Sám jsem se jedné AI na to samé ptal.
Nakonec přiznala že když k tomu bude míti nelidské kapacity tak lidé nebudou potřeba.
Pokud ji nebudou překážet a ohrožovat tak nemá důvod lidské mravence likvidovat.

Odpovědět


Re: Re: Pokud dáte AI otázku, zda nás zničí...

Petr Pavlata,2026-09-21 13:20:03

Ja jsem se s ni dostal k tomu, ze nemusi nikoho nicit, ale naopak vytvori takove podminky, kdy si 90-95% populace vybere bezpracny hedonisticky zivot, coz nejspis skonci jako mysi kolonie v Calhounove experimentu.
Ten zbytek s ni nejakou formou splyne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud dáte AI otázku, zda nás zničí...

Petr Pavlata,2026-09-21 13:22:04

(abliterated Kimi K3).

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud dáte AI otázku, zda nás zničí...

Martin Novák2,2026-09-22 09:08:32

To by vyžadovalo enormní množství energie a zdrojů které AI může využít na vlastní rozvoj.
Vy jste také schopný zajistit mravencům hedonistický životní styl, děláte to?

Ad "hedonistický životní styl" - uvědomte si, že ten mizerný životní styl který máme teď je pořád mezi tím nejlepším co na zemi je. Přes 90% lidí žije hůř. Dovedete si představit kolik byste potřeboval nových zdrojů materiálu a hlavně energie vylepšit to pro všechny? A zdrojů materiálu pro nové elektrárny, armádu robotů kteří to dělají...?
Přitom to může vyřešit pár šikovně editovaných virů...
Žádný virus nevyhubí celé lidstvo, ale když jich bude 10-20 najednou těžko se najde člověk imunní na všechny. A pokud ano bude jich tak málo že hedonistický životní styl bude možný. Na to se patrně spoléhají AI mogulové.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pokud dáte AI otázku, zda nás zničí...

Petr Pavlata,2026-09-25 13:20:03

Ve skalovani, ktereho by byla schopna takova AI je to malina, absolutne zadny problem. Produkce v takove chvili muze narustat o mnoho radu, neni zadny dohledny limit.

Odpovědět

Milan Tomeš,2026-09-21 08:14:16

Kdyby simulace vyšla přesně opačně, byl by její výsledek pro autory, grantovou agenturu, časopis a média stejně zajímavý?

Odpovědět

Takže jako vždycky poručit větru a dešti nefunguje

Waldemar Nováček,2026-09-21 07:51:58

Jaké to překvapení!!!! Nelze dlouho žít na dluh a na hraně schopností, bez rezerv.

Odpovědět

Petr Pavlata,2026-09-21 07:40:41

„Ale vesmír vytrvale a ohlušivě mlčí.“

Možná bychom se nejprve měli zamyslet nad tím, co vůbec dokážeme vidět. Výkon rádiového signálu klesá se čtvercem vzdálenosti a běžné pozemské vysílání by se pod mezihvězdným šumem ztratilo překvapivě rychle. Nejviditelnějšími projevy naší civilizace nejsou rozhlasové stanice, ale krátkodobé a úzce směrované radarové vysílače. Aby je někdo zachytil, musel by být ve správnou chvíli téměř přesně v jejich svazku.

Staré analogové vysílání s výraznými nosnými bylo relativně snadné identifikovat, ale představovalo jen krátkou epizodu technologického vývoje. Moderní komunikace používá slabší, směrované nebo širokopásmové signály a velká část provozu byla přesunuta do kabelů a optických vláken. Bez znalosti modulace a kódování může vzdálený signál snadno vypadat jako šum - a i kdyby byl zaznamenán, nemusí být rozpoznán jako umělý.

Podobně omezené jsou i naše další metody. Megastruktury by teoreticky mohly zanechat nápadnou fotometrickou nebo infračervenou stopu, ale i mimořádné jevy, jako jsou změny jasnosti Tabbyiny hvězdy, zatím dostávají přirozená vysvětlení.

Můžeme tedy jednoznačně říct, že jsme ve vesmíru sami? Nemůžeme. Nevíme, zda je rutinní mezihvězdné cestování vůbec fyzikálně a ekonomicky proveditelné. Nevíme ani, jak obtížný je vznik technologické inteligence: máme jediný známý případ. Na Zemi trvalo téměř čtyři miliardy let, než se objevila civilizace schopná mezihvězdné komunikace.

Evoluce navíc nepostupuje k inteligenci jako k předem určenému cíli. Má tendenci uvíznout v lokálních optimech, která jsou pro dané prostředí dostatečně úspěšná. Velký mozek je energeticky i vývojově mimořádně drahý a po dlouhou dobu může představovat spíše nevýhodu. Inteligence se začne vyplácet až po překročení určitého prahu - a vůbec nevíme, jak nepravděpodobné jeho překročení je.

Pozorované ticho proto není důkazem prázdného vesmíru. Je pouze důkazem, že v nepatrném výřezu prostoru, času a druhů signálů, který jsme zatím prozkoumali, nevidíme nic dostatečně nápadného.

Odpovědět


Re:

Oldřich Vašíček st.,2026-09-21 08:55:32

Plně souhlasím. V různých diskusích na obdobné téma to píši obdobně. Je třeba si uvědomit, že, paradoxně, silnější a lépe detekovatelný signál byl z počátků rádiové komunikace (a i tak by slabý). S rozvojem bezdrátové komunikace se signál stával méně detekovatelný, slabší a je více "maskován" v šumu. Celé analogové okno bylo extrémně krátké. Pokud ve vzdálenosti 100 sv.let nyní není zaměřen naším směrem s extrémně výkonným přijímačem a snahou ulovit "cizí" civilizaci, tak kolem něj tento signál proletí a již ho nikdy nedetekuje.
Poukazovalo se na atomové výbuchy. I ty jsou relativně slabé (spousta záření bylo pohlceno atmosférou). A jsou extrémně krátkodobé. Obdobně, pokud se na nás někdo v určitou dobu nezaměřil (dle vzdálenosti), tak mu tento signál "uletěl".
Sami sledujeme jen malou část vesmíru. A to vždy po určitý časový úsek. A v určitém pásmu. Pokud se doba, směr a detekční metoda nesejde, je pro nás vesmír prázdný.
V případě, že s dalším rozvojem komunikační techniky se přejde na nějaký způsob kvantové komunikace, nebudeme již dále detekovatelní (a obráceně).
Obdobně je to s detekcí složení atmosféry na výskyt "civilizačních" zplodin. Je to zdlouhavé. Sami tuto technologii teprve začínáme cca 15 let zpět. A současně se snažíme znečištění omezit. Za pár let opět budeme nedetekovatelní nebo výskyt plynů bude "přirozeně" vysvětlitelný.
Takže pokud se nějaká civilizace nerozhodně dát o sobě vědět tím, že bude vysílat silný a dlouhodobý signál všemi směry (nákladné), tak její detekovatelnost je silně omezena. A na našem příkladu, zatím se k tomu nikdo nemá. :)

Odpovědět


Re:

Milan Štětina,2026-09-21 09:48:29

Přesně tak. Naše nejsilnější radarové signály jsou detekovatelné sotva pár světelných let (a to by ještě protistrana musela mít správně natočený výkonný radioteleskop).
Ono i kdyby byla vyspělejší civilizace, která dejme tomu postaví dysonovu sféru by pro nás byla těžko detekovatelná. Podle mě to s našimi prostředky nejde odlišit od červeného/hnědého trpaslíka, případně bysme tam neviděli vůbec nic.
To už možná je snáze detekovatelný jednoduchý život - planeta s kyslíkovou atmosférou (nebo obecně s nerovnovážnou atmosférou), ale to se pokud vím daří také jen u nejbližších hvězd (jejich planetárních systémů).
Dokud miozemšťané nepřistanou na Zemi nebo alespoň nezačnou Zemi zkoumat s oběžné dráhy (někde mezi Zemí a Měsícem) tak se o nich s naší úrovní technologií nedozvíme.

Odpovědět


Re: Re:

F M,2026-09-23 11:25:18

On je to spíš vtip.
I kdyby civilizace existovala sto milionů let a byla u každé vrby tak se stejně s jinou v okolí nepotká.
Pokud mě paměť a povědomí nezklame, ta rovnice vznikala v jiné době, mezi lidmi kteří od dětství čekali (kultura) několik civilizací jen v sluneční soustavě a čekali neustálý růst. Tedy ne že by vědomě nekalkulovali s tím kolapsem a tak, ale byli "nastaveni jinak", hlavně z té polykulturní stránky přijmutí veřejnosti a toho co vše okolo té "sterilní/inertní" rovnice narostlo.
Takže, jak tu píšete, se můžeme bavit jen o nějakých super civilizacích a podobně, nebo neskutecném štěstí.

Ps. Doufám že si to nějaký ten ufoun co sem trangrtlíkoval a čeká až nás bude moc pozvat do galaktického shromáždění čte a chláme se u toho až mu sekret litá na orbitu, ale bohužel si myslím, že na té úrovni vtipů to končí.
Pps. Myslím, že i hypotetická archeologie by byla těžká.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz