Podobná nepravidelná trpasličí galaxie IC 3583 pro ilustraci. Kredit: ESA/Hubble & NASA, D. Calzetti.

V trpasličí nepravidelné galaxii UGCA 320, vzdálené asi 20 milionů světelných let, se nachází zvláštní černá díra. Galaxii pozorujeme z boku. Hubbleův dalekohled zjistil, že se tato černá díra nachází mimo hlavní oblast tvorby hvězd dotyčné galaxie. Pozorování spektrografem MUSE na soustavě teleskopů VLT z roku 2021 zase odhalila široké Balmerovy emisní čáry, které jsou známkou akrece, tedy procesu, při němž černá díra pohlcuje okolní hmotu.

Potulná černá díra v galaxii UGCA 320. Kredit: Li et al. (2026), arXiv.

Z šířky těchto emisních čar astronomové odhadli hmotnost černé díry na přibližně 35 000 hmotností Slunce. To by znamenalo, že jde o černou díru střední velikosti, po nichž stále pátráme.

Odborníci se domnívají, že právě tyto černé díry mohou být zárodky supermasivních černých děr, které dnes najdeme v centrech galaxií. Některé černé díry střední hmotnosti se ale mohou ocitnout daleko od centrálních, plynem bohatých oblastí.

Fuyan Bian. Kredit: Westlake University.

To je ale problém, protože takové potulné černé díry mají mnohem méně příležitostí, jak k sobě nasměrovat plyn, kterým by se mohly živit. Nemohou příliš využívat galaktické srážky, slapové interakce ani třeba kolize kosmických mračen. Řešením by mohla být Bondiho-Hoyleova-Lyttletonova akrece, která zahrnuje pohlcování hmoty v souvislosti s gravitační brázdou (gravitational wake).

Když se potulná černá díra pohybuje mezihvězdným plynem, její gravitace přitahuje okolní částice. Kosmický plyn se postupně hromadí a vytváří za pohybující se černou dírou hustý proud, gravitační brázdu. Černá díra se pak může tímhle plynem živit. Je to jako svačina na cestu.

Fuyan Bian z čínské Westlake University a jeho spolupracovníci se rozhodli ověřit, zda to tak v případě černé díry z galaxie UGCA 320 skutečně funguje. Použili spektroskopická pozorování, s jejichž pomocí potvrdili předpovězený řidší plyn před černou dírou, hustší plyn táhnoucí se za ní a husté shluky hmoty, související s akrecí do černé díry. Také se ukázalo, že se situace kolem černé díry v průběhu let mění. To všechno dohromady znamená, že se dotyčná potulná černá díra nejspíš opravdu krmí s využitím gravitační brázdy. Lze si tedy představit, že by takto mohly postupně narůst mnohem větší černé díry.

Video: Classical Bondi Hoyle Lyttleton Accretion onto Black hole (Model-M2X1) #simulation

Literatura

Physorg 9. 9. 2026.

arXiv:2608.10719.