Když byl letos v květnu formálně popsán nový druh mosasaurida z rodu Tylosaurus, vyvolalo to menší senzaci a média se této zprávy vehementně chytila.[1] Důvodem nebyl ani tak samotný objev, velikost exemplářů daného druhu nebo okolnosti objevu – spíše jím byla skutečnost, že trojice autorů popisu zvolila druhové jméno rex, tedy latinsky „král“. A když rodové jméno Tylosaurus zkrátíme na samotné první písmeno, vyjde nám slavný akronym T. rex. V tomto případě se navíc jedná o trefné pojmenování, protože poslední ze šesti zatím známých platných druhů rodu Tylosaurus byl skutečně obřím a poměrně děsivým mořským predátorem. Abychom odpověděli hned úvodem na otázku v nadpisu, porovnejme si velikost obou křídových predátorů. Který z nich byl celkově větší? Zatímco u mořského druhu T. rex je odhadována maximální délka na 13,2 metru a hmotnost v rozmezí 6 a 15 tun, terestrický T. rex (tedy onen slavný teropod, formálně popsaný v roce 1905) byl přibližně stejně velký. Tedy alespoň jeho největší známé exempláře, jako byl „Goliáš“, reprezentovaný masivní stehenní kostí dlouhou až 141 cm s obvodem činícím téměř 65 cm, objevenou v Jižní Dakotě v září roku 2024. U tohoto giganta, patrně ještě většího a mohutnějšího než jsou slavné exempláře „Sue“ a „Scotty“, je při délce kolem 13 metrů odhadována hmotnost v rozmezí přibližně 10 a 12,5 tuny.[2] Vzhledem k tomu, že tylosaura nadnášela voda a rostl možná po celý život, je pravděpodobné, že mohl dosahovat ještě větších hmotností (podle některých odhadů dokonce v rozmezí 15 až 25 tun, to však zatím nelze prokázat). Jakých maximálních rozměrů tedy zástupci podčeledi Tylosaurinae dosahovali? Tak například rod Hainosaurus byl podle odhadů z poloviny minulého století dlouhý až kolem 17 metrů a mohl tak konkurovat i gigantickému druhu Mosasaurus hoffmanni, u kterého je odhadována délka až 17,6 metru.
V 90. letech však byla délka hainosaura revidována na zhruba 15 metrů a v roce 2005 na dosud platných 12,2 metru.[3] Další zástupce podčeledi Kaikaifilu hervei, formálně popsaný roku 2017 z antarktického souvrství López de Bertodano, dosahoval rovněž úctyhodných rozměrů – jen samotná lebka měřila asi 1,2 metru a celková délka těla dosahovala přibližně rovných 10 metrů. Poslední rod spadající mezi tylosauriny, Taniwhasaurus, který je známý na základě fosilních objevů z Jižní Afriky, Antarktidy a Nového Zélandu, už byl znatelně menší – dosahoval délky kolem 6,7 metru.
Ale zpět k největšímu zástupci podčeledi Tylosaurinae, tedy samotnému rodu Tylosaurus. První fosilní pozůstatky tohoto mosasaurida možná objevili již účastníci slavné historické expedice Lewise a Clarka v roce 1804, a to na břehu řeky Missouri. Sami účastníci expedice tento nečekaný objev popsali jako kostru 45 stop (13,7 metru) dlouhé „ryby“. Není jisté, o jakého pravěkého obratlovce se jednalo, vzhledem k sedimentologickým údajům je však nejpravděpodobnější verzí mosasaurid (zejména pak tylosaurinní mosasaurid) nebo nějaký plesiosaur. První již „oficiální“ objevy fosilií tohoto rodu jsou pak známé od roku 1869 a byly učiněny v době tzv. Válek o kosti mezi znesvářenými paleontology Othnielem C. Marshem a Edwardem D. Copem.[4] Jak se brzy ukázalo, Tylosaurus byl již vysoce vývojově vyspělým mosasauridem, který byl anatomicky i fyziologicky dobře přizpůsoben životu ve vodě. Měl proto proudnicový hydrodynamický tvar těla, dlouhý silný ocas se zakončením směřujícím dolů a výraznou vidlicovitě se větvící ocasní „ploutví“, dva páry silných pádlovitých končetin a štíhlou kompaktní lebku s úzkými čelistmi plnými ostrých zubů. Dříve se na tylosaury pohlíželo v podstatě jako na obří mořské hady, a to jak z hlediska jejich anatomie a fyziologie, tak i z hlediska jejich ekologických projevů. Dnes nicméně víme, že tito mosasauridi se mnohem více podobali jiným velkým mořským plazům z období druhohor, ať už jsou to ryboještěři (ichtyosauři) nebo plavnoještěři (plesiosauři), ale také například mořští krokodýli nebo později žijící vývojově primitivní kytovci.[5] Podobný tvar těla, četné anatomické adaptace i celkovou ekologii získali tito živočichové v rámci konvergentní evoluce, tedy díky dlouhodobému vývoji pod podobnými selekčními tlaky okolního prostředí. Ale zpět k otázce rozměrů největších známých jedinců rodu Tylosaurus.
Zatím největším relativně dobře zachovaným a prozkoumaným fosilním exemplářem je „Bunker“ (KUVP 5033), zástupce nově stanoveného druhu Tylosaurus rex, umístěný v expozici instituce University of Kansas Natural History Museum (Přírodopisné muzeum při Univerzitě v Kansasu). V uplynulých dekádách byla délka tohoto kolosálního jedince odhadována v impozantním rozpětí 12 až 15,8 metru.[6] Novější a podstatně přesnější odhady délky tohoto obřího mosasaurida, objeveného v roce 1911 na území amerického státu Kansas, udávají délku přibližně 13,2 metru. Samotný druh T. rex přitom vykazuje velikostní rozpětí (délku) dochovaných exemplářů mezi 7,7 až 13,2 metru.
Protože do druhu T. rex bylo v rámci letos publikované práce přeřazeno mnoho velkých až obřích exemplářů tylosaurů, dříve řazených do druhu T. proriger, ten nyní výrazně zaostává za druhem T. rex, co se rozměrů týče. Zástupci druhu T. proriger totiž nově dosahují délky v rozpětí „pouhých“ 3,9 až 9,5 metru. Velké jedince bychom nicméně našli také u druhu T. bernardi (11,6 až 12,2 metru), T. saskatchewanensis (přes 9,75 metru) a zejména pak T. pembinensis, do kterého patří i další gigantický fosilní exemplář s přezdívkou „Bruce“. Ten se svojí délkou 13,05 metru dokonce získal v roce 2014 zápis do Guinnessovy knihy rekordů jako „největší vystavený mosasaur“ na světě.[7] „Bunker“ se svojí lebkou dlouhou 163 cm je přesto ještě o trochu větší. Přesně podle tzv. Copeova pravidla se mosasauridi v rámci svých vývojových linií postupně zvětšovali. Zatímco nejstarší známí zástupci rodu Tylosaurus (druh T. nepaeolicus) v období geologických věků turonu a coniaku (zhruba před 90 až 86 miliony let) dosahovali délky mezi 5 až 7 metry a vážili zhruba 200 až 500 kg, v průběhu následujícího věku santon (zhruba před 86 až 83 miliony let) už pozdější zástupci druhu T. nepaeolicus a první zástupci nového druhu T. proriger již dosahovali délky 8 až 9 metrů a hmotnosti kolem 1100 kg. Na začátku věku kampán před 84 miliony let se pak objevil nový druh T. rex, jehož zástupci už dosahovali délky mezi 13 a 14 metry.
Americký badatel Mike Everhart již dříve spekuloval o možnosti, že staří jedinci tylosaurů, protože rostli kontinuálně po celý život, mohli dosahovat skutečně kolosálních rozměrů – délky až kolem 20 metrů a hmotnosti v desítkách tun.[8] Bohužel však není velká statistická šance, že se fosilie těchto vzácných přestárlých obrů dochovaly až do současnosti. A jak těžký tedy byl například jedinec druhu T. rex zvaný „Bunker“ nebo zástupce druhu T. pembinensis „Bruce“? Odhady hmotnosti jsou ještě mnohem složitější než odhady délky, a to i v případě poměrně dobře dochovaných koster. 80 milionů let starý mořský predátor měl sice relativně štíhle stavěné tělo, ale přesto byl natolik mohutný, že jeho hmotnost musela dosahovat alespoň 6,7 tuny. Podle poněkud méně konzervativních odhadů založených na modelech s většími proporcemi pak možná „Bunker“ vážil až 15 tun, nebo i více. Jisté je, že se jednalo o jednoho z největších mořských predátorů své doby a přídomek T. rex si jistě zaslouží – ostatně žil také o víc než 10 milionů let dříve než jeho mnohem slavnější dinosauří „jmenovec“.[9]
Napsáno pro Dinosaurusblog a OSEL
Short Summary in English:
Newly described giant T. rex wasn’t a theropod dinosaur, but a mosasaur, a large ocean apex predator that lived during the Campanian stage about 80 million years ago — a few million years earlier than the carnivorous dinosaur king, which lived about 68 to 66 million years ago. Tylosaurus rex measured some 13.2 meters long and its mass was at least 6 700 kg, but maybe even up to 15 000 kg. Scientists identified the new species from fossils attributed for decades to a closely related mosasaur species T. proriger.
Odkazy:
https://www.sciencedaily.com/releases/2026/05/260522023111.htm
https://www.amnh.org/explore/news-blogs/mosasaur-texas-t-rex
https://en.wikipedia.org/wiki/Tylosaurus
https://oceansofkansas.com/page10.html
[1] Zietlow, A. R.; Polcyn, M. J.; Tykoski, R. S. (2026). A gigantic new species of Tylosaurus (Squamata, Mosasauridae) from Texas: and a revised character list for phylogenetic analyses of Mosasauridae. Bulletin of the American Museum of Natural History. (482): 1–77.
[2] Mallon, J. C.; Hone, David W. E. (2024). Estimation of maximum body size in fossil species: A case study using Tyrannosaurus rex. Ecology and Evolution. 14 (7): 11658.
[3] Lindgren, J. (2005). The first record of Hainosaurus (Reptilia: Mosasauridae) from Sweden. Journal of Paleontology. 79 (6): 1157–1165.
[4] Marsh, O. C. (1872). On the structure of the skull and limbs in mosasaurid reptiles, with descriptions of new genera and species. American Journal of Science. Series 3. 3 (18): 448–464.
[5] Lindgren, J.; et al. (2010). Convergent Evolution in Aquatic Tetrapods: Insights from an Exceptional Fossil Mosasaur. PLOS ONE. 5 (8): e11998.
[6] Zietlow, A. R. (2020). Craniofacial ontogeny in Tylosaurinae. PeerJ. 8: e10145.
[7] Bullard, T. S.; Caldwell, M. W. (2010). Redescription and rediagnosis of the tylosaurine mosasaur Hainosaurus pembinensis Nicholls, 1988, as Tylosaurus pembinensis (Nicholls, 1988). Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (2): 416–426.
[8] Everhart, M. J. (2017). Oceans of Kansas, Second Edition: A Natural History of the Western Interior Sea (Life of the Past). Vol. 2. Bloomington: Indiana University Press (p. 215).
[9] Marshall, C. R.; et al. (2021). Absolute abundance and preservation rate of Tyrannosaurus rex. Science. 372 (6539): 284–287.
Diskuze:
