Nález germánské spony z élektra u Příbora  
V oblasti Moravské brány jsou známy četné nálezy z doby germánského osídlení (první polovina prvního tisíciletí). Blíže se tím před válkou zabýval amatérský archeolog Gustav Stumpf. Nález germánské spony však Stumpf nezaznamenal. Na celém území České republiky by se podobné nálezy snad daly spočítat na prstech jedné ruky. Nedávný nález germánské spony z élektra je unikátní.

Germánské spony Almgren skupina VI (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss). Podle Almgrena 1923.
Germánské spony Almgren skupina VI (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss). Podle Almgrena 1923.

V minulém roce uveřejnil Osel příspěvky o silicitech ledovcových uloženin, nálezech ledovcových souvků, pazourkových artefaktů a o otevření stálé archeologické výstavy v Příboře. Amatérští archeologové přednostně používají metodu povrchového průzkumu. Nejen ti, kteří působí v oblasti Moravské brány. Často nacházejí neobvyklé nálezy jako kupř. střepy pivních lahví (bohužel žádné vltavíny), nebo kovové zbytky a strusku (bohužel žádné meteority). Ve sběrech amatérského archeologa pana Daniela Fryče, z jehož nálezů vznikla trvalá archeologická expozice, o níž psal Osel 16. 10. 2022, se tak ocitl kousek kovu nalezený na poli u Příbora, který na první pohled vypadal jako torzo luxusnější kávové či moka lžičky nebo odlomené pohárkové ouško. Povrch bez viditelné koroze a jiných stop stáří nesvědčil o starobylosti nálezu. Podle obrázků podobných nálezů by se mohlo jednat o germánskou sponu. Chodit s každým neobvyklým nálezem na odborné pracoviště, např. do muzea, by se zřejmě s velkým pochopením nesetkalo. Archeologická pracoviště jsou navíc převážně specializovaná na středověk a dobu ještě mladší. Potvrdit nebo vyloučit starogermánský nález byl mohl být problém. V lednu 2023 byl nález vystaven na diskusním fóru na www.archaeologie-online.de a také na www.sucherforum.de, kde byl určen jako germánská spona Almgren skupina VI/168 (Fibeln mit umgeschlagenem Fuss) a zařazen do období 200 – 450 n. l.

 

Spona je neúplná. Chybí jehla a její „držák“ - vyvýšená část na konci oválné „nohy“, v níž se uchycuje jehla. Délka spony je 6,8 cm, šířka 9 mm, tloušťka 3 mm. Oválná „noha“, kde byl držák jehly, má šířku 14 mm a tloušťku 0,5 mm. Na sponě je 16 prstenců obepínajících rameno spony na straně oválné „nohy“. Jejich tvar je nepravidelný (šířka od 5 do 9 mm). Oba krajní prstence jsou zdobeny jemnými vrypy.

2 Germánská spona z Příbora,  typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
2 Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora,  typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora,  typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
Germánská spona z Příbora, typ Almgren skupina VI/168. Foto: A. Uhlíř, 2023
V dolní části spony široká oválná „noha“. Foto: A. Uhlíř, 2023.
V dolní části spony široká oválná „noha“. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.
Prstence obepínající rameno spony. Foto: A. Uhlíř, 2023.

Torzo spony váží 12,41 g. V podmínkách domácí „laboratoře“ byla podle objemu spony 0,9 cm3 určena hustota kovu cca 13,8, což je víc než hustota stříbra a méně než hustota zlata. Může se jednat o uměle vyrobenou slitinu, ale také o přírodně se vyskytující slitinu zlata a stříbra se stopovým množstvím mědi a dalších kovů. Pokud by se měl zjednodušeně určit obsah stříbra a zlata, obsahuje slitina – mimo malá množství jiných kovů – cca 6,43 g zlata a cca 5,95 g stříbra. Élektrum (élektron) - slitina zlata a stříbra, popisována ve starověku jako „bílé zlato“, byla známa v Egyptě již ve třetím tisíciletí př. n. l. Podle obsahu zlata má barvu od lehce nažloutlé po jasně žlutou. Podíl zlata je ve slitině malý a nažloutlý nádech, rozpoznatelný na detailní fotografii prstenců, je málo zřetelný.

Mapa širšího prostoru kolem Moravské brány v 1. polovině 1. tisíciletí s germánským osídlením. Křížky - nálezy římských mincí a jednotlivé nálezy. Tečky - hrobové a sídlištní nálezy. Místo nálezu germánské spony autorem vyznačeno zeleně. Podle Stumpfa 1927.

V oblasti Moravské brány se germánským osídlením zabýval Gustav Stumpf (* 5. 3. 1880 Nový Jičín; † 7. 8. 1962 Fulda, Německo). Do roku 1933, kdy byl z důvodu nemoci penzionován, pracoval jako stavební inženýr na různých stavebních úřadech. Mezi významné Stumpfovy práce z hlediska archeologie regionu patří publikace Die Vor- und Frühgeschichte des Kuhländchens (Pravěk a raná doba dějinná Kravařska) vydaná v Novém Jičíně roku 1927.

V prostoru Moravské brány nebyl Stumpfem zaznamenám žádný nález germánské spony. Nálezy germánských spon na území České republiky jsou zcela ojedinělé a s trochou nadsázky lze říct, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nález spony ze slitiny zlata a stříbra, byť jde o torzo, je na severní Moravě zcela unikátní.

 

Literatura

ALMGREN, O.: Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtigung der provinzialrömischen und südrussischen Formen, Leipzig 1923.

STUMPF, G.: Die Vor - und Frühgeschichte des Kuhländchens – Festschrift zum 1. Kuhländler Heimatfest in Neu-Titschein, Verlag der L. V. Enders’sche Kunstanstalt, Nový Jičín 1927.

Datum: 31.03.2023
Tisk článku

Související články:

Neobvyklý bludný balvan z Libhoště     Autor: Aleš Uhlíř (10.08.2020)
První český dinosaurus     Autor: Vladimír Socha (25.08.2020)
Kam patřil český ptakoještěr     Autor: Vladimír Socha (27.07.2021)
Zapomenutý pomník J. W. Goetha z bludného balvanu     Autor: Aleš Uhlíř (17.02.2023)



Diskuze:

Václav Svatý,2023-04-01 17:53:02

Plácáte tu nesmysly. Včetně toho, že se pokoušíte určovat složení slitiny na základě hustoty. V tomto, vážený pane, doba také pokročila, příště zkuste alespoň spektrometr, disponuje s ním každé lepší zlatnictví. Vzdělání si laskavě doplňte sám, pro začátek bych doporučil rychlostudium na Googlu + návštěvu nejbližšího okresního muzea. Příště toto zasvěcení do problematiky provovádějte nejlépe před psaním článku, výsledek pak možná nebude působit trapným dojmem.
Závěrem si vás dovolím upozornit, že pokud jste takovou věc nalezl na poli, vaší povinností je do tří dnů nahlásit a předat nález na nejbližší místopříslušné archeologické pracoviště. Pokud jste tak neučinil, porušujete památkový zákon a pravděpodobně se, vzhledem k možné vyšší hodnotě artefaktu, dopouštíte trestného činu zatajení věci. Takové věci rozhodně nejsou určeny na hraní v rukou amatérů!

Odpovědět


Re:

Zdeněk Kratochvíl,2023-04-01 18:32:43

Musím se článku a jeho autora alespoń v některých bodech zastat. Text jsem pochopil tak, že jde o starý nález, který skončil v archeologické expozici pobočky Muzea Novojičínska, o jejímž otevření se lze dočíst v odkazovném starším článku. Tamtéž se lez dočíst, že novější nálezy skončily řádně v muuzejních depozitářích, např. Moravského muzea v Brně.

Různých spon se u nás sice našlo (a vystavuj se) mnoho, ale jen málo germánských, ale hlavně, tato spona je z élektra (élektronu), což je unikátní, a tom článek je. Mimo egejský a maloasijský prostor je to vzácnost, u nás ještě větší vzácnost, dost možná opravdu unikátní. Ono nebýt v článku popsaných peripatií, tak by se nejspíš o ten předmět nikdo nezačal zajímat. Navíc se autor vyjadřuje slušně.

Odpovědět


Re:

Zdeněk Kratochvíl,2023-04-01 18:57:34

Ještě: S předměty z tohoto úžasného materiálu mám určitou zkušenost z řeckých a tureckých muzeí. Na první pohled sice zaujmou, ale člověka by nenapadlo, že jde o zlato a stříbro, kdyby tam nebyla popiska. Světlejší bronz nebo mosaz může vypadat podobně. Někdy je nápadná menší eroze, ale to závisí na nálezových okolnostech. Chci tím říct, že nápad s určováním hustoty materiálu je sice trochu kuriozní, ale nemusel být špatný v situaci, kdy šlo o to vyloučit tuctovější materiály, aby se znalci neobtěžovali zbytečně. Sám bych to nenavrhoval, ale tak moc se tomu nedivím. Taky nevím, jaké technické prostředky má pobočka Muzea Novojičínska, obávám se, že skoro žádné.

Odpovědět


Re: Re:

Aleš Uhlíř,2023-04-01 19:33:22

Ano, určování hustoty hustoty není obvyklé. Archeolog, který nález viděl, to určil na stříbro. Avšak jinému (nešlo o archeologa), který se ve špercích vyzná, se věc zdála na stříbro "těžká". Váha je zjištěna přesně - 12,41 g. U stanovení objemu (0,9 cm3) mohlo dojít k určité chybě +-. Ale i pokud by byla diference + 10 %, stále by vycházela hustota 12,41, což je víc než hustota stříbra (10,49). K tak velké chybě ale dojít nemohlo. Jinak než že se jedná o slitinu s podílem zlata nelze tuto hustotu vysvětlit. Kov není zcela "stříbrný", v různém světle se na něm objevuje lehce žluté zabarvené. Zřejmě podíl mědi bude velmi malý. Samozřejmě dojde i na přesné stanovení slitiny. Je však jisté, že se jedná élektrum.

Odpovědět


Je třeba umět porozumět textu

Aleš Uhlíř,2023-04-01 19:12:45

Přečtěte článek pořádně. Evidentně jste mu neporozuměl. Dnes je prvního dubna, doba různých žertíků. Na Oslu je dnes příspěvek o hrátkách s umělou inteligencí a tak mne napadlo, zda zde nediskutuji s IT. V tom případě ale dosti slabou. Předně jste nepochopil, že nejsem nálezcem, i když to v je v textu jasně řečeno. Pokud máte výhrady k výpočtu hustoty, uveďte, v čem je výpočet hustoty (z uvedeného objemu a váhy) chybný. Neporozuměl jste také formulaci "zjednodušeně určit obsah stříbra a zlata". Je trapné obviňovat někoho ze zatajení nálezu a vyhrožovat, pokud byste textu dokázal porozumět, věděl byste, že z nálezcových nálezů vznikla loni stálá archeologická expozice, ostatně se o tom na Oslu psalo. Vytvořil jste něco podobného? Když ano, napište. Nebo umíte jen osočovat? Není v tom náhodou závist, které se u nás často dostává místo uznání? Svoboda vědeckého bádání je zaručena Listinou základních práv a svobod (čl. 15), nelze vylučovat "amatéry". Pokud nediskutuji s IT, typoval bych na někoho v "úřadě", který nepochopil, že časy exklusivity dávno skončily. Publikovat asi moc nebudete, když nedokážete porozumět textu. Ale mohu se mýlit. Možné je vše. Zvlášť dnes, na "apríla". Přidal bych smajlík, ale tady to asi nejde.

Odpovědět


Re: Je třeba umět porozumět textu

Václav Svatý,2023-04-01 20:19:38

Budu ještě regovat, tak popořadě:
1) V případě artefaktu, jako je spona, se složení neznámé slitiny se skutečně nestanovuje měřením hustoty, prostě proto, že tam obvykle bývá více dalších prvků, jako měď, olovo, arsen, zinek atd, občas v koncentraci větší než malé a vy dopředu nevíte, jaké prvky slitina obsahuje. Z měrné hustoty to nevykoukáte a poměr prvků neurčíte. To je učivo základní školy.
2) Z vašeho článku opravdu nevyplývá, kde je nález nyní deponován. Vzhledem k tomu, že uvádíte měření hustoty v "podmínkách domácí laboratoře", je více než pravděpodobné, že v muzeu to nebude. Můžete prosím sdělit, ve které sbírkotvorné organizaci se nyní nález nachází, abychom předešli nežádoucím dohadům?
3)Ano, nikdo vám nemůže zakázat badatelskou činnost, pokud tím neporušujete platné zákony, čím si ve vašem případě nejsem zcela jist. Nicméně pokud máte nutkání publikovat, je dobré vědět, že článek by měl obsahovat základní logickou strukturu, uvádět pravdivé a ověřené informace, což ve vašem případě postrádám. Dále pak je vhodné nastudovat si základní terminologii, když o něčem píšete - výrazy jako "držák"(asi myšlen zachycovač spony)a pod.(těch perel máte v textu povícero) jsou sice poetické, nicméně matoucí. Také na fotografiich je dobré použít důstojnější měřítko, než korunu nebo dvaceticent. Obvykle se to v článcích dělává ;-d Zkuste také trochu čerstvěší literaturu, 1927 jako dobrý, ale...
4) Díky, že máte péči o mou profesní kariéru. Mohu vás uklidnit, určitě jsem víc článků napsal, než vy přečetl.
5)Pane Uhlíři, tohle by bylo i jako Apríl blbý.
Howgh

Odpovědět


Re: Re: Je třeba umět porozumět textu

Aleš Uhlíř,2023-04-01 21:05:56

Na váš duplicitní příspěvek jsem odpověděl. Nic na vaše "popořadě" odpovídat nebudu. Pouze k té hustotě, která vás tak trápí a které zjevně nerozumíte. Snad nevíte, že hustota těch ostatních kovů (měď, zinek...), které ve slitině jsou zastoupeny, je menší než hustota stříbra, takže při zásadním posuzování, zda jde o slitinu stříbra se zlatem nehraje významnou roli. Smyslem bylo zjistit, zda a o kolik slitina převyšuje hustotu stříbra (10,49), a to se podařilo určením hustoty slitiny 13,8. Detailní zastoupení mědi nebo zinku není tak významné. Žádný z těch kovů (mimo zlata) se nepodílí na zvýšení hustoty slitiny nad hustotu stříbra (snad jen olovo, ale to bude zastoupeno stopově a jen ono by to na hustotu 13,8 "nedotáhlo"). Chce to trochu logiky. Dovoláváte se učiva základní školy, ale máte v tom guláš.

Odpovědět


Re: Re: Re: Je třeba umět porozumět textu

Václav Svatý,2023-04-01 21:18:31

No to právě nevíte, jaký je poměr lehčích prvků a zlata, takže nemůžete usuzovat na poměr stříbra. Guláš v tom máte vy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Je třeba umět porozumět textu

Aleš Uhlíř,2023-04-01 21:36:13

Čtenost příspěvku rychle stoupla na 5750. Zřejmě vliv "bouřlivé" diskuse. Musím toho nechat, mohl bych být podezírán, že jsem si to objednal jako jakousi obdobu divadelní "klaky", abych se předváděl. Rád se zapojím do věcné debaty o významu neobvyklého materiálu spony v místě nálezu (běžná součást na používaném oděvu nebo spíš hrobové výbavy?), o germánském osídlení sev. Moravy apod. Když ale z těch reakcí čiší neznalost, zaujatost a závist, bylo toho už dost.

Odpovědět


Re: Je třeba umět porozumět textu

Václav Svatý,2023-04-01 20:19:40

Budu ještě regovat, tak popořadě:
1) V případě artefaktu, jako je spona, se složení neznámé slitiny se skutečně nestanovuje měřením hustoty, prostě proto, že tam obvykle bývá více dalších prvků, jako měď, olovo, arsen, zinek atd, občas v koncentraci větší než malé a vy dopředu nevíte, jaké prvky slitina obsahuje. Z měrné hustoty to nevykoukáte a poměr prvků neurčíte. To je učivo základní školy.
2) Z vašeho článku opravdu nevyplývá, kde je nález nyní deponován. Vzhledem k tomu, že uvádíte měření hustoty v "podmínkách domácí laboratoře", je více než pravděpodobné, že v muzeu to nebude. Můžete prosím sdělit, ve které sbírkotvorné organizaci se nyní nález nachází, abychom předešli nežádoucím dohadům?
3)Ano, nikdo vám nemůže zakázat badatelskou činnost, pokud tím neporušujete platné zákony, čím si ve vašem případě nejsem zcela jist. Nicméně pokud máte nutkání publikovat, je dobré vědět, že článek by měl obsahovat základní logickou strukturu, uvádět pravdivé a ověřené informace, což ve vašem případě postrádám. Dále pak je vhodné nastudovat si základní terminologii, když o něčem píšete - výrazy jako "držák"(asi myšlen zachycovač spony)a pod.(těch perel máte v textu povícero) jsou sice poetické, nicméně matoucí. Také na fotografiich je dobré použít důstojnější měřítko, než korunu nebo dvaceticent. Obvykle se to v článcích dělává ;-d Zkuste také trochu čerstvěší literaturu, 1927 jako dobrý, ale...
4) Díky, že máte péči o mou profesní kariéru. Mohu vás uklidnit, určitě jsem víc článků napsal, než vy přečetl.
5)Pane Uhlíři, tohle by bylo i jako Apríl blbý.
Howgh

Odpovědět


Re: Re: Je třeba umět porozumět textu

Aleš Uhlíř,2023-04-01 20:49:21

Skutečně nejde o komunikaci s IT? Nějak to nezvládáte, stejný příspěvek vkládáte dvakrát. To má zvýšit přesvědčivost vaší slabé argumentace? Co je vám do toho, jaké jsem zvolil měřítko. Zjevně nevíte nic o ilustracích v odborné literatuře, kde se často používají jako měřítka krytky objektivu nebo mince. S důstojností to nemá nic společného. O vaší publikační činnosti, která podle vás převyšuje to (zde by se hodil smajlík "válím se smíchy"), co jsem přečetl, mám pochybnosti. Nevěřím. Pokud zde nevystupujete pod smyšleným jménem, nic od vás jsem nenašel. Dejte odkaz na vaše publikace. Snad jsou v nějaké databázi, pokud nekomunikuji s IT "kecálkem". Nebo se bojíte vystupovat pod skutečným jménem? Co z toho je pravda a co ne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Je třeba umět porozumět textu

Václav Svatý,2023-04-01 21:01:27

Pane Uhlíři, nestyďte se - jestli opravdu nemáte na pravítko, napište adresu, pošlu vám ho zdarma. Tak slunce v duši a sponám zdar. :-D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Je třeba umět porozumět textu

Aleš Uhlíř,2023-04-01 21:18:04

Publikuji hodně. Někdy u ilustrací používám "pravítko", jindy pro srovnání něco jiného. Nejsem v tom sám. Žijete v bludu, pokud používání pravítka považujete za "zákon". Záleží na ilustraci, někdy je vhodnější použít tu minci, která vám tak leží v žaludku. Korunu u nás zná každý, její velikost, barvu, stejně jako ten dvaceticent je znám jinde. Místo nabízení pravítka dejte konečně odkaz na vaše hojné publikace, které podle vás převyšují to, co jsem přečetl (zde smajlík "válím se smíchy").Nebo jen tak fabulujete?

Odpovědět

Pane Svatý, uveďte zdroje.

Aleš Uhlíř,2023-04-01 16:32:49

Jde o nález bez detektoru, nálezce hledal kamenné artefakty v oraništi. Jistě lze s detektorem získat různé kovové artefakty. S detektory nemám vlastní zkušenost. Obrátil jsem se nyní na jednoho "detektoráře", který s detektorem hledá cca 20 let s dotazem, kolik germánských nebo římských spon za tu dobu nalezl. Našel toho hodně, ale germánskou nebo římskou sponu ani jednu. Když tedy "hrubě nesouhlasíte" s tím, že jde u nás o nálezy ojedinělé a tvrdíte, že se ve skutečnosti jich našly...doslova tisíce (!!!) kusů, můžete dát odkaz na zdroj, kde o tom píšete Vy nebo někdo jiný? Rád si jej přečtu. Pokud takový zdroj neuvedete, pak jste to jen tak "plácl". To za prvé. A za druhé: můžete uvést jiné nálezy v ČR germánské spony z élektronu? Pokud o tom něco víte, dejte zde také odkaz na zdroj. Jinak to jsou jen nevěrohodné námitky.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz