Italský medvěd. Kredit: Marco Tersigni, Wikimedia Commons. CC BY-SA 4.0.

Lidé, ať chtějí nebo ne, už dlouhá tisíciletí mění krajinu, ve které žijí. Když zaplavili Evropu koncem nejmladší doby ledové, populace mnoha druhů se zmenšily a rozpadly. Postihlo to především šelmy, které se mohou lidem postavit, což lidé nevidí rádi a aktivně po nich jdou.

Andrea Benazzo. Kredit: Università degli Studi di Ferrara.

Takový osud sdílejí i medvědi hnědí, kteří žijí v centrální části Itálie, v národním parku Abruzzo, Lazio a Molise, a jeho okolí. Tvoří poddruh Ursus arctos marsicanus nebo jen populaci evropských medvědů hnědých, která se oddělila od ostatních populací medvědů hnědých asi před 3 až 2 tisíci let a od dob římské říše je kompletně izolovaná. Podle odborníky medvědy zasáhlo především intenzivní odlesňování v důsledku nárůstu počtu obyvatel a s ním spojeného šíření zemědělství. Dnes je jich tam asi jen 50.

Andrea Benazzo z italské Università degli Studi di Ferrara a jeho spolupracovníci prozkoumali evoluční změny, jimiž tito italští medvědi procházejí v důsledku dlouhodobého těsného soužití s lidmi. Přečetli genomy medvědů a porovnalo je s genomy větší evropské populace, která žije na Slovensku, stejně jako s dříve publikovanými genomy amerických medvědů hnědých.

Logo. Kredit: Università degli Studi di Ferrara.

Když analyzovali genomickou diverzitu italských medvědů, zjistili, jak se ostatně dalo čekat, že je oproti jiným populacím medvědů hnědých nižší, a že jsou italští medvědi ve větší míře vystaveni příbuzenskému křížení (inbreedingu).

Zajímavější bylo, že vědci u italských medvědů vystopovali působení přírodního výběru ve prospěch snižování agresivity. Není těžké uhodnout, že pokud byli někteří medvědi agresivní vůči lidem, vedlo to k jejich rychlé smrti. Výsledkem je, že italští medvědi jsou nápadně méně agresivní než jiné populace medvědů hnědých. Také jsou celkově menší a roztomilejší, což z nich dělá pohodáře, kteří v podstatě bez větších problémů žijí poblíž vesnic.

Je fascinující, jak je osud italských hnědých medvědů podobný evoluci domestikovaných mývalů, o niž jsme na OSLU psali nedávno. Vypadá to, že šelmy žijící v blízkosti člověka mohou vydržet, pokud se stanou víceméně roztomilými mazlíky, kteří vymění důstojnost za přežití populace. Přírodní výběr si nachází cestu, jak tyto tvory protentokrát udržet v přírodě.

Video: The Last Bears of Italy | Short Documentary |WaterBear

Video: Marsican Bear, Abruzzo National Park, Italy

2

Literatura

Physorg 15. 12. 2025.

Molecular Biology and Evolution 42: msaf292.