Kdo opravdu provozuje greenwashing?  
Začátkem týdne neprošla v evropském parlamentu námitka proti taxonomii, která stanovuje podmínky pro zařazení jaderných technologií k udržitelným a plynu jako udržitelného na přechodnou dobu. Zelení protijaderní aktivisté okamžitě rozběhli další intenzivní kampaň proti jaderné energetice a označují její zařazení do taxonomie jako greenwashing.

Příkladem takového postupu je článek Adama Rektora-Polánka v Deníku Referendum nebo článek Edvarda Sequense „Jaderný greenwashing nakonec zvítězil“ na Ekolistu. Připomeňme, že Edvard Sequens je dlouhodobým bojovníkem proti jaderné energetice už od devadesátých let a patří k těm, kteří nejen v rámci organizací jako Hnutí Calla, Greenpeace, Hnutí Duha a dalších intenzivně bojovali za to, aby se první dva bloky v Temelíně nedokončily a nespustily a jaderná elektrárna v Dukovanech se odstavila co nejdříve, nejpozději po třiceti letech provozu. Pokud by své názory realizoval a prosadil, tak bychom dnes neměli v provozu žádný jaderný blok. Jak by to pak vypadalo s využíváním fosilních paliv u nás a emisemi oxidu uhličitého si myslím dokáže představit každý sám. V evropském kontextu dokázala intenzivní ideologická kampaň mezinárodních organizací tohoto typu zastavit rozvoj jaderné energetiky v Evropské unii a v Německu vedla k Energiewende a odchodu od jádra. V případě Německa, kde se poslední tři z moderních reaktorů, které ještě nejméně dvacet let mohly produkovat nízkoemisní elektřinu, odstaví na konci tohoto roku, se tak dospělo k extrémní závislosti na zemním plynu. I to byl důvod, proč Německo vybudovalo plynovody Nord Stream I a II a stalo se dominantně závislé i v elektroenergetice na ruském plynu.


Česko využívá zemní plyn k výrobě elektřiny v daleko nižší míře, než je tomu v Německu, paroplynová elektrárna Počerady (zdroj ČEZ).
Česko využívá zemní plyn k výrobě elektřiny v daleko nižší míře, než je tomu v Německu, paroplynová elektrárna Počerady (zdroj ČEZ).

Rozdíl mezi různými energetickými koncepcemi ukazuje porovnání vývoje ve Francii a Německu. Francie má již několik desetiletí nízkoemisní elektroenergetiku a vzhledem k intenzivnímu využívání elektřiny při vytápění je spotřeba zemního plynu a fosilních paliv v těchto oblastech malá. Právě energetická krize, která v Evropské unii začala po intenzivním zavíráním jaderných a uhelných zdrojů už během letošní zimy a prohloubila se invazí Ruska na Ukrajinu, přiměla Francii k návratu k rozvoji jaderné energetiky a využití plného potenciálu životnosti již postavených bloků. To snad povede ke konci diskuze, jestli a kdy stávající bloky předčasně odstavit, a tím i k odpovídající péči o ně, která předejde problémům, které se u nich nyní objevily.

 

Naproti tomu v Německu je přes 40 % elektřiny produkováno fosilními zdroji, a i pro vytápění se ve velké míře využívají právě tyto, hlavně zemní plyn. Německo trvá na odstavení posledních jaderných bloků na konci tohoto roku. Tím přijde o 6 % produkce elektřiny, kterou budou muset vyrobit dominantně fosilní zdroje. Německo sice plánuje zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Zde však bude stále více narážet na odpor obyvatelstva proti dalšímu zabírání území hlavně ve vnitrozemí stále většími vrtulemi. A ten hlavně v Bavorsku s růstem počtu vrtulí a jejich environmentálními dopady roste. Stejně tak je velký odpor proti stavbě nezbytných vedení velmi vysokého napětí, které mají přivést na průmyslový jih Německa elektřinu z extrémně centralizovaných velkých větrných farem na severním mořském pobřeží. Podobně naráží na problémy i to, že dominantní část fotovoltaických panelů se dováží z Asie a projevuje se výpadek v dodávkách samotných panelů i surovin pro jejich výrobu i produkci potřebné elektroniky. V řadě posledních aukcí na dotace pro solární a větrné zdroje se tak nedaří naplňovat nabízený objem. Stále více se také naráží na to, že nejsou potřebné technologie pro akumulaci, bez které se efektivní využití těchto fluktuujících zdrojů neobejde.

 

Protijaderná kampaň zelených aktivistů, příklon evropských politiků k jejich ideologii a neuvážený odchod od domácího uhlí bez zajištění náhrady pomocí nízkoemisních zdrojů přivedly Evropskou unii, a hlavně Německo, k extrémní závislosti na ruském zemním plynu a současné energetické krizi. Pokud Evropská unie nezačne čelit jejich greenwashingu a neobnoví své kompetence v oblasti jaderné energetiky, nepodaří se zde vybudovat nízkoemisní energetiku a splnit cíle na snižování emisí skleníkových plyn.

 

Zařazení jaderných zdrojů do taxonomie udržitelných zdrojů je jen prvním malým krokem na této cestě. Obecně nejsem úplně přesvědčen o účelnosti takového typu taxonomie, zvláště, když je ve větší míře vytvářena na ideologických a politických základech, než na základě technologických a vědeckých poznatků. Dost často navíc umožňuje nejednoznačnou či nepříliš srozumitelnou interpretaci požadavků na schválené zdroje. To vede k značnému nárůstu byrokracie i podhoubí pro korupci. Pochopitelně bude vše záviset na konkrétní realizaci a uplatnění této taxonomie, a také, kde všude bude vyžadována. Když už však byla tato taxonomie zavedena, a má se týkat hlavně financování, tak je pro jadernou energetiku klíčové zařazení do ní. Velké investice jsou totiž nejvíce závislé na financování a dosažitelné ceně peněz.

 

Je potěšující, že i tak protijaderní europoslanci jako je Luděk Niedermayer nakonec námitku proti zařazení jaderné energie do taxonomie nepodpořili. Naopak, jako extrémně protijaderná strana se ukázali vládní Piráti. Všichni jejích europoslanci, jako jediní z těch českých, pro námitku hlasovali. Snažili se to zamluvit tím, že dominantně to bylo dáno odporem proti dovozu plynu z Ruska. Ovšem už nevysvětlili, jak tedy po potopení jaderné energetiky budou tu nízkoemisní energii produkovat. Právě jaderné bloky by mohly z významné části zemní plyn nahradit. Piráti dobře ví, že plyn lze dovážet i odjinud než z Ruska. Zároveň ví, proč došlo ke spojení plynu a jádra, a jak křehká a problematická je dohoda v Evropském parlamentu o těchto otázkách. A také vědí, že strany Zelených, v jejichž klubu jsou, námitku cílily dominantně právě proti jaderné energetice. Pirátští europoslanci nevysvětlili, jak by řešili situaci se ztížením a prodražením cesty k financování pro jadernou energetiku, když by se taxonomie nepřijala. Zvláště v případě Česka, které předpokládá výstavbu nových jaderných bloků i financování údržby a vylepšování těch existujících, a bez jaderné energetiky se při cestě k nízkým emisím neobejde.

 

Evropa nutně potřebuje obnovit své kompetence v budování jaderných reaktorů, výstavba dvou bloků v elektrárně Hinkley Point C (zdroj EDF).
Evropa nutně potřebuje obnovit své kompetence v budování jaderných reaktorů, výstavba dvou bloků v elektrárně Hinkley Point C (zdroj EDF).

Mám dojem, že nejen pirátští poslanci nedokáží domýšlet dopad svých činů. Předchozí části prezentují fakta jasně dokazatelná čísly třeba právě při srovnání energetiky Francie a Německa. Nyní si dovolím jeden osobní názor. Nejsem politolog, takže nedokáži posoudit, jak blízký je realitě. Myslím si však, že v případě, kdyby byl německý energetický mix podobný tomu francouzskému a Německo i celá Evropská unie by právě i vlivem ideologické protijaderné kampaně zelených organizací a obecně zelené ideologie nebyla tak silně závislá na ruském plynu i dalších fosilních surovinách, neodvážil by se Putin a Rusko rozpoutat tuto válku na Ukrajině. Putin předpokládal na Ukrajině rychlé vítězství, ne takto dlouho válku. Zároveň předpokládal, že Německo kvůli jeho silné závislosti na ruských fosilních palivech nutných pro realizaci Energiewende bude silně odrazovat od podpory Ukrajiny a zaručí zdrženlivý postoj u celé Evropské unie.

 

Podívejme se, jak vypadá ideologizace a greenwashing v podání Edvarda Sequense v jeho příspěvku. Pan Sequens uznává, že jaderné zdroje jsou nízkoemisní, zdůrazňuje však, že mohou být ještě jiné environmentální dopady, které je třeba vzít v úvahu. Ovšem různé environmentální dopady mají nejen jaderné, ale také obnovitelné zdroje. A některé z nich mají environmentální dopady docela dramatické. Uhelná produkce, a částečně i jaderná, se v některých evropských státech nahrazuje masivním spalováním biomasy. V řadě případů jde o velké elektrárny spalující dřevo dovezené přes oceán. Environmentální dopady masivního využívání spalování biomasy jsou dramatické. Spalování biomasy konkuruje produkci potravin i environmentální funkci krajiny. A řadu environmentálních dopadů mají i další obnovitelné zdroje. Podívejme se, jaké konkrétní problematické stránky zmiňuje Edvard Sequens u jaderné energetiky.

 

1. „Existující riziko jaderné havárie s dramatickými následky pro životní prostředí a lidské zdraví.“ Má pravdu v tom, že v případě jaderného bloku není vyloučená i velká havárie s únikem radioaktivity. V historii jaderné energetiky však nastaly pouze dva případy, Černobyl a Fukušima, kdy došlo k dramatickým dopadům na životní prostředí, a pouze v případě Černobylu došlo i k dramatickým dopadům na lidské zdraví. A i tam to byly dopady ve srovnání s jinými přírodními a průmyslovými katastrofami dost omezené. Podrobněji je srovnání dopadů v Černobylu a Fukušimě popsáno v článku z doby krátce po havárii ve Fukušimě. Zároveň je třeba připomenout, že havárie ve Fukušimě I byla následkem jedné z největších přírodních katastrof, jejíž dopady daleko převýšily dopady samotné havárie elektrárny. A nyní, po necelých dvanácti letech, začala revitalizace a návrat obyvatel i nejsilněji zasažených oblastí v blízkosti elektrárny. Dále je třeba připomenout, že u obnovitelných zdrojů, hydroelektráren, došlo k více haváriím s daleko většími dopady na lidské zdraví i životní prostředí. Jmenujme třeba tu největší na kaskádě přehrad v Číně. U některých zdrojů je sice počet mrtvých při havárii malý, ale pravděpodobnost havárie je naopak relativně vysoká. Zmiňme třeba exploze či jiné havárie u bioplynových stanic. Pokud tak vezmeme počet obětí nebo škody v celém životním cyklu zdroje přepočtený na jednotku vyrobené energie, tak jaderné zdroje vycházejí stejně i lépe, než je tomu u obnovitelných zdrojů


2. „Jaderné elektrárny vyžadují velmi velké množství vody pro svůj provoz, zejména chlazení. Snížená dostupnost chladící vody, která je také důvodem pro omezení výkonu plánovaného nového reaktoru v Dukovanech, vede v zahraničí periodicky ke snížení nebo dokonce přerušení výroby elektřiny v posledních letech, přičemž klimatická změna přinese v Evropě ještě více sucha.“ Je třeba zdůraznit, že tato voda z krajiny nezmizí, ale odpaří se a jinde o to více zaprší. Je to vlastně umělý malý vodní cyklus. Jaderné bloky je třeba stavět u odpovídajícím způsobem dimenzovaných vodních zdrojů. A pochopitelně je potřeba i technologii chlazení využít odpovídající. Je tak třeba využít k chlazení chladící věže i v případě umístění u velkých řek. V tom případě by se některé francouzské bloky nemusely v létě odstavovat. Podobně lze využít dokonce i suché chlazení. Je to náročnější a nákladnější, ale lze tak řešit nedostatek vodních zdrojů i případný vliv klimatických změn. Ovšem podobný problém mají i jiné tepelné zdroje, tedy i ty na biomasu nebo spalování zelených plynů.

První trvalé geologické úložiště vyhořelého jaderného paliva se dostává do provozu ve Finsku (zdroj Posiva).
První trvalé geologické úložiště vyhořelého jaderného paliva se dostává do provozu ve Finsku (zdroj Posiva).


3. „Těžba uranu způsobuje výrazné znečištění životního prostředí. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl, že dopady těžby a zpracování uranu jsou srovnatelné s uhlím. Sanace uranových dolů v řadě zemí světa je stále nevyřešeným problémem. Těžba a upracování uranové rudy po sobě zanechaly škody velkého rozsahu i v České republice, která byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit přibližně 50 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá“. Těžba uranu má negativní účinky. Ovšem objem vytěženého materiálu a počet těchto dolů je o několik řádů nižší než u fosilních paliv. Zároveň je třeba zmínit, že objem vytěžených materiálů a environmentální dopady jsou v tomto případě u obnovitelných zdrojů srovnatelné, či spíše i větší právě u obnovitelných zdrojů. Zvláště, když k tomu připočteme potřebu akumulace. Stačí připomenout dopad těžby lithia, vzácných zemin, či kobaltu a dalších materiálů nezbytných pro větrnou a solární energetiku i baterie. Vyhořelé palivo lze navíc i recyklovat, a tak výrazně snížt nároky na těžbu uranu.

 

4. „Navzdory desítkám let vývoje jaderného odvětví zůstává problematická otázka nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími vysoko radioaktivními odpady, které zůstanou nebezpečné pro biosféru po další statisíce let. Hledání místa pro hlubinné úložiště v České republice se potýká s nesouhlasem dotčených obcí pro zásadní dopady do životů jejich obyvatel a rizika pro podzemní vody.“


Se zacházením s vyhořelým jaderným palivem není žádný technický problém. Jeho objem je velice malý. Celý vyprodukovaný objem za dobu životnosti jaderné elektrárny lze uložit v relativně malém přechodném úložišti v areálu elektrárny. Zde je pod velice přísným a pečlivým dozorem. Zatím nikdy v této oblasti nenastal problém. Navíc lze v případě intenzivního využívání jaderné energetiky počítat s jeho přepracováním a zmenšením jeho objemu i radiochemické nebezpečnosti. I metoda případného konečného uložení byla úspěšně demonstrována ve Finsku a na podobném konečném úložišti se pracuje i ve Finsku. Zde je možné ukázat, a třeba i pozůstatky přírodního reaktoru v Gabonu jasně demonstrují, že takové geologické úložiště je bezpečné. Zároveň lze na příkladu takového úložiště potvrdit, že taxonomie je hodně postavena na politice bez ohledu na technologickou realitu. Je třeba zdůraznit, že o taxonomii zaměřené na jaderné zdroje existuje ve sdělovacích prostředcích celá řada dezinterpretací. Rozebíral jsem to podrobněji v článku na Ekolistu. V případě jaderných zdrojů nejde například o přechodnou dobu jejich využívání a časové limity pro konkrétní podmínky jen zajišťují stabilitu na danou dobu pro investory. Průběžně by se měly dané podmínky posuzovat podle technologického vývoje. Mohou pak zůstat i po daném časovém limitu nebo se změnit. Celkově by měla být taxonomie zaměřena na uplatnění co nejlepší technologie z pohledu udržitelnosti a environmentálního dopadu. To znamená, co největší zaměření na recyklaci vyhořelého paliva. Připomeňme, že vyhořelé palivo vytažené z aktivní zóny musí nějaký rok chladnout v bazénu, pak i desetiletí v suchém přechodném úložišti ve speciálním kontejneru a pak teprve může jít na recyklaci. V případě, že by mělo jít vyhořelé palivo bez recyklace do geologického úložiště, tak by mělo počkat v suchém přechodném úložišti ještě déle. I současné recyklované palivo typu MOX a REMIX může být recyklováno vícenásobně, i když celkový počet recyklací je omezen. Než je tak možné i nerecyklované vyhořelé palivo uložit do trvalého úložiště, uplyne řada desetiletí. To je důvod, proč se s trvalým geologickým úložiště u nás nepočítalo před rokem 2065. Pokud bychom počítali s recyklací, posunuje se jeho potřeba ještě mnohem dále ke konci století. Navíc by se recyklací mohl i dramaticky zmenšit objem silně radioaktivního odpadu, a pak by v případě společné politiky Evropské unie nemuselo být takové úložiště v každém státě Evropské unie. Požadavek vybudovaného trvalého úložiště do roku 2050 pro každý stát využívající jadernou energetiku je tak v taxonomii spíše absurdní. Je tam prosazen protijadernými aktivisty, kteří tak doufají zabránit výstavbě nových jaderných bloků. Pokud se tak v budoucnu přistoupí k vytváření taxonomomie podle reálných vědeckých a technologických znalostí, tak by se právě tato podmínka měla zrušit.


5. „Jaderná energetika je spojena s nebezpečím šíření jaderných materiálů zneužitelných pro jaderné zbraně prostřednictvím civilních jaderných programů.“


Je třeba zdůraznit, že čerstvé a ani vyhořelé jaderné palivo z elektrárenských jaderných bloků nelze využít pro výrobu jaderné zbraně. Ve vyhořelém palivu je po dlouhodobém pobytu v aktivní zóně reaktoru, která se realizuje v případě elektrárenského bloku, široká směs izotopů plutonia, kterou nelze použít pro výrobu jaderné zbraně. Příspěvek širokého využití jaderných technologií může jistě zvýšit riziko šíření vojenských jaderných technologií, které je však jinde podstatně větší než v Evropské unii. Jsou země, které měly jaderné zbraně dříve než jadernou energetiku. Rozvoj jaderné energetiky v Evropské unii navíc toto globální nebezpečí nenavýší.

Datum: 09.07.2022
Tisk článku

Související články:

Jak jsou reálné požadavky německých organizátorů stávky pro klima?     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2019)
Diskuze s organizátory stávky pro klima     Autor: Vladimír Wagner (18.04.2019)
Konečně se alespoň v Číně reaktory budují bez zpoždění     Autor: Vladimír Wagner (31.05.2019)
Česká energetika v kleštích ideologií a politikaření     Autor: Vladimír Wagner (30.01.2021)
Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy     Autor: Vladimír Wagner (29.10.2021)
Dopady energetické chudoby na zdraví a rozhodování     Autor: Miloslav Pouzar (06.01.2022)
Výhled evropské energetiky čtyři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu     Autor: Vladimír Wagner (28.06.2022)



Diskuze:

protijaderná loby

Martin Sluka,2022-07-10 21:44:54

"přivedly Evropskou unii, a hlavně Německo, k extrémní závislosti na ruském zemním plynu"

Stále se vrací to klasické: Komu to poslouží? Ale v tomhle případě je to dotaz spíše na tajné služby.

Odpovědět


Re: protijaderná loby

Martin Prokš,2022-07-11 08:49:22

Dobrý den,

Proč tajné služby? Ta informace je přece leta veřejně naprosto jasně známá a mnohokrát opakovaná. Jen někdo kdo teď je náctiletý a ještě si nemůže pamatovat a nemá ještě načteno to možná neví, jinak to přece musí vědět každý 20+ kdo má aspoň jednu paměťovou buňku.

Gerhard Schröder a jeho padavan Angela Merkel.

Odpovědět


Re: protijaderná loby

Petr Mikulášek,2022-07-11 18:46:46

Němci, to je zvláštní národ.
1) Není jim rozumět
2) Čím větší volovina, tím víc jsou z ní nadšení
3) Mají sklony k sebedestrukci
4) mají sklony při sebedestrukci poškodit i sousední státy
5) Neumí za žádných okolností udělat malou chybu

Ale tentokrát je to jasný - "dostanete od nás kapesný, ale musíme to odklonit z penězovodu, který schválíte"

Odpovědět

Z Z,2022-07-10 21:08:27

Proti jadrovým elektrárňam je ľahké vyvolať rôzne emotívne reakcie a ak má byť o nich potom napríklad referendum (napr. Rakúsko)...
Nedávno odvysielaný nemecký seriál Dark: https://www.csfd.cz/film/496803-dark/prehled/
V pozadí vystupuje jadrová elektráreň, v ktorej útrobách tajne skladujú rôzne "sajrajty", pomocou ktorých nezodpovedný vedec nechtiac "pokazí" celý svet tým, že objaví cestovanie v čase.
Nakoniec sa to vhodnými zásahmi s cestovaním v čase podarí napraviť tak, aby cestovanie v čase nebolo objavené.
Možno by mala byť náprava ešte "lepšia", že by neboli ani jadrové elektrárne...

Odpovědět

Blbí nebo zaplacení?

Zdenek Urban,2022-07-10 16:52:53

Už dlouho mi leží v hlavě otázka: jsou ti zelení tak blbí, nebo jsou zaplacení?

Asi nejsem sám kdo nad tím přemýšlí a asi by to
nebylo poprvé kdy rudí vhodně investovali 'do lidí' do 'myšlenek'.

Avšak není nutno všude hned spiknutí. I prostá lidská hloupost dokáže své.

Odpovědět


Re: Blbí nebo zaplacení?

Martin Sluka,2022-07-10 21:46:51

Celá historie zelených a jejich protijaderného tažení byla a je zaplacená. V případě Greenpeace a zastavení průmyslových jaderných výbuchů v USA to bylo jednoznačně prokázáno.

Odpovědět


Re: Re: Blbí nebo zaplacení?

V. Novák,2022-07-11 11:32:29

Zastavení průmyslových jaderných výbuchů byla velmi rozumná věc, k níž přistoupili ve všech jaderných mocnostech, tedy i v SSSR a Číně.
Pokusné jaderné výbuchy zastavili nejdřív v SSSR, další země se přidávaly.

Odpovědět


Re: Blbí nebo zaplacení?

Ľuboš Holička,2022-07-10 22:58:04

Pán Schroeder v dozornej rade Gazpromu, škandál keď boli sledovaní DE politici CIA, filozofia Nordstream 1+2, DE zásobníky na plyn vo vlastníctve Gazpromu... Nemyslím si že sú takto blbí aby takto zapredali vlastné krajiny. Zaplatili ich (nemyslím len Rusko, ale aj ostatných z ropnej lobby - a pre týchto je atómová energetika nežiadúca, škodlivá. A dobre vedia že Občasné Zdroje Energie potrebujú základ, doplnok - jadro alebo fosílne elektrárne.)

Som presvedčený že sa to všetko prevalí, aj financovanie aktivistov a aj podpora a korupcia na najvyšších miestach.. keď príde v zime k ťažkej kríze - ak bude studená zima, následné blackouty pri bezvetrí. Kolaps siete.

InfluenceMap odhadol tieto náklady ropných lobbistov na 200 mil. dolárov ročne, to vyšlo v r.2019. na lobbymap.org >> Lobbing je len vznešené slovo pre korupciu.


A teraz si k tým officiálnym číslam treba dať asi tak x10 a máme tu Rusko, Arabov .. uff ;)

Odpovědět


Re: Re: Blbí nebo zaplacení?

Eva M,2022-07-15 07:34:26

také se domnívám, že čekáme na příchod Investora, který by měl ty dluhy "zatáhnout".

Kdo to bude a co si za to vezme - no nechme se překvapit; Investoři fakt nebývají dobráci.
Zadarmo to nebude, a jako obvykle, jednotlivci vydělají, pro většinu je to průšvih.

Odpovědět

Nord Stream II

Jiří Kocurek,2022-07-10 15:50:56

je u ledu. Soukromí investoři své investice odepsali. Potrubí leží ladem na dně Baltu, schvalovací proces odložen na dobu "po válce".

https://www.politico.eu/article/germany-to-stop-nord-stream-2/

Odpovědět

Statistika

Jan Dostál,2022-07-10 05:59:30

Statisticky to vypadá, že se obyvatelnost dokonce lepší (věk se prodlužuje, životní úroveň stoupá, kvalita ovzduší se zlepšuje, no se spoptřebou se začíná např. v automobilech narážet na limity, ale jinak to docela jde). No a kdyby byly ty chybějící bloky v JETE v provozu, tak by to bylo ještě s tím ovzduším lepší.

Odpovědět


Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 07:56:07

:o) pardon - ze kterého roku ráčíte mít ty statistiky?


Jsme v nestabilním období.

Jestliže patrně nebudu mít na nájem a na jídlo, nepořizuji si drahý úvěr.

Já vín - "krizí se člověk musí proinvestovat, a s takovým autem na leasing můžete třeba provozovat taxislužbu".
Ovšem ne v případě, že stejný nápad má půlka města.

V tomto případě by bylo vhodné porozhlédnout se, zda státy, s nimiž jsme propojeni nemají rychle regulovatelné kapacity, které jsou sice momentálně odstavené, ale lze je zase přistavit, pokud bude v zimě zima. Možná by bylo momentálně vhodnější udělat totéž.

Ujišťuji vás, že výkonnost místního obyvatelstva vám úvěr na zatraceně velkou jadernou elektrárnu nemá šanci zaplatit; a že z nutnosti vyplácet důchody+soc.zabezpečení dovezeným zahr.pracovníkům se může v budoucnu stát noční můrou............. :o) i když jakožto podstatný akcionář ČEZu jí nemusíte být spoluúčasten a můžete se smát troubům bývalým spoluobčanů zpoza buku z teplejších krajů

Odpovědět


Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 07:57:57

pardon za překlepy+vsuvky s nekonzistentní gramatikou - asi by si to člověk po sobě měl přečíst a vzít si na to brejle :o)

Odpovědět


Re: Re: Statistika

Jan Dostál,2022-07-10 08:42:55

Tak třeba něco ke střední délce života.
https://www.databaze-strategie.cz/cz/CR/ukazatele-indikatory/stredni-delka-zivota-pri-narozeni-muzi
Stav ovzduší na ostravsku
https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/kvalita-ovzdusi-v-ostrave-byla-loni-nejlepsi-v-cele-historii-mereni
Dálší statistiky
https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-aktualizovano-11122020

Nějak nerozumím obratu ujišťuji vás. To je důkaz? No investice do prvních bloků JETE se vyplatila i přes ujišťování, že to tak nedopadne. Tak proč si myslíte, že to nejde zopakovat? Jinak uveďte příklad těch rychle regulovatelných zdrojů v cizině, které odstavili a které nám schází. Ony schází prozatím hlavně Němcům.

Odpovědět


Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 09:42:12

Moje matka, když chtěla podepřít nějaký svůj výrok, vždycky na konci dodala: "A to je pravda!" :)) Když jsem si z toho obratu začal dělat legraci a používat ho také, dost ho omezila. :))

Odpovědět


Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 10:54:16

"aktualizovano-11122020"

:) no tak když myslíte, že od začátku prosince 2020 se nic zásadního nestalo ,,,,

Odpovědět


Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 09:54:24

Analogie s autem na leasing je docela dobrá. Akorát je potřeba dodat pár detailů:
1. to auto potřebujete hlavně na dojíždění do práce. Až po práci ho můžete používat jako taxi.
2. cena auta je "pouze" třetina vašich ročních příjmů
3. životnost auta při pravidelném servisu je 60 let
4. kdyby dostali stejný nápad i naši německy mluvící sousedé, bylo by to fajn :-) Cena elektřiny na společném trhu by přestala růst

Minulá vláda stihla za jediný rok covidové podpory rozházet z vrtulníku asi půl miliardy půjčených inflačních korun. Za to mohly být 1-2 jaderné bloky (těžko říct, kam až cena nakonec vyleze). Pokud se peníze nevrazí do stavby jaderných bloků, vláda se stejně bude drasticky zadlužovat, abychom si my voliči co nejdéle nemuseli v krizi utahovat opasky a party mohla ještě chvíli pokračovat. To si ty opasky raději utáhnout rovnou a mít za to nějakou dlouhodobou protihodnotu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 10:13:52

Příkladem trestuhodného rozhazování současnou vládou je snížení DPH na paliva. Místo toho, aby si lidi utáhli opasky rovnou a začali méně jezdit, tak si stát odřízne část svých příjmů, aby se mohlo o to víc peněz za ropu poslat do Ruska.
A místo toho, aby vláda platila domácnostem účty za čím dál dražší elektřinu, měla by začít stavět její zdroje. Na dluh bude beztak obojí. A chudým domácnostem by měla přispět pouze na zimní spacák a jégrovky :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 10:33:24

pane Hruško, všechny detaily mají své "protidetaily".

např. pokud Vám mzda na pokrytí toho slavného leasingu nestačí, takže si musíte vzáít další půjčku, abyste jej pokryl, v naději, že "jednoho dne Vám šéf přidá", asi to nedopadne.

:) elm, nedomnívám se, že by německy mluvíví sousedé byli blbí, ba naopak - pokládejte je za mazané ekonomické žraloky; co byste jakožto mazaný žralok udělal Vy?
Na ideologie se vykašlete. Ty už začínají oprýskávat. To, co udělaly jednotlivé vlády v minulosti, je bohužel také již dané.

Jaderné bloky nebudete mít hned.

Mezitím dojde k různým změnám situace - a podle mne se zavážeme pod drastickými pokutami k investici, na kterou ČR nebude mít ekonomickou sílu.

co myslíte, jak to asi bude pokračovat?
:o) naší věštírně se to zdá být jasným, ovšem my nesmíme ani naznačovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 10:53:44

Nějak jste přešla tři moje argumenty, tak se prosím vyjádřete i k nim:

1. Stát se bude zadlužovat v každém případě. Otázka je, jestli se ty půjčené peníze rozhází z vrtulníku jako v případě covidu nebo teď v případě energetické krize, a nebo jestli se za ty peníze vytvoří nějaká dlouhodobá hodnota, která navíc energetickou krizi v budoucnu pomůže bude řešit.

2. Částka za jeden jaderný blok není nijak extrémní. Stát v posledních letech podobné částky na dluh rozházel z vrtulníku každý půlrok.

3. To "auto" potřebujete k dojíždění do práce! Leasing Vám ukousne třeba desetinu ročních příjmů, ale bez auta příjdete třeba o polovinu příjmů, protože příjdete o práci. Píšete o ekonomické síle ČR - ale když se od nás kompletně odstěhuje průmyslová výroba kvůli drahé a nestabilní elektřině, bude nás to stát víc než pár desítek miliard ročně na splátkách za jaderné bloky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 11:36:28

pane Hruško,
ad 3) "Leasing Vám ukousne třeba desetinu ročních příjmů, ale bez auta příjdete třeba o polovinu příjmů..." - to je právě kalkulace, kterou v současné době nelze udělat - píše se o surovinové krizi chemického průmyslu v ČR, který je navíc z velké míry v rukou zahr. majitelů (s dopadem na zemědělskou produkci kvůli hnojivům; problémy v automotive jsou známé a budou jistě ještě další...); kurz koruny je zkreslený rozpouštěním devizových rezerv; v zahraničí se stále něco děje (a nejsou to zprávy potešující), a konečně, i v ČR se kromě okurkových zpráv píše o "přibývajícím počtům uprchlíků", "další vlně covidu", "firmách v problémech" etc.

"pár desítek miliard" - no, myslím, že až ČNB dojdou nasyslené devizy, s kurzem, a potažmo i se stávajícím dluhem (btw kdo komu vlastně přesně dluží?) se ledasco stane.

ad 2 - vzhledem k výše uvedenému+dalším faktorům může tato částka škaredě narůst; a vzhledem k níže uvedenému je třeba dát si dobrý pozor, abyste si nekoupil pouze sankci za "ušlý obchod". :o) předpokládám, že dodavateli (jakémukoli) by to nevadilo - dostat menší peníz za to, že jsem neudělal nic, také není k zahození...

ad 1) energetická krize nastane již letos v zimě, a bude akutně řešena - :o) očekávám ten dlouho ohlašovaný blackout jako nutný předpoklad "energiezur"uckwende". někde ve zprávách jsem zahlédla, že např. tuším pan Timmermans již v tomto smyslu vyslal nějaké signály.

Jinak pokud se stát bude zadlužovat, pak samozřejmě zbankrotuje. K tonuto již zjevně spěje a nevím, k črmu je dobré to takto urychlovat a prohlubovat.

No, nebudeme první ani poslední. Řešení tohoto bankrotu bude "zajímavé."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 11:50:16

Hmm takže jestli tomu rozumím dobře, Váš přístup je následovný:

Naše loď má díru, kterou teče dovnitř voda a hrozí, že se začne brzy potápět. Pokud díru nikdo nezacpe, potopení lodi je neodvratné. Jelikož je potopení neodvratné, nebudu se přece vyčerpávat snahou o zacpání díry, aby mi zbylo co nejvíce sil, až se budu snažit zachránit na troskách lodi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 11:58:43

ona sice každá metafora má své meze, ale budiž - ano, jestliže je potopení lodi neodvratné a nemám prostředky díru zacpat, bude jiné řešení vhodnější.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 12:41:08

Jenže to potopení je neodvratné právě proto, že se o zacpání vůbec nepokusíte! Když se pokusíte, je velká šance, že se loď vůbec nepotopí, byť za cenu velké dřiny. Tím je to právě absurdní. Vy se budete připravovat na něco hrozného, co by nemuselo nastat, kdybyste za budoucnost bojovala.

Mimochodem, píšu to už po několikáté: UJIŠŤUJI VÁS, že stát si každý příští rok půjčí obtížně splatitelné stovky milard tak jako tak. Rozdíl bude v tom, jestli se rozházejí z vrtulníku a prožerou (protopí, projezdí...), nebo jestli se za to postaví elektrárna, která bude dalších šedesát let pomáhat ekonomice splácet naše obří dluhy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 13:00:54

:) obávám se, že se skutečnou dírou v lodi by byl výpočet snadnější :)

já Vám věřím, že za AKTUÁLNÍCH výchozích podmínek Vám to "vychází"

takže nezbývá, než se shodnout na tom, že se neshodneme - a počkat si do (přes)příštího jara, kdo z nás bude moci prohlásit - "já jsem Vám to říkal(a)"

/tedy - dožijeme-li se.../

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 13:29:44

Dobře :-)
Ale na jaře se ještě nic moc nedozvíme. A kdyby náhodou nastala mnou preferovaná varianta a v příštím roce se začalo stavět, bude to během následujících deseti let další inflační tlak (zejména na ceny ve stavebnictví). Rozhodně nic, co by nám teď zachránilo životní úroveň ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 13:50:34

myslím, že "to praskne" dřív.

btw - když jste ten odborník, co si myslet o tomto?
https://oenergetice.cz/elektrina/ukrajina-zacala-vyvazet-elektrickou-energii-do-eu

Myslím po technické stránce.
Když zde několik techniků vysvětlovalo, že ty dálkové přenosy jsou natolik ztrátové, že prakticky nefungují....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 14:20:32

.. ona totiž ta Ukrajina je pěkně daleko na východě.
.. přičemž jsou v podobných vzdálenostech víceméně na jihu k dispozici různé konkurenční energetické zdroje, navíc nesvázané některými omezeními.

takže je vcelku jasné, že tady se z místního obyvatelstva vyždíme na investici, která - pokud dojde na realizaci - patrně bude po bankrotu prodáva pod cenou některému zahr. vlastníkovi (předpokládám, že elektrotechnici vědí, k čemu to může být v té slavné evropské soustavě dobré).

;-) to jen pro historii, aby se vědělo, že to někdo říkal...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-10 14:54:54

Asi to praskne dřív ve smyslu bankrotu některých domácností, prvních blackoutů a za vhodných okolností i zhroucení eurozóny. Ale jiné věci jako energetika, dopravní infrastruktura, státní dluh nebo demografie, to jsou věci, které mají setrvačnost desítky let. Můžete ty oblasti dlouhodobě ignorovat a ono bude vše mnoho let dobře fungovat. Ale dříve nebo později se jimi zabývat musíte, nebo skončíte jako země třetího světa. A čím pozdeji začnete, tím hůř to potom řešit. Podle mého názoru během následujícího roku průšvih příjde, ale díky té setrvačnosti makrostruktur to nebude průšvih takový, že bychom ho při utažení opasků a nějakých ztrátách na ekonomice neustáli. Problém je, že čím více se budou oddalovat opravdová řešení, tím menší šanci máme, že se z toho jednou vyhrabeme. Právě proto, že je potřeba počítat s tou setrvačností makrostruktur.

O elektřině z Ukrajiny si myslím, že 100MW je nic a 2,5GW je výkon dvou jaderných bloků. Myslím, že by to přenosová soustava měla zvládnout, ale že to střední Evropu nezachrání. Pocítí to hlavně okolní státy, kam ta elektřina poteče. Jinak dálkový přenos není technicky nemožný, ale je drahý. K nákladům na vyrobení elektřiny musíte připočíst náklady na vybudování a údržbu vedení a odečíst energetické ztráty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-15 07:42:22

" díky té setrvačnosti makrostruktur to nebude průšvih takový..."

No, na setrvačnost v mnoha klíčových věcech jedete už nějakou dobu /výuka matmatiky!/

:o) ano, díky kombinaci zimy a některých chorob, u nichž "jsme tento vývoj opravdu ale opravdu nečekali", je možnost zbavit se části zátěže rozpočtu v podobě důchodců -- to je asi tak jediný skutečný stimul, který lze letos očekávat :o)

ohledně el. z UA - tak byl to myslím svého druhu test

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

V. Novák,2022-07-10 16:35:32

Ukrajina prozatím nabízí výkon 100 MW, což je srandička. Údajně má potenciál dodávat "až 2.5 GW" - tak to je o něco víc, než Temelín. V evropské spotřebě se to už může projevit, ale nijak výrazně.
Co mě ale mýlí - loni v lednu a únoru Ukrajina žebrala o dodávky z Běloruska a Ruska, a to nejen elektřiny, ale i uhlí pro své elektrárny a vyhrožovala vějířovým odpojováním. Buď si na Ukrajině honem rychle postavili GW zdroje - nebo mají momentální přebytek, protože jejich průmyslová výroba padla na ústa kvůli válce a spotřeba klesla, protože odpojili oblasti okupované Ruskem, resp.milicemi DLR a LLR.
Bude Ukrajiny dodávat teď v létě a v zimě bude žebrat místo Ruska u EU, případně počítá už předem že ty oblasti nezapojí a průmyslovou výrobu neobnoví?
Jen se ptám. Nevím - takže se ptám.
BZW - elektřinu lze od té doby, co Westinghouse porazil Edisona, dodávat i na velké vzdálenosti. Záleží na napětí a parametrech sítě. Tlustší drát má menší odpor a vyšší napětí umožní přenášet na stejný výkon menší proud, takže ztráty jsou menší. Dnes to jde dokonce i se stejnosměrným proudem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Statistika

Jan Dostál,2022-07-10 11:18:24

No já jsem to podle Fialova projevu k lidu pochopil tak, že ČEZ má peněz dost, protože se uvažuje jak jej o ně pumpnout. V té souvislosti se pak následná půjčka jeví zajímavou. No jsou v tom ekonomické fígle. Oni se za tu půjčku chtějí asi jen "zaručit". Rovněž později padl návrh na sektorovou daň pro výnosné zdroje elektřiny, mezi které se počítají uhelné i jaderně elektrárny a světe div se, ne již obnovitelné zdroje. No po tom projevu šly akcie ČEZu hned pěkně dolů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Statistika

Eva M,2022-07-10 12:01:21

no, kdyby to probíhalo v režimu "tak vám to vezeme, hned to zapojíme a zítra to pošlape" a hned se to zaplatilo, asi by se dalo říct, že "ČEZ má peněz dost".

Bohužel to z mnoha důvodů není ten případ.

Odpovědět

Francie

David Z.,2022-07-09 18:15:12

Děkuji za další pěkný článek. Nemáte nějaké podrobnější informace k odstávce JE ve Francii ? Zatím jsem nikde nenarazil na nic podrobnějšího, docela by mě zajímalo, jaký má vliv odstávka tolika JE na současnou energetickou krizi. Zejména v poměru k ostatním vlivům (cena povolenek, cena plynu aj.). Osobně mi přijde, že výpadek takové výkonu a zejména objemu levné výroby (= EDF asi musí nakupovat náhradu ???) může mít významný vliv ... ???

Odpovědět

Že Zelení Khmérové lžou, ani poledne nedrží, je notorieta.

V. Novák,2022-07-09 13:47:44

Mě by spíše zajímala vaše reakce, pane Wagnere, na nedávné (jednomyslné) rozhodnutí Poslanecké Sněmovny PČR vypovědět Dohodu o zřízení SÚJV v Dubně, zejména pak na argumentaci Piráta Lipavského.
IMHO si ČR opět střelila do vlastní nohy a aniž by v čemkoli poškodila Rusko, poškodila české jaderné vědce přesně podle Cimrmanovy pedagogické zásady "Trestání učitele učitelem".
Obracím se na vás, protože jste o SÚJV a české účasti na jeho práci psal.

Odpovědět


Re: Že Zelení Khmérové lžou, ani poledne nedrží, je notorieta.

Vladimír Wagner,2022-07-09 17:07:02

Argumentace Lipavského je nesmysl. Spojený ústav jaderných výzkumů Dubna je (byl) špičkovým mezinárodním ústavem. V některých oblastech je na světové špici. To je například u produkce supertěžkých prvků, kde ve spolupráci s americkými laboratořemi (ty dodaly transuranové terče) vyprodukovaly ty nejtěžší známé prvky, včetně prvku 118, který dostal název oganesson právě podle vědce z Dubny. Stejně tak byla na špičkové úrovni spolupráce mezi nově budovanými urychlovačovými komplexy NICA v SÚJV Dubna a FAIR v GSI Darmstadt. I pro Českou republiku, naše vědce i studenty, bylo velice přínosné zapojení do tohoto ústavu. Stejně tak, jako je velkou škodou pro mezinárodní vědu konec spolupráce ESA a Ruska zrušení mise Exomars na Mars, tak je velká škoda i zrušení spolupráce zemí EU s SÚJV. Vedle utrpení lidí na Ukrajině způsobené válečným dobrodružstvím Ruska jsou tyto dopady Ruskem vyvolané války nepatrné, přesto pro vědu a společnost smutné.
Na druhé straně je třeba zdůraznit, že je těžké si představit spolupráci na jaderném výzkumu s organizací, jejíž hlavní člen vede válku proti jednomu z dalších klíčových členů a na jeho území se chová k jaderným zařízením způsobem, jak se zachovala ruská armáda v Černobylu, Charkovském jaderném ústavu a Zaporožské jaderné elektrárně. Z SÚJV vystoupila Ukrajina, vystupují Česko a Polsko a ostatní státy EU pozastavily členství (a je dost pravděpodobné, že časem vystoupí také). Odešlo Německo, které sice nebylo členem, ale z finančního hlediska a mírou spolupráce bylo klíčové. SÚJV je mezinárodní organizace, je však na území Ruska a Rusko financuje 80 % nákladů. Organizaci SÚJV Dubna (a Rusku) byl suspendován statut pozorovatele v organizaci CERN nebo evropské organizaci pro jadernou fyziku NuPECC a celá další řada spoluprací v jaderné a částicové fyzice byla zrušena nebo pozastavena. I opatření v oblasti víz a dalších sankcí v podstatě znemožňují reálnou spolupráci v současné době. Současný průběh invaze Ruska na Ukrajinu a jeho chování ukazuje, že půjde o dlouhodobou záležitost, při které se Rusko bude chovat stále krvavěji. Nelze tak čekat, že by se v dohledné době v oblasti možné obnovy spolupráce i ve vědecké oblasti cokoliv zlepšilo, spíše se situace bude zhoršovat. Proto nevidím příliš velký rozdíl mezi pozastavením činnosti a vystoupením z organizace. Osobně si myslím, že i další státy Evropské unie budou postupně měnit pozastavení členství na vystoupení. Můj osobní názor (ale mohu se mýlit) je, že SÚJV Dubna reálně ztratí svůj mezinárodní statut. Nyní vlastně ztratila klíčové členy. V budoucnu, až dojde k vyřešení vzniklé situace a obnově mezinárodní spolupráce (bohužel zatím nevidím ani náznak možného řešení a bude to pravděpodobně až hodně za dlouho), tak se může opět stát institucí s širokou mezinárodní spoluprací, ale půjde o něco jiného, než tomu bylo do února letošního roku.
Je to opravdu obrovská škoda, protože nedávno bylo dokončeno špičkové zařízení pro zkoumání supertěžkých prvků a dokončuje se urychlovačový komplex NICA. SÚJV bude sice pokračovat i bez států, které odešly nebo suspendovaly svou činnost, ale obávám se, že veškeré finance Ruska nyní půjdou na armádu a válku na Ukrajině, na základní výzkum v jaderné a částicové fyzice (i jinde) tak budou chybět.
Osobně je mi to opravdu líto. Nejen proto, že jsem velmi dlouho na výzkumech s SÚJV Dubna spolupracoval a s řadou kolegu mám velice dobré vztahy. A řada projektů zůstala nedokončená. Je třeba také zdůraznit, že vedení SÚJV nevyjádřilo nikdy podporu invazi a Putinovi (naopak velice rychle už v březnu vyjádřili podporu invazi i Putinovi téměř všichni rektoři ruských vysokých škol). Někteří ruští kolegové dokonce podepsali některé z petic proti invazi. Oficiálně vedení ústavu trvá na oddělení vědeckého zkoumání od politiky. Podrobně jsem popsal situaci okolo SÚJV v článku, který by měl vyjít v nejbližší době v prázdninovém dvojčísle časopisu Vesmír.

Odpovědět


Re: Re: Že Zelení Khmérové lžou, ani poledne nedrží, je notorieta.

V. Novák,2022-07-11 14:16:44

Připomněl jste mi mládí - konkrétně rok 1977. Určitě si také vzpomenete, nejste o tolik mladší než já...

Odpovědět

Především

Mojmir Kosco,2022-07-09 10:31:55

Se ukázalo ,že zelené frakce nemají rozhodující pravomoce při zastavení a omezení vystavby JE a osoby jmenované v článku už vůbec né. To už (to je zapnutí) za to že se ČR nestaví JE spíš může autor článku, dobře ať se nehadame můžu za to já... Všech 5 bodů ,které autor vyjmenoval je zcela oprávněných a instituce vědci se na ně snaži odpovědět z větším či menším úspěchem.

Odpovědět


Re: Především

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-09 14:08:25

Chápete rozdíl mezi pravomocí a vlivem?

Odpovědět


Re: Re: Především

Mojmir Kosco,2022-07-09 15:17:19

Právě že chápu.Jestli chcete říct že vliv zelených je tak velký , že většinové strany převzali jejich argumentaci.Tak nevím jak v Německu tak v Česku to neplatí.Dokumenty a koncepty energetiky počítali a počítají z rozvojem JE.V Česku sice zelení i Sequens i Wagner byli členy komisí k energetické koncepci tak zelení prosadili podporu Oze tak dokumenty zcela jasně podporují přinejmenším dostavbu Temelína.V případě že tvrdíte vliv je tajný a v pozadí tak to je zeleným cizí s to co prosazující dělají veřejně

Odpovědět


Re: Re: Re: Především

D@1imi1 Hrušk@,2022-07-09 16:13:05

Ne, teď nemám na mysli nějaký tajný vliv šedých eminencí. Teď mám na mysli vliv na veřejné mínění. Politici dělají jen neradi věci, které jsou v rozporu s veřejným míněním, to už pro to musejí mít nějaký vážný důvod. A když zelení aktivisté jadernou energetiku soustavně očerňovali po desetiletí, část laické veřejnosti tím skutečně přesvědčili. Proč by si nějaký politik potom pálil prsty na prosazování náročných jaderných projektů, když je názor veřejnosti na jádro ambivalentní?

To samé podpora dominantního nasazení Občasných Zdrojů v energetickém mixu. Zelení aktivisté neustále křičí, že to je funkční cesta. A velká část laické veřejnosti včetně laických politiků tomu pak věří.

Odpovědět


Re: Re: Re: Především

Veronika Tribalová,2022-07-10 11:03:34

Jen noticka k tomu - kdo za co může - Jistý pan Košča u nás kandidoval za zelné je to shoda jmen?

Odpovědět

Green brain-washing

Pavel Gašperík,2022-07-09 10:27:25

By bol podla mňa priliehavejší "terminus technicus" ...

Odpovědět

Děkuji za článek

Petr Vojvodik,2022-07-09 09:06:33

Pane Wagner, rozhodující pro tyto ziskove vyderacské spolky je, co jim prinese byznys. Vetrniky a další oze jim jej přináší. Pro ně není dulezitá stabilita prenosové soustavy, ale zisk z byznysu.
Evropa má brutální nadbytek xxx instalovaného výkonu vsech elektráren.
Jejich udrzba stojí xxx mld.€. Tzn odněkud se ty prachy musí vzít. Buď dotace nebo stát nebo spotrebitelé.
Evropská energetika je naprosto neefektivní po 30 letech energiewende a greendealů.

Odpovědět

naše věštírna

Eva M,2022-07-09 08:27:36

by k tomu v delfském (?) duchu poznamenala "postavíme jaderné elektrárny, ale nikdy z toho nebudeme nic mít"...


jinak - "čerstvé a ani vyhořelé jaderné palivo z elektrárenských jaderných bloků nelze využít pro výrobu jaderné zbraně" -- no, nevím, proč by se tímto někdo obtěžoval; myslím, že v dnešním světě "frčí" spíš "politováníhodná nedorozumění, k nimž dochází jednou - dvakrát - třikrát....za...20-10-5... let"

V ČR v posledních pár měsících za obecného nezájmu došlo k sérii menších železničních neštěstí; řekněte, pokud by na dráze provedli opravdu velký průšvih, měl by někdo podezření na "cílený vnější zásah"?


Když zanedbám ty dluhové záležitosti - a že jsou významné!! - přijde mi riskantní stavět něco bezpečnostně náročného v hustě obydleném státě, kde přitom panuje takový binec.


Otázka zní: jsou vůbec naše končiny za stávající situace rozumně obyvatelné?

Odpovědět


Re: naše věštírna

David Oplatek,2022-07-10 12:44:47

Zrovna zeleznicni nestesti jsou zpusobena idiotskymi managerskymi rozhodnutimi na strane vedeni Drah. Odebrali redundanci vyhybkovych kontrol a vsechno nechali na lidskem mozku. Aby se usetrilo. Tech veci je pak daleko vic, nove vyhlasky chodi neustale a masinfirove jen bezmocne ziraji.

Odpovědět


Re: naše věštírna

Petr Mikulášek,2022-07-11 18:23:45

Paní Evo, neberte si to osobně, ale to je argumentace jak od Jihočeských matek.

Ano, palivo z JE není vhodný materiál pro výrobu bombiček. Je tam hned několik faktorů, co to ovlivní. Pro vás nejsrozumitelnější bude, že kontejnery s odpadem jsou pod trvalým kamerovým dohledem a chodí k nim inspekce z MAAE, takže otevřít to nebo někam přesunout je poněkud komplikovaný. Aspoň v civilizovaných zemích, mezi který se počítáme.

Dluhové záležitosti, to je největší volovina, co z vás zatím vypadla. Počítejte se mnou a kdybych v tom měl chybu, řekněte kde:
1) Máme elektrárnu, která má výkon 1.2 GW, v provozu 10 měsíců na 100% a dva měsíce odstávka na údržbu a výměnu paliva. To nám dá 1.2*10/12 = 12/12 = 1GW v průměru. Ať se nám to dobře počítá.
2) 1 GW elektrárna vyrobí každou hodinu 1GWh energie. Rok má 24*365=8760 h, tj. náš blok vyrobí 8.76 TWh / rok.
3) Elektrárna stála 100 000 000 000 Kč a máme ji zaplatit za 20 let. To je 5 000 000 000 Kč / rok
4) Když to podělíme, 5 000 000 000 Kč / 8.76 TWh = 570 776 255,70 Kč/TWh
5) Pokud jedeme na menší jendotky podle SI, tak 570 776 255,70 Kč/TWh = 570 776,26 Kč/GWh = 570,78 Kč/MWh = 0.57 Kč/kWh
6) Dneska jsem se díval na ceny a pro domácnost, sazba D02d, je zhruba za 3-5 Kč/kWh.Když vezmu nejlevnější 3 Kč/kWh, tak to vychází na 19% z té dnešní minimální částky. A levnější energie už nebude. S tím, že to bude vyrábět 50-60 let. O tom, jestli na to máme, si může udělat obrázek každý sám.

A pokud jde o bezpečnost, plánuje se tlakovodní reaktor 1 GW. Konstrukčně a výkonově nejblíž z havarovaných reaktorů je tomu Three Mile Island, Pensylvánie, USA. Tam se tenkrát na přelomu přezna a dubna 1979 podělalo, co mohlo - výpadek chlazení, přetečení jímky na primárním okruhu, únik radioaktivních plynů mimo kontejmment, bublina vodíku v reaktoru a roztavení aktivní zóny. A jek to dopadlo? 0 mrtvých, v okolí statistický nárůst rakoviny o 0.7 osoby / ročně (v Pensylvánii je cca 235 000 případů rakoviny ročně, o 0.7 osoby ročně přibylo). A od té doby technika pokročila a experti se poučili. Takže nemyslím, že by to z půlky republiky udělalo pustinu. Btw, běžte se podívat do okolí Mostu. Akorát že z asi 600 reaktorů se zatím materiál dostal ven ze čtyř, to je šance 0.5%, že takhle krajinu zniči atomový reaktor a 100%, že to dokáže uhelná kotel. Když si můžeme dovolit takový krátery v krajině...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace