Ať už je to vinou pohádek, romantických obrazů nebo jiných zlovolných zdrojů informací, lidé si dnes obvykle představují les v Evropě jako hustě zarostlou oblast, kde panuje tiché, strašidelné příšeří a přes kmeny stromů je vidět sotva pár metrů. Je to romantický ideál, k němuž se lidé toužící po návratu k přírodě chtějí vracet.
Jenomže je to jenom omyl, fantom, který nikdy v minulosti neexistoval, tedy nejméně posledních 20 milionů let, když se rozvolnily tropické lesy, pokrývající Evropu ještě ve starších třetihorách. Dnešní husté porosty stromů, které známe jako „lesy“ vznikly až v posledních pár stoletích. Z části byly vysázené jako plantáže na prkna, které mají k přírodě blízko asi jako kukuřičné pole a na rozšíření zbytku se podepsalo to, že zmizela velká zvířata, která udržovala přirozené bezlesí.
Potvrzuje to i nejnovější výzkum vedený odborníky Aarhus Universitet, kteří dali dohromady soubor nezávislých dat z dřívějších paleoekologických studií od počátku miocénu, tedy za posledních 23 milionů let. Szymon Czyzewski a jeho kolegové hodnotili pylové záznamy, makrofosilie rostlin, uhlíky z ohnišť, izotopové analýzy zubů a kostí herbivorů, fosilie hmyzu a savců, a také environmentální DNA v sedimentech.
Dospěli k jasnému závěru. Od miocénu až do novověku nebyla Evropa pokrytá souvislým strašidelným temným lesem, ale veselým a prosluněným parkem, bouřlivě dynamickou mozaikou malých kousků lesa, jednotlivých stromů a květnatých luk. V tomto třetihorním a čtvrtohorním parku se proháněli sloni, nosorožci, pratuři a bizoni, kteří dlouhodobě udržovali park bez lidského zásahu. Možná právě proto děláme ve městech nebo u zámků parky a ne lesy. Máme parky v genech.
Pozoruhodné je, že parková mozaika v Evropě trvala, i když se spustily cykly ledových dob. Ať nastoupila doba ledová či meziledová, ať bylo horko či mráz, krajina byla stále mozaikou stromů a bezlesí. Jinými slovy, to, co dnes považujeme za les, je v kontextu milionů let historie… nepřirozené. Jak zdůrazňují autoři studie, je na to nutné myslet při obnově přírody, aby to nebyla obnova „plantáží na prkna.“ Bylo by skvělé obnovovat mozaiku, a pokud by v parku byla i velká zvířata, není co vytknout.
Video: The Neogene | The rise of the modern world
Literatura
Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2009)
O cestovatelských i jiných choutkách mastodontů
Autor: Josef Pazdera (27.06.2022)
Evropa v minulém interglaciálu nebyla ani omylem celá pokrytá lesy
Autor: Stanislav Mihulka (20.11.2023)
Překvapivý důsledek Černé smrti: S lidmi zmizely i rostliny
Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2026)
Diskuze:
Pár připomínek
F M,2026-03-15 14:32:00
Nehodnotil jsem tu práci, nečetl jsem.
Praha není ČR a ČR není Evropa. Existence hlubokého pralesa typu lužních lesů, tedy z pohledu Evropy spíše lesíku, není s tím co píše autor nijak v rozporu, stejně tak třeba v oblasti Vysočiny a podobně.
Les (dnešního typu, ale asi každý) je opravdu v podstatě polopoušť (téměř bez diverzity), ale tu je zase nutno chápat šířeji a to bych zase řekl, že krajina s lesy ji má výši (nelokální biodiverzitu větší oblasti s dosahem šíření atd.).
Jak tu někdo správně napsal k vytlačení lesa není třeba megafauna, k regulaci stačí lecjaký býložravec, ta koza tur atd. včetně lýkožrouta (ok býložravec ;-)). Hádám tam bude zakopaný pes, oblasti pastvy a úkrytů (ostrůvků, ale to píši jen já) na většině území evropy a místa kam se ta větší zvířata nedostanou (udupání), obraz v době hladu (přemnožení) další generaci stromů spolehlivě zlikviduje.
Kdy došlo k podstatné redukci větších býložravců (kdy byli vyžráni) nevím, ale může to opravdu být delší doba, stejně tak ty prknárny (tedy ne až tak). O tom, že se krajina v období průmyslové revoluce (lokálně, ale ve velkém) mění v plantáže a trvá to do dnes (a je to dost zlé) a tom že to co dnes většina lidí považuje za les s ním nemá moc společného, také asi nemá smysl moc diskutovat. Z další strany, lidi to území stejně na pokoji nenechají (je nás mnoho a jde to proti přirozenosti), v naoko dobrém zájmu ho zlikvidují ještě víc, tak každý takový rozumě regulovaný (myslím les ne zákony) plantážoles dobrý, koneckonců občas je někde konec a nebo místo kam nikdo neleze ;-)
Na prvních řádcích je 1,6M až 1900nl tak to zřejmě nějaký pro to novější období dává.
Asi by to mohl autor trochu upřesnit, jak velké lesy jsou v toleranci a jak to alespoň v základu proběhlo (výzkum), zdroj je na mě příliš dlouhý ani jsem se nesnažil (ne že by mě to nezajímalo), zahlédl jsem obrázek a vypadá to že se to (výzkum) týkalo slušné části nevýchodní evropy (aspoň víme jaká část Evropy se ve světě jako Evropa bere).
Pardon chtěl jsem jen ten začátek o procentech pokrytí, ale už to nechám.
Problém vidím v tom,
Jan Šimůnek,2026-03-14 15:11:54
že zatímco autor uvádí nějakých 9000 let, většina oponentů v diskusi mu namítá stavem před nějakými 4 - 5 tisíci lety, kdy většina druhů makrofauny buď byla jen vzpomínkou, nebo byly její stavy drasticky redukovány a její zbytky byly z řady oblastí vytlačeny. Prostě, po neolitické revoluci byl na našem území skutečně prales, velmi hustý a obývaný lidem škodícími běsy (viz "Utajené dějiny Čech"), z nichž by se někteří dali identifikovat jako personalizace např. některých viróz, vázaných na tento biotop.
Re: Problém vidím v tom,
Eva M,2026-03-14 17:42:43
*že zatímco autor uvádí nějakých 9000 let, většina oponentů v diskusi mu namítá stavem před nějakými 4 - 5 tisíci lety...*
no, myslim, ze ta odlisna obdobi prave micha autor -
viz
"... fantom, který nikdy v minulosti neexistoval, tedy nejméně posledních 20 milionů let, když se rozvolnily tropické lesy, pokrývající Evropu ještě ve starších třetihorách. . Dnešní husté porosty stromů, které známe jako „lesy“ vznikly až v posledních pár stoletích. Z části byly vysázené jako plantáže na prkna, které mají k přírodě blízko asi jako kukuřičné pole a na rozšíření zbytku se podepsalo to, že zmizela velká zvířata, která udržovala přirozené bezlesí (btw treba takovej bizon taky neni uplne male zvire, a v emerice maji prirozene zalesneno)....
s temi velkymi zviraty je to myslim taky trosku sporne, mam dojem, ze velmi efektivnimi odlesnovaci jsou... nijak velke kozy (a jejich pribuzenstvo) -- stejne tak je sporne, kdyz autor naznacuje, ze k "prirozenemu stavu" lesy nepatri...
;-) ale zas si autor temito drobnymi triky zajistil bohatou odezvu....
Les
Monika Malá,2026-03-13 22:05:31
Já bych to neviděla tak černě. U nás je taky les a je pěkně hustý. Žijí v něm srnky, bažanti, zajíci atd. Chodíme tam na houby, nebo jen tak na procházku. Mám nakoupené zeleno hnědé oblečení z https://armik.cz/ , abych splynula s okolím a díky tomu jsem mohla pozorovat zvířata a lesní život :-) .
vegetační pásma
Eva M,2026-03-12 11:56:43
no, též se mi to nějak nezdá.
ve škole nám cosi vykládali o jakýchsi vegetačních pásmech - s vlivem zeměpis, šířky i nadmoř. výšky - samozřejmě s jistými modifikacemi (srážky, moř. proudy a pod) --- tož jakože Asie, Amerika pásmo zjevně člověkem nevysazených lesů a Evropa park ?
:) no nevim
rádoby senzační článek
Pavel Aron,2026-03-12 11:27:06
Článek zcela pomíjí zprávy a popis této oblasti od římských historikům kteří se účastnili tažení a válek s Kelty a Germány.
Ten vysazovaný les nahrazoval původní vykácené lesy kvůli těžbě dřeva na palivo, stavby a později pro průmysl. Ale to jsme v novější době.
Co popisy hraničních lesů jako je Šumava? A kde asi šlechta lovila zvěř?
Takže podle mého je článek jen takovou rádoby senzací ignorující historické popisy.
rádoby senzační článek
Pavel Aron,2026-03-12 11:27:02
Článek zcela pomíjí zprávy a popis této oblasti od římských historikům kteří se účastnili tažení a válek s Kelty a Germány.
Ten vysazovaný les nahrazoval původní vykácené lesy kvůli těžbě dřeva na palivo, stavby a později pro průmysl. Ale to jsme v novější době.
Co popisy hraničních lesů jako je Šumava? A kde asi šlechta lovila zvěř?
Takže podle mého je článek jen takovou rádoby senzací ignorující historické popisy.
Boubín...
Vít Výmola,2026-03-10 16:36:10
Přidávám se k pochybovačům. Evropský (středoevropský) prostor je nejméně poslední dvě tisíciletí plný historických zpráv a událostí, které přímo popisují husté a těžko prostupné lesy. To si všichni vymýšleli? Těžko. Ostatně ztrácely by smysl i mnohé historicky doložené skutečnosti. Třeba už jenom vytváření průseků nebo naopak záseků. Taky dodnes máme Boubín a pár dalších pozůstatků původních lesů, které nebyly vysazeny uměle a rozhodně nevypadají jako park.
Lesy? Náletové dřeviny
Honza Kohout0,2026-03-10 12:14:02
Chtěl bych opravit tvrzení, že opuštěná místa zarůstají lesy.
I hustý les je nějak pro jednotlivce prostupný.
Bohužel volná místa zarůstají keře a náletové dřeviny.
kognitivní zkreslení
Otakar Šída,2026-03-10 11:32:48
Jenom k těm argumentům, že antičtí autoři popisuji neprostupný hvozd severně od Dunaje. To bezpochyby ano, ale ve srovnání s čím? Ve srovnání s již několik tisíc let zcela odlesněnou středomořskou krajinou. Rozhodně to vůbec nemusí znamenat, že tu existoval nějaký neprostupný hvozd, který sahal od Vídně až po Říp. mnohem spíš to byla různorodá mozaika, kde sice les dominoval, ale zároveň v něm bylo významné zastoupení i těch bezlesých ploch. Neprostupný bych bral tak, že neprostupný pro římskou centurii ve standardní formaci. A že nezakreslíte přesně do mapy tok Visly? na to není třeba hustého lesa. V polské placaté nížině bez geodetických přístrojů nezakreslíte pořádně nic, i když bude zcela odlesněná
Lesy
Jiří Brtnický,2026-03-10 07:25:25
Těch pár století bude nadsázka, ale z dlouhodobějšího hlediska to bude pravda. Holocen je v tomto jiný a nebýt vlivu člověka, tak by se ve střední Evropě určitě vytvořil zapojený les na celém území. Na rozdíl od předešlých interglaciálů zmizela v holocenní evropě megafauna, což asi člověk také ovlivnil. I tak, než se rozšířilo zemědělství byla střední Evropa pokryta z 8O% zapojeným lesem. Jen v teplých a suchých oblastech se ještě udržovaly stepní ostrůvky. Hezky o tom píše Vojen Ložek. V minulých interglaciálech to mohlo být jinak. Megafauna mohla opravdu udžovat v mnoha oblastech bezlesí. Během holocenu několikrát došlo k osídlení a vylidnění vlivem různých událostí, například lužická krize. Při vylidnění les velmi rychle nastupoval znovu na uvolněná místa. Ostatně zarůstání krajiny vidíme i dnes.
Tak doufám, že se dožijeme té přímé demokracie
Miroslav Gretschelst,2026-03-10 02:11:58
alespoň v referendu o "obnově přírody". Já totiž budu hlasovat pro ty "plantáže na prkna".
Zarathushtra Spitama,2026-03-09 21:44:04
>hluboké lesy jsou v Evropě jenom pár set let
pote co skoncila posledni doba ledova zmizeli velci bylozravci a doslo k vyraznemu zalesneni
pro stredni evropu se uvadi ~80% pokryti v obdobi 8500-6000 let pred nasim letopoctem
tuto zmenu ostatne zminuje i citovana studie
Re:
Florian Stanislav,2026-03-10 17:39:20
Ano.
V článku jsou hlubokjé lesy od novvěku. To je často chápáno od 1492. A bylo to i naopak, úbytek lesů.
Benátčané zlikvodovali lesy Dalmacie kvůli sklu a později kvůli dřevu pro lodě.
Přehled od AI
Benátčané skutečně během své nadvlády nad Dalmácií (zejména mezi 15. a 18. stoletím) intenzivně využívali místní lesy, což vedlo k výraznému odlesnění a ekologickým změnám v této oblasti
husté lesy dřív než v novověku
Florian Stanislav,2026-03-09 18:58:52
Husté lesy na našem území jsou doloženy před kolonzací za Přemysla Otakara II.
https://pralesy.cz/databanka-historie-do-18-stoleti
Nařízení k ochraně lesů vydal Karel IV.
Nástup lesů začíná u nás před 9 000 až 4 000 roky.
https://ekolist.cz/…dci
" Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována,“ zmiňuje Alena Sucháčková Bartoňová."
Těžko uvěřitelné, doplnění
Aleš Uhlíř,2026-03-09 17:42:04
Zatímco průběh řek v Indii, tok Nilu v Egyptě a ještě něco pod ním, a řeky v Mezopotámii Ptolemaiova Mapa světa zaznamenala celkem na danou dobu přesně, o toku Visly nebo Odry se to říct nedá. Na mapě Velké Germánie je tok Visly takřka jako přímka rovný od pramene až k Baltskému moři, mapa vůbec nezaznamenala dvojí výrazné zakřivení toku Visly. Terén byl tak neprostupný, že se Vislu (Vistula) nepodařilo správně zakreslit. Místa ústí řek v Baltském moři (Odra, Visla aj.) byla zakreslena podle měření z lodí, po souši se k nim nešlo pro neprostupnou krajinu dostat. A neodpovídají skutečnosti, je obtížné je ztotožnit s jednotlivými toky. Výprava Římanů k Baltu se prodírala lesy a bažinami odpovídajícím popisům jiných autorů. V krajině parků a prosluněných luk bez lesů by výprava byla veselou procházkou a Vislu mohli sledovat a správně zaznamenat. Můžeme si vybrat, zda věřit popisům antických autorů, důvodům chybného zakreslení řek tekoucích do Baltu, nebo antické vědění hodit do koše na odpadky a věřit odborníkům z university v Aarhusu.
Re: Těžko uvěřitelné, doplnění
Vít Výmola,2026-03-10 16:47:03
Souhlasím s vývody ohledně lesů, ale nepřesnosti a mezery nejsou dány jenom neprostupností. Zatímco třeba ten Egypt nebo i Mezopotámie byly součástí antického světa (a v Ptolemaiově době součástí Říma), kde byly styky časté, v případě střední a severní Evropy si musel Ptolemaios vystačit s malým počtem zpráv od několika vojenských výprav a s popisy kupeckých stezek. A tyto zdroje si ještě navíc často protiřečily. Přitom třeba ty zmiňované řeky by jinak mohly být popsány i lépe. Byly-li splavné, často sloužily ve špatně prostupné krajině jako hlavní komunikace.
Těžko uvěřitelné
Aleš Uhlíř,2026-03-09 17:11:20
"Veselý prosluněný park s mozaikou malých kousků lesa, jednotlivých stromů a květnatých luk" (až do novověku!!) se radikálně liší od popisů římských autorů (Tacitus, Caesar, Plinius a další), kteří Evropu severně od Dunaje (nazývali ji Magna Germania)popisovali jako svět temných lesů, bažin, oblast s krutými zimami a obrovskými neprostupnými lesy. Shodné jsou popisy těch, kteří ji z různých důvodů (války, obchod) navštívili. Neznámá země to pro Římany a Řeky nebyla, na základě zpráv obchodníků, vojáků, ale i měření souřadnic vytvořil geograf Klaudios Ptolemaios (100-168) mapu světa, představující 26 map, z toho jedna byla mapa "Velké Germánie". 18 míst z mapy Velké Germánie je na území dnešní České republiky. Dochovala se také zpráva o výpravě Římanů k Baltskému moři podél Visly. Žádný z těch, kteří končiny Evropy severně od Dunaje navštívili, si prosluněných parků, mozaik malých kousků lesa, jednotlivých stromů a květnatých luk nevšiml.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
