Americká společnost Sceye vyvíjí platformy HAPS (High-Altitude Platform Systems), bezpilotní vzducholodě plněné heliem, které létají ve výšce kolem 20 kilometrů. Přes den čerpají energii ze solárních článků a v noci je pohánějí baterie. HAPS mají sloužit jako stanice pro přenos širokopásmového internetu a pro sítě 4G/5G/6G.
Sceye nedávno vypustili platformu HAPS na misi Service Test 1 (ST1). Byl to rekordní transpacifický let, během něhož HAPS urazila téměř 30 tisíc kilometrů. Vzducholoď odstartovala 9. srpna 2026 ze sídla společnosti ve městě Moriarty v Novém Mexiku a o 13 dní později dorazila do Japonska. Dne 5. září HAPS dorazila zpět do Moriarty, kde po závěrečných testech přistála.
Mise ověřila technologii, systémy samotného nosiče, užitečné zatížení i provozní infrastrukturu. Platgforma HAPS otestovala mobilní širokopásmové připojení běžných, nijak neupravených zařízení prostřednictvím páteřní sítě společnosti SoftBank Corp. Otestovala také edge computing přímo na platformě HAPS a komunikaci s drony, která má pomoci při vývoji 3D komunikační sítě.
Podle společnosti jde o první úspěšný test, při němž byla přímo na platformě HAPS instalována mobilní páteřní síť i webový server pro zpracování dat. Požadavky mohly být kompletně zpracovány na palubě platformy a výsledky pak následně odeslány zpět do chytrých telefonů.
Jak říká Mikkel Vestergaard Frandsen, zakladatel a generální ředitel společnosti Sceye, mise ST1 prokázala připravenost platformy HAPS a současně také to, že právě stratosféra je místem, kde by mohla být vybudována infrastruktura budoucnosti mimo zemský povrch. Využití stratosféry podle něj umožní svět, který bude neustále připojený, včetně dlouho očekávaného nástupu 6G.
Plaforma HAPS byla na misi ST1 vybavená systémem SceyeCELL, který funguje jako mobilní vysílač na obloze. Je navržený tak, aby ze stratosféry poskytoval širokoplošné mobilní připojení přímo běžným uživatelským zařízením. Při plném provozu má podle dostupných informací jediná platforma Sceye HAPS pokrýt oblast odpovídající přibližně 500 pozemním mobilním vysílačům.
Stratosféra je na tyhle věci skvělá. Je dostatečně blízko Zemi, aby umožňovala vysokokapacitní spojení a pozorování, zároveň se však nachází v takové výšce, že dokáže pokrýt rozsáhlé oblasti. Důležité je, že stratosféra nabízí podmínky podobné vesmíru, ovšem bez nákladů spojených s pobytem ve vesmíru a bez některých nevýhod oběžné dráhy.
Video: Sceye HAPS Launch
Video: About Sceye
Literatura
Vzducholoď StratoBus: nafukovací dron anebo satelit?
Autor: Stanislav Mihulka (24.03.2014)
Opakovaně použitelné mikrobalony mohou pustit žilou satelitům
Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2022)
Čínská větrná megawattová turbína S4000 obstála ve výšce 4 kilometry
Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2026)
Diskuze:
Sladké řeči?
F M,2026-09-14 13:27:33
A armádní rozpočty? Prý to financují USA a Saudi, armáda a tajné služby.
Kdo by nechtěl mít 20km vysoko něco takového (AI).
Zóna s ultra-vysokým rozlišením: V okruhu cca 40 až 50 kilometrů (což by z Mastníku pokrylo kompletně krajské město Jihlava, Brno, Znojmo či Žďár nad Sázavou) dokážou hyperspektální kamery a optika vidět detaily s přesností na desítky centimetrů. Z této vzdálenosti armáda dokáže v reálném čase sledovat pohyb jednotlivých vozidel, techniky nebo identifikovat úniky látek.
Přehledový radarový dosah: Armádní přehledové radary a systémy elektronického boje (SIGINT) vidí z této výšky až na samotný geometrický horizont, který je ve 20 km zhruba 500 kilometrů. Vzducholoď nad Třebíčskem by tak pasivně viděla jakýkoliv start stíhačky nebo pohyb velkých cílů hluboko v Polsku, Německu, na Slovensku či na Ukrajině.
A teď si vemte několik kusů a komunikaci s drony, bude to i relativně levné.
Pro masivní (civilní) nasazení je překážka helium a relativní nízký výkon, sice to pokrývá obrovskou plochu, ale pro moderní společnost nemá dostatečnou kapacitu (muselo by jich být strašně moc), takže ta armáda, nouzová komunikace, pokrytí nějakých kritických oblasti a tak, spíš.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
