Bal Gangádhar Tilak (1856-1920) kolem roku 1910. Wikimedia Commons.

Naturforschender Verein in Brünn byl založen v roce 1861. Sdružoval přírodovědce a zájemce o přírodní vědy z Moravy a Slezska. Mezi významné členy spolku patřil Alexander Makowsky, geolog, archeolog a botanik, působící jako profesor geologie a paleontologie na Německé vysoké škole technické v Brně. Členem spolku byl také známý moravský speleolog, paleontolog a badatel o moravském pravěku Martin Kříž. Spolek vydával časopis Verhandlungen des naturforchenden Vereins in Brünn. V tomto časopise uveřejnil své objevy zakladatel genetiky Johann Mendel, zakládající člen spolku. O serióznosti spolku a jeho časopisu nelze pochybovat.

Titulní strana Tilakovy knihy The Arctic Home in the Vedas, vydání z roku 1925. Wikimedia Commons.

Ve 47. svazku časopisu ročník 1908, vydaném v roce 1909, je zpráva o přednášce, kterou na zasedání 10. června 1908 přednesl Karl Schirmeisen (*1868 Žamberk – +1958 Ahrweiler, Německo). Schirmeisen byl ředitel měšťanské školy a zabýval se archeologií. Prováděl výzkumy v jeskyních Moravského krasu, na Stránské skále, Uničovsku a Krnovsku. Vedl mineralogicko-geologické oddělení Zemského muzea v Brně. Shirmeisenova přednáška se jmenovala Vzpomínky na dobu ledovou v Rgvédě a byla inspirována zmíněnou Tilakovou publikací.

Rgvéda je nejstarším hymnickým textem védské literatury, popisuje nejstarší dobu védské civilizace a představuje nejstarší spis indoevropských národů pocházející z konce doby bronzové. Názory na dobu vzniku se různí, mohlo to být 1100 let př. n. l., ale také 2000 let př. n. l. Jednou věcí je však doba vzniku a druhou vzdálenější doba, do níž může vzpomínkami staroindický epos sahat. Mohou se skutečně ve vzpomínkách lidstva pouhou ústně předávanou tradicí uchovat události, k nimž došlo před 10 000 lety?

Ilustrace z prvního vydání Tilakovy knihy v roce 1903. Wikimedia Commons.

Schirmeisen byl přesvědčen, že vzpomínky z tak dávné doby se uchovat mohou, ovšem pouze ve formě bájných a mýtických podání. V přednášce Vzpomínky na dobu ledovou v Rgvédě to stručně shrnul. V době ledové to vypadalo podobně jako v dnešní zimě. Obloha bývá zatažená, jsou mlhy a málo bouřek. Konec doby ledové musel být spojen s povodněmi. Teprve po vítězství na ledem mohlo vzniknout zemědělství, chov dobytka, hrnčířství a vozy s koly.

Démon Vritra je zabit. Ledovce roztály a Slunce otepluje Zemi. Ilustrace k eposu Rgvéda v Tilakově knize, vydání r. 1956. Wikimedia Commons.

Božský vynálezce Ribhus musel před vynálezem hrnčířství, vozu s koly, zemědělství a chovu dobytka probudit a omladit staré nebe a zemi, ležící dlouho v mrtvolném stavu. Védský bůh ohně Agni byl věky uvězněn v trvalé temnotě. Teprve až védský bůh hromovládce a král bohů Indra jako první svůj čin způsobil blesk a obnovil letní čas bouřek, mohl se bůh ohně navrátit k ostatním bohům. Hromovládce Indra byl v lůně své matky stovky let. Jeho první a největší hrdinský čin bylo vítězství nad démonem Vritrou, který svíral zemi v temnotě a vody světa proměnil v nekonečné ledové skály. Teprve vítězství Indry uvolnilo zadržované vody, ledové skály byly rozbity a po smrti démona Vritry osvobozené vodstvo probudilo zem. Jako příčinu ledové doby považovali básníci Rgvédy mlhavou temnotu bez slunečního svitu, která se po stovky let rozprostřela po zemi.

Obsah Zpráv Přírodovědného spolku v Brně, svazek XLVII. 1908 s přednáškou Vzpomínky na dobu ledovou v Rgvédě.

Karl Schirmeisen podal poetický obraz založený na verších staroindického eposu a jeho přednáška byla shrnuta na dvou stránkách spolkového časopisu. Byl přesvědčen, že starověký literární epos skutečně zachytil vzpomínky na konec doby ledové.

Pokud by Rgvéda vznikla před 4000 lety, dělilo by tuto dobu od konce doby ledové 300 generací. Je vůbec možné předpokládat tak dlouhé uchování vzpomínek v paměti lidstva pouhou ústní tradicí? Je literární zpracování vymyšlenou bájí, v níž je vyprávění o světu v temnotě a ledovém sevření a spoustě vod po vítězství na démonem svírajícím zemi v ledu nebo může mít reálný základ ve vzpomínkách?

Ve starých bájích dochovaných u různých národů se vždy dají nalézt věci, které lze interpretací přizpůsobit soudobým představám. Většinou to jsou konstrukce různých autorů pseudovědecké literatury a „záhadologů“, které jsou založené na špatné argumentaci. To se o Tilakově knize říct nedá. Samotná Tilakova kniha má 500 stran. Jen různé odkazy zabírají 33 stran.

Tilak se neopírá jen o staroindický hymnus Rgvédu, zná vědeckou literaturu na úrovni své doby (zejména astronomii, glaciologii, geologii, prehistorii a mytologii různých národů). Občas se objevují různé teorie o velkých potopách v prehistorické době. Např. biblická potopa je dávaná do souvislosti se vznikem Černého moře nebo s potopami na jiných místech. Dosud ale zřejmě nikdo nezpracoval tak rozsáhlé a fundované dílo jako Bal Gangadhar Tilak o „potopě“ v závěru doby ledové před 10 000 lety. Avšak ani precisnost zpracování tématu a erudice autora nemohou zaručit pravdivost tvrzení o tom, že literární dílo je založeno na událostech před 6000 lety a nikoli na fantazii.

Ve své době mohlo Tilakovo dílo části vědeckého světa imponovat. Zčásti se na tom mohla podílet tehdy na všech významnějších universitách rozšířená srovnávací jazykověda spojující počátek indoevropských jazyků s jazyky staré Indie. Mohly také působit sympatie s národně osvobozeneckým hnutím, jehož byl Tilak představitelem. Dnes je ohlas Tilakovy knihy, o níž se vážně hovořilo v seriózní vědecké společnosti, ukázkou určitého tehdejšího romantického pojetí ve vědě.

Literatura

SCHIRMEISEN K 1909 Eiszeiterinnerungen in Rig-Veda, Verhandlungen der naturforschenden Vereins in Brünn, XLVII Svazek,1908, s. 36-37, Brno.

TILAK B G 1925 The Arctic Home in the Vedas, S. B. & R. B. Tilak, Bombay, dostupné na WWW:

https://ignca.gov.in/Asi_data/9566.pdf

Další zdroje

Encyklopedie dějin Brna, dostupné na WWW:

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/