Medvědi v Itálii tvoří velmi malou populaci, která je již od doby Římské říše izolovaná od ostatních medvědů. Jak se ale zdá, přírodní výběr našel způsob, jak je udržet v krajině osídlené spoustou lidí. Stávají se z nich dobromyslní chlupáči, kterým příliš nedělá problém žít v blízkosti vesnic.

…aneb Představuje se potenciálně platný rod Stygivenator

…aneb Jak šel čas s objevy tyranosauridních teropodů

…aneb Představení zakladatele slavné dynastie teropodů

…aneb Ještě jednou o legendě z hlediska současné vědy

…aneb Další zajímavá součást české pleistocenní megafauny

…aneb Konečný verdikt ve věci malého tyrana

…aneb Další podpora pro zásadní roli asteroidu při hromadném vymírání na konci křídy

…aneb Druhohorní vládci souší skutečně nevyhynuli

…aneb Poněkud subjektivní pojetí „dinosauřího Top 10“

…aneb Barvy už známe i u dinosaurů bez peří

…aneb Otisky kůže a děsivé zranění

…aneb Pár vět o rodu Pachycephalosaurus

Generativní inteligence Evo 1 a Evo 2 vzaly více než 2 miliony genomů fága Phi X 174, vycvičily se na nich a potom vymyslely tisíce vlastních fágových genomů. 302 nejslibnějších z nich dostalo šanci prokázat své schopnosti v reálném světě. Nakonec uspělo 16 genomů, jejichž fágy úspěšně likvidují rezistentní bakterie E. coli. Inteligence mají nové hřiště na hraní.

Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.

…aneb Ještě jednou k rychlosti pohybu dinosaurů

…a ve skutečnosti je na vině náraz planetky

Tikají v našich genomech mutace zcela náhodně? Anebo to s náhodností není tak úplně jisté? Gen APOL1, který souvisí s rezistencí vůči spavé nemoci, se k této osudové otázce evoluce vyjadřuje ve prospěch ne zcela náhodných mutací. Jako by mutoval na rezistentní varianty častěji tam, kde je rezistence potřeba.

…aneb Suprový sauropod Supersaurus vivianae

…aneb Co víme o záhadném obrovi jménem Puertasaurus

Aneb Jak byl překonán velikostní rekord brachiosaura

…aneb Význam dat 12. srpna 1902 a 1990

…aneb Který druh byl popsán měsíc po svržení atomovek

…aneb Konečný verdikt k padesátileté záhadě

…aneb Představení malého rohatého dinosaura z Montany

…aneb Seznamte se s novým tyranským králem

…aneb Máme důkazy o třetihorních neptačích dinosaurech?

…aneb Nový tyranosauroid ze zapadlé muzejní sbírky

Raní zástupci linie vedoucí k dnešním krokodýlům a dinosaurům museli být pořádní tvrďáci. Nejen, že přežili apokalyptické vymírání na konci permu, ať už proběhlo jakkoliv, ale podle všeho také odvážně migrovali přes horkem spalovanou tropickou zónu superkontinentu Pangea, když se svět vzpamatovával z vymírání.

…aneb Kdo stanul na samém rozmezí K-Pg

…aneb Třicáté výročí popisu obřího teropoda z Argentiny

…aneb Představení obřího brazilského spinosaurida

…aneb Jak rychle se pohyboval Yutyrannus huali

…aneb Jak velký byl Ichthyotitan severnensis

…aneb Jak byla objevena „tvář bez rohu na nose“

…aneb Výročí obřího teropoda druhu Acrocanthosaurus atokensis

…aneb Představení typového exempláře druhu Tyrannosaurus rex

…aneb Kulaté výročí obřího pterosaura

Některé fosilie nedají paleontologům spát. Typickým příkladem je Prototaxites, zcela záhadná osmimetrová fosilie ze silurské a devonské krajiny, kde organismy dosahovaly velikosti maximálně pár desítek centimetrů. Pokud nevylezly z kosmických lodí, jde podle nového výzkumu o dnes neznámou a zřejmě dávno vymřelou skupinu organismů.

…aneb Výročí návratu dinosauří ikony

…aneb Jaké byly skutečné důsledky obřího impaktu

…aneb Ptakoještěr, kterého lovili tyranosauři

…aneb Představení slavného exempláře LACM 23844

…aneb Když zestárnete do délky 40 metrů

…aneb Jak vstoupil do dějin druhý popsaný dinosaurus

…aneb Kdo byl záhadný gigant Priconodon crassus

…aneb Výprava na lokalitu objevu našeho ornitopodního dinosaura

Tvůrci evolučních inteligencí EvolutionaryScale zabodovali s generativní inteligencí ESM3, zaměřenou na proteiny. Nakrmili ji daty o 3,15 miliardách sekvencí, 236 milionech struktur a 539 milionech popisů proteinů a ESM3 teď umí podle zadání „udělej zeleně fluoreskující protein“ vyrobit fungující protein, jaký svět ještě neviděl.

…aneb Číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

Je fascinující, jak se šavlovité zuby objevují v evoluci savců a savcům blízkých skupin znovu a znovu, aby poté zase vyhynuly. Podle nové studie tvaru a funkčnosti těchto výjimečných zubů za to může jejich biomechanika. Je příliš dokonalá, takže ji přírodní výběr tlačí hlava nehlava, až do evoluční pasti přílišné specializace.