Altiplano v Bolivii. Kredit: profe_miguel, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Brambory domestikovali obyvatelé vysokohorského Altiplana v Andách, v oblasti jižního Peru a severozápadu Bolivie asi 5 000 až 8 000 let před naším letopočtem. Není to úplně snadné zjistit, protože brambory, třeba na rozdíl od obilek obilí, nerady fosilizují a nejstarší nálezy brambory jsou z lokality Ancón na pobřeží Peru, z doby asi 2500 let před letopočtem.

Abigail Bigham. Kredit: A. Bigham.

Každopádně se zdá, že lidé na Altiplanu žijí s bramborami možná až 10 000 let. A jak to vypadá, zanechalo to na nich zřetelné stopy. Tato škrobem nacpaná plodina se stala základní součástí jejich vysokohorského jídelníčku. Dnešní potomci dávných obyvatel Altiplana Peru nesou nejvyšší známý počet kopií genu spojeného s trávením škrobu ze všech lidských populací na světě.

Jde o gen AMY1 pro slinnou amylázu (ptyalin), která hraje v trávení škrobu u lidí stěžejní roli. Evoluční antropoložka Abigail Bighamová z University of California, Los Angeles a její kolegové potvrdili, že s tím má co dělat intenzivní přírodní výběr, který začal zvýhodňovat obyvatele Altiplana s neobvykle vysokým počtem kopií genu AMY1. Shodou okolností to bylo době, kdy tam domestikovali brambory.

V Jižní Americe mají neuvěřitelné odrůdy brambor. Kredit: Lin linao, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Jak vysvětluje Bighamová, lidé s vysokým počtem kopií genu AMY1 obvykle mají ve slinách více amylázy a nejspíš díky tomu lépe tráví škrob. S kolegy získali vzorky DNA kečuánsky mluvících obyvatel peruánských And a následně je porovnali s databázemi DNA desítek současných lidských populací. Snažili se vyloučit možnost, že větší počet kopií genů AMY1 u lidí na Altiplanu mají na svědomí třeba náhodné populační mechanismy, jako efekt hrdla lahve (Bottleneck effect).

Zdá se, že to doopravdy byly brambory. Badatelé zjistili, že co na Altiplanu domestikovali brambory, lidé s deseti a více kopiemi genu AMY1 měli v každé generaci o 1,24 procenta vyšší šanci na to, že pošlou svůj genom dál. Na první pohled to není moc, ale pro přírodní výběr to bohatě stačí. Mayové, kteří jsou příbuzní obyvatel Altiplana, ale brambory nepěstovali, mají dnes v genomu jen kolem šesti kopií gen pro slinnou amylázu AMY1.

Opět se potvrdilo, že vysokohorské prostředí nabízí skvělé příležitosti pro studium lidských evolučních adaptací. Přitom se ukazuje, že nemusí jít jenom o fyziologické znaky související s extrémním prostředím. Jak říká spoluautor této studie Omer Gokcumen z University at Buffalo, biologové už dlouho předpokládají, že si různé skupiny vyvinuly genetické adaptace v souvislosti s potravou. Jen málokdy to prý ale takto bije do očí.

Video: Prof. Abigail Bigham (U of Michigan) on Identifying Functional Adaptation to High-Altitude Hypoxia

Video: Altiplano Peru 4K

Literatura

University of California, Los Angeles 5. 5. 2026.

Nature Communications 17: 3822.