Lidé zatím přibývají, což společně s klimatickými problémy a tlakem na životní prostředí silně motivuje hledání alternativních zdrojů obživy. Jedním z nich je hmyz. Oficiálně se za jedlé považuje 1 611 druhů hmyzu, což vede organizace jako FAO (Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů) k doporučování hmyzu jako udržitelný zdroj potravy.
Má to ale háček. Přestože se hmyzem běžně živí stovky milionů lidí a pro mnoho z nich je to význačná položka jídelníčku, společnosti Západu vytrvale projevují vůči pojídání hmyzu, entomofagii, značnou nechuť. Přitom není na první pohled jasné, co by mohlo být příčinou tohoto výrazného postoje.
Pablo Librado ze španělského institutu Instituto de Biología Evolutiva IBE (CSIC-UPF) a jeho kolegové využili genomové analýzy k rekonstrukci konzumace hmyzu v průběhu posledních tisíciletí. Jejich výsledky ukazují, že v Evropě, stejně jako střední a východní Asii byla konzumace hmyzu spíše jen příležitostná. Naopak v tropických oblastech a také u neandertálců byla zřejmě mnohem běžnější.
Libradův tým analyzoval celkem 745 vzorků zubního kamene anatomicky moderních lidí starých až 33 tisíc let z různých částí světa. Zubní kámen není sice nic moc pěkného, ale shodou okolností rovněž uchovává DNA druhů, které byly pravidelnou součástí jídelníčku dotyčného člověka. Zubní kámen prozradil, že moderní lidé v severní Eurasii entomofagii běžně nepraktikovali.
Badatelé rovněž zkoumali lidské geny podílející se na trávení chitinu, který tvoří vnější kostru hmyzu. Lidé v severní části Eurasie mají v genu pro enzym chitinázu mutace, díky nimž hůře tráví hmyz. Tyto mutace přetrvávají nejméně posledních 9 000 let, zhruba od nástupu zemědělství.
Librado potvrzuje, že obyvatelé severní Eurasie už dlouho hmyz nejedí. Podle něj to není důsledkem nedávných kulturních faktorů, ale odráží to dlouhou ekologickou a evoluční historii,“ říká Pablo Librado, vedoucí výzkumník IBE, který studii vedl. Naši blízcí příbuzní neandertálci jedli hmyz naopak velmi často, v podobném množství jako šimpanzi na savanách, především v období sucha. Také měli účinnou chitinázu. Pozoruhodné je, že neandertálci nejčastěji konzumovali dvoukřídlý hmyz, což mohlo souviset s tím, že často jedli mršiny a že uchovávali maso v tůních a mokřadech.
Vědci zjistili, že varianty chitinázy u lidských populací se zhoršují s rostoucí zeměpisnou šířkou. Nejspíš to souvisí s tím, že v teplých oblastech je k dispozici mnohem více hmyzu, především pokud jde o sociální druhy. Sběr hmyzu je náročný, a přitom je nutné ho sníst hodně, aby se to energeticky vyplatilo.
V současné době je možné hmyz chovat průmyslovým způsobem na farmách, a také je možné ho zpracovat tak, aby nebylo nutné náročně trávit chitin. Je ale samozřejmě otázkou, jestli to bude stačit k překonání averze lidí ze Západu vůči hmyzu.
Video: AaRCTikTalks September 2024 - Pablo Librado
Literatura
Paleolitická osada u Mohelna, na jihomoravském okraji Vysočiny
Autor: Zdeněk Kratochvíl (20.09.2024)
Kolaps ve středověké Evropě: Co vedlo ke zhroucení raných Piastovců?
Autor: Stanislav Mihulka (22.04.2025)
Vznik zemědělství byl důvodem k bujaré oslavě. Pro infekční nemoci
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2025)
Vesničtí pohodáři: Evoluce zmenšuje italské medvědy a dělá je méně agresivními
Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2025)
Mohly se v paměti lidstva uchovat vzpomínky na dobu ledovou?
Autor: Aleš Uhlíř (13.03.2026)
Farmaření nás změnilo: Zemědělství rozpoutalo drsný přírodní výběr
Autor: Stanislav Mihulka (16.04.2026)
Domorodci z And mají superschopnost trávení škrobu, díky bramborám
Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2026)
Diskuze:
lovci mamutov
Martin Smatana,2026-06-10 05:21:01
My nositelia haploskupiny R1a sme potomkovia paleolitických lovcov mamutov.
Priznávam, že ako príležitostnému cyklistovi sa mi nie raz podarilo nedobrovoľne prehltnúť mušku alebo komára, ale tá chuť - nič moc, pečenému prasiatku sa to nevyrovná.
Re: lovci mamutov
Luděk Horáček,2026-06-10 12:35:42
Příležitostně se cyklistům podaří nedobrovolně přehlédnout prasátko a třeba při jízdě z prudkého kopce nevěřím, že si to ten cyklista užívá, tedy možná jak pak to prasátko zalezlé v zubech ještě horší než když tam skončí komár nebo muška. ;-)
Re: Re: lovci mamutov
F M,2026-06-10 20:32:37
Bohužel u nás je těch prasátek na silnici spousta, jsou poměrně agresivní a poměrně nedávno prakticky vyhubily druh "chodec", i ti cyklisté mají poměrně na kahánku. Snahy o regulaci divé zvěře, například od nepaměti platný předpis, který těmto divočákům povoluje jen takovou rychlost, která umožňuje zastavit tam kam ještě vidí a můžou tedy vědět, že tam chodec není, jsou nejen marné, ale i bez snahy o vymáhání. Těch ignorovaných předpisů jejichž ignorování se využívá k vydírání (vyhrožování ztrátou života, zdraví) a udržování vybojovaného stavu je povíc, maximální povolená rychlost, zákaz jízdy po krajnici (i zrcátkem), myšky atd. Ruku na srdce, kdo z Čechů nečumí jak myš vyoraná divočákem když slyší, že musí s chodcem počítat téměř všude mimo obec (mimo dálnice, a silnice pro motorová vozidla). A který chodech ví, že má na silnici první třídy stejná práva (a povinnosti) jako na stezce.
Bez legrace s tím hmyzem je to poměrně mýtus (naše končiny), mám toho na kole najeto spoustu a stane se to max párkrát do roka. Asi tak jak to je v tom původním příspěvku, vzpomněl bych si že se to někdy stalo, ale prase přejíždějící na brzdách je řádově častější, spíše běžné několikrát týdně.
Pochybná ekonomika pojídání hmyzu
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-09 21:21:29
Nechápu tyto neustálé úvahy o pojídání hmyzu, když je hmyz při průmyslové výrobě dražší než levné druhy masa. Přitom v jiných částech světa k pojídání hmyzu odpor nemají, takže kdyby ho někdo levněji než maso vyrábět uměl, má k dispozici obrovský trh, aby dosáhl úspor z rozsahu. Tam, kde hmyz pojídají, ho buď sbírají přímo v přírodě a nebo ho vykrmují rostlinnými zbytky v domácích farmách bez náležitých hygienických opatření. A jedí ho často kvůli chuti, ne proto, že by si odříkali maso.
Kráva na louce se pase sama, tráva jí tam roste také sama. Přes zimu samozřejmě potřebuje krmit, ale nežere nic drahého. Prase využije mnoho potravinářských zbytků a drůbežárny jsou extrémně optimalizované. Svalovina je z těch zvířat čistá, nemusí se na rozdíl od hmyzu nijak speciálně "rafinovat", aby byla hygienická. Vyšší metabolická efektivita vykrmování hmyzu je vyvážena dodatečnými náklady na to, aby byl hmyz bezpečný a stravitelný.
Nebýt těchto faktorů, asi bych proti pojídání hmyzu nic neměl (pokud je to skutečně zdravotně nezávadné). Ale takto mi to připadá, že se akorát nudí nějaký sociální inženýr.
Re: Pochybná ekonomika pojídání hmyzu
Martin Novák2,2026-06-10 09:27:23
Myslím že cílem není aby lidi jedli hmyz. Cílem spíš bude aby lidi nejedli maso a pokud možno ani ten hmyz. Prostě snížit spotřebu (i za cenu hladu a podvýživy). To souhlasí i se zemědělskou politikou EU. Ti co to prosazují se steaků nevzdají. Možná těm co odmítají hmyz nabídnou syntetickou stravu.
S násupem AI a robotizace je potřeba se připravit na vznik třídy "zbytečných" lidí.
Re: Re: Pochybná ekonomika pojídání hmyzu
F M,2026-06-10 21:42:17
Velký problém je teplota, mimo ty "státy kde to jde samo", ale i krmivo, pokud někdo chce průmyslový chov tak jsou vysoké nároky na kvalitu krmiva, tam se opravdu nedají vyhazovat zkažené zbytky. Vlhkost, plísně, do budoucna rozšíření chorob a parazitů, myšleno v chovu atd. Potom je otázka jak opravdu vyjdou ta krásná čísla (ekologie), pokud se to nepočítá uměle pro nějaký pokus, ale pro skutečnou produkci s celým řetězcem chemické a zemědělské výroby, tady totiž paradoxně čekám jak nárůst nákladů (ne úspory z rozsahu, ale náklady z nalezených možných problémů a hlavně z konce mlžení), tak drtivý propad té ekologičnosti. Ale když už se ty chovy jednou zruší, tak už nikdo nové neudělá, většina lidí si to nebude moci dovolit a jak to bude s luxusem?
Další věc je konverze (krmivo na 1kg). Tam záleží jak/s čím se to srovnává, ten hmyz není až takový zázrak (a to ještě části chce náročnější zeleninu) cca jako kuře (brojler), prasat také nejsou tak strašná, ale hovězí je katastrofa. Z této stránky i spotřeby vody, je hovězí opravdu luxus a unie se ho z něj snaží udělat i finančně. Mimochodem, známý končí s chovem býků (zákaz vazných chovů, není pitomý aby chodil mezi volné býky).
Ty snahy, na pozadí, snižovat spotřebu masa jsou jednoznačné, každý nový předpis zvyšuje náročnost-náklady a snižuje ekologičnost chovů (tady se možná 1 věc najde, něco co jí má vyloženě vylepšovat a nakonec vylepší, zase úplný přehled nemám tak to teoreticky připouštím) ať se to týká, hovězího, kuřat, vajec a vůbec celé živočišné. Třeba u toho brojlera (kuře) jsou teď snahy o zvýšení náročnosti chovu markantní, použijí se líbivá slovíčka jako v zájmu těch živočichů, ale fakt je, že jich bude žít méně. Samozřejmě ruku v ruce jde snižování chovů (už desetiletí) a import, ale na import může rychle dojít, napřed zavedou ke standartním odpustkům správně zpoplatněný import a následovat může leccos, peněz na úplatky bude třeba stále víc a ty už i dnes jdou dost na dluh.
Re: Re: Re: Pochybná ekonomika pojídání hmyzu
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-11 11:48:35
Jo, jo, hovězí je katastrofa... a když se zruší hovězí chovy, tak se zjistí, že je potřeba dotovat údržbu pastvin pro zachování rázu krajiny. Tráva se bude sekat a vozit do bioplynek, digestát z nich se bude vozit těžkou technikou zpátky na louky.
Co se týče toho vazného chovu, těžko říct, jestli je v tom skrytý záměr. Psy také zakázali chovat uvázané a ekonomický důvod to asi nemá.
Re: Re: Re: Re: Pochybná ekonomika pojídání hmyzu
F M,2026-06-11 12:29:35
Tak v rámci vlákna i ostatních příspěvků EU nemá za úkol snížit množství zvířat, stejně tak ani snížit spotřebu masa. Tedy co se oficiálních keců týče, to vše je jen mimochodem. Ten vazný chov je jen třešinka na dortu, přidaná v rámci prvních dojmů po té, co mi to včera oznámil. Změn a nových předpisů je tolik, že si na ně ani nestíhá mezi prací stěžovat (tedy spíše při práci, mezi prací spí) a tudíž se dozvídám (nejen od tohoto) jen to co o zrovna naštve akutně. Jo prostě bude těch býků žít míň, když někomu tento způsob nepřijde dostatečně vhodný k životu, částečně se to asi pokryje (dotace) jinde, ale to zvýšení ceny bude výrazné (je, ono už je to v běhu nějakou dobu), stejně tak posun v těch ekologických hodnoceních i s následným tlakem. Ta největší legrace spočívá v tom, že to maso co produkoval, od drobného farmáře, bylo to nejvíc bio/eko co na českém trhu existuje. Nejvtipnější je, že jim v rodině ten chov v různých mírách přežil i komunismus.
Nn, žádná bioplynka, produkce biomasy a její pohřbívání (nebo produktů) do podzemí, aby ten škaredý CO2 nemohl do atmosféry. Totiž když chcete mít emise prakticky nulové (teď už jen snížení o bídných 90%) a někde se ten oxid (případně zde metan, ten je totiž na těch Skotech nejškaredější, i přes tu dobrou ochotu se v atmosféře rozpadat a nehromadit se) určitě bude produkovat i nadále (někde se to nahradit nedá, někde se nechce omezovat nějaký hodící se obor), tak je třeba mít někde i tu negativní bilanci. Nějakou dobu se to sice dá šidit v rámci změny péče o krajinu (virtuální?), ale přece jenom po rychlém dosažení nového rovnovážného stavu se ukáže, že krajina má jen velmi omezenou kapacitu, místo stromů nezačnou růst do nekonečna v plné šíři plochy bloky dřeva jako v minecraftu a bude potřeba začít tu běžnou produkci z krajiny pohřbívat, nebo jinak vázat na pevnou formu. Jak kněží dí.
příklady táhnou
Frantisek Zverina,2026-06-09 20:12:27
Mám takový nápad. Ať celá organizace FAO (Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů) přejde v příjmu bílkovin ve stravě výhradně na hmyzí zdroje. Pokud budou po pěti letech zdravější a dobře vyživení, budou moci něco vykládat ostatním lidem. Ale předpokládám, že u těchto, stejně jako u jiných proroků, na to nedojde. Jen budou kafrat a hledat způsoby jak lidi donutit k tomuto sociálnímu experimentu. Koneckonců elektrifikační šílenství už pomalu zachází na úbytě, tak je potřeba najít jiný nesmysl na potlačování přirozenosti lidské společnosti, ne?
Je to prostě hnus jíst dobrovolně hmyz
Waldemar Nováček,2026-06-09 19:58:42
tyhle komsomolské snahy změnit staletí zažité příjemné zvyky z toho se mi prostě chce zvracet
Milan Štrupl,2026-06-09 13:04:36
Je ale samozřejmě otázkou, jestli to bude stačit k překonání averze lidí ze Západu vůči hmyzu.
-------------
Na to vám odpovím hned - nebude to stačit... Drtivá většina lidí považuje hmyz miniálně za odporný a část se ho vyloženě bojí a štítí - je putna jestli to leze v kanalizaci, nebo to někdo pěstuje průmyslově - jíst to většina lidí u nás prostě nebude ani teď ani za 5 generací. Navíc hmyz je jedním s nejběžnějších přenašečů patogenů a zatímco každá legálně poražená kráva je perfektně vyšetřená, u každého švába nebo svrčka nikdo laboratorní testy na patogeny dělat nebude. Tlak na životní prostředí vytváří z drtivé většiny astronomický růst populace v Africe, Asii nebo třeba v Jižní Americe. Jen v Africe se tamní populace za posledních 100let zvýšily až 32násobně - pokud by se lidé nv celém světě chovali normálně a měli přiměřený počet dětí, tak by nebylo životní prostředí pod tlakem - tedy cesta není jíst hmyz, ale radikálně snížit počet obyvatel planety - nic jiného lidstvo nezachrání a pokud bude současný růst populace pokračovat tak to skončí špatně s hmyzem na talíři nebo nez něj. Nakonec před 100lety nás žilo v ČR kolem 10-11mil a je nás pořád víceméně stejně - to je jediná cesta k udržitelnosti a záchraně planety!!!!
Re:
Mike Spike,2026-06-09 20:09:36
1) Důvod pro pěstování hmyzu je čistě cynický obchodní - hmyz a výrobky jsou vhodné na štosování a skladování v hypermarketech, dobře se přeměřují na váhu a množí.
2) S hladem to nemá nic společného. Račte si povšimnout, že to necpou hladovým lidem různě po světě, nýbrž přecpaným evropanům, kterým ovšem musí omezovat a zakazovat chovy pod bičem CO2, aby je dotlačili jíst nějaké dobře skladovatelné chemické srač...ky.
3) Nové modelace ukazují, že počet lidí se saturuje někde okolo 10-11 mld. Na Západě dokonce klesá. Vědecké odhady na 100 páchané protažením křivky v Excelu jsme již překonali, dokonce i klimatopatii.
Re:
Martin Smatana,2026-06-10 05:26:43
Súhlasím.
Kontrola potravín = kontrola populácie. Zvlášť západoeurópske štáty sú tým posadnuté. Rečiam o západoeurópskej demokracii veria iba jedinci s jednobunkovým mozgom.
S tým súvisí aj snaha o digitalizáciu všetkého, bez ohľadu na "uhlíkovú stopu" (tento pojem vymysleli v British Petroleum) a spotrebu neobnoviteľných zdrojov a energie pred dátové úložiská.
Pokiaľ ide o Afriku, tam treba podporiť prechod z r-stratégie na K-stratégiu. A bude po hlade.
Re:
F M,2026-06-10 21:04:58
Oprava, dětská úmrtnost.
Normální je, že lidé mají více dětí, nepřirozený (a neudržitelný) je západní systém s 1-2. A samozřejmě k tomu patří ta úmrtnost a přirozený výběr. Tedy pokud to chcete "normálně", já bych byl za kompromis a ty 2,00nic.
Vybrání si období kdy je zde již lidská populace přemnožená (obrovská část plochy obdělávaná) a jinde ještě "normální", no mírným výrazem výhodné.
Lidi se mění, stačí generace či 2 a vše je jinak (koneckonců i pár opravdu špatných let), sousedé se mohou cpát do kamen, tetičky grilovat, homosexuálové popravovat, nebo glorifikovat, většina se přizpůsobí. Takže, pokud nejsou vážné biologické důvody u konzumenta, nebo ve výrobě, což v hygienických chovech hmyzu nejsou (ale ne levně), tak si nemyslím, že změna je nemožná. Tím netvrdím, že je správná, nebo že ji chci.
Libor Zak,2026-06-09 10:33:09
Díky za článek, který dal jasnou odpověď na otázku, jak je to s trávením chitinu. Tenhle faktor byl zarytými zastánci pojídání hmyzu dlouho vyvracen, i když se popírání horší stravitelnosti nezakládalo na pravdě. Zajímalo by mě, jakým způsobem se hmyz upravuje, aby nebyl tak těžko stravitelný a zda to pak není energeticky a finančně natolik náročné, aby se celý koncept efektivnějšího získávání živin nestal nesmyslným. Etika je jedna věc, dobrovolnost další a opodstatněnost a udržitelnost jsou ještě další. Osobně nějaké velké výhrady nemám, pokud to dává smysl a neuškodí mi to.
Re:
F M,2026-06-10 22:25:41
Tak záleží o kom se bavíme, většiny světa (lidí na planetě) se to netýká ta hmyz tráví dobře, mám dojem, že ani většiny Evropanů.
Ani u lidí s touto poruchou (?,bez nepotřebnosti, dočasné?) to nemusí být nijak fatální, kromě toho chitinu ten hmyz stráví dobře. Takže správné rozmělnění (pořádně žvýkat až to praští) třeba průmyslové to má zhruba vyřešit. Další věci ovšem jsou dopady na tu efektivitu (jaká je skutečná vyživová hodnota). Ale třeba bych měl trošku obavu, zda s tímto počítají ty studie na zdravotní nezávadnost (nevím).
AI: Na otázky typu zda si lidem trávicí soustava s chitinem poradí bez problémů, u lidí s touto "nedostatečností", zda jsou dostatečné dlouhodobé studie odpovídá klasicky (stranicky uvědoměle) růžově, žádné problémy, stohy důkazů, že je vše ideální, jen my zaostalí primitivové.
Ovšem o tažný týkající se probíhající studií, či případných problémů (např. napadlo mě dráždění, pokud není hmyz řádně rozpastěn) už tak jednoznačné nejsou:
Zdravotní nezávadnost většího množství chitinu u lidí, kteří jej nedokáží trávit, je aktuálně předmětem vědeckého výzkumu, zejména v souvislosti s konzumací hmyzu a hub. Zde jsou klíčová zjištění a fakta:
Základní stravitelnost: (zkráceno) moc to trávit nejde, ale pomáhá existující chitináza, ale ne každý ji má.
Imunitní reakce místo trávení: Lidé, kteří chitin nedokážou klasicky rozštěpit, jej nevyloučí bez odezvy. Nedávné studie ukázaly, že nerozložený chitin mechanicky dráždí žaludek a spouští vrozenou imunitní odpověď (aktivaci tzv. imunitních buněk ILC2), která nutí trávicí systém k adaptaci (rozšíření žaludku a zbynění sliznice).
Dlouhodobé studie u lidí: Dlouhodobé klinické studie výhradně na lidech s úplnou neschopností trávit chitin dosud chybí. Zkoumá se spíše vliv derivátů (např. chitin-glukanu z hub), kde krátkodobé humánní studie (2–3 týdny) ukázaly, že látka funguje jako prospěšná nerozpustná vláknina a prebiotikum. (Takže hádám totálně rozmělněná pasta, krátká doba)
Mechanické působení: Větší nerozložené kusy chitinu mohou u osob s poruchami trávení nebo poškozením střev (např. Crohnova choroba) způsobit mechanické podráždění střevní stěny a v extrémních případech zhoršit průchodnost zažívacího traktu, ačkoliv u zdravých jedinců prochází podobně jako běžná vláknina. (Tedy tady se ještě ve zdroji nevědělo o tom prvním, nebo to nebylo součástí pokusu)
Na druhou stranu "klasické maso" také není bez problémů
Zkrátka pro nějaký nadhled by to chtělo nadhled. Dokud se tu neuklidní to šílené hledání vlastního -ismu živené chtěným i skutečným prouděním moci a zdrojů bude obtížné dohledat se nějakého racia.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
