Mnozí lidé mají pocit, že když jsme vlezli do pohodlných domů s klimatizací, antibiotiky a televizí, vytrhli jsme se ze spárů evoluce. Že na nás už nemůže a že si můžeme dělat, co chceme. Jenomže to je omyl. Evoluce je jako přírodní zákon. Nedá se vypnout ani přemluvit. Prostě běží dál, ať jsou okolnosti jakékoliv.
Když přírodní výběr tlačí ve prospěch některé podoby určitého znaku, například některé z alel (podob) určitého genu, je to prostinká usměrňující selekce (directional selection). Obvykle to znamená, že dotyčná podoba znaku přináší za daných okolností výhodu a šíří se v populaci. Pokud jde o alely genu, mělo by to být vidět v genomech, pokud je máme k dispozici z různých časových obdobích.
Věděli jsme, že v minulosti u lidí docházelo k usměrňující selekci. Odhalili jsme ale jen cca 21 příkladů, kdy tomu tak bylo a jinak jsme tonuli v mlze. Teď se to změnilo. Genetik Ali Akbari z Harvardu nedávno vedl masivní studii dávné DNA s novými algoritmy a výpočetními metodami, do které s kolegy zahrnuli genomy téměř 16 tisíc lidí (z toho 10 tisíc nově přečtených) ze západní části Eurasie, které pokrývají období delší než posledních 10 tisíc let. Z jejich výsledků vyplynulo, že přírodní výběr, včetně usměrňující selekce, tvaroval dnešní lidský genom mnohem víc, než doposud myslelo.
Podrobné analýzy Akbariho týmu odhalily, že usměrňující selekce ve sledovaném období působila na asi 2 procenta genů obyvatel západní Eurasie. Na první pohled to nevypadá příliš významně, ale je dobré si uvědomit, že máme docela hodně genů. Akbari a spol. zjistili, že silná usměrňující selekce v prospěch určité alely – anebo také v její neprospěch, působila u 479 genů. Také se ukázalo, že velmi silným impulzem, který rozpoutal usměrněnou selekci na celou řadu alel, bylo zavedení zemědělství. Farmaření nás velice změnilo.
Které alely evoluce v našem případě upřednostnila? Ne vždy je to jednoduché interpretovat, ale v některých případech to jde. Například alely spojené s méně plešatostí u mužů, nižším rizikem revmatické artritidy a alkoholismu, odolností vůči infekci HIV a lepře, zrzavými vlasy, světlejší pletí, a naopak s rizikem celiakie a Crohnovy choroby. Usměrňující selekce také pracovala proti riziku bipolární poruchy a schizofrenie, proti přílišnému množství tělního tuku nebo proti náchylnosti ke kouření.
Video: Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA as a Window into Human History and Biology | David Reich
Video: How Ancient DNA Changed Everything We Thought We Knew About Human History. With David Reich
Literatura
Evoluce je zřejmě mnohem rychlejší a mocnější, než jsme si mysleli
Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2022)
Brutální neolit: První zemědělci ve Skandinávii vybili lovce a sběrače
Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2024)
Dávná DNA odhalila následky bezohledné etnické čistky ve Španělsku
Autor: Stanislav Mihulka (25.05.2025)
Diskuze:
laktózová intolerancia / tolerancia
Martin Smatana,2026-04-18 07:12:51
Jedným z príkladov evolučného tlaku farmárčenia je zvýšený nárast množstva ľudí schopných stráviť laktózu aj v dospelom veku, kedy už nie sú odkázaní na výživu materským mliekom.
Za prechod z loveckej "paleolitickej" potravy na poľnohospodársku "neolitickú" potravu bohatú na uhľohydráty platí populácia zvýšeným výskytom cukrovky.
Re: laktózová intolerancia / tolerancia
Martin Redl,2026-04-19 11:54:06
Pro mě byla v poslední době překvapivá informace, že za světlou pleť může přechod k zemědělství. A sice lovci, jejichž jídelníček byl z 95% maso, tuky a vnitřnosti byl přirozeně bohatý na vitamín D. To se s přechodem na obilnou stravu radikálně změnilo a evoluce to musela vyřešit světlou pletí.
Re: Re: laktózová intolerancia / tolerancia
Petr Nováček,2026-04-19 15:45:37
Homo sapiens přišel z Afriky do Evropy a tady se smísil z neandrtálci, kteří měli světlou pleť. Světlá pleť produkuje 6x tolik vitamínu D než tmavá pleť, nedostatek vitamínu D má za následek sníženou imunitu. Evoluční selekcí tak vymizeli lidi s tmavší pletí. Nicméně jsou i výjimky, třeba eskymáci mají hodně vitamínu D ze stravy, takže u nich mohla zůstat tmavší pleť, i když žijí na severu a slunce tam svítí málo.
Cituji :
Prinz Pavel,2026-04-17 09:39:18
"Evoluce je jako přírodní zákon. Nedá se vypnout..."
Ale dá se vypnout.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dobrovoln%C3%A1_bezd%C4%9Btnost
Re: Cituji :
Martin Novák2,2026-04-17 10:03:28
Nedá se vypnout. Už jsme si vytvořili evolučního nástupce který se rozmnožuje kopírováním a vypadá že lidskou větev evoluce překoná v její evoluční výhodě. Evoluce není závislá na jednom druhu, ale i u lidí dojde k velkým změnám když inteligence přestane být evoluční výhodou.
Když už musíte generovat AI slop...
Frivolo Picollo,2026-04-17 07:57:34
... napište ji do promptu, že DNA je z tripletů a ne "octapletů". Na brainrot sociálních sítích je mi to jedno, ale tady asi lidi očekávají jinou úroveň. Navíc to není dnes problém dostat z té AI výstup přesně podle své představy. K článku mám jen to, že je to další narychlo splácaná zpráva z klasicky nekvalitního zdroje(to netvrdím o výzkumu samotném). Geny pro menší návykovost ke kouření tabáku v prehistorické Evropě byly jistě zvýhodněny v celém clusteru společně působících genů z uplně jiného důvodu. Že některé genové markery nemůžeme zařadit do kontextu té doby v původním článku zmíněno je.
Re: Když už musíte generovat AI slop...
Ludvík Toufar,2026-04-17 11:12:33
Wikipedie taky není moc relevantní zdroj.
Re: Re: Když už musíte generovat AI slop...
Martin Smatana,2026-04-18 06:53:57
Wikipédia sama osebe nie je primárny zdroj, ona je len "kontajner", v ktorom sú zozbierané údaje z primárnych zdrojov. Hoci - to veľa neznamená, jej objektivitu okliešťujú osobné preferencie správcov. Alebo skôr cenzorov.
Re: Když už musíte generovat AI slop...
Florian Stanislav,2026-04-17 14:00:17
"Geny pro menší návykovost ke kouření tabáku v prehistorické Evropě byly jistě zvýhodněny v celém clusteru společně působících genů z uplně jiného důvodu."
Odolnost k pobytu v zakouřených místnostech.
Tabák v Evropě později pro objevení Ameriky, řekněme 500 let.
Zvyk kouření (doutníků či dýmek) se v Evropě začal rozmáhat až v průběhu 16. století.
První komíny v Evropě, jak je známe dnes – tedy konstrukce odvádějící kouř z ohniště přímo nad střechu – se začaly ve větší míře objevovat přibližně ve 12. až 14. století. Takže řekněme 800 let a článek je vlivu za 10 000 let.
Předchůdci komínů: Před jejich rozšířením se kouř odváděl tzv. dymníkem (odtah kouře do podkrovního prostoru) nebo jednoduše odcházel otvorem ve střeše či okny.
Skanzen v Trocnově - došková střecha typu stodola, uzené ( údajně tím konzervované) trány, budoucí matky a matky s dětmi žily v zakouřeném prostředí.
Re: Re: Když už musíte generovat AI slop...
Frivolo Picollo,2026-04-19 09:16:31
Zdroj: "Less susceptibility to tobacco smoking" znamená menší pravděpodobnost závislosti na kouření. Právě proto, že tabák byl dovezen do Evropy až později je to důvod k zamyšlení. Jedná se o behaviorální vlastnost. Mohlo to být tak, že pobyt v zakouřeném prostředí tlačil selekci na ty, kteří se tomu prostředí vyhýbali(nebo byli chytřejší a vynalezli díru ve stropě :) ) a měli zdravější potomstvo. Zdroj zmiňuje i vlastnosti jako "household income", i když v jiné části správně tvrdí , že to bude "multi trait" vlastnost. Ale je to ukázkový příklad nesprávné práce v kategorizaci dat což by v seriózní vědecké práci asi být nemělo. Ten household income je přílišné zjednodušení, které se dá rozbít na jednotlivé kognitivní schopnosti, sociální dovednosti, možná odolnost vůči stresu. A všechny z nich budou "multi-traitové". Nejlepší na tomto výzkumu budou opravdu ty data jen je musí někdo lépe zpracovat.
Re: Re: Re: Když už musíte generovat AI slop...
F M,2026-04-20 13:51:44
Ono si stačí přečíst ten abstract (paywal) a je vidět, že výsledkem práce je něco dost jiného. Někdo to tu kdysi napsal lépe, ale ten článek zde je jen upozornění (ty odbornější jsou od jiných autorů), převzatý a přeložený výsledek řetězce PR práce týmu (přímo v práci PR trocha), univerzity a novinářů.
U toho tabáku (a jsme tam u toho co se potom řeší a dělá "prokliky") bych to viděl (i, ale vím prd), na obecné nastavení náchylnosti na tyto typy závislosti (receptory, ovlivnění vnějších projevů jedince) a sociální role a pravděpodobnosti rozmnožování (a zdraví potomků), včetně toho vyhýbání se zakouřeným oblastem (zdravotní následky). Může tak jít hodně o zkreslení toho kteří jedinci, v těch výzkumech ze kterých se vychází (kde se ty souvislosti našly), se s tím spojují (geny muže v kanceláři s nezdravým životním stylem a jejich menšího počtu potomků (zdraví vs majetek) už od novověku?, jen jako myšlenka, konkrétně toto může být mimo), což se potom může hledat něco úplně jiného než ten tabák. Bylo by potřeba vědět kam jinam tyto geny míří.
Pak je ještě otázka nakolik jsou tyto "signály" opravdové (jde o nějaký "signál" v datech, ok našem asi nízká sigma, je to nepříliš průkazné?), to se nedá moc říci, nezdá se mi, že by se to bralo jako hotová věc (v těch odbornějších prohlášeních). Přece jenom jde o dost citlivou statistiku se spoustou možností ovlivnění a ten "signál" asi nebude nijak zvlášť silný (mi to tak vychází z těch prohlášení/toho co píšou sami autoři), možná jak u čeho (asi to přímo v abstraktu na tom bude lépe).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
