Oficiální povolení pro budování zařízení pro vypouštění tritiové vody ve Fukušimě I.  
Společnost TEPCO obdržela povolení k zahájení výstavby potřebných objektů a instalace zařízení pro kontrolované vypouštění dekontaminované vody, která obsahuje pouze tritium, do oceánu. Potřebné práce na této v současné době nejpotřebnější etapě se tak mohou rozběhnout. Podívejme se i na další pokrok v likvidaci následků havárie ve Fukušimě.

Nádrže s vodou obsahující tritium (zdroj TEPCO).
Nádrže s vodou obsahující tritium (zdroj TEPCO).

O přípravě vypouštění nahromaděné vody kontaminované tritiem do oceánu se už psalo v posledním dílu našeho dlouhodobého seriálu o likvidaci následků havárie ve Fukušimě. Dne 22. července 2022 schválil japonský úřad pro jadernou bezpečnost NRA plán společnosti TEPCO na realizaci vypouštění vody vyčištěné pomocí systému ALPS, která obsahuje pouze tritium, do oceánu. Schválený dokument byl předložen k posouzení v prosinci 2021 a udává podmínky pro realizaci vypouštění, a hlavně zajištění kontroly, která by měla zajistit i důvěru veřejnosti v bezpečnost tohoto procesu. Dne 2. srpna příslušný plán schválily i municipality měst Ókuma a Futaba, ve kterých elektrárna Fukušima I leží. Důležitou komponentou plánu je i snaha vysvětlit japonské i světové veřejností všechny okolnosti a podmínky spojené s vypouštěním a ukázat, že s tím nejsou spojena žádná environmentální rizika. Postup vypouštění byl posouzen a schválen i Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. I ona bude průběžně dohlížet na splnění všech stanovených podmínek.

 

Zahájení prací na instalaci potrubí zařízení pro vypouštění vody s tritiem do oceánu (zdroj TEPCO).
Zahájení prací na instalaci potrubí zařízení pro vypouštění vody s tritiem do oceánu (zdroj TEPCO).

Výstavba prvních důležitých komponent budoucího systému pro vypouštění vody s tritiem do oceánu tak mohla začít už 4. srpna. Jde hlavně o tunel do oceánu o délce více než kilometr a také potrubí, které dopraví vodu z nádrží do zařízení připravující ji pro vypouštění. Nyní se už intenzivně buduje. Schéma zařízení je na obrázku. Dekontaminovaná voda, které je nyní v areálu okolo 1,25 milionů tun, se bude přivádět do systému tří skupin nádrží. V první bude vstupující voda, ve druhé bude probíhat kontrola a měření přítomnosti jiných radionuklidů, než je tritium. Pokud se ukáže, že množství radionuklidů, jiných než tritium, překračuje povolené limity, bude voda poslána na doplňkové přečištění buď zařízením ALPS nebo systémem využívajícím reverzní osmózu. Pokud bude voda limity splňovat, přečerpá se do třetí skupiny nádrží, které jsou připravený pro její odeslání k ředění a následnému vypouštění.

 

Schéma zařízení pro vypouštění vody s tritiem do oceánu (zdroj TEPCO).
Schéma zařízení pro vypouštění vody s tritiem do oceánu (zdroj TEPCO).

Voda s tritiem se bude ředit mořskou vodou. Ta se bude čerpat v původních místech čerpání vody pro chlazení pátého bloku. To leží mimo přístav a mořská voda tak zde není kontaminovaná. Ve speciální nádrži v podobě vertikální šachty se pak bude kontrolovat měrná aktivita tritia. Pokud bude splňovat stanovené limity, bude se vypouštět více než kilometrovým kanálem do oceánu. V případě, že bude limity překračovat, bude se dále ředit. Měrná aktivita tritia bude nejméně sedmkrát nižší, než je hraniční hodnota pro pitnou vodu doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací a nejméně čtyřicetkrát nižší, než je bezpečná hranice udávaná světovou i japonskou organizací pro radiační ochranu. Ročně se tak uvolní do životního prostředí méně tritia, než tomu bylo během normálního provozu elektrárny. I z toho důvodu, aby se stanovené podmínky splnily, bude vypouštění vody s obsahem tritia trvat třicet let. Před zahájením reálného vypouštění musí společnost TEPCO dosáhnout dohody se zainteresovanými skupinami, jako jsou rybáři. Ti se bojí ztráty důvěry zákazníků v jejich produkty. Nejen po vládě požadují dostatečné vysvětlení bezpečnosti a nezávadnosti tohoto procesu, které by ztrátě důvěry u zákazníků zamezilo.

 

Další práce v areálu elektrárny

Jeden z prototypů robota pro odběr vzorků z nitra kontejnmentu reaktorů ve Fukušimě I (zdroj Jacobs).
Jeden z prototypů robota pro odběr vzorků z nitra kontejnmentu reaktorů ve Fukušimě I (zdroj Jacobs).

V květnu navštívila elektrárnu Fukušima I delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii v čele s jejím generálním ředitelem Rafaelem Mariem Grossim. Zaměřila se hlavně na přípravu vypouštění vody s obsahem tritia, ale konzultovala celou řadu dalších oblastí. Její členové konstatovali obrovský pokrok v postupné likvidaci následků havárie. Během této mise bylo také oznámeno, že na likvidaci reaktorů se bude podílet americká inženýrská firma Jacobs. Bude například navrhovat a konstruovat automaty a roboty pro průzkum trosek uvnitř reaktorů. Bude také odebírat vzorky pro průzkum v laboratořích. Příslušný prototyp byl testován firmou Mitsubishi Heavy Industry, která vede práce v této oblasti. Práce na vytahování kusů ztuhlé taveniny z aktivní zóny by měly být nejdříve zahájena na druhém bloku.

 

V polovině května 2022 proběhl průzkum uvnitř kontejnmentu prvního bloku. Pomocí podvodního zařízení ROV-A2. O prvním použití této miniponorky v kontejnmentu tohoto bloku v březnu 2022 se psalo v předchozím přehledu. Nyní se zkoumaly další části kontejnmentu, na které se v březnu nedostalo. Nový průzkum tak na ten předchozí navazoval. Využití miniponorek má připravit půdu pro zahájení odběru vzorků z tohoto kontejnmentu. Ponorka pracovala uvnitř kontejnmentu od 17. do 23. května. Ve dnech od 17. do 19. května se prováděl vizuální průzkum specifických míst uvnitř kontejnmentu a ve dnech 20. až 21. května se měřil tok neutronů. Průzkum byl ukončen 23. května, kdy byla miniponorka vytažena.

Jeden z obrázků pořízených miniponorkou ROV-A2 uvnitř kontejnmentu prvního bloku (zdroj TEPCO).
Jeden z obrázků pořízených miniponorkou ROV-A2 uvnitř kontejnmentu prvního bloku (zdroj TEPCO).

 

Vývoj na zasažených území

V minulém přehledu na začátku května se psalo, že se v létě otevřou první území v silně zasažených oblastech. Dne 12. června se opravdu otevřela silně zasažená část vesnice Kacurao, jde o čtvrť Noyuki v její severovýchodní části. V tomto případě jde o relativně malou komunitu. Před havárií zde bylo 82 obyvatel ve třiceti bytových jednotkách. V současnosti se tam vrací osm lidí do čtyř bytových jednotek. Největší výzvou je přilákání většího počtu obyvatel k návratu a zajištění dostatečného počtu pracovníků k obhospodaření zdejších zemědělských farem a lesů. Jedná se o specifické lesnaté oblasti s malou hustotou obyvatel. V blízkosti nyní otevřeného území je i malá osada Kodeya, tvořená čtyřmi usedlostmi, ve kterých žilo deset lidí. Místní komunita se snaží prosadit, aby i zde probíhala revitalizace současně.

O něco později se pak 30. června otevřela část města Ókuma. Zde se jedná o zhruba 8,6 km2 v okolí nádraží Ono. Silně zasažená území pokrývala zhruba 60 % tohoto města a otevřená část tvoří 20 % z těchto silně kontaminovaných území. Ve městě Ókuma žilo před havárií 11 515 obyvatel. V otevřené části žilo 5 888 obyvatel v 2 233 bytových jednotkách, od prosince 2021 tam přechodně přebývalo a připravovalo se na trvalý návrat 49 osob v 18 bytových jednotkách. Starosta doufá, že do pěti let by zde mohlo žít okolo 2 600 obyvatel.

 

Návštěva generálního ředitele Mezinárodní agentury pro Atomovou energii v areálu Fukušimy I (zdroj TEPCO).
Návštěva generálního ředitele Mezinárodní agentury pro Atomovou energii v areálu Fukušimy I (zdroj TEPCO).

Na 30. srpna se chystá zahájení trvalého návratu do dekontaminované a revitalizované části města Futaba. To má téměř celou rozlohu v kategorii silně zasažených území. Méně kontaminované plochy o rozloze 220 ha jsou pouze u pobřeží, kde byla infrastruktura zničena cunami. Jejich rekonstrukce tak byla náročná, a bez otevření další infrastruktury na silně zasažených místech sem trvalý návrat zatím nebyl možný. I ve Futabě je rekonstrukční základna pro silně zasažená území v blízkosti nádraží. Postavila se zde i nová budova radnice, je tu i poliklinika a další potřebná infrastruktura. Budují se i komerční zařízení. Staví se i nové obytné domy, jak už bylo zmíněno, cunami řadu původních domů zničila. Nově otevřená oblast má rozlohu 555 ha a s již rekonstruovanými méně kontaminovanými plochami je tak umožněn trvalý návrat na plochu 775 ha, což je zhruba 15 % celkové plochy města. Původně zde bydlelo 3 349 lidí v 1 374 bytových jednotkách. Zatím návrat v přechodném režimu realizuje 67 obyvatel ze 44 bytových jednotek. V průzkumu provedeném v létě 2021 plánovalo návrat pouze okolo 10 % původních obyvatel Futaby. Po otevření první části tohoto města by se mohla zrychlit dekontaminace a rekonstrukce jeho dalších částí. Namísto původních obyvatel, kteří se nevrátí, by se do města mohli stěhovat pracovníci zapojení do likvidace zničené elektrárny.

Schéma zasažených území, fialová barva označuje silně zasažené plochy, které se teprve teď začínají postupně otvírat (zdroj MAAE).
Schéma zasažených území, fialová barva označuje silně zasažené plochy, které se teprve teď začínají postupně otvírat (zdroj MAAE).

Další tři rekonstrukční a dekontaminační centra se na silně zasažených územích otevřou na jaře příštího roku ve vesnici Iitate a městech Namie a Tomioka.

 

Postupující rekonstrukce a revitalizace vede k rozvoji zemědělství, což se projevuje i v nárůstu exportu zemědělských produktů z prefektury Fukušima. V roce 2021 se vyvezlo 432 tun, což je o 50 % více než v předchozím roce a trojnásobek toho, co se vyvezl v roce před havárií. Největší část exportu, téměř 398 tun, tvoří rýže. K tomu přispívá i rostoucí důvěra domácích i zahraničních spotřebitelů. Opírá se o velmi rozsáhlé a podrobné studie vzorků produktů, kdy se ukazuje, že aktivita nepřesahuje limity, které jsou v Japonsku jedny z nejpřísnějších. V průměru je nižší než v řadě jiných oblastí ve světě, což je dáno velmi nízkou úrovní přírodního pozadí v Japonsku.

 

Podzimní záběr na jeden z mostů železniční trati Tadami (Koichi Hayakawa – Wikimedia Commons)
Podzimní záběr na jeden z mostů železniční trati Tadami (Koichi Hayakawa – Wikimedia Commons)

Rekonstrukce a obnova infrastruktury probíhají i v částech prefektury Fukušima, které nebyly vlnou cunami a havárií zasaženy. Jednou z událostí, která by mohla přilákat do prefektury Fukušima další turisty a pomoci k rozvoji jejich horských málo obydlených západních oblastí je opětné otevření celé půvabné železniční trati Tadami. Ta má délku 135 km a vede ze stanice Koide v prefektuře Niigata na západním pobřeží do stanice Aizu-Wakamatsu v prefektuře Fukušima. Její část byla také uzavřena v roce 2011, ale nemělo to souvislost s vlnou cunami nebo havárií jaderné elektrárny. Rozsáhlý úsek trati byl poničen během tehdejších červencových extrémních lijáků. Vzhledem k tomu, že trať vede oblastmi s velmi malým osídlením a ekonomickým významem, je počet vlaků během dne nízký. Provoz trati tak vyžaduje značné dotace a je problém se zajištěním jeho ekonomiky. Po dokončení všech prací na rekonstrukcích mostů a trati začaly na konci července 2022 po celé trase jezdit zkušebně vlaky. Po ověřovacím provozu by se měla celá trať oficiálně otevřít 1. října jízdou slavnostního vlaku. Vzhledem ke kouzelnému okolí i celkovému půvabu a romantice jízdy touto tratí by mohla přilákat do oblasti turisty.

 

Elektrárna Šimane (Querren/CreativeCommons).
Elektrárna Šimane (Querren/CreativeCommons).

Japonská jaderná energetika

V současné době je v provozu 10 reaktorů z celkově 36, které Japonsko nyní má. Na splnění podmínek pro spuštění zbývajících 26 se pracuje. Je však možné, že některé z nich nakonec spuštěny nebudou. Japonská vláda neplánuje zahájení výstavby žádného nového jaderného bloku, chce se soustředit na využití zmíněných existujících bloků a vývoj nových typů reaktorů. Pod vlivem současné energetické krize chce vláda zvýšit důraz na urychlení cesty ke spuštění zatím nezprovozněných bloků. V kombinaci s obnovitelnými zdroji je chce využít pro snížení emisí oxidu uhličitého. Japonské vládní orgány doufají, že letošní zimu bude alespoň devět ze zmíněných deseti provozovaných bloků reálně dodávat elektřinu. Častou překážkou je dokončení speciálního odděleného odolného bunkru k řízení reaktoru v případě havárie nebo dostatečná protiteroristická opatření. Splnění tohoto úkolu bude náročné nejen z těchto technických hledisek, ale také kvůli soudním podáním různých skupin obyvatel proti jejich provozu. Soudy také stojí v cestě některým blokům, které ještě nesplnily všechny podmínky pro obdržení povolení regulačního úřadu NRA k provozu. Jde například o elektrárnu Tomari. Problémy okolo činnosti už zprovozněných bloků lze vidět na reaktoru Mihana 3. Ten se rozběhl poprvé v červnu minulého roku, ale už v říjnu se musel odstavit, protože se nepodařilo dokončit některá protiteroristická opatření. Měl se tak opět spustit nyní, po jejich dokončení. Tento termín je však odložen, protože v bloku došlo k úniku zhruba sedmi tun radioaktivní vody. Musí se tak počkat na vyřešení problému a realizace potřebných opatření zamezujících jeho opakování. Jde o první blok starší čtyřiceti let, který mohl být opětovně uveden do provozu.

V některých oblastech není odpor veřejnosti proti jaderné energetice tak velký, chápe nutnost těchto zdrojů pro japonskou ekonomiku a společnost. Gubernátor prefektury Šimane povolil opětné zprovoznění bloku Šimane 2. Již dříve povolily opětné spuštění správní celky okolo elektrárny, psalo se o tom v předchozím přehledu. Jde o varný reaktor stejného typu, jako byly ve Fukušimě I. V rámci nově stanovených bezpečnostních podmínek musel provozovatel, kterým je společnost Chugoku, postavit patnáctimetrový val proti cunami a realizovat řadu protiseismických opatření. Dokončení všech prací se předpokládá v únoru 2023. Pak by se mohl blok uvést do provozu. Mohl by být prvním varným reaktorem, který se rozběhne. Blok Šimane 1 je ve stádiu likvidace. V areálu je i větší varný reaktor Šimane 3 s výkonem 1373 MWe, který je těsně před dokončením.

 

Řešení současné energetické krize a realizace přechodu k nízkoemisní energetice se bez využití jaderné energie neobejde v Japonsku, ale také u nás. Podrobněji o problematice jaderné energetiky v Česku v nedávném rozhovoru pro Institut Equilibrium: https://youtu.be/7ht-cCfao9A

 


Redakce si dovoluje připojit autorovo nejnovější video: Kvantové vakuum aneb Existuje absolutní prázdnota?

Datum: 15.08.2022
Tisk článku

Související články:

Černobyl po 35 letech     Autor: Vladimír Wagner (25.04.2021)
Tritiová voda z Fukušimy I skončí v oceánu     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2021)
Fukušima I deset let poté     Autor: Vladimír Wagner (06.03.2021)
Mělo by Japonsko vypustit radioaktivní vodu z Fukušimy do moře?     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2020)
Fukušima I v době koronaviru     Autor: Vladimír Wagner (26.08.2020)



Diskuze:

Ako to je?

Macko Pu1,2022-08-15 07:44:56

Zvlastne je ze napriek havarii japonci idu zasa do jadra, v nemecku to vidia inak. Nie je dovod ustupu v tom ze jednoducho nemaju personal na prevadzkovanie? To by vysvetlovalo aj uplne absurdnosti.

Odpovědět


Re: Ako to je?

Gábor Vlkolinský,2022-08-15 10:23:39

Je to dosť trápne, ale v Nemecku to pohnojili.

Odpovědět


Re: Ako to je?

Z Z,2022-08-15 11:49:33

Japonsko je, na rozdiel od Nemecka, na ostrovoch, takže nemôže špekulovať s tým, že do neho ústia plynovody, že môže odoberať elektrinu zo susedných krajín...

Odpovědět


Re: Ako to je?

Alyo Sha,2022-08-15 17:14:17

V Nemecku maju uz dlhe roky hlavy vytrete zelenou propagandou. Prave tak isto aj u Rakusakov. Dalsia vec bola aj celkom nepochoptelna politika Nemcov pokial islo o plyn z ruSSka. Az teraz sa to meni, zial nie preto, ze by sa tam objavil zdravy rozum.

Odpovědět


Re: Ako to je?

Pavel Slavík,2022-08-17 20:43:52

Ono ale není jádro jako jádro. I evropský reaktor je o dost lépe připraven na výpadek chlazení. Ty modulární s pasivní bezpečností, ideálně s atmosférickým tlakem, tam ta bezpečnost je ještě o dost lepší a nádavkem je snadná likvidace. Prostě když se to odveze k likvidaci a přiveze se nový, to je o dost něco jiného než zabetonovaná radioaktivní věc.
Jaderná lobby doteď moc neřešila pasivní bezpečnost a ekologickou nebo spíš průmyslovou likvidaci. Hlavně že to dělalo proud. Snad nastanou lepší časy ... .

Odpovědět


Re: Re: Ako to je?

Vladimír Wagner,2022-08-17 22:29:44

Pane Slavíku, vy ve svých příspěvcích do diskuzí na Oslovi jasně ukazujete, že energetice nerozumíte, a už vůbec ne té jaderné. Každá následující jaderná generace i její modernější typy měly a mají vyšší a stále se zvyšující bezpečnost se zvyšováním podílu pasivních bezpečnostních prvků. Různé typy, ať už jde o tlakovodní, nebo při normálním tlaku mají své bezpečnostní výhody i rizika. Velká část malých modulárních reaktorů (zvláště ty, které mají nejblíže k realizaci) jsou tlakovodní nebo varné. Ty ve formě baterie s dlouhou dobou vyhoření jsou zatím ty spíše ve vzdálenější budoucnosti. Problém je, že reálně energetiku posune dopředu racionální jednání postavené na fyzikálních a technologických základech a znalostech. A ne emotivní výkřiky s nulovými znalostmi, jaké zde pravidelně předvádíte Vy.
Ještě poznámka k příspěvku Macka Pu1. V Německu nebyl a není problém s potřebným personálem. Odstavování je ideologickým rozhodnutím politiků reagujících na přání veřejnosti "správně" ideologicky zmasírované kampaní zelených hnutí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ako to je?

Hans Voralberg,2022-08-18 09:49:15

Pane Wagnere a nejsou všechna ta bezpečnostní opatření k ničemu, když se vám v té elektrárně uhnízdí parta okupantů s pár tunami výbušnin? To jen tak k zamyšlení...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Vladimír Wagner,2022-08-18 13:04:12

Pane Voralbergu, pochopitelně i v případě, že bude na elektrárně parta okupantů s pár tunami výbušnin, tak různé bezpečnostní prvky, zvláště fungují-li v pasivním režimu, snižuje riziko události s významnými dopady. Pokud nejde o sebevražedné komando, tak tím více. Parta okupantů nepotřebuje k realizací obrovského počtu obětí a obrovských ekonomických a environmentálních dopadů jadernou elektrárnu. Dopady války vyvolané Putinem na Ukrajině dramaticky přesáhly veškeré dopady havárie v Černobylu a to ve všech možných ukazatelích.
Zároveň bych si dovolil prezentovat názor, který je pochopitelně spekulací. Ale osobně ho považuji za velice pravděpodobný. Pokud by zelení aktivisté nerozvrátili svým bojem proti jádru a odstavení uhlí před jeho náhradou nízkoemisními zdroji evropskou (hlavně německou) energetiku a nevytvořili hlavně v Německu extrémní závislost na německém plynu, tak by se Putin k útoku na Ukrajinu neodhodlal. Tak spoléhal, že v případě rychlého kolapsu vlády na Ukrajině zajistí Německo neutrální postoj Evropské unie, aby neztratilo dodávky ruského plynu pro záchranu své Energiewende.
Stejně jako Vy to tu dávám jen tak k zamyšlení ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Vladimír Wagner,2022-08-18 13:07:01

Vypadla mi předložka, správně má být: "... proti jádru a za odstavení uhlí před jeho náhradou nízkoemisními zdroji ...".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Vladimír Wagner,2022-08-18 13:08:54

a také má být pochopitelně "závislost na ruském plynu". Omlouvám se za přepsání.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Hans Voralberg,2022-08-19 00:18:11

Zamyšlení zajímavé, ale nesprávné. Indicie ukazují na to, že Rusku jde především o to, zabránit Ukrajině v dodávkách ukrajinských energetických surovin do Evropy. Ukrajina má enormní, nikdy významně netěžené zásoby zemního plynu, uhlí, ropy a uranu, se kterými by zvládla zásobovat Evropu minimálně dalších 200 let. Na to samozřejmě nemohl Putin přistoupit.
Poté, co navíc ukrajinský ministr financí ohlásil, že Ukrajina bude směřovat k naprosté nezávislosti na ruském plynu a ropě, začalo Rusko s akcemi, vedoucími ke vzniku tzv. Doněcké a Luhanské republiky a následně současné války.

Mimochodem, zrovna probíhající situace ukázala, že jaderná elektrárna se velmi rychle může přeměnit v obrovskou špinavou bombu v chatrné betonové boudě. Takže ti zelení měli zase jednou pravdu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Vladimír Wagner,2022-08-19 10:24:29

Pane Voralbergu, tak si ty Vaše indicie shrňme. Rusko má těžené zásoby těchto surovin daleko vyšší, a to nemluvíme o těch dosud netěžených. Sám píšete, že jde o zásoby významně netěžené. Vybudovat celou tuto těžební infrastrukturu v situaci, kdy je konkurenční nabídka již fungující s vybudovanou infrastrukturou (nové a moderní propojení Nordstream atd) z Ruska, by bylo opravdu na dlouho a s velkým otazníkem (připomeňme, že bez zahájení války Ruskem by se spolupráce hlavně Německa s Ruskem dále zvyšovala). Navíc, když by se při zahájení připojování Ukrajiny k Evropské unii automaticky zvýšily tlaky na zákaz frakování i na další omezování těžby surovin, podobně jako v jiných státech Evropské unie nebo těch, které se k ní snaží přiblížit. A ještě připomeňme, že alespoň podle svých deklarací chce Evropská unie zrušit využívání fosilních paliv daleko dříve, než za 200 let. Chce od nich odejít ještě dříve, než by se ukrajinský těžební průmysl stačil do potřebné kapacity rozvinout. Vzhledem k tomu, že Evropská unie neplánovala intenzivně rozvíjet jadernou energetiku, tak ani v oblasti uranu by nebylo potřeba těžbu na Ukrajině rozbíhat. V tomto směru Putin opravdu reálně nemusel mít z ukrajinské konkurence žádnou obavu, a také neměl.
Ono se stačí podívat na vyjádření, úvahy a myšlení ruských politologů blízkých Putinovi, samotného Putina i organizátorů událostí před osmi lety, třeba i Igora Girkina (Strelkova), a člověk nemusí být politolog, aby mu bylo jasné, že důvody ruského konání jsou úplně jinde, než je Vaše představa. Ony totiž stejné důvody měla i ruská invaze do Gruzie a další ruská válečná dobrodružství. Opravdu zde nehraje žádnou obavu konkurence Rusku, jako vývozci surovin, od postižených států.
Jaderná elektrárna jako "špinavá bomba" je mnohem méně efektivní a problematičtější na využití než celá řada chemických provozů. Navíc je její využití z vojenského hlediska značně nesmyslné a ve srovnání s jinými zbraněmi, včetně třeba jaderných taktických zbraní absolutně neefektivní. Pokud by chtěly Rusové použít podobnou zbraň, tak mohou mnohem efektivněji využít plynové zbraně. Ty však armády přestaly téměř úplně používat, protože se nedá zabránit a kontrolovat to, že zasáhnou pouze nepřátelské síly a ne síly vlastní. "Špinavá bomba" je v tomto směru ještě daleko horší. Navíc kontaminace trvá dlouho a je problém ji odstraňovat. Využití tak v případě, že chce Rusko dané území obsadit a připojit, nedává smysl vůbec.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Z Z,2022-08-20 03:02:12

Ono nemusia byť za všetkým "zelení aktivisti" s nejakou škodlivou "ideológiou".
Ale aj obyčajné úplatkárstvo či jeho "vznešenejšia" verzia "lobing".
Myslíte, že bývalý nemecký kancelár Gerhard Schröder je na čele Gazpromu len tak náhodou?
Akým zázrakom sa stal nedávno v EÚ zemný plyn zrazu nejako "dočasne" "zeleným nízkoemisným" zdrojom?
Pri dodávkach zemného plynu nejde len o to dodávať/nedodávať určité množstvo ale aj za akú cenu.
A ak by podiel ruského plynu klesol, či sa zvýšila možnosť alternatívnych zdrojov, tak by významne klesla možnosť Ruska manipulovať s jeho cenou dočasným znížením dodávok a po zvýšení ceny zase dodávky zvyšovať.
Boli o tom v tlači aj nejaké články, napr.
https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/analyza-o-co-vlastne-rusku-jde-ukrajina-ma-ohromne-zasoby-plynu-40399497
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-bojuje-aby-ukrajina-netezila-ropu-a-plyn-rika-ukrajinsky-geolog-197524
https://oenergetice.cz/plyn/ukrajina-planuje-masivni-navyseni-domaci-produkce-zemniho-plynu

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Hans Voralberg,2022-08-19 00:24:40

Mimochodem jaké bezpečnostní prvky, zvláště fungují-li v pasivním režimu, dokážou zabránit Rusům aby vyhodili elektrárnu do vzduchu? Vzhledem k tomu, že můžou uvnitř chodit kam se jim zachce a můžou si dovnitř nanosit co se jim zachce a vlibovolném množství, tak si troufám tvrdit, že je vaše představa dosti naivní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ako to je?

Vladimír Wagner,2022-08-19 10:38:20

Zaporožská jaderná elektrárna má velmi robustní reaktory, které na rozdíl od černobylských mají třeba kontejnmenty. A ty mají poměrně vysokou odolnost. Ty velmi silně omezují možnost a míru úniku radioaktivity i v případě, že dojde k jejich poškození. Pochopitelně i betonovou pevnost můžete dostatečným množstvím trhavin úmyslně rozbít, ale je to poměrně problematické a musíte to chtít. O tom, jak problematické je použití "špinavé bomby" pro jednotky, které chtějí dané území obsadit, udržet a připojit ke svému území a v budoucnu využívat, jsem psal v odpovědi na váš předchozí příspěvek. Vaše formulace: "vyhodili elektrárnu do vzduchu" ukazuje, že spíše Vy máte hodně naivní představy.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace