Krv transportuje kyslík z pľúc do tkanív, prevažne naviazaný na červené krvné farbivo - hemoglobín. U zdravého človeka je krv v tepnách takmer úplne nasýtená kyslíkom - na 95 - 98%. Pri poruche dýchania a iných pľúcnych ochoreniach, kedy sa krv v pľúcach nedostatočne okysličuje, toto nasýtenie - saturácia - klesá. Za normálne sa považujú hodnoty saturácie nad 95%, za závažne znížené pod 90% a pri hodnotách pod 80% býva ohrozený život pacienta. V podmienkach intenzívnej medicíny sa vyšetrujú aj parametre s lepšou výpovednou hodnotou - parciálne tlaky kyslíka a ostatných plynov v krvi, ale kontinuálne meranie saturácie krvi kyslíkom patrí spolu s krvným tlakom, pulzom a EKG krivkou k základným parametrom, ktoré sú monitorované u vážne chorých pacientov.
Oximeter pracuje na základe porovnania absorpcie červeného svetla a infračerveného žiarenia z LED diód hemoglobínom, ktorá je rozdielna podľa množstva naviazaného kyslíka. Svetelné a infračervené žiarenie prechádza prekrveným tkanivom, spravidla prsta pacienta, pričom môže byť ovplyvnené aj inými štruktúrami, nielen hemoglobínom. Meranie celkom pochopiteľne zlyháva v prípade prílišnej hrúbky tkaniva alebo pre nedostatočnom prekrvení a zistilo sa, že chyby merania zapríčiňuje aj farba pokožky pacienta. Ďalej, chyby vznikajú napríklad následkom abnormalít hemoglobínu a pri otravách kysličníkom uhoľnatým alebo kyanidom.
Práve pri skúmaní miery ovplyvnenia presnosti merania rôznou farbou pokožky pacientov sa zistilo aj to, že pulzné oximetre môžu ukazovať nesprávne údaje u kriticky chorých pacientov so zníženou saturáciou krvi kyslíkom. Nepresnosti spočívali v udávaní vyšších, ale aj nižších hodnôt, ako boli zistené súčasnými presnými stanoveniami množstva krvných plynov (kyslíka, kysličníka uhličitého) v tepennej krvi. Zdravotníci, ktorí sa stretávajú s takýmito pacientmi, dobre vedia z vlastnej skúsenosti, že pulzné oximetre u nich niekedy neukážu nijaké údaje, alebo zjavne nedôveryhodné hodnoty. V takýchto situáciach sú užitočnejšie tie prístroje, ktoré ukazujú okrem číselnej hodnoty aj pletyzmografickú krivku, zodpovedajúcu prietoku krvi, ktorá v prípade technicky správneho merania zodpovedá pulzu pacienta. Hodnoty z takéhoto merania sú dôveryhodnejšie, ale v prípade zníženej saturácie stále nie zaručene správne.
Vysvetlenie spočíva v tom, že pulzné oximetre sú schvaľované pre použitie v klinickej praxi na základe testovania presnosti merania u zdravých ľudí, s normálnym obsahom kyslíka v krvi. U nich ukazujú hodnoty s dostatočnou presnosťou. Plne vyhovujú pre rozlíšenie medzi zdravým a chorým. Ak sa však používajú pre stanovenie závažnosti hypoxémie (nedostatku kyslíka v krvi), môže to viesť k nesprávnemu zhodnoteniu zdravotného stavu pacienta. V tejto súvislosti asi zamrazí, keď si spomenieme, že počas pandémie COVID-19 si ľudia (viac na Západe, ako u nás, ale aj na základe odporúčaní lekárov) kupovali oximetre rôznej kvality a na ich základe sa rozhodovali, či ísť do nemocnice, alebo sa liečiť doma. Situácia bola o to zradnejšia, že mnohí pacienti pomaly narastajúci nedostatok kyslíka spočiatku ani príliš nevnímajú (napríklad niektorí pacienti s chronickou obštrukčnou chorobou pľúcnou sú tak adaptovaní, že dlhodobo žijú aj so saturáciou pod 90%). Bolo veľa prípadov, kedy sa pacient dostavil do nemocnice až v pokročilom štádiu ochorenia, kedy mu už nebolo možné pomôcť, hoci určite nemožno všetky pripísať používaniu oximetrov (ešte jedna poznámka - toľko pretriasaná umelá pľúcna ventilácia dokázala zachrániť len veľmi málo pacientov z jednoduchého dôvodu, že síce dokázala zachrániť dodávku kyslíka do ťažko poškodených pľúc, ale nie jeho presun do krvi).
Dnes sú oximetre súčasťou nielen certifikovaných profesionálnych lekárskych prístrojov, ale sú bežne dostupné buď samostatne, alebo ako súčasť rôznej nositeľnej elektroniky. Dovolím si tvrdiť, že takéto používajú väčšinou zdraví ľudia, napríklad športovci a že na základe ich údajov sa dnes sotva kedy rozhoduje o živote alebo smrti pacienta.
Čo teraz s pulznými oximetrami v rukách profesionálov? Táto otázka padla na tohoročnej vedeckej konferencii Americkej kardiologickej spoločnosti (American College of Cardiology, ACC), kde boli prednesené výsledky štúdie Equiox, ktorá skúmala okrem ovplyvnenia meraní pulznej oximetrie farbou pokožky aj nepresnosti oximetrov v oblasti abnormálnych hodnôt. Podľa názorov v článku v Medscape Medical News (z 1.4.2025, odkaz nižšie) by mali lekári obozretne hodnotiť údaje, poskytované pulznými oximetrami u kriticky chorých pacientov a zrejme by sa malo zmeniť aj testovanie prístrojov pred ich schválením pre používanie v praxi.
Pre laických používateľov je tu zatiaľ len tento odkaz: nerobte životne dôležité rozhodnutia na základe nízkych hodnôt na vašom pulznom oximetri, obzvlášť, ak nepatrí medzi certifikované lekárske prístroje. V prípade pochybností sa poraďte s lekárom.
Zdroj: Carolyn Brown: Pulse Oximeter Results Unreliable, Still. Medscape Medicine News, 1.4.2025
... a ešte návrat k oximetrom a COVIDu - bohužiaľ, len angličtina:
Laurel Wamsley: Coronavirus FAQS: What's A Pulse Oximeter? Is It A Good Idea To Buy One?
Liečba srdcového zlyhania aktualizovaná
Autor: Matej Čiernik (02.09.2021)
Čo sa nám vykľulo z nových antidiabetík
Autor: Matej Čiernik (13.10.2021)
Železom proti srdcovému zlyhaniu
Autor: Matej Čiernik (18.01.2024)
Dostupné stanovovanie tlaku v ľavej srdcovej predsieni pomôže pri liečbe zlyhania srdca
Autor: Matej Čiernik (02.01.2025)
Diskuze:
Já jsem se asi vyděsil
Waldemar Nováček,2025-04-12 08:25:00
Tedy jako nevím, ale chápu ten článek správně tak, že vystudovaní lidé v medicínském oboru dovozují své závěry běžně podle hračky???
Nevím zda u nás, ale jinde ano? CO TO prosím Vás je? Vždycky jsem to tak chápal, že navlíknout si na prst tuhle hračku je o tom zjistit jít / nejít za MUDr. a oni podle toho rozhodují o ležících pacientech v nemocnicích? No tvl... !!!
Re: Já jsem se asi vyděsil
F M,2025-04-12 10:36:28
Jestli to dobře chápu tak ona ta certifikovaná "hračka" funguje dobře, dává nenahraditelný real-time obraz o saturaci. Pokud to dobře chápu tak za něj není rozumná náhrada. Zde se jen vymezuje skupina u které to nefunguje úplně dobře, to je v medicíně vcelku běžné asi u všeho, od vyšetření až po léky (nejen v medicíně v reálu nic není 100%). I z toho textu vyplývá, že lékaři nespoléhali jen na ten přístroj ani doteď předpokládám, že toto má vést k vylepšení a standardizaci postupů.
Bohužel věštecká koule zde nefunguje.
Re: Re: Já jsem se asi vyděsil
Waldemar Nováček,2025-04-13 06:45:56
Oóóó já to chápu, jen mě opravdu hodně překvapilo, že o tak jasné záležitosti jako je omezení aplikace použití oxymetru na prst u citlivé skupiny pacientu musí lékaři vést takovou debatu...
... ale je pravda, že jsem zažil (ne jednou) u techniků (a byli tam i ing.), kteří stavěli kritické firemní datové úložiště naprosto pohodové porušení jednoho ze základních pravidel - neinstalovat do clusteru disky od jedné firmy a z jedné šarže... všichni se potom vždycky divili jak to dopadlo...
Re: Re: Re: Já jsem se asi vyděsil
F M,2025-04-13 10:38:49
To mne u té doby také, ale ta diskuse je pokud to dobře chápu paralerní s nějakým praktickým řešením.
Normální lékař si toho sám od sebe moc dovolit nemůže, je svázán zodpovědností (rozdíl mezi pacientem a zákony), předpisy, úhradami, zvykem. Už ta diskuse jim dá trochu oporu.
Že i vzdělání lidé dělají chyby/hlouposti je jasné, také jsem to několikrát zažil, i u lékaře ve vztahu k mé rodině i mě (podcenění s ne vážnými, ale také ne úplně malými trvalými následky). S chováním/morálkou už vzdělání nekoreluje vůbec (ale medianově to konkrétně u lékařů minimálně negativní nebude). I proto se dělají ty postupy, pravidla, kromě krytí zád/ele lékaře by měli snižovat i množství chyb, tedy možnost nějakou udělat. No, že ani to není 100% a může nadělat víc škody než užitku už asi rozvádět netřeba.
Re: Já jsem se asi vyděsil
Matej Čiernik,2025-04-13 08:46:31
No, dosť to prekrúcate.
Nejde len o hračky, ide (hlavne) o certifikované lekárske prístroje. A o nesprávne použitú extrapoláciu, čo sa vo vedách stáva dosť často, nielen v medicíne, ale aj v iných vedách, napríklad klimatológii. Ako som písal, prístroje boli certifikované na základe meraní na zdravých osobách, čo je oveľa jednoduchšie, ako sa motať po jednotkách intenzívnej starostlivosti, hľadať, či sa tam náhodou nevyskytujú hypoxemickí pacienti (ktorí väčšinou v tomto stave nezotrvajú dlho - buď sa vyliečia, alebo zomrú) a odchytiť hodnoty na skúšanom oximetri práve vtedy, keď sa im robia odbery na krvné plyny na porovnanie. Takže certifikáty sa udelili na základe predpokladu, že ak oximetre merajú dobre normálne hodnoty na zdravých a abnormálne (predpokladám) na fantómoch, alebo zvieratách, budú dobre merať aj abnormálne na ľuďoch. Ale hľa, stala sa chyba, merania na chorých sa NIE VŽDY podaria. Asi aj preto, že chyba sa nevyskytuje pravidelne, prišlo sa na to viacmenej náhodou. Je pravdepodobné, že vzhľadom na masové užívanie oximetrov táto chyba stála viacero ľudí život. To sa stáva, bohužiaľ, a určite aj bude stávať. Je to podobné, ako keď sa po výkone na koronárnych tepnách zisťovalo zlepšenie prekrvenia srdca a automaticky sa to bralo tak, že sa zlepší aj prežívanie pacientov - ale nakoniec to CELKOM TAK nedopadlo. Chybičky sa nájdu, často v netušených detailoch - a vychytať detaily sa nie vždy hneď podarí. Tak to vo vede chodí - nielen v medicíne, spomeňme si na Hubblovu konštantu - stále sa hýbe hore-dole. Alebo na meteorologické predpovede - keby sa išlo na meteorológov tak ostro za nesprávne predpovede, ako na lekárov, asi už nemá kto predpovedať počasie...
Re: Re: Já jsem se asi vyděsil
Eva M,2025-04-13 11:08:06
to není jen o lékařích na JIP.
covid máme zdárně (nebo zdánlivě?) za sebou - konec konců konkrétní virus není rozhodujíci - a ten oxymetr si v mojí bublině koupil kdekdo.
při tom, jak to chodí u praktiků (kteří myslím tyto přístroje také používají k rozhodování), je to často o "navštívím/zavolám si pohotovost nebo ještě vydržím" - ujišťuju Vás, že "v mojí bublině" byla rovnováha silně vychýlena k "vydržím", navzdory skazkám o "zneužívání pohotovosti".
Takže povědomí o omezeních by mělo být rozšířeno i mezi veřejnost, možná i uvedeno v návodech.
Co z toho tedy plyne? Rozšíření pásma hraničních hodnot, kdy mazat k doktorovi? (nemyslím, že by se někdo měřil coby hobby)
F M,2025-04-08 00:06:46
Troufl bych si ten závěr rozšířit na celou oblast zdraví a domácí kutilství. Tedy ne že bych si nedal při nachlazení sladký čaj a citron, tedy pokud mi to připadá jako nachlazení/normální viróza/chřipka, bez komplikací (i dalších nemocí).
Ten druhý odkaz je obrazem/odkazem své doby.
Předpokládám, že při správném použití, je stále výsledek orientačně užitečný? Prakticky bych ovšem řekl, že když se člověk cítí tak špatně, že by ho chtěl vědět, tak už by měl spíše směřovat k/volat lékaři ty podstatnější příznaky a informace, nelepšení, změny k horšímu. Tedy ti šťastnější z nás :-(
Re:
Eva M,2025-04-08 05:24:41
otázka ovšem je, pokud se obrátíte na svého praktického lékaře, jak bude po této stránce vybaven on............cosi mi říká, že celkem pravděpodobně podobným přístrojem....
Re: Re:
F M,2025-04-09 23:13:26
Ale přece jenom je to profesionál. Zvlášť když pacienta přímo fyzicky vyšetří tak posuzuje spoustu dalších věcí. Po tom telefonu je schopný posoudit zda je ta návštěva vhodná, případně hospitalizace, nebo vyšetření v nemocnici (obecněji specialisty). Samozřejmě nikdo není neomylný a proto obvykle závěrem dodává, že by pacient měl hlásit změny k horšímu či nelepšení (s tímto má problém dost lidí v okolí včetně mě).
Každopádně lékař bude mít certifikovaný prověřený přístroj, stejně tak tlakoměr, dnes i EKG a možná i další (10 let jsem tam nebyl, pitomec).
Ta otázka na to domácí měření byla čistě technická, pro zajímavost.
Re: Re: Re:
Eva M,2025-04-10 06:57:35
"Po tom telefonu je schopný posoudit zda je ta návštěva vhodná"
no, asi jak kdo, jak kdy. a také pokud se dovoláte. /já si před pár lety kvůli nedovolání ověřovala číslo z internetu, dovolala jsem se pouze do sousední ordinace, kde mi řekli platí, jsou tam, ale neberou to :) /
Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-10 13:49:11
To nezvedání telefonů mají praktici skoro jako normu. Dokonce i v případě, že mají k tomu určenou recepci. Holt nejste zákazník, zákazníkem je pojišťovna. Ta platí od úkonů, ne od spokojených pacientů.
Re: Re: Re: Re: Re:
Eva M,2025-04-11 05:13:21
myslim ze zrovna u prakt. lekaru od pacienta tez - ovsem bez privlastku.
pojistovna - no, asi je potrebna vzdy, snad s vyjimkou par miliardaru.
ovsem dosud i rozumny miliardar chtel, aby o nej pecoval nekdo se zkusenostmi, "vyucenej"
mene soudni miliardari mozna dosli k zaveru, ze AI a roboti to resi - nevim, ja se s nimi neznam
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-11 10:21:16
"pojistovna - no, asi je potrebna vždy"
Záleží, jak to myslíte, ale pojišťovna naopak ve většině případů potřeba není. Smysl pojištění je v tom, aby Vás nezruinovala nepředvídatelná událost, ale drtivá většina situací, kdy za Vás něco platí zdravotní pojišťovna, jsou "provozní záležitosti". U baráku se pojišťujete proti vyhoření, povodni nebo tornádu. Jak (ne)efektivní by asi bylo, kdybyste přes pojišťovnu musela řešit kapající kohoutek, revizi kotle, opravu střechy, sekání trávníku... Přičemž pojišťovna by sama rozhodovala, na co z toho máte a na co nemáte nárok. A ještě byste byla odkázaná jen na certifikované řemeslníky, kteří mají dobré vztahy zrovna s Vaší pojišťovnou. A ti by Vám odmítli udělat cokoliv, o čem by tušili, že se pojišťovna bude zdráhat proplatit. Nebo by naopak dělali zbytečné úkony navíc.
Soukromé zdravotní pojištění není jen záležitostí USA, které jsou mediálně známé hlavně nenažraností pojišťoven. Soukromé pojištění je třeba ve Švýcarsku. Výši pojistného máte podle zvolené míry spoluúčasti. Do určité částky ročně si výdaje platíte sama a až od určité hranice nastává pojistné plnění. Takže to má skutečně formu pojištění a ne systému, který z Vás dělá nesvéprávný léčený objekt.
U nás si stejně běžnou péči v průměru zaplatíte sama. To pojištění, které měsíčně povinně odvádíte, je dost vysoké*. Kdyby Vám půlku z toho nechali, ať si hradíte běžnou zdravotní péči sama, bude Vám to stačit. A zároveň odpadnou takové problémy, jako že kdo potřebuje zubaře, jde stejně k soukromému, protože u těch "na pojišťovnu" je plno.
*Z mediánové mzdy ~42000 Kč za Vás platí zaměstnavatel 3780 Kč a Vy 1890 Kč, tedy na Vaše zdravotní pojištění jde celkem 5670 Kč měsíčně, 68040 Kč ročně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-04-11 10:28:17
oprava: Při mediánové mzdě, ne z mediánové mzdy
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
F M,2025-04-12 10:59:58
Měl bych drobnou připomínku, státem hrazení pojištěnci, tam se spoléhá na to (asi se to nezměnilo?), že se péče částečně hradí z pojištění ostatních platících (proto na tom bývala VZP hůř). Pokud by mělo být zachováno musel by ho stát navýšit. Dále ti "státní" pojištěnci často patří do skupin které to krytí potřebují co nejširší, platit v plné výši i běžné léky pro běžného staršího (nepracujícího na eqivalent slušné části úvazku) důchodce, invalidního, není reálné, často mají problém už s těmi příplatky, podobně rodiny, tedy jejich děti, s nižšími příjmy. Případně nezaměstnaní, kterých je se současným propouštěním již teď na úřadech minimálně 50% těch u kterých neplatí to, že tam jsou protože nejsou ochotni pracovat.
To, že spíše než pojištění je to u nás daň podepíši. Ten konglomerát stát, pojišťovny, cechy také i to, že by to potřebovalo provětrat, ale nemyslím si že by tam (při rozumné péči pro všechny) došlo k nějakému podstatnému poklesu plateb, spíše snad kvality (ne vlastní medicíny).
V tom Švýcarsku se nevyznám, ale hádám, že tak není problém to financovat z jiných kanálů, USA je fakt spíš odstrašující příklad (pro normálního Evropana), hlavně když člověk přidá tu konzumaci zdrojů na hlavu kterou mají.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Eva M,2025-04-12 12:32:11
jo svycarsko.. :) tam jsem taky nebyla :) ... svycarsko je atypicka zeme - je jich takovych nekolik, ktere tezi z cehosi specifickeho, co nelze vztahnout na jine. jak to tam chodi realne netusim, do uctu pojistoven nevidim ani u nas.....................svycarsti miliardari se rozumne rozhodli, ze chteji zit v krajine s vlackem, nikoli v otrhankove, kde jim kazdou chvili rusi vyhled gheto se vsemi neblahymi pruvodnimi jevy. ofsem, pak je tu henten durrenmatt a tvrdi ze kazdy lic ma svuj rub - tak nevim; ;-) ofsem nektere orientalni filozofie naznacuji, ze z principu bude mit pravdu.
nasi "hosi, co to tu vedou", se "ve vychodnim stylu" rozhodli, ze otrhankov nevadi, pokud si postavite dost vysoky plot - mozna nekteri z nich to vidi tak, ze zde lze vyzdimat na vstupenky do svycarska (i kdyz tam jaksi... na ne budou stejne koukat, ze nejsou svycari)
je to jeden z duvodu, proc zde neni svycarsko (netvrdim, ze jediny...)
"Do určité částky ročně si výdaje platíte sama a až od určité hranice nastává pojistné plnění. " -- to jest samozrejme rozumne, za predpokladu, ze mate populaci, ktere "to vychazi", a ze "neblahe jevy" nejsou pouze odsunuty na "¨vyssi level".
ja nejsem zrovna ucetnicky typ, tak moc neodhadnu, jak to vychazi populaci u nas - pouze ze zprav o nekterych jevech mezi zastupiteli se domnivam, ze ONI to take neodhadnou.
To jsme ovsem trosku offtopic......................"topic" teda je, zda si porizovat-neporizovat ten zatraceny oxymetr (samozrejme od dob covidu mam doma jakysi taky), zda si ho maji poridit praktici a jakej, a jak upravit rozhodovani o dalsim postupu na zaklade toho, co ten kram ukaze......
.. no a pak je zde otazka "hranic tzv. telemediciny", ze.
Coz je dalsi vec, kterou fakt nevyresime -- zustane to na autorovi....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Waldemar Nováček,2025-04-13 07:24:37
Akademicky máte pravdu. Akademicky.
Švýcaři jsou dobrý příklad racionality, ale taky je třeba se podívat jak tam funguje společnost - jako náplava nemáte ani po 5ti generacích kontinuální bezproblémové existence svého rodu tam, nárok pracovat na vyšších pracovních pozicích, ale náplava je potřebná, ale jenom ta správná, nicméně taková se má dobře a systém ji chrání proti "zubařům"... jejich systém se nedá aplikovat sem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
