Aleš Uhlíř

Pleistocenní zalednění pokrývalo jen malou část dnešního území České republiky. V Čechách to je Šluknovský a Frýdlantský výběžek. Rozsahem jsou významná zalednění moravskoslezské oblasti, která zasáhla plochu cca 2700 km². V souvcích, které se k nám dostaly s ledovcem, se někdy nacházejí pozoruhodné fosilie.
Autor: Aleš Uhlíř 17.05.2021 02:34 5907x Diskuze: 2

Většina u nás nacházených bludných balvanů je z vyvřelých (magmatických) hornin severského původu. Sedimentární souvky nejsou nijak vzácné, avšak velké bludné balvany tvořené sedimentárními horninami se u nás nacházejí již méně. Většina těchto hornin není odolná a velké balvany nepřečkaly ledovcový transport. Výjimkou jsou některé odolnější horniny jako jsou zkřemenělé pískovce.
Autor: Aleš Uhlíř 10.08.2020 00:43 8675x Diskuze: 0

V roce 1861 v Gotě v Sasko-kobursko-gothajském vévodství u tehdy světoznámého geografického vydavatelství Justus Perthes vyšla první geologická mapa různých oblastí ve Slezsku, na Moravě a v Haliči. Pro nás je zajímavá jako první geologická mapa části Ostravska a Beskyd. Její celý název včetně označení autora je Geognostische Karte der Nord-Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Maehren und Galizien von Ludwig Hohenegger, Director der Erzherzoglichen Eisenwerke.
Autor: Aleš Uhlíř 13.07.2020 15:18 8353x Diskuze: 1

To, že se k nám v dobách pleistocenních zalednění ze severu dostávaly souvky (horninové částice – klasty, transportované činností ledovce) a také velké bludné balvany ze severských hornin, je známo. Méně či spíše vůbec nic se ale neví o tom, že pohyb úlomků hornin se v těch dobách uskutečňoval také v opačném směru, tedy z jihu na sever. Důkazem jsou valouny z hornin pocházející kupříkladu z Brd, které se vyskytují v pískovně Fresdorfer Heide u Postupimi, několik kilometrů jihozápadně od Berlína.
Autor: Aleš Uhlíř 28.11.2019 21:45 9610x Diskuze: 6

Území České republiky bylo naposled dotčeno čelem kontinentálního ledovce v předposlední velké době ledové (přibližně před 180 000 – 230 000 lety). Ledovcové sedimenty z tohoto zalednění vystupují místy na povrch. Sedimenty z předcházejícího zalednění (před 420 000 – 480 000 lety) jsou zpravidla uloženy hlouběji.
Autor: Aleš Uhlíř 24.07.2015 14:00 8071x Diskuze: 0

S pazourkovými nástroji se kromě muzeí můžeme setkat v archeoparcích, workshopech pořádaných pro studenty archeologie i laické zájemce. Většinou účastníci těchto setkání dostávají možnost si výrobu pazourkových nástrojů technikou štípané industrie také vyzkoušet. Při těchto akcích se ale výhradně používá velkých pazourkových hlíz dovážených většinou ze severního Německa a nebo Dánska.
Autor: Aleš Uhlíř 09.10.2014 12:54 9966x Diskuze: 0

aneb kámen všech kamenů
Autor: Aleš Uhlíř 27.06.2014 11:08 32957x Diskuze: 6

Ze "zobáku", který děti našly na poli a jehož fotky se dostaly do redakce Osla, se nakonec vyklubal zub megalodona. Pomůže někdo posoudit význam dalšího paleontologického nálezu?
Publikováno: 07.03.2008 10:20 v rubrice: Zajímavosti > historie
Autor: Aleš Uhlíř Zobrazeno: 25259x   Diskuze: 13

V roce 2006 došlo k nečekanému nálezu bludných balvanů ve Frýdeckém lese. Odborná literatura tuto lokalitu jako místo výskytu bludných balvanů neuváděla a je možné, že bludné balvany se dostaly na povrch odplavením zeminy při povodních v roce 1997.
Publikováno: 03.03.2008 17:15 v rubrice: Zajímavosti > historie
Autor: Aleš Uhlíř Zobrazeno: 20737x   Diskuze: 6





Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace