Čtenářka (kolem 1770). Kredit: Jean-Honoré Fragonard, Wikimedia Commons.

Jak asi vědí ti, co si je pouštějí, na Instagram Reels se údajně omílá představa, že lidé, kteří jsou inteligentní a berou osobní rozvoj vážně, čtou především literaturu faktu. Non-fiction totiž přináší fakta o reálném světě, zatímco beletrie rozmanitých žánrů, bývá považována za její méně praktickou příbuznou.

Raymond Mar. Kredit: York University.

Kanadským psychologům to nedalo a prostudovali poznatky o tom, jak nám může prospět narativní čili příběhová beletrie, která vypráví v nejrůznějších kulisách o lidech, jejich cílech, problémech a vztazích. Raymond Mar z York University v Torontu a jeho kolegové zjistili, že navzdory rozšířenému přesvědčení je pravidelné čtení beletrie spojené s lepšími verbálními a jazykovými schopnostmi než čtení literatury faktu.

Ať už čtete solarpunk, cli-fi, new adult, romantasy nebo třeba nějakou úžasnou městskou fantasy, beletrie funguje jako spojnice mezi čtením pro potěšení a rozvojem jazykových dovedností. Bohatý jazyk a osobitý styl příběhů čtenáře vtahují jako vír a udržují jejich pozornost. Čtenáři přemýšlejí o příbězích a prožívají je ještě dlouho po dočtení poslední stránky.

Logo. Kredit: York University.

Příběhy zároveň fungují jako určitý druh sociálního tréninku. Když si čtenáři představují, co postavy cítí a prožívají, rozvíjejí svou empatii, emoční inteligenci a schopnost nahlížet na věci z perspektivy jiného člověka. Je okouzlující, jak se to podobá trénování dnešních umělých inteligencí. My lidé jsme sociální inteligence, náš mozek je vlastně něco jako sociální počítač, protože řešení vztahů mu jde nejlépe, a beletrie představuje naše tréninková data.

Děti, které čtou více beletrie, se chovají k ostatním laskavěji a mívají méně problémů s vrstevníky. Švýcarská studie se 700 dětmi zjistila, že debaty o příbězích se začleňování do kolektivu vedly k tomu, že děti více vnímali nespravedlnosti. Účinky čtení mohou přetrvávat dlouho v dospělosti. Jedna extrémně dlouhodobá studie sledovala lidi po půl století a zjistila, že mladí, kteří ve volném čase věnovali více času čtení, byli v dospělosti ve větším kontaktu s rodinou a přáteli.

Další věc je, že jen máloco zaměstnává mozek tak intenzivně jako čtení, ať už jde o beletrii nebo literaturu faktu. Je to vlastně intenzivní cvičení a prospívá duševnímu zdraví a kondici. Čtení zpomaluje úbytek mozkové tkáně a posiluje nervové spoje, což chrání před ztrátou paměti a kognitivním úpadkem během stárnutí. Třešničkou na dortu je, že čtení knih zřejmě může prodlužovat život. Mezi více než 3500 staršími dospělými z reprezentativního vzorku obyvatel USA žili ti, kteří četli knihy, o 23 měsíců déle než lidé, kteří nečetli. Pokud jde o beletrii, autor tohoto textu četl naposledy fantaskní věc od Sama Hughese Antimemetická liga neexistuje. Co jste četli vy?

Video: Storytime is about more than reading to your child

Video: Raymond Mar (York) - “Can Stories Improve our Social Abilities and How Would We Know?”

Literatura

Physorg 29. 9. 2026.

Current Opinion in Psychology online 4. 8. 2026.