Bludné balvany v geologické sbírce zemědělské školy v Opavě  
V roce 1929 byl na zemědělské škole v Opavě založen dendrologický park. Tehdejší ředitel školy František Drahný vytvořil v parku spolu se studenty geologickou sbírku, jejíž součástí bylo 7 bludných balvanů z okolí Opavy. V roce 1939 byla škola zrušena a po jejím obnovení v roce 1945 se většina exponátů sbírky ztratila. V roce 2008 byla geologická sbírka obnovena s použitím původních bludných balvanů Drahného sbírky.

V obnovené geologické sbírce jsou většinou různé hlubinné a výlevné vyvřelé horniny a sedimentární horniny Nízkého a Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Bludné balvany jsou svou velikostí a zaoblenými tvary nápadné na první pohled. Geologickou sbírku detailně popisují dvě informační tabule, které uvádějí názvy hornin bludných balvanů a místa jejich původu.

Geologická sbírka zemědělské školy v Opavě. V pozadí budova zemědělské školy. 7 bludných balvanů v řadě za sebou na pravé straně. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Geologická sbírka zemědělské školy v Opavě. V pozadí budova zemědělské školy. 7 bludných balvanů v řadě za sebou na pravé straně. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Vpředu bludný balvan horniny rapakivi z Ålandského souostroví (110 x 75 x 45 cm), vlevo vzadu žulový porfyr z Ålandského souostroví  (100 x 85 x 45 cm), vpravo žulový porfyr z Ålandského souostroví (115 x 80 x 40 cm). Foto: A. Uhlíř, 2023.
Vpředu bludný balvan horniny rapakivi z Ålandského souostroví (110 x 75 x 45 cm), vlevo vzadu žulový porfyr z Ålandského souostroví (100 x 85 x 45 cm), vpravo žulový porfyr z Ålandského souostroví (115 x 80 x 40 cm). Foto: A. Uhlíř, 2023.

Jsou zde zastoupeny horniny rapakivi z Ålandského souostroví, žulový porfyr z Ålandského souostroví, žuly z oblasti Småland v jihovýchodním Švédsku, žula typu Flivik z jihovýchodního Švédska a žula typu Karlshamn z jižního Švédska. Délku jeden metr a víc mají 4 bludné balvany, ten největší je dlouhý 115 cm. Nejmenší mají délku kolem 60 cm. Rozměry bludných balvanů informační tabule neuvádí, autor je změřil na místě. Jsou uvedeny v popisech fotografií. S tolerancí několika centimetrů nutno počítat.

3 Vlevo vpředu bludný balvan žuly typu Karlshamn z jižního Švédska (65 x 45 x 33 cm), vpravo bludný balvan žuly z jihovýchodního Švédska, oblast Småland (80 x 60 x 50 cm). Vlevo vzadu žula typu Flivik z jihovýchodního Švédska (55 x 53 x 30 cm) a vpravo žula z jihovýchodního Švédska, oblast Småland (100 x 90 x 65 cm). Foto: Miroslava Uhlířová, 2023.
3 Vlevo vpředu bludný balvan žuly typu Karlshamn z jižního Švédska (65 x 45 x 33 cm), vpravo bludný balvan žuly z jihovýchodního Švédska, oblast Småland (80 x 60 x 50 cm). Vlevo vzadu žula typu Flivik z jihovýchodního Švédska (55 x 53 x 30 cm) a vpravo žula z jihovýchodního Švédska, oblast Småland (100 x 90 x 65 cm). Foto: Miroslava Uhlířová, 2023.
Původní nápis „Bludné balvany ledovcové z okolí Opavy“ na nábrusu bludného balvanu horniny rapakivi z Ålandského souostroví.. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Původní nápis „Bludné balvany ledovcové z okolí Opavy“ na nábrusu bludného balvanu horniny rapakivi z Ålandského souostroví.. Foto: A. Uhlíř, 2023.

 

Z doby vzniku původní geologické sbírky ve 20. letech minulého století pochází nápis na vybroušeném povrchu bludného balvanu horniny rapakivi: Bludné balvany ledovcové z okolí Opavy. I po mnoha letech je na zašlém nábrusu vidět typická sktruktura horniny s charakteristickými kulatými a vejčitými velkými krystaly (vyrostlicemi) draselného živce (ortoklasu) s lemy tvořenými sodnovápenatým živcem (plagioklasem). Černě zbarvené minerály jsou tmavá slída (biotit) a amfibol.

 

V Opavě se od vzniku školního parku v roce 1929 hodně změnilo. Město bylo na konci války v roce 1945 z velké části zničeno. Bludné balvany ve školním parku jsou svědky dávné geologické minulosti, ale i němými svědky doby nedávné. Hospodářská škola v Opavě má název Masarykova střední škola zemědělská a vyšší odborná škola. Nachází se v Opavě na ulici Purkyňova 1654/12. Školní park je veřejnosti přístupný.

 

V Opavě se v souvislosti s bludnými balvany nelze nezmínit o bludném balvanu, který je od roku 1958 umístěn v centru města na Praskově ulici. Byl nalezen v roce 1958 v pískovně v Opavě-Palhanci.

Bludný balvan na Praskově ulici v Opavě. Foto: Miroslava Uhlířová, 2023.
Bludný balvan na Praskově ulici v Opavě. Foto: Miroslava Uhlířová, 2023.
Informační tabule u bludného balvanu na Praskově ulici v Opavě. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Informační tabule u bludného balvanu na Praskově ulici v Opavě. Foto: A. Uhlíř, 2023.

Bludný balvan má hmotnost cca 11,7 tun a rozměry cca 2,1 x 1,8 x 1,1 m. Jeho horninou je hrubozrnná žula z jihovýchodního Švédska z oblasti Småland. Typické načervenalé zabarvení horniny, na kterém se podílejí velká zrna červeného draselného živce a nafialovělý křemen, není na léty nečistotami zaneseném povrchu vidět. Že to s měřením rozměrů a určováním hmotnosti bludných balvanů není jednoduché, ukazují údaje na informační tabuli u bludného balvanu, které se liší od zde použitých údajů z Wikipedie. Podle informační tabule je hmotnost 10,7 tun a rozměry 2,1 x 1,3 x 2,0 m.

 

Literatura

BALARINOVÁ, T.: Inventarizace geologické a mineralogické sbírky MSŠZE a VOŠ v Opavě. – Závěrečná práce (31 s.), Masarykova střední škola zemědělská a vyšší odborná škola, Opava 2011.

DRAHNÝ, F.: Geologické poměry Slezska, Vlastivědný sborník slezský, Ústřední spolek českého učitelstva ve Slezsku, s. 87-125, Opava 1925.

Datum: 24.08.2023
Tisk článku

Související články:

Nálezy hornin z Čech v pískovně u Postupimi     Autor: Aleš Uhlíř (28.11.2019)
Bludný balvan zaznamenaný u Příbora na geologické mapě z roku 1861     Autor: Aleš Uhlíř (13.07.2020)
Neobvyklý bludný balvan z Libhoště     Autor: Aleš Uhlíř (10.08.2020)
Zapomenutý pomník J. W. Goetha z bludného balvanu     Autor: Aleš Uhlíř (17.02.2023)
Český geograf Vladimír Kroutilík     Autor: Aleš Uhlíř (04.06.2023)



Diskuze:

Stará diskuse 2

Kája Nový,2023-08-28 08:13:57

Za jménem útočně v diskusi vystupujícího
"Václava Svatého" se skrývá Eduard Droberjar. Je to jak to v komedii Adéla ještě nevečeřela říká komisař Ledvina: "To vědí, tady se všecko rozkecá"

Odpovědět


Re: Stará diskuse 2

Aleš Uhlíř,2023-08-28 15:32:00

Zdravím, je to už poměrně dávno. Svého času způsobila diskuse s "Václavem Svatým" rozruch. I negativní reakce dokáží zvyšovat publicitu, tak se na to dívám. Autor byl přirovnán k "volovi", bylo mu vyhrožováno trestním postihem, byl obviňován z použití "nedůstojného" měřítka (mince) a nakonec ten "světec" triumfoval tím, že on toho napsal víc, než toho autor přečetl. Věděl jsem, kdo se za tím jménem skrývá. Byl jsem v pokušení, když psal, že spektrometr má každé "lepší zlatnictví", odpovědět, že to možná platí v Hradci Králové, ale jinde zlatnictví taková zařízení mají jen výjimečně. Navíc musí se připravit povrch slitiny, jejíž chemické složení se zjišťuje z malé plochy povrchu, což by u přírodní slitiny přesně podíl Au a Ag uvnitř jednoduchým měřením ve zlatnictví asi nezjistilo. To se hodí na nové šperky nebo mince, zhotovené z připravených slitin. Ale nechtěl jsem prozradit, že vím, o koho jde. Asi by se pak odmlčel. Vzniklo to tak, že pan R. J., který je zaměstnán na jednom archeologickém pracovišti, v den vyjití článku na OSLU s článkem nesouhlasil. Prý tam chodí kolem Příbora s detektorem roky a nic takového nenašel a pak se obával (sic!), že publikace místa nálezu tam přiláká detektoráře. Hned ten den poslal odkaz na článek Eduardu Droberjarovi na univerzitu v Hradci Králové. Tak se zrodil "Václav Svatý". Jeho vystoupení nezůstalo bez četných reakcí, které mi přišly maily. Pan F., autor článků na OSLU a účastník diskusí se nestačil do diskuse zapojit a tak mne vyhledal přes předsedu ČAS, pobočky pro Moravu a Slezsko, jejíž členem nejsem, ale předseda pan K. mne zná a mail pana F. mi přeposlal. Ozvali se i jiní. Napsal jsem pak "Václavu Svatému" mail, že se sice říká, že v diskusi pod tím jménem vystupoval on, ale že já tomu nevěřím. Nedá se posoudit, zda je autor vůl, ale jiný výrok "Václava Svatého" se dá ověřit. Jestliže "Václav Svatý" tvrdí, že toho napsal víc, než autor přečetl, nemůže to být on, protože jsem toho prokazatelně publikoval víc, než E. D. Ten má v databázi ANL NK ČR 52 citací, autor jich tam má 62. Pokud jich má pan E. D. 200, stále to je oproti autorovi málo, když se vedle cca autorových 200 publikací v tištěných médiích počítá i cca 500 v médiích internetových. Pan E. D. na to nereagoval. Tak to skončilo. Kdo je zvyklý vystupovat z pozice jakési nadřazenosti, pronášet "moudra" ex cathedra, o nichž se nediskutuje, smysl pro humor nemá. Agresivita a neslušnost anonymů v internetových diskusích je známý jev, který jako takový ponechávám bez komentáře.

Odpovědět

Stará diskuse

Kája Nový,2023-08-28 08:01:07

Dobrý den, chtěl jsem původně vstoupit do diskuse pod článkem z 31. 3. 2023 o germánské sponě. Bohužel je dávno uzavřena. Tak to zkusím zde.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz