Čínská větrná megawattová turbína S4000 obstála ve výšce 4 kilometry  
Létající větrná turbína systému SAWES model S4000 testovala těžbu elektřiny ve 4 kilometrech nad zemí, s celým provozním cyklem létajícího systému, od vzletu ze zemského povrchu až po řízený návrat na zem. Úspěšné testy otevírají dveře dalšímu vývoji létajících systému pro větrnou energetiku.
Megawattový model S4000. Kredit: Screenshot from CCTV News.
Megawattový model S4000. Kredit: Screenshot from CCTV News.

Čína dokončila letové zkoušky modernizovaného systému pro výrobu energie z větru ve stratosféře (Stratosphere Airborne Wind Energy System, SAWES), čili létající větrní turbíny, masivního modelu S4000 o ne zcela jasném výkonu, ale zřejmě v megawattech. Jde o další krok na cestě k využívání větrné energie ve větších výškách pro výrobu elektřiny.

 

Pro srovnání model S2000. Kredit: Tao Mingyang/Global Times.
Pro srovnání model S2000. Kredit: Tao Mingyang/Global Times.

Podle serveru CCTV News se nedávné testy odehrály na základně v severozápadní Číně. Létající turbíny systému SAWES čili aerostaty naplněné heliem jsou navržené tak, aby dokázal zachytávat energii větru ve výškách, kam běžné větrné turbíny nedosáhnou. Úspěšné testy přibližují tuto technologii k praktickému nasazení. S4000 může pracovat ve výšce až 4 000 metrů, kde má přístup k silnějším větrným proudům než jaké vanou u zemského povrchu.

 

Nejnovější testy zahrnovaly celý provozní cyklus létajícího systému, včetně vzletu do pracovní výšky, udržování pozice pro těžbu větru, zkoušky výroby elektřiny i řízený návrat na zem. Dopadlo to dobře a vývoj technologie určené pro větrnou energetiku v náročných podmínkách může pokračovat.

 

Průkopnický model S500. Kredit: Beijing SAWES Energy Technology Co., Ltd.
Průkopnický model S500. Kredit: Beijing SAWES Energy Technology Co., Ltd.

S4000 je pokročilou verzí dřívější platformy S2000. Nová konfigurace má zlepšit celkovou výkonnost systému a zároveň umožnit přímé připojení létající větrné turbíny k běžným elektrickým sítím. Platforma má mít také projektovanou životnost až 20 let. To by mohlo umožnit dlouhodobý provoz v oblastech, kde se klasické větrné elektrárny potýkají s obtížemi.

 

Testy systému S4000 navazují na zkoušky platformy S2000, které proběhly začátkem letošního roku. V lednu model S2000 vystoupal do výšky přibližně 2 000 metrů a během praktického testu vyrobil 385 kilowatthodin elektřiny, která byla přímo dodána do místní elektrické sítě. Šlo o první praktickou demonstraci výroby elektřiny pomocí tohoto systému pro získávání energie z větru ve vzduchu.

Létající turbína S4000 představuje větší platformu pro další rozvoj létajících systémů využívajících větrnou energii. Její maximální provozní výška 4 000 metrů jí zároveň umožňuje využívat proudění vzduchu, k němuž klasické větrné turbíny nemají přístup. Praktické nasazení létajících větrných turbín je nejspíš na dohled.

 

Video: World’s first megawatt-class wind power airship takes flight (S2000)

 

Literatura

Interesting Engineering 24. 8. 2026.

Datum: 25.08.2026
Tisk článku

Související články:

Možné cesty k nízkoemisní energetice     Autor: Vladimír Wagner (10.12.2017)
Autonomní dronový generátor Windlift těží 30 kWh létáním na kabelu     Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2025)
Brzy na start: V Číně vyvinuli létající větrnou turbínu o výkonu 1 MW     Autor: Stanislav Mihulka (26.08.2025)
V Číně poprvé připojili k síti létající megawattovou větrnou turbínu     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2026)



Diskuze:

Toto cílí na vojenské využití

Martin Prokš,2026-08-25 15:52:31

Dobrý den,

Toto nedává ekonomický smysl. Ale vojenský 100%.
Čína umísťuje základny na odlehlé kusy skal a umělé ostrůvečky a tím se snaží rozšiřovat svou zónu ekonomického (a vojenského) vlivu. Zásobování těchto pidi-ostrovů je problém. Energie, pitná voda.

Takováto vysoko umístěná turbína by mohla vyrobit dost energie pro:
- Chod základny.
- Odsolování vody pro pití pro osádku 10-20 lidí.
- Výrobu a stlačování vodíku pro provoz létající turbíny (pokud přejde na vodík - proč ne).
- Provoz radaru jen tak mimochodem umístěného na této turbíně.

Tam to smysl dává 100%. Také to nebude bezproblémové, jak v několika lidech něco takového obsluhovat, opravovat a dlouhodobě udržet v provozu nevím nevím, ale určitě na tom intenzivně pracují.

Vsadíme se kde se tyto balónky objeví?

Odpovědět


Re: Toto cílí na vojenské využití

Waldemar Nováček,2026-08-26 06:59:48

Njn a proč ne?

Odpovědět

Helium není obnovitelné

D@1imi1 Hrušk@,2026-08-25 12:47:49

Helium se získává z některých ložisek zemního plynu jako vedlejší složka. Jiný způsob jeho těžby prakticky neexistuje. To jen podotýkám, kdyby si někdo představoval, že masivní nasazení těchto balonů by bylo cestou k obnovitelné energetice. V těch balónech by teoreticky šel použít i vodík, ale s ním jsou zase jiné problémy.

Odpovědět


Re: Helium není obnovitelné

Honza S.,2026-08-25 15:24:34

Dal bych tam ten vodík. Pak v případě havárie nic nezůstane a na zem nic nedopadne -> bezpečnost :)

Odpovědět


Re: Re: Helium není obnovitelné

Vojte Ondříčak,2026-08-26 13:42:44

Mno... Jsem jednoznačně pro použití vodíku.
Po případném požáru zůstane kov konstrukce, generátoru a pod.
No a nehodou může být porucha ukotvení, navijáku a pod, takže ten objekt nabere výšku a poletí tam, kam ho větry zanesou. A postupnou ztrátou vodíku s ním praští o zem.
Ale od tohoto rizika ochrání důmyslná explozivní nařízená, nebo automatická sebedestrukce nějakou trhavinou v obalu. ... A také destrukce raketou ze stíhačky.

Ovšem myšlenka těžby energie z vysokých vrstev atmosféry není nová. Kdysi jsem četl o pevném "samokřídle" s velikou vrtulí, se zemí spojeném lanem a el. kabelem. To "startuje" (VTOL) jako vrtulník ze země a v dostatečném proudu vzduchu (větru) přepne funkci motoru na generátor. Pak se vznáší na obloze podobně jako dětský drak, nebo rogalo, či vírník. Rotační moment je anulován řídícími křidélky a nebo protiběžnými vrtulemi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Helium není obnovitelné

F M,2026-08-27 16:05:31

Copa vrtula, ta minulá měla cca tunu, tahle tak 2, ale co ty tuny toho lana (prý 6).
Hmmm elektřina tím kotvícím lanem z výšky 4km rovnou do sítě? Jako chápu je to třeba začít stahovat zavčasu, aby se to stihlo i s vypuštěním asi už když se bouřka předpoví, týden dopředu. Já jen, aby si zase někdo nemyslel, že nedostatek místa pro OZE na planetě vyřeší tímto.
Píší přes 5t helia. Kolik budou úniky?

Vodík má ještě jednu nespornou výhodu, voda naprší. Pokud bude na palubě elektrolyzér a nahlásí se jeho spuštění dopředu, bude možno zaujmout pozorovací stanoviště a vyčkávat s triedrem zda se ohňostroj dostaví už dnes, při dostatečném počtu kusů na obloze (no nevím jak, jak daleko od sebe budou muset být úvazy?) by jistě i Perseidy shořely závistí.

Bez legrace asi jen jako nějaké lokální řešení, třeba to výše v diskusi. Bez lana a rezervy na tah větru to unese možná 2 desítky tun zátěže;-)

Odpovědět

Slepé uličky

Kamil Kubu,2026-08-25 08:43:45

I Cimrman došel k poznání, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne, až pomocí praktických zkoušek.

Odpovědět


Re: Slepé uličky

Libor Zak,2026-08-25 10:40:03

No ale tady nám vzniká něco, co by mohlo být energetickým zlatem. Výhodou je to, že to nenarušuje ráz krajiny, neruší hlukem a nezabíjí létající obratlovce a hmyz.
U nás by ale nasazení mohlo bránit to, že výrazně zasahuje do letové hladiny a nad ČR je poměrně silný letecký provoz. Pak bezpečnost. Pokud by se taková věc zřítila v důsledku protržení balonu, následky by mohly být tragické. Kolik ta věc váží? Asi víc než ultralight.
Ale rentabilita je velký otazník. Jednak upřímné náklady na výrobu, provoz a recyklaci nám ČLR asi nesdělí a když sdělí, tak důvěryhodnost takové informace bude diskutabilní.
Takže uvidíme.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz