Bludný balvan zaznamenaný u Příbora na geologické mapě z roku 1861  
V roce 1861 v Gotě v Sasko-kobursko-gothajském vévodství u tehdy světoznámého geografického vydavatelství Justus Perthes vyšla první geologická mapa různých oblastí ve Slezsku, na Moravě a v Haliči. Pro nás je zajímavá jako první geologická mapa části Ostravska a Beskyd. Její celý název včetně označení autora je Geognostische Karte der Nord-Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Maehren und Galizien von Ludwig Hohenegger, Director der Erzherzoglichen Eisenwerke.

Autor mapy Ludwig Hohenegger (nar. v bavorském městě Memmingen 8. června 1807, zemř. v Těšíně 25. srpna 1864) byl geolog a ředitel horních a hutních závodů Těšínské komory. Hoheneggerova geologická mapa zobrazuje zhruba 2 500 kilometrů čtverečních. Hohenegger na mapě vyznačil hranici maximálního kontinentálního zalednění. Při geologickém průzkumu zaznamenal bludné balvany ze severských hornin, zejména jejich nejzazší výskyt, jenž je hranicí, na kterou dospěl v dobách ledových kontinentální ledovec a spolu s ním severské horniny vyrvané z podloží a ledovcem dopravené stovky kilometrů na jih. Nešlo o určení definitivní hranice maximálního zalednění, ta se v detailech stále upravuje v návaznosti na výsledky průzkumů ledovcových sedimentů. Měřítko mapy vychází ze starých měr (rakouská poštovní míle, vídeňský sáh, coul a stopa). Výška Lysé hory na Hoheneggerově mapě 4 176 je ve stopách, takže po přepočtu činí 1 320 m. Dnešní mapy uvádějí 1 323 m. Hohenegerrova mapa je považována za poměrně přesnou.

Hoheneggerova mapa, výřez 5,5 x 6,1 km. Bludné balvany představují červená kolečka se světlým středem. Janský sloup označen autorem bíle. Foto: Aleš Uhlíř.
Hoheneggerova mapa, výřez 5,5 x 6,1 km. Bludné balvany představují červená kolečka se světlým středem. Janský sloup označen autorem bíle. Foto: Aleš Uhlíř.
Mapa s vyznačením (červeně) nálezu bludného balvanu. Místo, kde byl zaznamenán bludný balvan na mapě z r. 1861, je vyznačeno černě.
Mapa s vyznačením (červeně) nálezu bludného balvanu. Místo, kde byl zaznamenán bludný balvan na mapě z r. 1861, je vyznačeno černě.

Bludné balvany bychom dnes na místech, kde je zaměřil a jako „erratische Blöcke“ do mapy zanesl Hohenegger (na mapě je znázorňují červená kolečka se světlým středem), marně hledali. Erwin Hanslik ve své práci Doba ledová ve slezských Beskydech vydané v roce 1907 uvádí, že v mnoha případech bludné balvany zakreslené v Hoheneggerově mapě na svých místech nenašel. Jejich zakreslení má přesto zásadní význam pro určení rozsahu zalednění a stanovení nadmořské výšky dotčené ledovcem. U Lubna v podhůří Beskyd je na mapě bludný balvan půl kilometru východně od Frýdlantu nad Ostravicí. Podle Hanslika se nacházel výše než 400 m n. m. Místa s vyznačenými bludnými balvany lze v terénu určit, ale konkrétní balvany, které na nich byly před takřka 160 lety zaměřeny, zaneseny do mapy a určeny jako balvany z nordických hornin, tam už nenajdeme.

Pohled z vrchu Janský sloup (316 m n. m) ve směru na jihozápad. Jeden bludný balvan na Hoheneggerově mapě se nacházel napravo ve vzdálenosti cca 850 m, druhý cca 850 m nalevo. V pozadí Libhošťská hůrka (494 m n. m.) – 1,5 km dlouhý hřeben pokrytý lesem, k

Pohled z vrchu Janský sloup (316 m n. m) ve směru na jihozápad. Jeden bludný balvan na Hoheneggerově mapě se nacházel napravo ve vzdálenosti cca 850 m, druhý cca 850 m nalevo. V pozadí Libhošťská hůrka (494 m n. m.) – 1,5 km dlouhý hřeben pokrytý lesem, který v dobách ledových byl nunatakem. Asi 13 km jihozápadně od Libhošťské hůrky je nejzazší jižní hranice severského kontinentálního zalednění, kde zalednění překonalo hlavní evropské rozvodí.

V roce 2019 při návštěvě řady míst, na nichž Hohenegger vyznačil bludné balvany, nebyl nalezen ani jediný. Jelikož Hohenegger velikost a druh nordické horniny u bludných balvanů nikde neuvádí, byla by identifikace konkrétního nalezeného balvanu problematická. Přesto se zřejmě podařilo nalézt jeden bludný balvan z těch, které byly zakresleny na mapě z roku 1861.

 

Západně od Příbora (na mapě Freiberg) jsou na Hoheneggerově mapě zakresleny dva bludné balvany. V terénu z nich není žádný. Při pohledu z vrchu Janský sloup (316 m n. m.), který na mapě nebyl uveden a pro názornost je označen bílou barvou, se jeden bludný balvan nacházel cca 850 m na západoseverozápad. Možná se podařilo dohledat ten druhý, který se nacházel cca 850 m od Janského sloupu na jihojihozápad.

Část zahrady z bludných balvanů.
Část zahrady z bludných balvanů.
Část zahrady z bludných balvanů.
Část zahrady z bludných balvanů.

Mohl by to být bludný balvan v zahradě z bludných balvanů, kterou vytvořil pan Aleš Nenutil z Příbora. Pan Nenutil sbírá bludné balvany a ledovcové souvky víc než 40 let. Jako vodohospodář se při své profesi na stavbách a při výkopových pracích setkával s bludnými balvany. Velké kameny překážely a bývaly většinou rozbíjeny nebo odváženy na skládku. Podařilo se tak zachránit desítky bludných balvanů, které by se jinak nedochovaly.

Bludný balvan pravděpodobně zaznamenaný na mapě z roku 1861.
Bludný balvan pravděpodobně zaznamenaný na mapě z roku 1861.
Detail povrchu bludného balvanu.
Detail povrchu bludného balvanu.

Ludwig Hohenegger ve věku  46 let na litografii Josefa Kriehubera (Wikimedia Commons).
Ludwig Hohenegger ve věku 46 let na litografii Josefa Kriehubera (Wikimedia Commons).

 

Mezi místem s vyznačeným bludným balvanem na Hoheneggerově mapě a místem nálezu bludného balvanu je pouhých 50 metrů, což se dá vysvětlit nepřesností zakreslení na mapě z roku 1861. Navíc nutno počítat s tím, že k přemístění kamene od doby jeho zakreslení mohlo dojít při různých pracích nebo přirozeně při povodních. Další nejbližší bludný balvan byl zakreslen ve vzdálenosti 1 km.

Nelze předpokládat, že by se na toto místo po roce 1861 mohl dostat jiný velký bludný balvan. Takový kámen ze severské horniny nešlo při mapování přehlédnout, takže dle všech okolností ho lze považovat za bludný balvan zakreslený na mapě z roku 1861. Má rozměry cca 107 x 95 x 65 cm. Jeho horninou je hrubozrnná žula. Podobně jako známé přírodní památky Porubský bludný balvan a Kunčický bludný balvan pochází i on pravděpodobně ze středního Švédska nebo jižního Finska.

Stanovit odhadem váhu bludných balvanů je problematické. Používají se pro to různé postupy. Například se vynásobí rozměry (délky os) a tzv. „tvarový koeficient“. Ten se určí podle tvaru kamene. V daném případě lze použít tvarový koeficient 0,7. Pak je objem cca 0,5 m³. Hustota žul je zpravidla 2,6-2,7. Vychází váha cca 1 300 kg. Jde o velmi hrubý odhad. S jiným tvarovým koeficientem by váha byla menší nebo větší. Můžeme reálně počítat s váhou bludného balvanu kolem tuny. Jelikož další bludné balvany vyznačené na mapě z roku 1861 se u nás nikde nedochovaly a jejich osud není znám, byl by to jediný známý bludný balvan zakreslený na Hoheneggerově mapě.


Datum: 13.07.2020
Tisk článku

Írán - Srdce na dlani - Uhlíř Miloš
 
 
cena původní: 245 Kč
cena: 216 Kč
Írán - Srdce na dlani
Uhlíř Miloš
Související články:

Pazourek - nejstarší kulturní nerost     Autor: Aleš Uhlíř (27.06.2014)
Nálezy souvků z jižního Norska na Ostravsku     Autor: Aleš Uhlíř (24.07.2015)



Diskuze:

;)

Radoslav Porizek,2020-07-13 20:04:06

Ja som po precitani nadpisu v prvej chvili myslel, ze Sisifos udelil Bludny balvan za nejaku geograficku mapu. ;)

A ono je to skutocny bludny balvan.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace