Unikátní nález souvku stockholmského skvrnitého kvarcitu v České republice  
V glaciální oblasti České Republiky zasažené v pleistocénu kontinentálními zaledněními se nacházejí souvky severských hornin. Podle četnosti výskytu se rozlišují na hojné (např. baltské pazourky), středně hojné a vzácné. Některé jsou extrémně vzácné a jako severské horniny nejsou ze souvků v ČR běžně známy. Takovým unikátem je zde popisovaný nález stockholmského skvrnitého kvarcitu.

Česko s vyznačeným Krnovem. Kredit: Google Maps.
Česko s vyznačeným Krnovem. Kredit: Google Maps.

V dubnu 2023 našel sběratel souvků pan Ferdinand Scholz na poli u Pochně, části obce Brumovice, která se nachází cca 8 km jižně od Krnova, souvek horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu. Rozměry souvku jsou 5,7 x 3,8 x 5,7 cm. Název horniny není u nás běžně znám (anglický název je Stockholm stain quarzite, německý Stockholm-Fleckenquarzit).

 

Výřez z geologické mapy představující cca 25 x 30 km. Rozsah maximálního zalednění vyznačen přerušovanou čarou s trojúhelníky. Krnov autorem vyznačen červeně. Převzato z publikace MACKOVČIN, P. – WEISSMANNOVÁ, H: Chráněná území ČR. Ostravsko, svazek X. Agentura ochrany přírody ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2004.
Výřez z geologické mapy představující cca 25 x 30 km. Rozsah maximálního zalednění vyznačen přerušovanou čarou s trojúhelníky. Krnov autorem vyznačen červeně. Převzato z publikace MACKOVČIN, P. – WEISSMANNOVÁ, H: Chráněná území ČR. Ostravsko, svazek X. Agentura ochrany přírody ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2004.

Na první pohled byla hornina odlišná od jiných u nás nacházených severských hornin a nepatřila ani mezi místní horniny, které se ve společenství severských souvků vyskytují jako souvky blízkého původu. Podle zobrazení severských hornin v odborné literatuře to mohl být stockholmský skvrnitý kvarcit. Posouzení nálezu geologem z německé Společnosti pro výzkum souvků bylo překvapením. Zcela jednoznačně se jedná o typickou ukázku stockholmského skvrnitého kvarcitu.

 

Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.
Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.

Nálezy této horniny jsou vzácné i v severním Německu. Podle starší literatury byly u nás tři nálezy souvků „skvrnitých žul od Stockholmu“ s obsahem živce, z čehož je zřejmé, že se nemohlo jednat o kvarcity. Nálezy kvarcitů, které by mohly být s určitostí určeny jako stockholmský skvrnitý kvarcit, nejsou u nás známy. Ani ojedinělé nálezy různých blíže nespecifikovaných „skvrnitých“ hornin pocházejících z jižního Švédska nelze považovat za stockholmský skvrnitý kvarcit. Jednoznačně potvrzený nález souvku stockholmského skvrnitého kvarcitu je proto unikátní a pravděpodobně se u nás jedná o první známý nález.

 

Stockholmský skvrnitý kvarcit patří mezi metasedimentární horniny. Vznikl silným zahřátím písečných a hlinitých uloženin magmatem a jejich metamorfózou, při níž došlo k rekrystalizaci horniny. Tento proces se uskutečnil před 1,8 – 2 miliardami lety. Hornina může mít zabarvení stříbrně šedé, hnědé nebo načervenalé. Skládá se z křemene a drobných šupinek slídy. V jemnozrnné hornině jsou pravidelně rozptýlena malá bílá, tmavě olemovaná zrna – skvrny velikosti několika milimetrů. Je v nich sillimanit, který se vytvořil během metamorfózy.

Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.
Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.
Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně  (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.
Souvek severské horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu nalezený u Pochně (5,7 x 3,8 x 5,7 cm). Foto: F. Scholz, 2023.
Detail povrchu horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu. Foto: F. Scholz, 2023.
Detail povrchu horniny stockholmského skvrnitého kvarcitu. Foto: F. Scholz, 2023.
Pole u Pochně, kde se vyskytují souvky severských hornin (výška 328-337 m n. m.). Foto: F. Scholz, 2023.
Pole u Pochně, kde se vyskytují souvky severských hornin (výška 328-337 m n. m.). Foto: F. Scholz, 2023.

Někdy jsou v hornině patrné původní vrstvy sedimentu. Souvky této horniny patří mezi 5% severských hornin, které představují tzv. „vůdčí souvky“. To jsou souvky, jejichž místem původu je konkrétní ohraničená oblast a jejich hornina je s jinými horninami nezaměnitelná. Nálezy vůdčích souvků mají význam např. pro stanovení směru ledovcového transportu.

 

Samotný název horniny „stockholmský skvrnitý kvarcit“ je názornou ukázkou toho, jak se dřívější omyl trvale zachoval v pojmenování horniny. Hornina totiž vůbec nepochází z okolí Stockholmu, nýbrž z oblasti kolem města Västervik v jižním Švédsku vzdálené od Stockholmu cca 200 km. Poznámka pod čarou v jedné publikaci z roku 1912 způsobila, že jiný autor v roce 1975 označil za místo původu této horniny okolí Stockholmu. Další autoři nekriticky údaje o místu výskytu horniny přebírali. Teprve nedávno bylo průzkumem potvrzeno, že v okolí Stockholmu se „stockholmský skvrnitý kvarcit“ nevyskytuje. Místní označení „stockholmský“ v názvu tak spočívá na nedorozumění.

Nový nález souvku „stockholmského“ skvrnitého kvarcitu u Brumovic má vědecký význam, neboť rozšiřuje znalosti o výskytu severských hornin v souvcích z České republiky.

 

Literatura

FRANK, R. et al.: Steine an Fluss, Strand & Küste, Franckh-Kosmos-Verlags-GmbH & Co. KG, s. 78, Stuttgart 2021.

GÁBA, Z. – PEK, I.: Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti, Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, s. 39, 1999.

GEIJER, P.: Zur Petrographie des Stockholm-Granites – GFF 35: s. 123-150, 1912.

HESEMANN, J.: Kristalline Geschiebe der nordischen Vereisungen – GLA Nordhein-Westfalen, s. 191-192, 1975.

HUISMAN, H. - BRAAKSMA, M.: The Great Book of Glacial Boulders, s. 386, 2022.

TORBOHM. M.: Korrektur zum „Stockholm-Fleckenquarzit“. Västervik-Fleckenquarzit. „Stockholm“- Fleckenquarzit aus dem Västervik-Gebiet? Dostupné na: https://www.kristallin.de/Schweden/Vaestervik-Fleckenquarzit/Vaestervik-Fleckenquarzit.html

Datum: 29.04.2023
Tisk článku

Související články:

Bludný balvan zaznamenaný u Příbora na geologické mapě z roku 1861     Autor: Aleš Uhlíř (13.07.2020)
Neobvyklý bludný balvan z Libhoště     Autor: Aleš Uhlíř (10.08.2020)
Silicity ledovcových uloženin oderské části Moravské brány     Autor: Aleš Uhlíř (19.04.2022)
Zapomenutý pomník J. W. Goetha z bludného balvanu     Autor: Aleš Uhlíř (17.02.2023)



Diskuze:

Pavel K2,2023-04-29 21:15:38

Někde u Krnova jsem myslím cestou ze Švédska vymetal ten binec z kufru, co mi tam napadal někde na odpočívce....
:-)

Odpovědět


Re:

Florian Stanislav,2023-05-01 00:00:13

Vypadá to, že jste vymetal binec nejen z kufru:)
Překonání převýšení zhruba 400 m nad dnem tehdy suchého Baltu je snad vysvětlitelné i tím, že ledovec ve Skadinávii měl mít až 2,5 km tloušťku a tlak (při zjednodušení) se v ledu šíří všemi směry a u okraje nemá odpor.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz