Evropa se otepluje: přibližně o 0,5 °C za desetiletí od 80. let 20. století. Obrázek 1 ukazuje roční počet dní na kontinentu od roku 1950 se „silným tepelným stresem“ – pocitovou teplotou 32 °C nebo vyšší. Trend byl v 80. letech 20. století stabilní, poté prudce vzrostl: roky 2022 až 2024 se řadí k nejvyšším v historii měření.
Obrázek 1. Roční počet dní s alespoň „silným tepelným stresem“ (UTCI ≥ 32 °C) v letech 1950–2024 pro Evropu, jak je definována regionem VI WMO (geografická Evropa plus Grónsko a části Blízkého východu a Kavkazu – širší než údaje EU používané jinde). Digitalizováno z Copernicus / ESOTC 2024, obr. S4.3 (ERA5-HEAT).
Tento příspěvek o tom, kolik životů má na svědomí ideologická averze EU ke klimatizaci, byl motivován třemi esejemi:
• Make Europe Cool Again (Znovu ochladit Evropu) od Kevina Kohlera podrobně popisuje, jak francouzské a švýcarské předpisy odrazují od instalace klimatizací.
• How Europe Became World Champion of Heat Deaths (Jak se Evropa stala světovým šampionem v úmrtích z horka) od Maartena Boudryho sleduje averzi až nepřátelství vůči energii.
• Air conditioning: saving lives and acceleration net-zero (Klimatizace: záchrana životů vs urychlení cesty k nulovým emisím) od Eda Hezleta a Lauren Gilbertové vysvětlují, jak britská politika „téměř zakazuje“ klimatizaci, a to navzdory jejím výhodám.
Evropa má nejvíce finančních prostředků, nejnižší míru veder a… nejvíce úmrtí z vedra?
Ve svém příspěvku Kohler dobře formuluje problém: Kontinent, který se těší jak relativnímu bohatství, tak vzhledem k zeměpisné šířce i menšímu počtu horkých dnů než většina jiných obydlených částí světa, přesto zaznamenává nejvyšší míru úmrtí v důsledku horka na obyvatele na světě. Věk to částečně vysvětluje – ale Spojené státy a Japonsko mají také stárnoucí populaci a přesto mají mnohem méně úmrtí souvisejících s horkem.
Důležitější rozdíl: klimatizace: míra výskytu klimatizace v evropských domácnostech se pohybuje kolem ~19 %, oproti ~76 % v Severní Americe a více než 90 % v Japonsku.
O brázek 2: Evropa má nejnižší rozšíření klimatizace z vyspělých částí světa a zároveň vysokou relativní úmrtnost při vlnách veder. Podle Zhao et al. (2021); penetrace podle IEA (2023). Interpretace dle: Kohler (2025).
Matematika je jednoduchá. Dnešní úmrtí v důsledku horka odrážejí dnešní úroveň pokrytí klimatizací. Zvyšte pokrytí a odpovídající díl těchto úmrtí se sníží – úměrně tomu, jak moc klimatizace chrání a kolik domácností ji získá.
Kdyby měla Evropa v létě 2022 míru výskytu klimatizace podobnou Severní Americe, pak by kontinent v létě, jako bylo 2022, odvrátil ~26 000 úmrtí v důsledku horka (rozsah ~22 000–~31 000). Téměř univerzální pokrytí by znamenalo ~35 000. I 40 procentní spodní hranice – pod dnešní španělskou nebo italskou úrovní – by zachránila zhruba 6 000 až 8 000 životů ročně.
V Evropě osoby starší 65 let představují přibližně 93 procent úmrtí v důsledku horka, takže zaměření na ochlazení této skupiny v první řadě by pokrylo téměř veškerý počet úmrtí, kterým se dalo předejít. Vybavení pečovatelských domů, nemocničních oddělení a domovů pro seniory by přineslo největší přínos.
Ve svém příspěvku Kohler popisuje tyto zásady jako odraz ideologie energetického nerůstu – té, která vidí každou kilowatthodinu jako hřích za který se kát, spíše než jako ctnost, která pomáhá lidem.
Tyto předpisy proti klimatizacím nevznikly náhodou, ale vycházejí z ideologie, která zdůrazňuje energetický nerůst jako jediné schůdné řešení klimatických změn. V praxi to znamená, že Evropa silně upřednostňuje tepelnou izolaci budov a pasivní chlazení. Naproti tomu aktivní chlazení pomocí klimatizace, i když běží na čistou energii, je zavrhováno, protože vyžaduje energii.
Větším problémem není technologie ani cena, ale skutečnost, že chladicí technologie se v očích některých lidí staly terčem „morální paniky“ a jsou zavrhovány z ideologických důvodů.
V prohlášení z roku 2024 o obětech vlny veder v Evropě nezmiňuje Světová zdravotnická organizace vůbec nic o klimatizacích. Místo toho obyvatele nabádá, aby zatahovali závěsy a pili dostatek tekutin, jako bychom pořád žili v roce 1955.
Ve Švýcarsku existují kantony (Ženeva), kde k instalaci klimatizace do budovy napevno potřebujete dokonce potvrzení od doktora.
(Podle Rogera Pielkeho Jr. upravil Vítězslav Kremlík)
Zdroj
Roger Pielke Jr.. Europe's Deadly Aversion to Air Conditioning. Substack.com 25.6.2026. https://rogerpielkejr.substack.com/p/europes-deadly-aversion-to-air-conditioning
Další doporučené čtení
Úmrtnost při vlnách veder dále vyhodnocují následující dva články Rogera Pielkeho:
Public Health and Climate Change (Veřejné zdraví a změna klimatu) analyzuje data ze studie Sheridan a kol. (2021). Ukazuje se, že v USA úmrtnost při vlnách veder dramaticky klesá téměř ve všech regionech za posledních 50 let přestože vlny veder jsou častější.
Truth Bombs ukazuje, že pořád platí, že chladné počasí v Evropě zabíjí více než teplé počasí, co Bjorn Lomborg tvrdil už před lety.
Co není nahlášeno, nemůže být započteno
Autor: Miloslav Pouzar (16.07.2024)
Krutost ve jménu ochrany životů a zdraví !/?
Autor: Miloslav Pouzar (07.07.2025)
Opravdu potřebujeme k udržení zdraví 10 000 kroků denně?
Autor: Jaroslav Petr (11.08.2025)
O tetování černě
Autor: Miloslav Pouzar (02.09.2025)
Jak je to s vytrvalostním sportováním? Škodí nebo prospívá?
Autor: Jaroslav Petr (30.12.2025)
Diskuze:
Obávam sa, že vychádzate z veľmi sporných podkladov o úmrtiach
Matej Čiernik,2026-06-30 08:19:11
O štatistikách úmrtí z tepla mám ako bývalý lekár z praxe veľké pochybnosti.
1. Klinikom houby záleží na presnosti štatistickej klasifikácie príčiny smrti, ktorú uvedú v úmrtnom liste. Predpokladám, že skoro všetci pacienti, ku ktorých úmrtiu prispeli horúčavy, majú u nás ako príčinu smrti uvedenú dehydratáciu, srdcové zlyhanie a podobne. Odhliadnuc od toho, že v takýchto prípadoch aj tak ťažko odlíšiť, nakoľko sa na úmrtí podieľala horúčava a nakoľko polymorbidita starého pacienta. Možno sú iné zvyklosti vo Francúzsku alebo Taliansku, možno je tam pre lekára praktickejšie uviesť do úmrtného listu prehriatie, ale ani o presnosti tamojších štatistík si nerobím ilúzie. Ako je to v USA, nemám tušenia.
2. Mám pochybnosti, že v krajinách tropického pásma má každý nebožtík vykonanú obhliadku mŕtveho tela, skôr si myslím, že je to menšina, znalí pomerov nech ma opravia. A čo sa tam zapisuje do štatistík, tiež nie je isté.
Ináč s autorom článku súhlasím. Všetky možné ľudové spôsoby uchovania chladu majú biedny účinok, napokon, ak v byte "kúri" chladnička, počítač alebo televízor a dve - tri ľudské telá, dáva to stovky wattov tepelného príkonu. Nič iné, ako klíma to nezvládne a nakoniec, keď pečie slnko, elektriny zo solárov je dosť a je aj lacná. Nechápem, že sa z toho robí problém. Druhá vec je, že teplo z klím ďalej prehrieva mestá...
Re: Obávam sa, že vychádzate z veľmi sporných podkladov o úmrtiach
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-30 13:00:07
Další přehřívání měst - tím bych se zabýval jen ve městech s těsnými uličkami, kde přirozené proudění neobměňuje vzduch. A i tam je vzniklé teplo pouze úměrné příkonu klimatizace, čili třeba 2 kW na jednotku. Proti tomu motor osobního auta na volnoběh produkuje 5-10 kW tepla. Při zapnuté klimatizaci nebo popojíždění v koloně ještě podstatně víc.
Není to hlavně o penězích?
František Kroupa,2026-06-29 18:44:40
U nás máme elektřinu výrazně dražší nežli v Japonsku nebo v USA, Gemini mi říká (ceny za 1 kWh):
Česká republika ~7,60 Kč až 8,50 Kč
Japonsko ~5,30 Kč
USA ~4,20 Kč
a to máme výrazně nižší platy. Klimatizace je tedy pro značnou část obyvatel zbytný luxus.
Re: Není to hlavně o penězích?
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-29 19:34:32
Toť otázka.
- Když to vezmu podle svojí sociální bubliny, polovina lidí ani nemá dostatečné povědomí o existenci mobilních klimatizací, které jsou sice neefektivní a hlučné, ale na přežití nejteplejších dnů v roce stačí.
- Pokud jde o pevné klimatizace, tam se navíc situace komplikuje velikostí počáteční investice, která už je v řádu několika desítek tisíc a také tím, že v mnoha bytovkách vám ji ani nedovolí namontovat na fasádu.
- Češi jsou konzervativní a argumentují, že když fungovali dosud bez klimatizace, zvládnou to i další rok a přinejhorším si koupí druhý větrák, venkovní rolety apod.
- V Evropě se bydlí ve zděných domech, navíc má teď většina perfektní izolaci. Domy v USA mívají také dobrou izolaci, ale většinou jde o dřevostavby s minimální tepelnou kapacitou. Já třeba během veder prostě zavřu okna a než se vnitřek stihne přehřát, většinou se mezitím venku ochladí a vyvětrám až potom.
- Cena za elektřinu samozřejmě také hraje roli, ale spíše jen jako další faktor, který se k těm všem ostatním akorát přičte.
To je můj názor, můžu se plést.
Klimatizace + solár
Stanislav Staněk,2026-06-29 08:18:00
Solár už má skoro každej. Když svítí, je energie nadbytek. Když nesvítí, nemá smysl klimatizovat...
Re: Klimatizace + solár
Jan Šimůnek,2026-06-29 10:58:06
"Když nesvítí, nemá smysl klimatizovat"
Tohle není pravda. Za současné vlny veder přetrvává vysoká teplota vzduchu až do ranních hodin následujícího dne a už brzy ráno jde nahoru. Dalším problémem je, že FV panely na budovách zpravidla nemají optimální ani sklon ani orientaci na světové strany.
Okolo slunovratu navíc FV panely, byť nasměrované přesně na jih a optimálně skloněné, nefungují ráno a večer, protože slunce vychází a zapadá za nimi (fyzika či zeměpis, za mých školních let látka ZŠ).
Re: Re: Klimatizace + solár
František Kroupa,2026-06-29 19:20:30
Je to o kompromisu. Pokud by panely měly mít [neustále] optimální sklon a orientaci, musely by natáčet ve dvou osách, tj. buď sledovat Slunce, nebo se řídit tabulkami. V každém případě by to místo prosté konstrukce bez ničeho dalšího předpokládalo řádně dimenzovaná uchycení, servomechanismy, řízení (spotřeba energie!) atd., o ceně si netroufám spekulovat. Občas ale jsou takové systémy vidět, viz třeba odkaz níže.
https://mapy.com/cs/letecka?pid=104691249&newest=1&yaw=2.264&fov=1.257&pitch=0.042&x=16.4620807&y=49.6608550&z=19&ovl=8
Re: Klimatizace + solár
F M,2026-07-01 13:00:10
Kde jste přišel na to, že soláry má skoro každej? Tedy nevím kde bydlíte, ale v okolí je nemá skoro nikdo ani na rodinných domcích. Na bytovkách, i když jsou a rozpočítá se to na byt tak to neutáhne ani tu klimatizaci (mimo 4 bytů naplocho a podobně). Stejně tak občas koukám na etapové závody z Evropy a ani v těch daleko solaryzovanějších státech nejde ani o zdaleka o polovinu "normálních" domků/dvojdomků. Otázka je jestli vůbec v těhle vedrech vyrábí a není to kvůli přehřátí některé komponenty omezeno, nebo vůbec odpojeno.
penetrace
Petr Petr,2026-06-29 07:37:36
Tak je to jasné...
V Evropě je penetrace klimatizací na severu cca 10 % a na jihu cca 80 %
https://www.facebook.com/brilliantmaps/photos/an-interesting-map-about-ac-penetration-in-europe-turns-out-it-exists-where-you-/1393555989553674/
Takže to není středomořská strava, co chrání před infarktem, ale klimatizace :-)
Ale "nedovedu" si představit ten hnus (jaký lze pozorovat třeba v Řecku), že by historické budovy i paneláky obvěsily klimatizace...
Jinak, na jihu Evropy je větší úmrtnost z veder, přestože je tam penetrace klimatizací větší
https://www.nature.com/articles/s41591-023-02419-z
(takže teorie nesedí)
Citovaný Pielke Jr. vystudoval politiku... (angažován v klimatu)
https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_A._Pielke_Jr
Re: penetrace
F M,2026-07-01 13:19:00
Ďábel je skrytý v detailu. Záleží jak přesně se to počítá, zase rozložení populace v EU není směrem na sever. Nevím, stejně jak správně připomíná pan Čiernik u těch mrtvých, bylo by třeba znát detaily metodiky. Ale zrnko pravdy tam je, těch klim tu musí být méně, ta čísla jsou hodně odlišná, zvlášť když mají ty jižní státy tak vysoká procenta, tak to musí někde chybět. Jsou studie které to nepřímo potvrzují, vlny veder a umírání mladších a zdravějších chudších.
Další věc je stabilizovaná populace, a nárůst penetrace klimatizací:-) a případné zlepšení toho ukazatele přežití. Ale to by byly jiné statistiky.
Článek jako upozornění ok, ale ne jako důkaz, jen k další analýze.
Klimatizace ve Švýcarsku
Martin Novák2,2026-06-28 20:35:03
Každého správného čecha by hned napadlo že nemí žádat o klimatizaci ale o tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. U nás se naopak montují klimatizace do nových domů které nechtějí zkolaudovat bez tepelného čerpadla.
Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
Martin Novák2,2026-06-28 20:30:01
Která trvá pár dní a pak se zase ochladí, na rozdíl od USA, Japonska nebo Austrálie. Z toho plyne že lidi na to nejsou zvyklí a víc je to zatíží, navíc z hlediska klasifikace všechny problémy v té době jdou automaticky na vrub horka - zatímco jinde je to normální infarkt, v Evropě je způsobený horkem.
0,5°C za dekádu? V tom případě je všechno ztraceno a zeměkoule neodvratně shoří v oteplovacím pekle. Takže zelení se můžou zavěsit do průvanu a dát nám ostatním pokoj. Zajímalo by mě kolik z toho zryclení oteplování jde za větrníky které zpomalují proudění od moře ze severozápadu.
Re: Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
Jan Šimůnek,2026-06-29 10:47:07
Větrníky přispívají hlavně suchu, protože "vymixují" vlhkost ze vzduchu. K oteplování ovšem také přispívají, mj. i exhalacemi hexafluoridu sírového, více než 20000x skleníkovějšího oproti CO2 a s velmi dlouhou persistencí v atmosféře (Wikipedie uvádí tisíce let s tím, že poločas není znám).
Daleko víc zahřívá fotovoltaika a průšvih je, že zatímco elektřinu dodává jen pár hodin denně, a ještě v závislosti na počasí, vzduch zahřívá permanentně, dokonce i v noci. Faktem je, že pokud by se střechy a řada dalších ploch natřely na bílo, mělo by to daleko větší "ochlazující" účinek než výroba elektřiny FV panely. Nedaly by se na to ovšem čerpat miliardy (i řádově vyšší částky) na dotacích, odpadla by závislost na Číně a podobné, pro ledaskoho výhodné důsledky (mj. vznik neodstranitelného odpadu tvořeného lopatkami větrníků a přestárlými FV panely). A, pochopitelně, o právě tyto (a další podobné) důsledky "zachráncům planety" jde.
Re: Re: Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
Martin Večeřa,2026-06-29 11:39:20
To, ze v oblasti kilometry za vetrnikem promichanim vrstev vzduchu zpusobuji zvyseni teploty o nekolik stupnu (tusim to bylo az o 4 nebo 5) je taky prokazany fakt. Nejsem si jist jak daleko od vetrniku se teplota stabilizuje do puvodniho stavu (precejen ta studie byla par let zpatky a pamet detajly vypousti). No a potom kdyz zminujete prinos vetrniku k suchu, sucho prispiva i k horku, protoze vlhkost a odparovani vody absorbuje teplo a tedy ochlazuje prostredi (nebo spis zpomaluje ohrivani prostredi) a i pri vlnach veder v minulosti obcas dochazelo k ochlazeni nasledkem nejake te bourky. Nejsem schopen posoudit, jak velky ten efekt bude, ale ty vetrniky by svuj dil viny mit taky mohly.
Re: Re: Re: Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
Florian Stanislav,2026-06-29 12:34:01
Kilometry za větrníkem a teplo.
Dřív se sázely aleje stromů jako větrolamy, ochrana krajiny před vysyháním. Plocha stromů v několikalilometrové aleji je srovnatelná s větrnou farmou.
Re: Re: Re: Re: Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
Jan Šimůnek,2026-06-29 15:37:52
Právě že větrná farma se jako větrolam chovat nebude.
Větrolam proud vzduchu vynese do výšky a za ním je při zemi podstatně menší rychlost proudění vzduchu, a tedy i vysychání zeminy. To má obrovský dopad. U silnice Pohořelice - Znojmo býval v jednom místě mokřad, i s hladinou vody. A stačilo vykácet okolní keře a stromy a rychle vyschl. Proto se ostatně kolem rybníků, a hlavně "nebešťáků", stromy a keře sázely.
Větrníky jednak (záleží na aktuálních teplotních poměrech) vysrážejí část vlhkosti na lopatkách a následně vzduch promíchají až do výšky dolních stovek metrů.
Jistěže u nás je teto vliv německých větrných parků akcentován ekologickou devastací lesů na Šumavě, která vede ke vzniku stoupavých vzdušných proudů nad pustými horskými pláněmi i mrtvým lesem. Ty potom "rozrazí" fronty jdoucí od západu na dvě části, a dotyčná mezera sahá zhruba od jihu Brněnska po hranice s Rakouskem. To roztržení fronty je občas vidět i na meteoradaru. A v tomto pásu v podstatě frontální systémy zapracují jen tehdy, pokud jejich víc, ty první Šumavu zamokří a dočasně ochladí, a ty další už přes ni projdou.
Re: Re: Re: Re: Re: Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
Florian Stanislav,2026-07-01 00:09:41
"Větrníky jednak (záleží na aktuálních teplotních poměrech) vysrážejí část vlhkosti na lopatkách a následně vzduch promíchají až do výšky dolních stovek metrů."
No věřím, že když jde déšť s větrem, tak pod větrníkem voda bude jako pod střechou. Vysrážení vlhkosti vzduchu a rozrážení meteorologické fronty se mi nezdá. Rozráží frontu i bloky paneláků ?
Napsal jsem článek pro Osel.cz o vlivu větrných elektráren z Německa na naše klima.
https://www.osel.cz/12697-vetrne-elektrarny-v-nemecku-ovlivni-klima-cr-malo.html
Závěr : nic moc z hlediska termodynamiky.
Obecně bych řekl, že vliv větrných elektráren na klima se přehání.
Mrtvý les je spíš po kůrovcové kalamitě.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Horko v Evropě je pořád ještě vyjímka.
F M,2026-07-01 17:06:18
Na první dobrou bych řekl, že dominantní vliv větrné elektrárny v tomto smyslu bude dán vegetací a její případnou změnou a vzájemnou "spoluprací". Ještě bych viděl reálně lokální vysušování, ale jako otázku, netvrdím to.
To, že se otepluje hlavně tam, kde je nejchladněji,
Richard Vacek,2026-06-28 16:46:25
není vůbec špatná zpráva. Špatná zpráva je, že se v rámci klimatických odpustků lidem berou peníze, které by mohli použít třeba na ochranu před horkem. A nejhorší zpráva je, že se toto děje v EU a ne v nějaké tramtárii, kde by nám to mohlo být ukradené.
nieco k meritu veci nemate?
Pavel Ondrejovic,2026-06-28 16:24:01
je hadam dost jedno ci je realne teplejsie alebo nie a a o kolko. Vytrhnut jednu vetu a skritizovat je samozrejme validne, ale zmysel clanku je uplne inde.
0,5°C za dekádu od 1995
Florian Stanislav,2026-06-28 14:02:21
Autor v článku: "Evropa se otepluje: přibližně o 0,5 °C za desetiletí od 80. let 20. století"
Je to i ve zdroji, který autor uvádí.
??? Takže o 2,25°C za 45 let ?
Jiná data .
Evropa se od roku 1980 otepluje přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Průměrné teploty na evropské pevnině vzrostly o cca 1,5 °C až 1,8 °C oproti hodnotám z 19. století.
Teploty v Evropě za posledních 45 let vykazují trvalý a zrychlující se trend oteplování. Kontinent se v průměru otepluje rychleji než zbytek světa, přičemž průměrná roční teplota je nyní o více než 2 °C vyšší oproti předindustriálnímu období. To je asi od 1850–1900
graf
https://www.meteocentrum.cz/static/img/uploads/era_warming_20250717233420_8aedfa.png
0,53°C oteplení za dekádu ale od 1995 do 2024
Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Florian Stanislav,2026-06-29 08:23:35
Tepelně stresové dny na grafu jsou pro
"Evropu, jak je definována regionem VI WMO (geografická Evropa plus Grónsko a části Blízkého východu a Kavkazu – širší než údaje EU používané jinde)"
Oteplování samotné Evropy je ale menší jak 0,5°C za desetiletí od 80-tých let.
Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Mike Spike,2026-06-30 12:02:08
Měl bych pro Vás jiné odpovědi:
1) mění se nám okolí okolo měřících stanic, tedy podmínky měření. Před 40 lety jste měl např. měřící stanici za poslední ulicí na louce pod stromem, dnes je tam 50x100m parkoviště a stromy vykácené, aby někoho nespadly. Tedy, měření je to pořád validní, jen ne do časové řady.
2) Podíval bych se na metodiku klasifikace úmrtní na horko. Nejen metodiku jako takovou, ale také na rozdíly mezi uvedenými oblastmi.
Re: Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Florian Stanislav,2026-06-30 23:53:38
Napsal jsem pro Osel.cz článek o tepelném ostrově Klementinum.
https://www.osel.cz/14454-teploty-klementina-1770-2025-a-jako-tepelny-ostrov-sopecne-erupce-a-projasneni-oblohy.html
Oprava trendu na tepelný ostrov Klemnetinum vyšla 0,01°C na každý rok od 1961, neříkám, že je to dobře, ale opravu na tepelný ostrov udělat lze.
Re: Re: Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Mike Spike,2026-07-01 11:34:01
Nejspíše jsme se nepochopili.
Já mluvím o změně podmínek samotného měření v místě měření - tedy to proč se Vám ta teplota v místě vůbec mění.
Vy jste spočítal nějakou derivační korekci na základě změny trendu naměřených teplot z grafu.
Abychom si rozuměli ještě lépe, musel byste například vyčíslit vliv nárustu letecké i pozemní dopravy a nárustu zalidnění v oblasti okolo Klementina (nejspíš i několik kilometrů). Jistě se shodneme na tom, že v roce 1775 moc vybetonované plochy, letecká i nákladní doprava měření v místě neovlivňovala. Jenom si vemte co udělá s městem vykácení zeleně, čímž jsme si v ČR prošli před 20 - 10 lety (vzpomínáte na šílenou mediální kampaň o spadlých stromech v alejích).
Re: Re: Re: Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Mike Spike,2026-07-01 11:40:08
PS: navíc tady máme např. obrovský problém se (ne)zadržováním vody v krajině, protože géniové z různých povodí zlikvidovali lužní lesy, vydláždily a "zpevnili" koryta, takže voda tama letí jako rýnou pryč z republiky, kde se ani po dešti neudrží, protože buď je půda vybetonovaná, zastavěná nebo uježděná od družštevní techniky. Nemyslíte, že to na to má nějaký vliv na podmínky měření v průběhu desetiletí? To nejsou laboratorní podmínky. Nezpochybňuji, že na to jde "vymyslet" i 20 různých konstant, ale odpovídá to opravdu tomu, co se v místě měření děje?
Re: Re: Re: Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Florian Stanislav,2026-07-01 14:12:51
No, nepochopili jsme se. Klementinum je ukázkový příklad, jak se podmínky stanice mění, velmi podstatný vliv jsou přehrady na Vltavě, pak do Prahy teče teplá voda celou zimu. Psal jsem, že tepelný ostrov Klemnetinum lze kalibrovat na průměr celé republiky z mnoha stanic, které jsou. betonování atd. ovlivněny slabě.
I grafickou metodou z grafů za delší dobu různých míst lze jakousi opravu na tepelné ostrovy udělat.
Ano, 1775 doprava doprava atd. klima kolem Klementina neovlivnovala. Z grafu Klementina v mém článku je zřejmé, že od 1775 se vpodstatě 50 let ochlazovalo, takže změny klima jsou hodně i o jiných věcech, než o lidské činnosti a betonizaci kolem měřícch stanic.
Re: Re: Re: Re: Re: 0,5°C za dekádu od 1995
Mike Spike,2026-07-01 16:52:34
Netvrdím, že to z grafů nespočítáte. Otázka je, jak moc to odpovídá skutečnosti.
Vlivů je hodně, s pousta třeba i neznámých, takže je velmi těžko jakkoliv přesně kvantifikovat k čemu přesně v místě měření došlo - to Vám graf neřekne, tam vidíte jenom výsledek.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
