Midway Geyser Basin, Yellowstone. Kredit: Carsten Steger, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

T−2 měsíce: První varovné signály

Seismometry pod Yellowstonem zachytí neobvyklý roj drobných zemětřesení. Sám o sobě není důvodem k panice, Yellowstone takových za rok zaznamená tisíce. Tentokrát však otřesy postupují směrem vzhůru. Vědci začínají sledovat deformace povrchu, pohyby GPS stanic, chování plynů a také hydrotermálního systému.

T−1 měsíc: Země se zvedá

Roj otřesů sílí a GPS stanice v Yellowstone se od sebe vzdalují. Povrch se zvedá, přibývá zemětřesení a mění se chemismus vody i aktivita gejzírů. Yellowstone už podobné epizody zažil, aniž by následovala erupce. Přesto se raději připravují evakuační plány a stupeň nebezpečí oficiálně stoupá. Pravděpodobnost erupce během tří měsíců je odhadována na 21–27 %.

T−2 týdny: „Buchne to!“

Zemětřesení v Yellowstone jsou mělčí a častější, povrch se tam zvedá rychlostí centimetrů během několika dnů a mění se aktivita gejzírů včetně ikonického Old Faithful. Vědci odhadují 85–92% pravděpodobnost katastrofické erupce během tří týdnů. Varování přechází na vyšší levely a začíná evakuace lidí do vzdálenosti 100 kilometrů od parku.

Ilan Kelman. Kredit: UN Women.

T = 0: Yellowstone exploduje

Nejprve přicházejí prudké freatomagmatické exploze, při nichž se podzemní voda mění v páru. Poté na povrch prorazí magma o teplotě 650–800 °C. Vzniká erupční sloupec vysoký 30–50 kilometrů a do atmosféry míří obrovské množství pemzy a popela. Část sloupce kolabuje a vytváří pyroklastické proudy. Krajina v širokém okolí je ničena žárem, popelem a balvany. Dále od epicentra erupce se začíná hroutit doprava, energetika i zásobování. Popel v ohromném množství zasypává zemědělskou půdu a proniká do elektrických zařízení.

Matthew Blackett. Kredit: M. Blackett.

T+3 dny: Kontinent pod popelem

Na metropoli Montany Billings může spadnout až 1,8 metru popela, Salt Lake City a Boise schytají desítky centimetrů. Obloha nad rozsáhlými částmi Severní Ameriky se zešeří. Popel supervulkánu vyřazuje elektrické sítě, čerpadla, čistírny, čerpací stanice i komunikační sítě. Začínají docházet potraviny a voda.

T+2 týdny: Boj o přežití

Silnice, železnice a letiště jsou ochromeny. Popel ničí střechy, kontaminuje vodu a pohřbívá úrodu i pastviny. Ze zahraničí přichází humanitární pomoc, ale zároveň začínají docházet zásoby. Kanada, Mexiko a další státy čelí přímým následkům erupce i přívalu lidí v masové migraci.

T+4 měsíce: Globální ochlazení

Erupce slábne, katastrofa pokračuje. Vítr znovu rozfoukává popel, zdravotní systémy jsou přetížené a zemědělství ochromené. Ztráta severoamerického exportu obilí, kukuřice a sóji zdražuje potraviny po celém světě. Síranové aerosoly ve stratosféře odrážejí sluneční záření a způsobují několikaletý vulkanický chlad. Globální oteplení zbrzdí, průměrná teplota může klesnout až o zhruba 1,5 °C.

T+10 let: Civilizace se přizpůsobuje

Svět se vrací k úmornějšímu klasickému zemědělství na úkor výdělků a zábavy. Rozšiřují se skleníky, vertikální farmy a chov hmyzu, ubývá hospodářských zvířat. Nedostatek vody a potravin přispívá k migraci a šíření nemocí. Odhady badatelů připouštějí 0,7–1,3 miliardy předčasných úmrtí. Přesto lidstvo přežívá. Ekosystémy se začínají obnovovat a krajina postupně znovu zelená.

T+1 milion let: Záhada pro potomky

Na Zemi přistává technologicky vyspělý potomek lidstva. Nachází bujnou planetu a hluboko pod povrchem obrovskou kalderu starou přibližně milion let. Dokáže rozpoznat její původ, ale těžko říct, zda pozná, že civilizace jeho předků přežila erupci této kaldery.

K této erupci zřejmě jednou dojde. V tomto scénáři Ilana Kelmana z UCL a Matthewa Blacketta z Coventry University Yellowstone lidstvo nezničí. Erupce ale nejspíš změní svět natolik, že přeživší budou žít v civilizaci, kterou bychom dnes sotva poznali.

Video: hat If the Yellowstone Volcano Erupted Tomorrow?

Literatura

Conversation 21. 9. 2026.