Největší podzemní „powerbanka“ o výkonu 700 MW zahájila provoz v Číně  
Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.
Superpowerbanka v Čchang-čou. Kredit: CGTN.
Superpowerbanka v Čchang-čou. Kredit: CGTN.

Jako by Číně nestačil důraz na obnovitelné zdroje, mají také našlápnuto, pokud jde o ukládání velkého množství energie ve fyzikálních bateriích. V provincii Ťiang-su právě spustili dva bloky rozsáhlého projektu, v němž se energie ukládá s využitím stlačeného vzduchu. Jde o další významný krok v rozvoji velkokapacitních úložišť energie vybudovaných v podzemních solných kavernách.

 

Solný důl Praid v Rumunsku. Kredit: Pasztilla aka Attila Terbócs, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Solný důl Praid v Rumunsku. Kredit: Pasztilla aka Attila Terbócs, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Přečerpávací systém na bázi stlačeného vzduchu se nachází v solné kaverně Huaneng Jintan, ve městě Čchang-čou. Každý ze dvou bloků má výkon 350 megawattů (MW). Po dokončení celého projektu a jeho uvedení do plného provozu by účinnost přeměny energie měla přesáhnout 70 procent. Bude fungovat jako „super powerbanka“ pro rozvodnou síť.

 

Podzemní fyzikální baterie se stlačeným vzduchem (2017). Kredit: Giovanni Perillo, SINTEF. Illustration: Knut Gangåssæter, SINTEF.
Podzemní fyzikální baterie se stlačeným vzduchem (2017). Kredit: Giovanni Perillo, SINTEF. Illustration: Knut Gangåssæter, SINTEF.

Systémy pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu využívají přebytečnou elektřinu v době nízké poptávky k pohonu kompresorů. Ty vhánějí vzduch do podzemních prostor, kde pak zůstává až do chvíle, kdy elektrická síť potřebuje dodatečný výkon. V období vysoké poptávky se stlačený vzduch vypouští, a přitom se využívá k pohonu turbín, které vyrábějí elektřinu.

 

V tomto případě jsou zásobními prostory solné kaverny v hloubce asi 1 kilometr. Solné horniny jsou velmi kompaktní a pro vzduch prakticky nepropustné, takže uchovají stlačený vzduch i po dlouhou dobu. Když je poptávka po elektřině nízká, přebytečná energie ze sítě stlačuje vzduch na tlak vyšší než 130 atmosfér. Jakmile poptávka vzroste, uskladněný vzduch proudí ven.

Systém zároveň ukládá teplo vznikající při kompresi pro pozdější využití. Tím snižuje energetické ztráty během cyklu výroby elektřiny. Má na to k dispozici 16 kulových nádrží, z nichž každá pojme 3 500 metrů krychlových vody, dohromady asi 56 000 metrů krychlových vody. Čína v posledních letech rozšiřuje využívání solných kaveren k ukládání energie. Důvodem je rostoucí poptávka po elektřině i stále větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, kvůli nimž je nutné tlumit výkyvy v dodávce elektřiny.

 

Video: Underground Air Batteries — The Energy Storage You’ve Never Heard Of

 

Literatura

Interesting Engineering 14. 9. 2026.

Datum: 15.09.2026
Tisk článku



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz