V polovině 14. století připlula do Evropy Černá smrt. Bakterie Yersinia pestis, která jinak vcelku nenápadně žije v hlodavcích, se tehdy utrhla z řetězu a v nejvražednější pandemii historie pobila desítky milionů lidí po velké části Eurasie a v severní Africe. Vylidnila města, a ještě víc zasáhla venkov. Města se vylidnila, krajina ztichla, zmizely celé vesnice. Na mnoha místech zmizela pole a vlády se tam ujal les.
Podle obvyklých představ mají lidé na přírodu destruktivní vliv. Dalo by se čekat, že když lidé najednou zmizí, příroda dostane šanci se regenerovat a biodiverzita bude vzkvétat. A je to pravda, jak může každý vidět třeba v Černobylu, kde radioaktivita zahnala lidi a vytvořila největší divočinu v Evropě. Jak ale ukazuje nedávný výzkum historie vegetace, poněkud mrazivé pravidlo čím méně lidí, tím víc biodiverzity, neplatí vždy. Když se v Evropě zhroutily lidské populace, příroda jako taková se sice rozšířila, ale zmizely rostliny, tedy jejich biodiverzita. Poklesl počet rostlinných druhů.
Jak vysvětlují Christopher Lyon z University of Bath a Joathan Gordon z University of York na platformě The Conversation, s kolegy analyzovali více než 100 pylových záznamů, vykopaných z jezer a rašelinišť v Evropě. Z pylových záznamů je jasně vidět, že od počátku našeho letopočtu do roku 1300 našeho letopočtu se biodiverzita rostlin v Evropě postupně zvyšovala. V době příchodu Černé smrti byla nejvyšší.
Černá smrt biodiverzitu rostlin úplně rozvrátila. Došlo k jejímu značnému poklesu, který trval asi 150 let. Současně vyšlo najevo, že tam, kde se krajina nejvíce vylidnila, se biodiverzita rostlin propadla nejvíc – a naopak, tam, kde lidé udrželi hospodaření i během řádění moru, se dařilo i rostlinám, pokud jde o počet druhů.
Se zvířaty je to jiné. Lidé zvířata loví a nebezpečné dravce přímo likvidují. Těm může být bez lidí líp, jako v Černobylu. Vše ale nasvědčuje tomu, že na biodiverzitu, tj. druhové bohatství rostlin působí lidé blahodárně. Jak je to vůbec možné? Vtip je v tom, že i když mají rostliny rozmanité nároky a některým lidská přítomnost rozhodně velmi škodí, největší počty rostlinných druhů prosperují v mozaikovité krajině, kde se střídají vesnice, cesty, potoky, řeky, bažiny, rybníky, jezera, pole, lesy a paseky. Takovou krajinu je ale nutné nepřetržitě udržovat.
Když lidé zmizí, krajina zaroste lesem, což se nakonec vlastně moc neliší od toho, když je celá krajina pokrytá poli. Všechna ostatní prostředí vyšumí a lesních druhů rostlin je v Evropě vlastně jen málo. Než do Evropy přišli lidé, biodiverzitu rostlin v krajině udržovala velká zvířata jako sloni a nosorožci, která bránila lesu, aby převálcoval vše ostatní. Teď jsou pryč a je to na lidech. Jde samozřejmě o to najít rozumnou míru. Průmyslové běsnění krajině moc nepomůže.
Video: Ancient Climate And Pollen Grains
Literatura
Diskuze:
