Jako by Číně nestačil důraz na obnovitelné zdroje, mají také našlápnuto, pokud jde o ukládání velkého množství energie ve fyzikálních bateriích. V provincii Ťiang-su právě spustili dva bloky rozsáhlého projektu, v němž se energie ukládá s využitím stlačeného vzduchu. Jde o další významný krok v rozvoji velkokapacitních úložišť energie vybudovaných v podzemních solných kavernách.
Přečerpávací systém na bázi stlačeného vzduchu se nachází v solné kaverně Huaneng Jintan, ve městě Čchang-čou. Každý ze dvou bloků má výkon 350 megawattů (MW). Po dokončení celého projektu a jeho uvedení do plného provozu by účinnost přeměny energie měla přesáhnout 70 procent. Bude fungovat jako „super powerbanka“ pro rozvodnou síť.
Systémy pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu využívají přebytečnou elektřinu v době nízké poptávky k pohonu kompresorů. Ty vhánějí vzduch do podzemních prostor, kde pak zůstává až do chvíle, kdy elektrická síť potřebuje dodatečný výkon. V období vysoké poptávky se stlačený vzduch vypouští, a přitom se využívá k pohonu turbín, které vyrábějí elektřinu.
V tomto případě jsou zásobními prostory solné kaverny v hloubce asi 1 kilometr. Solné horniny jsou velmi kompaktní a pro vzduch prakticky nepropustné, takže uchovají stlačený vzduch i po dlouhou dobu. Když je poptávka po elektřině nízká, přebytečná energie ze sítě stlačuje vzduch na tlak vyšší než 130 atmosfér. Jakmile poptávka vzroste, uskladněný vzduch proudí ven.
Systém zároveň ukládá teplo vznikající při kompresi pro pozdější využití. Tím snižuje energetické ztráty během cyklu výroby elektřiny. Má na to k dispozici 16 kulových nádrží, z nichž každá pojme 3 500 metrů krychlových vody, dohromady asi 56 000 metrů krychlových vody. Čína v posledních letech rozšiřuje využívání solných kaveren k ukládání energie. Důvodem je rostoucí poptávka po elektřině i stále větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, kvůli nimž je nutné tlumit výkyvy v dodávce elektřiny.
Video: Underground Air Batteries — The Energy Storage You’ve Never Heard Of
Literatura
Startup Hydrostor bude ukládat energii stlačováním vzduchu v zinkovém dolu
Autor: Stanislav Mihulka (17.02.2019)
Hydrostor vybuduje největší fyzikální baterie se stlačeným vzduchem
Autor: Stanislav Mihulka (01.05.2021)
Podmořská fyzikální baterie Ocean Battery bude ukládat energii na dně oceánu
Autor: Stanislav Mihulka (11.01.2022)
Nová šance? Čínský palivový článek těží energii z uhlí bez spalování
Autor: Stanislav Mihulka (27.04.2026)
Stratosférická platforma HAPS společnosti Sceye dokončila rekordní let
Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2026)
Diskuze:
Solná kaverna
Vojte Ondříčak,2026-09-17 04:50:02
Rozuměl jsem tomu tak, že ta solná kaverna zůstane suchá a v ní je natlačen vzduch o tlaku podobném tlaku nadloží kaverny. V kilometrové hloubce se dá odhadnout tlak nadloží kolem 250bar. To by natlačením vzduchu na 250 bar zabránilo klesání stropu a zvedání podlahy kaverny.
Při kompresi vzduchu stoupá jeho teplota a proto je nutné tlakovat vzduch v několika stupních, třeba po deseti bar, za současného chlazení již stlačeného vzduchu. No a tohle "odpadní" teplo by bylo ukládáno do ocelových nádob s vodou. No a naopak, by stlačený vzduch z kaverny byl tímto "odpadním" teplem ohříván před vstupem do turbíny pohánějící elektrický generátor.
Asi takhle by se dalo docílit energetické účinnosti ukládání přebytečné elektrické energie a její opětovné získání na oněch 70%. To se blíží účinnosti vodních přečerpávajících elektráren.
Re: Solná kaverna
Kamil Kubu,2026-09-17 09:07:47
To už si spíš dovedu představit to, že vhánění vzduchu stlačeného na 130 atm vytlačuje existující solanku nahoru do závodu na její zpracování. Naopak, při "vybíjení" baterky je vzduch v kaverně nahrazován vodou čistou, která dole způsobí naředění stávajícího roztoku a tím další extrakci soli v kaverně. Jenže o tom nikde není ani zmínka. A taky to má určitě nějaká úskalí. Třeba schopnost zpracovat takový objem solanky, která odpovídá objemu vtlačeného vzduchu za jeden cyklus a podobně. Ale každopádně to dává ekonomický smysl, protože tím vlastně dostanete solanku do fabriky na sůl "zadarmo".
Re: Re: Solná kaverna
F M,2026-09-18 09:26:53
Do chemičky, tedy zde. Spotřeba energie při čerpání je oproti odpaření zanedbatelná, výškově je to na nule (možná by šel dál i samospád pokud to není daleko), tak jen ztráty v potrubí a tak. Zkrátka to asi nestojí za ty komplikace. Odpar, ona se tak sůl vyrábí, ale kuchyňská a ta je v menšině, tohle je nejlepší pro ty chemičky.
Ten tlak nebude potřeba udržovat až tak vysoký, skála bude držet, ale něco jsem zaznamenal o tom, že ta sůl tam "teče" a potřebuje nějaký protitlak, zároveň je tam limit zhora zase kvůli nízké odolnosti soli. Mělo by to být cca 50 a ten horní prý není o mnoho výš než to co tam maji.
Za pokus to stojí.
Pavel Nedbal,2026-09-16 21:07:07
Jen se trochu obávám, že to rychlé proudění dolů a nahoru bude mít částečně formu slané mlhy (je tam přece taky voda)? To by ji při vybíjení posílali do atmosféry (odlučovače nemalé)? Volil bych radši suchou kavernu.
Přečerpávačka v nížině
Kamil Kubu,2026-09-16 11:53:29
Takže jsou to takové Dlouhé stráně vybudované v nížině kousek od moře uprostřed silně obydlené a industrializované oblasti. Tedy přesně tam, kde je to potřeba. Je to sice o dost složitější konstrukce, ale pokud mají roundtrip eficiency 70%, tak je to fakt dobrý. Jen tam není popsané, jak udržují v té kaverně plus mínus stále stejný tlak, aby celý systém pracoval v designovém bodě.
Re: Přečerpávačka v nížině
F M,2026-09-16 13:16:17
Tlak, prostě je tam třeba držet nějaký minimální, už kvůli té soli, ono by se to asi zavřelo. A proto tam musel být tlak po celou dobu od začátku těžby, napřed voda a potom se to muselo "vytlačit" vzduchem furt pod tlakem.
Ještě je třeba zmínit jednu věc proč to vůbec dává smysl alespoň v té Číně, těžba je vymýváním a solanka se neodpařovala, ale zpracovávala ve vedlejší chemičce. Pokud by to nebylo v soli, muselo by se to "vyvložkovat" a cena by raketově rostla, zvlášť kdyby se ta díra dělala schválně. Pokud by to bylo v soli a nebyla chemička, tak by byly miliony kubíků solanky a co s ní, odpařit na sůl, no s energií zdarma není problém (pro jistotu upozorňuji, že jde o joke).
Všude je sůl a vlhkost, no zkrátka všude odolné materiály a stejně hoří.
Pro velké město, nevím kapacita je dostatečná k nabití tak pár desítek tisíc elektrovozů. Píší 2,8GWh to je cca 35k Škoda Enyaq, jako Brnu s 10x víc jen osobáky by to bodlo, ale se stávající sítí a odběrem, pokud se vše elektrifikuje a bude na OZE bude to v ČR jako plivnutí v moři. Tedy reálně naštěstí máme Temelín a Dukovany tak té energie zdarma snad nebudeme nuceni platit tolik.
Re: Re: Přečerpávačka v nížině
A S,2026-09-18 09:25:47
Ten přepočet kolik se z té baterie dá nabít elektromobilů, je sice víceméně spravný, ale nedává moc smysl. Třeba v Rakousku dokončují přečerpávačku Kühtai, která při vypuštění vešekeré vody z horní nádrže dolů do Innu, vyrobí cca 100GWh elektřiny.Stejnou logikou můžeme zkusit vypočítat, kolikrát bychom z toho mohli načerpat Dlouhé Stráně. Pokud bude v době nadprodukce OZE elektřina levnější, tak bude naprostá většina elektromobilů dobíjena ve stejné době, kdy akumalčka bude pumpovat vzduch do podzemí. V době, kdy bude vyrábět elektřinu, budou nabíjet jen lidé na dlouhých cestách. Doma parkující elektromobily s V2H, budou spíš pohánět domácnost, než by nabíjely.
Re: Re: Re: Přečerpávačka v nížině
F M,2026-09-18 09:47:46
Ano, ale tohle to limituje z té strany kapacity v absolutních číslech, myslím že je už i z toho vidět, že ta myšlenka občasné výroby energie není příliš voňavá. Na druhou stranu pokud máte štěstí a takto to vyjde, myslím ta jeskyně, tak se nějaká ta záloha vyplatí v každé síti, jenže to je vzácné, nemyslím drobné jeskyňky.
S tou dobou dobíjení aut jste asi bezbřehý optimista, tedy je fakt, že pokud nic jiného nebude legální a pokřiví se to ještě víc, tak lidem nic jiného nezbude. Ale pokud to jenom trochu půjde (a budou muset) budou nabíjet kdy chtějí a potřebují (tedy taky bude záležet na tom jestli bude na milion aut nabíječek milion nebo 2 a víc). Nevím tedy jak tahle daň dopadne, tedy povinné baterie do domácnosti i auta jako součást zdanění určeného na provoz energetické sítě, tohle by zase určitě byla levnější a schůdnější varianta. Tedy zatím se to krutě dotuje hlavně přes ty nekomerční ceny elektřiny, jenže to je pro pár a už teď jsou ty dluhy téměř neudržitelné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
