Vladimír Wagner

Minulý týden prezentoval Samuel C. C. Ting výsledky měření elektronů a pozitronů kosmického záření pořízené spektrometrem AMS, který je umístěn na vesmírné stanici ISS. Výsledky ukazují velice rozdílné chování závislostí počtu pozitronů na jejich energii oproti situaci u elektronu. Chování podílu pozitronů ve spektru elektronů a pozitronů u kosmického záření u velmi vysokých energií může naznačovat, že jde o produkty anihilace částic temné hmoty.

Koncem září, přesněji 29., oslaví největší evropská laboratoř částicové fyziky 60. výročí svého založení. Laboratoř se stala nejrozsáhlejším výzkumným centrem částicové fyziky na světě. Ve své historii má řadu objevů, i nobelovských. Posledním je potvrzení existence Higgsova bosonu, které umožnilo konečně v minulém roce ocenit předpověď této částice Nobelovou cenou. Za tímto posledním úspěchem stojí v současnosti největší urychlovač na světě LHC.

V době, kdy největší laboratoř částicové fyziky slaví 60. výročí svého založení, je docela vhodné si zopakovat, jak se vyznat v té velmi pestré mozaice částic, které vytváří náš svět. To nám usnadní orientaci v článcích, kterých se v době výročí této instituce objeví celá řada.

V polovině července japonský úřad pro jadernou bezpečnost NRA schválil bezpečnostní opatření první dvojice jaderných bloků. Jde o reaktory elektrárny Sendai. Japonsko se tak vydalo na cestu k opětnému využívání jaderné energie, i když se nepředpokládá, že by tyto bloky zahájily provoz dříve než v říjnu 2014.

Velkým počtem populárně vědních serverů proběhla informace, že srovnání doby příletu světla a neutrin ze supernovy SN1987A ukazuje na to, že rychlost světla je menší než maximálně možná. Podívejme se na to, co data ze supernovy opravdu reálně vypovídají.

Deset animovaných desetiminutových videí, která se povedla a jejichž formát je excelentní.

Nedávno jsem dostal otázku, jak bych co nejsrozumitelněji vysvětlil to, jak by měla vypadat česká státní energetická koncepce. V následujících řádcích se na ní pokusím odpovědět.

Po třech letech, které začátkem března uplynuly od havárie ve Fukušimě I se podařilo dosáhnout několika průlomů. Z bazénu čtvrtého bloku je vyklizena více než třetina palivových článků. Došlo k dohodě s rybářskými svazy o tom, jak zacházet s podzemní vodou přitékající do elektrárny. Trvalý návrat obyvatel začíná už u druhého samosprávného celku v zakázané zóně do 20 km.

O jednom hypotetickém modelu, realitě se skladováním energie a problémech když nefouká a je zamračeno.

V minulém roce uplynulo 80 let od publikace klíčového článku, ve kterém Fritz Zwicky poprvé použil termín „temná hmota“. Ačkoliv v posledních deseti letech se podařilo učinit řadu klíčových objevů v této oblasti, je přesto podstata tohoto jevu stále neznámá. Je proto zajímavé si shrnout současné znalosti fenoménu, který by nám mohl otevřít cestu k nové fyzice za Standardním modelem částic a interakcí.

Jaderná energetika je poznamenaná tím, že Japonsko je bez jaderné energie. Všech jeho 50 reaktorů je vypnuto. V tomto roce by se už situace měla začít měnit. Japonské reaktory by se postupně měly začít spouštět. V minulém roce se podařilo připojit k síti tři nové reaktory a jsou dobré předpoklady, aby se v dalších létech tento počet rychle zvyšoval.

Celý rok 2013 a hlavně jeho závěr byl pro likvidaci následků havárie Jaderné elektrárny Fukušima I zlomový. Podívejme se, s jakými problémy se pracovníci i obyvatelé potýkali a co se podařilo či nedařilo.

Nedávné tajfuny s intenzivními lijáky, které zasáhly i oblast Fukušimy, prohloubily problémy s radioaktivní vodou v areálu elektrárny. Pro jejich řešení je kritické spuštění dekontaminačního zařízení ALPS do stabilního provozu, což se zatím nedaří. Přesto se na druhé straně v řadě oblastí značně pokročilo. Začíná vyklízení palivových článků z bazénu čtvrtého bloku a rybáři začali s testovacími výlovy vybraných druhů ryb v pobřežních vodách okolo Fukušimy.

Nobelův výbor Královské švédské akademie věd dnes s hodinovým zpožděním vyhlásil laureáty ceny za fyziku. Oficiálně si cenu Brit se svým belgickým kolegou převezmou 10. prosince ve Stockholmu.

Do dalších otevřených oblastí evakuované zóny se postupně vracejí lidé. V samotné elektrárně se však hromadí radioaktivní voda a problémy s ní. V průběhu léta tak došlo v areálu k několika únikům radioaktivní vody, z nichž jeden byl poměrně velký. Z nádrže pro zhruba 1000 tun vody uniklo zhruba 300 tun. Podívejme se na léto ve Fukušimě I podrobněji.

Bude v budoucnu možné uskutečnění mezihvězdných letů? Je možné vyřešit problémy s obrovskými vzdálenostmi mezi hvězdami? Jaké zdroje energie k tomu lze využít? Lze zajistit životní podmínky pro tyto lety? To všechno jsou otázky, které každého napadnou zvláště po návštěvě nejnovějšího filmu zasazeného do prostředí cyklu Star Trek. Pokusme se alespoň nad některými z nich zamyslet.

U žen, které prožily havárii ve Fukušimě I v nejvíce zasažených oblastech v raném dětském věku, se celoživotní riziko rakoviny štítné žlázy zvýšilo o 70 %. Tato informace se uvádí v nedávné studii Světové zdravotnické organizace. Toto číslo se může zdát velice velké, ale podívejme se, co ve skutečnosti znamená.

V letních měsících dochází k otevření posledních dvou doposud uzavřených evakuovaných oblastí v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I. V červnu se otevřela Futaba, na jejichž územích postižená elektrárna leží. Zároveň došlo k výraznému snížení radioaktivity na všech územích a zmenšení rozsahu silně zasažených oblastí. Zpráva UNSCEAR také ukazuje, že zdravotní rizika plynoucí pro obyvatelstvo i pracovníky elektrárny z radiace z havárie jsou velmi nízké. V samotné elektrárně se dokončuje příprava na vyklizení paliva z bazénu čtvrtého bloku a připravuje se vyklizení bazénů i u dalších zničených bloků.

Začátkem tohoto roku se zastavil urychlovač LHC a začalo jeho vylepšení. Během prvních tří let provozu se podařilo získat obrovské množství velmi zajímavých dat. Zatím všechna excelentně potvrzují platnost Standardního modelu částic a interakcí. Podařilo se najít novou částici, která je s největší pravděpodobností dlouho hledaným Higgsovým bosonem. Ve standardním modelu tak už žádná částice nechybí.