Mastičkář. Kredit: Jan Steen (between 1650 and 1660), Wikimedia Commons.

Doba se odvrací od rozumu. Dezinformace šíří jako lavina a lidé zpochybňují vědecké důkazy, což ale možná souvisí s tím, že věda oproti široce rozšířenému názoru vlastně nic nedokazuje, pouze vyvrací. Každopádně, v křehké době, kdy se narativ chvěje jako list ve větru, je na místě otázka, zda lidé vědcům vůbec věří? A je samozřejmě ironie zkoumat důvěru ve vědu vědeckými metodami.

Výsledek vás možná překvapí. Není to ideální, ale rozhodně to není tak špatné, jak to na první pohled vypadá, zvlášť pokud sledujete zneklidňující sociální média, jejichž hlavním úkolem je křivit realitu. Ve Spojeném království je odpověď většinou kladná, ano, lidé vědcům převážně věří, jak ukazuje nová studie Trust in scientists The role of values and moral and political identities in the UK od odborníků Policy Institute při King's College London a londýnské neziskovky Sense about Science.

Téměř dvě třetiny (63 %) z 4 262 dotázaných dospělých Britů uvedly, že vědcům důvěřují. Na stupnici od nuly do deseti jim lidé dali známku alespoň 7. Pouhých 5 % ohodnotilo svou důvěru vědcům známkou 3 nebo nižší. Když vědci zjišťovali, jaké faktory to nejvýrazněji ovlivňují, ukázalo se, že naprosto nejdůležitější je, aby lidé měli pocit, že vědci jsou na jejich straně, že jsou jako jsou oni. Na druhém místě bylo, zda lidé považovali vědce za otevřené a transparentní. Oba tyto faktory měly na důvěru ve vědce větší vliv než vnímaná odbornost vědců nebo to, zda lidé pracují pro dobro společnosti.

Důvěra různým vědcům. Kredit: Upraveno AI podle Nature News 11. 9. 2026.

Je pozoruhodné, že podobná je situace i v politice při volbách. Také to vysvětluje, proč je zhola marné nebo dokonce kontraproduktivní snažit se řešit dezinformace, konspirace a podobné pitomosti tím, že ze sebe vysypete pro vnějšího pozorovatele nesrozumitelné vědecké řeči nebo třeba apely na zájmy celé společnosti. Je to o charismatu, o důvěře, kterou si musejí vědci získat. Namísto dalšího stohu přečtených vědeckých publikací by v dnešní době vědcům více prospěly kurzy herectví a empatie.

Důvěra podle politické orientace. Kredit: Upraveno AI podle Nature News 11. 9. 2026.

Pokud jde o konkrétní oblast výzkumu, ukázalo se, že důvěra je o něco nižší u vědců zabývajících se klimatem a pak ještě vakcínami. To se dalo čekat, vzhledem k intenzitě dezinformací, které do těchto oblastí míří. Také to mohlo být mnohem horší, i v těchto odvětvích stále spoust lidí vědcům věří. Lidé rovněž více důvěřovali akademickým pracovníkům (12 %) než vědcům působícím ve státní správě (42 %) nebo v soukromých firmách (34 %).

Asi jen těžko překvapí, že lidé s nízkou důvěrou ve vědce častěji věří méně či více šíleným konspiracím. Obvykle tím škodí především sami sobě, zvlášť když jde o konspirace v medicíně. Badatelé rovněž potvrdili trend v řadě zemí, kdy ve vědcům mnohem méně věří lidé s pravicovou orientací. Jde o záležitost posledních desetiletí a jistě nebude náhodou, že právě na pravicově laděné obyvatele intenzivně míří orientální propaganda.

Poněkud zklamáním jsou doporučení, které respondenti výzkumu nabízejí pro zvýšení důvěry ve vědu, protože nejčastější podnět „aktivní vyvracení dezinformací ze strany vědců“ (45 %) je přesně to, co opakovaně nefunguje. Je to jako vymlouvat někomu nošení talismanu pro štěstí pokročilou statistikou. Slibněji znějí doporučení „vysvětlování, jak práce vědců zlepšuje život běžných lidí“ (44 %) nebo „objasňování nejistot spojených se současným stavem vědeckého poznání“ (31 %). Každopádně, jak se zdá, stejně jako v politice 21. století i ve vědě 21. století je klíčem k srdci veřejnosti hlavně důvěra. Vše ostatní je podružné. Jak toho vědci dosáhnou, je na nich. Ale měli by pořádně hnout kostrou.

Video: Rebuilding (or Building) Public Trust in Science | Caitlin Looby | TEDxOshkosh

Video: The Science of Trust: Restoring Confidence in Science and Public Health

Literatura

Nature News 11. 9. 2026.