Neobvyklý bludný balvan z Libhoště  
Většina u nás nacházených bludných balvanů je z vyvřelých (magmatických) hornin severského původu. Sedimentární souvky nejsou nijak vzácné, avšak velké bludné balvany tvořené sedimentárními horninami se u nás nacházejí již méně. Většina těchto hornin není odolná a velké balvany nepřečkaly ledovcový transport. Výjimkou jsou některé odolnější horniny jako jsou zkřemenělé pískovce.

Ledovcový souvek původem z ostrova Öland s otisky částí trilobitů Paradoxides paradoxissimus. Místo nálezu agrární halda v  Brumovicích u Opavy.  Foto: autor.
Ledovcový souvek původem z ostrova Öland s otisky částí trilobitů Paradoxides paradoxissimus. Místo nálezu agrární halda v Brumovicích u Opavy. Foto: autor.

Vedle sedimentárních hornin severského původu jsou v souvkovém společenství také lokální sedimentární souvky (v moravskoslezské oblasti například z Beskyd a Jeseníků) nebo souvky blízkého původu z polského Dolního Slezska, ze severních oblastí Polska a Německa. Jen u některých sedimentárních souvků lze bezpečně určit původ jejich hornin ze vzdálenějších míst v baltské oblasti. V moravskoslezské oblasti se často nacházejí souvky z leopardovitého pískovce pocházejícího z dánského ostrova Bornholmu a přilehlých oblastí Baltského moře. Velmi vzácné (v moravskoslezské oblasti dva nálezy) jsou pískovcové souvky s trilobity Paradoxides paradoxissimus (Wahlenberg, 1821) pocházející ze švédského ostrova Ölandu a východní části švédského kraje Skåne. Původ některých souvků není určen.

 

 

Bludný balvan ze slínovce v Libhošti. Foto: autor.
Bludný balvan ze slínovce v Libhošti. Foto: autor.

 

V roce 2005 byly v Libhošti, obci ležící asi 4 km severovýchodně od Nového Jičína při výkopech pro kanalizaci nalezeny dva bludné balvany. V Libhošti jsou ledovcové sedimenty, takže nálezy bludných balvanů a ledovcových souvků nejsou ničím neobvyklým. V daném případě byl nález zvláštní tím, že hornina bludných balvanů byla sedimentární. Větší bludný balvan se nedochoval, neboť pracovníci provádějící stavbu ho odvezli na skládku. Podařilo se zachránit menší bludný balvan o rozměrech cca 160 x 110 x 70 cm.

 

Horninou bludného balvanu je slínovec s vysokým obsahem vápence (cca 50 %) a hustotou cca 2,7 – 2,8. Hornina je velmi tvrdá. Váha bludného balvanu, který má typický zaoblený tvar, přesahuje 2 tuny. Na místo nálezu se dostal při sálském zalednění v předposlední velké době ledové (před cca 230 000 – 290 000 lety), kdy bylo toto území v pleistocénu naposled dotčeno kontinentálním ledovcem.

 

Bludný balvan ze slínovce v Libhošti. Kolem balvany štramberského vápence. Foto: autor.
Bludný balvan ze slínovce v Libhošti. Kolem balvany štramberského vápence. Foto: autor.

 

Bludný balvan společně s menšími kameny ze štramberského vápence vytváří dekoraci v Libhošti před budovou obecního úřadu. Léta strávená na volném prostranství začínají být vidět. Hornina je sice tvrdá, avšak sedimentární hornina zvětrává jinak než horniny magmatické a z balvanu již odpadly menší i větší kusy. Se souhlasem obecního úřadu bylo z kamene odebráno několik malých vzorků za účelem posouzení horniny a jejího fosilního obsahu.

 

Lišejník na povrchu bludného balvanu. Zobrazení plochy cca 6 x 5 mm. Foto: autor.
Lišejník na povrchu bludného balvanu. Zobrazení plochy cca 6 x 5 mm. Foto: autor.

 

Ve vzorcích se fosilie nepodařilo nalézt. Mezi spoustou neurčitelných vměstků, které lze pozorovat při velkém zvětšení, byly na povrchu balvanu v jednom vzorku nalezeny kruhovité struktury připomínající fosilie korálů deskatých nebo také tabulátních (Tabulata), kteří vyhynuli koncem paleozoika a jejichž existence spadá do ordoviku až permu. Ve Skandinávii jsou fosilie deskatých korálů známé ze silurských vápenců vyskytujících se na švédském ostrově Gotland. Kruhy v hornině připomínaly fosilie organizmů zvaných Archeocyáti (Archaeocyatha) s vápennými kostrami, kteří byli od spodního kambria prvními známými tvůrci rozsáhlých útesů a koncem kambria vyhynuli. Libhošťský bludný balvan ze slínovce byl konsultován s geology a paleontology z německé Společnosti pro výzkum souvků (Gesellschaft für Geschiebekunde). Detailní zkoumání kruhových struktur vyloučilo možnost, že by mohlo jít o fosilie. Jde totiž o vzácně se na vápencových substrátech vyskytující lišejník. Jeho tvar je sice pro lišejníky neobvyklý, ale podobné lišejníky byly nalezeny v Německu v pohoří Harz. V publikaci Die Flechten im Nationalpark Harz (viz lišejník Circinaria contorta s německým názvem Krater-Kragenflechte, str. 75, obr. 10.50).

 

Na vzorku nejde o struktury, které by byly v hornině, nýbrž o struktury z horniny vystupující. Že nejde o fosilii je patrno i ze světlého zabarvení, které se výrazně odlišuje od tmavé okolní horniny.

 

Detail struktury bludného balvanu. Zvětšeno 60 x. Foto: autor.
Detail struktury bludného balvanu. Zvětšeno 60 x. Foto: autor.

Zaoblený tvar kamene svědčí pro bludný balvan. Vzhledem k jeho velikosti lze vyloučit severský původ. Tak velký balvan ze slínovce by se k nám dostat nemohl, neboť při ledovcovém transportu by se musel rozpadnout.

 

V tomto slínovci nejsou žádné stopy po makrofauně (kostry hub, mlži, ramenonožci, serpulidní červi, mechovky, hvězdice, amoniti či dokonce ryby aj.), jaká je ve slínovcích, vápnitých pískovcích a dalších horninách podslezské jednotky (jura až paleogén). Absence určitelných fosilií však o původu nic nevypovídá. Může se jednat jak o bludný balvan lokálního původu, tak původu blízkého z polského Dolního Slezska. V každém případě je nález neobvykle velkého bludného balvanu ze slínovce pozoruhodný.

Datum: 10.08.2020
Tisk článku

Írán - Srdce na dlani - Uhlíř Miloš
 
 
cena původní: 245 Kč
cena: 216 Kč
Írán - Srdce na dlani
Uhlíř Miloš
Související články:

Nálezy souvků z jižního Norska na Ostravsku     Autor: Aleš Uhlíř (24.07.2015)
Bludný balvan zaznamenaný u Příbora na geologické mapě z roku 1861     Autor: Aleš Uhlíř (13.07.2020)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace