Ďábelská vílí lucernička. Kredit: Neeranuch Taosiri.

Když lidé, kteří se toulají, narazí na hvězdnatku, obvykle netuší, co je. Mohou tipovat kus plastu, který někomu upadl z oblečení nebo z chytrého telefonu nebo třeba vajíčko maličkého vetřelce. Anglicky se jim říká vílí lucerničky (fairy lanterns). Ve skutečnosti jde o nezelené rostliny nesmírně nekonvenčního vzhledu, které rostou v pralesní temnotě, kde není skoro žádné světlo, ale je tam spousta tlejícího listí.

Thismia neptunis. Kredit: Sochor et al. (2018), Phytotaxa, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Hvězdnatky (rod Thismia) vlastně připomínají houby a určitě není náhodou, že je opylují mouchy, které obvykle poletují kolem hub. Využili živinami velice bohaté, ale pro rostliny extrémní prostředí, což je ohromně změnilo. Jejich blízkými příbuznými jsou taky (rod Tacca), jejichž květy sice neodbytně připomínají netopýra rozjetého nákladním automobilem, ale jinak to jsou vcelku normální pralesní rostliny s listy a podobně.

Hvězdnatky nejsou zelené a z jejich listů toho mnoho nezbylo. Mají sice chloroplasty, ale jejich chloroplastový genom je jedním z nejvíce redukovaných mezi rostlinami. Hvězdnatky je nepotřebují, protože nepotřebují ani světlo. Rostou jako zvláštní kořenové systémy pod tlejícím listím, které jsou vysoce adaptované na životní styl mykoheterotrofů. Poněkud odvázaně řečeno, žerou listí a organickou hmotu pomocí hub. Jen občas z nich vyroste vílí lucernička.

Thajští botanici si nedávno připsali moc pěkný objev, když v podrostu pralesa v národním parku Thong Pha Phum v západním Thajsku objevili doposud neznámou hvězdnatku, která je okamžitě zaujala poněkud démonickým, temnooranžovým a rohatým vzhledem. Dostala jméno Thismia daemona čili něco jako hvězdnatka ďábelská. Podle objevitelů dokonale vystihuje její záhadnou a ďábelskou podstatu, i když se třemi růžky je taky docela roztomilá.

Taka. Kredit: Pismire~commonswiki, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Našli je nadmořské výšce 1 000 metrů, což je na hvězdnatky neobvykle vysoko. Roste tam v sezónně suchém horském stálezeleném lese, což je na ně rovněž divné, většinou jsou v nížinných vlhkých pralesech. Počet hvězdnatek známých v Thajsku se tím zvyšuje na 16.

Jak je u hvězdnatek bohužel poměrně obvyklé, ďábelská hvězdnatka roste, alespoň pokud víme, jen na velice malém území. Vlastně ji známe z jediné lokality, kde je méně než 50 jedinců na ploše menší než fotbalové hřiště, nemluvě o tom, že jde turisty hojně navštěvovanou oblast. Stačí jedna bouřka nebo jeden nelegální piknik a nezelený rarášek může být nenávratně pryč.

Na druhou stranu, hvězdnatky jsou dost maličké a nenápadné. Navíc, když nekvetou, je velmi obtížné, ne-li nemožné je nalézt. Proto, jak můžeme tajně doufat, je možné, že hvězdnatka ďábelská roste na více místech a třeba i v jiných pralesech. Což pochopitelně neznamená, že nezaslouží pořádnou ochranu a ohleduplnost.

Video: Finding Thismia – The Rainforest Aliens

Video: Thailand Thong Pha Phum National Park

Literatura

Physorg 2. 9. 2026.

PhytoKeys 278: 177–189.