Na internetových diskuzích a sociálních sítích běhá spousta i velmi protichůdných informací o vlastnostech testů PCR na koronavirus nemoci COVID-19. Hlavně se týkají jejich spolehlivosti a možnostech falešné positivity. Řada nejasností je spojená s nepochopením statistiky, pravděpodobnosti, a to zvláště té podmíněné. Podívejme se na některé základní principy, které je třeba brát v úvahu.

Teorie her je převážně matematická disciplína s nespočetnými aplikacemi ve velkém počtu společenských i přírodních věd. Systematické období jejího rozvoje se datuje do roku 1944, kdy vyšla kniha J. Neumanna (1903-1957) a O. Morgensterna (1902-1997) Teorie her a ekonomické chování. O její další rozvoj se zasloužil zejména famózní J. Nash (1928-2015, byl o něm natočen oskarový film Čistá duše), který zformuloval jeden z nejdůležitějších pojmů této teorie dnes nazývaný po svém autorovi Nashova rovnováha. Protože s ním budeme dále pracovat, uvedu jeho formulaci hned v úvodu:

Vědci z University of Arizona Health Sciences odhalili rafinovanost původce nemoci COVID-19. Měla by být využitelná v praxi. Tím, že se svým proteinem váže na neuropilin, umlčuje signální dráhu bolesti. Poznatek má velkou šanci se uplatnit v přípravě léků navozujících úlevu od bolesti a pomoci nahrazovat nadužívané opiáty.

V době jednoho z vrcholů politického boje proti nošení roušek, těch Babišových náhubků, antidemokratických hadrů, a jinak přezdívaných zdravotních pomůcek, začaly padat rekordy v počtu nově infikovaných a už i mrtvých. Místo nošení roušek ve vnitřních prostorách, kterému jsme se nechtěli podřizovat, nás tak pravděpodobně čekají daleko razantnější opatření. Místo pouhé uzavírky nočních klubů a podobných hromadných akcí, které někteří naši ekonomové a politici považovali za nepřijatelný zásah do svobody podnikání, budeme mít nejspíše zavřené i školy a daleko dramatičtější ekonomické dopady.

Průkopnický a fascinující test účinku mikrodávek LSD proti akutní bolesti dopadl přesvědčivě. Vše nasvědčuje tomu, že by populární psychedelickou látku bylo možné používat, v nehalucinogenních dávkách, jako účinné analgetikum. Výzkum dříve démonizovaných látek nabírá na obrátkách.

Mobily jsou už dnes tak chytré, že dokáží doslova divy. Tak třeba kamera v mobilu umí prozradit naše hesla. Nemusí nám při tom ani koukat na displej počítače. S vhodným prográmkem a akcelerometrem vytvoří trojku, která PIN při komunikaci s bankou prolomí, aniž bychom museli stát u zrcadla. Teď výzkumníci přichází s nápadem, jak by nás mohl informovat, kdy začínáme mít „špičku“ a neměli bychom sedat za volant.

Pod heslem „F21“ vyhledávače upřednostní majstrštych od Lockheed Martin. Svou „F jednadvacítku“ mají i lékaři. Vlastně dvě. Pro Léčitele duší je kódovým označením diagnózy schizofrenie, která zase až tak moc schizofrenií není. Známější je pod slangovým „nemoc politiků“. Postižený mívá paranoidní nápady, ale o jednání pod vlivem pravých bludů (což je pro schizofrenii charakteristické) nejde. Asi nejméně známá „F21“, je ta od fyziologů. Pro ně to je fibroblastový růstový faktor 21. Aby se to v publikacích nepletlo, přidávají mu další dvě písmena (F a G). A právě o tomto proteinu, celým jménem FGF21, dnes bude řeč.

Návodov, ako sa zbaviť nadbytočného tuku, nájdete na internete stovky. Mnohé sú zložité a len menšina je podopretá nejakými vedeckými dôkazmi. Pritom zníženie telesnej hmotnosti býva bez trvalej zmeny životného štýlu len dočasné. Jeden nenáročný spôsob zníženia telesnej hmotnosti, podložený výsledkami štúdie, bol nedávno publikovaný v Cell Metabolism.

aneb O protilátkách a vakcinaci na COVID-19

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

Začátkem května náš ministr zdravotnictví Vojtěch Adam veřejnosti oznámil, že Česko bude vyvíjet vlastní vakcínu proti koronaviru. Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Nejspíš jsme jediný stát na světě, kde tým imunologů a genetiků vede kardiolog. Protože to celé dělá dojem snahy dohnat a předehnat, nebude na škodu se podívat, jak daleko už je ve vývoji vakcíny konkurence.

aneb Jak je to vlastně s potravními doplňky chránícími nás před Alzheimerovou chorobou? A budeme s novými poznatky chtít znát svou genovou variantu, nebo jako vědci, raději ne.

V půli března nás ochromil zásah, který jsme ještě nezakusili. Proč nám po pár měsících otrnulo, když podle nejednoho aspektu má nad námi koronavirus větší moc než na začátku ?

Metóda nepriameho merania krvného tlaku pomocou sfygmomanometra, navrhnutá Riva-Roccim v roku 1896, sa používa s určitými obmenami dodnes a je načase, aby ju nahradilo niečo modernejšie a lepšie.

Těm mladším se při slově silikony nejspíš vybaví implantáty, šampony, kosmetika a věci do kuchyně. Nám dříve narozeným zase tmely na problémy s vanou a toaletou. V populárních mediích se nyní objevují zmínky o silikonové náplasti k léčbě rakoviny kůže. Z melanomu si dělat žerty neradno, a tak si novinka zaslouží uvést na pravou míru.

Krve není nikdy dost. Problémy s jejím nedostatek by mohly pomoci řešit biomimetické krvinky, které vypadají jako ty červené, zvládají to samé, co ty červené, a ve skutečnosti toho dovedou ještě mnohem víc. Mohou totiž transportovat nejen kyslík, ale i léky, biosenzory nebo třeba šikovné nanočástice.

V Evropě už pomalu odeznívá první vlna pandemie a lze tak už udělat první srovnání různých strategií, kterými této výzvě čelily evropské státy. Podívejme se na některé typické příklady a jak podle dosavadního průběhu obstály.

Presný dátum sa nikdy nedozvieme, takže môžeme len konštatovať, že približne pred polrokom sa prví identifikovaní pacienti nakazili koronavírusom, neskôr označeným ako SARS-2-CoV. Napadlo vôbec niekoho pred Vianocami 2019, ako by mohla zasiahnuť choroba COVID-19 náš život? A o čo sme múdrejší dnes?

Chod společnosti se pomalu začíná vracet do normálních kolejí, včetně toho, že každý statistik se cítí být generálem a přichází s kritikou, kdy se co mělo, a jak se to mělo... Nicméně některé postřehy cifršpiónů za pozornost stojí.

Důmyslné experimenty s křečky zlatými jako jedny z prvních přesvědčivě potvrzují, že nošení roušek má velký, nejspíš zcela zásadní význam pro brždění šíření pandemie covid-19. Bojovníci proti rouškám jsou smutné postavy dnešní doby. Koronaviry jim nejspíš ani nepoděkují.

Vedle těch špatných, že se s koronaviry budeme muset naučit žít se v záplavě informací o nově nakažených a těch, kteří svůj boj s COVID-19 vzdali, optimistické zprávy poněkud ztrácejí. Nebude na škodu si tři z těch nejnovějších, připomenout.

William Bryan z ministerstva vnitřní bezpečnosti během včerejšího briefingu prezidenta Donalda Trumpa k pandemii, informoval o výsledcích experimentu provedeném státní výzkumnou institucí v Marylandu.

Koronavirus se opět vzepřel očekáváním. Navzdory všem předpokladům a zkušenostem odborníků se zdá, že pravidelní kuřáci nejsou během pandemie v nevýhodě, ale naopak v nezanedbatelné výhodě. Mechanismus ochrany kouřením není jasný a bude se teď důkladně zkoumat.

Že si buňky v našem těle různě vypomáhají, není nic nového, že mocně kšeftují i s celými organelami, je do značné míry překvapením. V recenzovaném časopise EMBO reports vyšla studie o obohacování buněk imunitního systému extra porcemi mitochondrií. Předklinické testy vylepšování imunity dopadly nadmíru dobře - léčba omezila zánět a pacientům se zlepšilo dýchání. I když výzkum probíhal před vznikem pandemie, mohlo by se jednat o účinnou léčbu nemoci COVID-19.

Výkon sítě distribuovaných výpočtů struktur proteinů Folding@home neustále roste. V posledních dnech dosáhl luxusních 2,4 exaFLOPS, a síla dobrovolníků mobilizovaných do boje proti covid-19 již překonala kompletních TOP 500 nejlepších superpočítačů světa. Brzy by mohli mít 1 milion dobrovolníků.

V boji se záludnou pandemií Covid-19 zůstává naší nejlepší možností vakcína. Vývoj vakcín nebývá jednoduchý ani rychlý. Teď je ale úsilí univerzit, vědeckých institucí a soukromých společností tak nezměrné, že se to prostě musí podařit. A třeba se to povede ještě dřív, než si dnes obvykle myslíme.

Lékaři Země středu měli posledního čtvrt roku jiné starosti, než aby zbytek světa podrobně průběžně informovali o výsledcích léčby zvané plazmaterapie. S tím, jak se situace v jejich zemi zlepšuje, si našli čas a sepsali zprávu o pacientech s těžkým průběhem koronavirové infekce, kterým podali sérum od rekonvalescentů. Článek nyní vychází ve Sborníku americké akademie věd (PNAS).

Zamyšlení nad tím, co lze vyčíst z posledních koronavirových statistik, ale také polemika s v poslední době se rozšiřujícími názory, podle kterých bylo zbytečné přijímat drastická opatření na omezení pandemie. V závěru pak vybídnutí k větší mediální edukaci týkající se praktického fungování firem v době, kdy epidemie začne odeznívat. Na konci článku budeme (v rámci možností) aktualizovat verze grafů porovnávajících vybrané ukazatele mezi zde sledovanými zeměmi.

Myslím, že při snaze čelit pandemii nového koronaviru pomáhají nejen moderní technologie a špičkové vědecké poznatky, ale i zdánlivě primitivní postupy, které mohou s úspěchem uplatnit i velmi chudé komunity. A z tohoto hlediska může být pro svět inspirací i iniciativa „Česko šije roušky“.

Týmu anglických výzkumníků z Babraham Institute v Cabridge se podařilo umdlévající imunitní obranu vylepšit krémem, kterým si záletníci léčí genitální bradavice.

Když vykolejí vlak, tak na místo neštěstí okamžitě vyrazí představitelé veřejné moci a snaží se identifikovat jeho příčinu. Koronavirus COVID 19 mění závratnou rychlostí svět v globální vrakoviště a pokud včas neodhalíme chyby, jež vedly k této tragédii, budou z kolejí stále sjíždět další a další soupravy, píše ve svém textu z 20. 3. 2020 prof. David Zaruk z Odisee University College v Belgii.

Není dne, aby v některém z odborných časopisů nevyšla zpráva o syntetickém léku na koronavirus, který se testuje, nebo začne testovat. Řada z nich se jeví slibně, ale trpí společným zádrhelem. Většinou jde o in vitro pokusy, nebo experimentální léčbu. A v případě antivirotik, již dříve schválených k jiné léčbě, než COVID-19, není rozsah studií zatím nikterak velký a vzhledem k nestandardním podmínkám je obtížné hovořit o průkaznosti výsledků.

Podezírány jsou z toho některá antihypertenziva (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory angiotenzinového receptoru). Problém je, že nevíme jistě, zda jsou zmíněné léky v boji proti viru naším spojencem, či hrají do karet nepříteli.

Podobně, jako fyzikové mají svůj zvěřinec částic, mají ho i imunogenetici. Navzdory tomu, že jejich buňky jsou jen mikrokosmy, je ten jejich zvěřinec neporovnatelně početnější. Proto svým proteinům a jejich řídícím genům nemohou dávat tak vzletné přezdívky, jako fyzikové například s jejich „Ptákem Bukem“. I když mají pragmatičtější označování kombinacemi písmen a čísel, obdobnou kariéru jako učinilo neutrino Big Bird, čeká nyní protein „CD47“.

Program Pandemic Prevention Platform amerických vojenských vývojářů DARPA pracuje na novém typu rychle dostupné, dočasné, ale účinné ochrany před pandemickými viry. S využitím pokročilých laboratorních technologií chtějí mít protilátkový štít proti koronaviru hotový letos v létě.

Všeobecně se má za to, že tuková tkáň a zdravá kardiovaskulární soustava, spolu dohromady nejdou. Výsledky výzkumu provedené na fakultě farmakologie University státu Michigan ale tuto představu staví tak trochu na hlavu. Ukazuje se, že cévy jsou paradoxně zdravější, jsou-li obaleny tukem.

Astma je jedno z nejrozšířenějších zánětlivých onemocnění. Odhalení neblahé úlohy jednoho z proteinů zasahujícího do imunitní obrany, slibuje cílenou léčbu s menšími vedlejšími účinky.

Koronaviry jsou možná drsné, ale lidé nejsou žádná ořezávátka. Tým Imperial College London udělal vakcínu proti koronaviru Wuhan za dva týdny od pořízení jeho sekvence. Vakcínu teď čekají testy na myších a lidech, které mohou být zdlouhavé, ale v případě velkého průšvihu také nemusejí. Na očkování to ještě není, hlavní ale je, že už nějakou vakcínu máme.

Zánět je dobrý sluha, ale špatný pán. Lidský imunitní systém je bohužel nedokonalý a dobře míněný zánět se může zvrtnout v závažné problémy. Proto by bylo dobré mít po ruce léky, které záněty vypnou. Podle nového výzkumu se na vypínání zánětu významně podílí známý protein SIRT2.

Umělé inteligence nám opět zachraňují kůži. Na vakcíně proti Wuhanu se intenzivně pracuje, ale potrvá to nejméně pár měsíců. Do té doby nejspíš rádi využijeme rad digitálních mozků. Šikovná inteligence MT-DTI, která je výtečná na analýzu interakcí mezi léky a cílovými proteiny, prohledala databázi dostupných léků. Zjistila, že na Wuhan by měl nejlépe zabírat antivirový lék Atazanavir. Je to inhibitor proteáz, který se dnes využívá k léčbě a prevenci infekce HIV.

Rakovina prsu je jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u žen (pozor, ne však úmrtnosti). I když příčiny onemocnění stále neznáme, faktory, zvyšující nebo snižující pravděpodobnost vzniku, popsány jsou.

Tvůrci simulace upozorňují, že jejich cílem nebylo vyvolat paniku. V říjnu 2019 chtěli prověřit připravenost vlád a odborníků na náhlou pandemii doposud neznámého koronaviru a zaměřili se hlavně na ekonomické dopady takové události. Jak se ukázalo, bylo to varování na poslední chvíli.

Epidemie nového koronaviru se dostala do napínavé fáze. Vychází najevo, že některé původní odhady byly bohužel přehnaně optimistické. Stále více expertů se obává, že Wuhan se nejen šíří mezi lidmi, ale že by mohl být mnohem nakažlivější, než jsme si původně mysleli. Teď ale není rok 2003 a rozhodně není rok 1918. Přicházejí také dobré zprávy a panika není na pořadu dne. A ne, Wuhan opravdu nepochází od hadů. Zdrojem jsou nejspíš vrápenci.

WHO, CDC a další centra boje proti infekcím do značné míry závisejí na údajích od místních vlád a úřadů. Na ty se ale bohužel často nedá tak úplně spolehnout. Proto se objevují umělé inteligence, které monitorují zpravodajství a řadu dalších zdrojů. V ohromném množství informací hledají zárodky katastrof.

Nový koronavirus si rychle získal pozornost celého světa. Všichni mají v živé paměti SARS, i když je už jasné, že Wuhan je poněkud jiný. Počty nakažených rychle rostou a v Číně po nich pátrají i na palubě vnitrostátních letadel. Před chvílí potvrdili prvního nakaženého v USA. Ve středu se schází krizový výbor WHO.

Keby toto lekári dokázali pred 100 rokmi, Rasputin by si ani neškrtol.

Ako každý rok, na medicínskych stránkach sa objavili rôzne zoznamy toho „naj“ v medicíne. V tomto výbere z výberov bude spomenuté hlavne to, čo je najzaujímavejšie pre praktickú medicínu alebo nové poznatky, ktoré sa pravdepodobne uplatnia v praxi v blízkej budúcnosti. Ako vždy, pripájam aj niekoľko negatívnych poznatkov, ktoré potvrdzujú, že nakoniec môže byť všeličo celkom inak.

Velký hadronový srážeč v CERNu urychluje částice na dráze dlouhé 27 kilometrů. Ve Stanfordu zprovoznili urychlovač, který urychluje elektrony jen na nepatrný zlomek energií největších urychlovačů, ale přitom mu stačí kanálek o délce 30 mikrometrů. Podobný urychlovač bude možné nasměrovat přímo na nádor, aby ho usmažil.

Aj v súčasnosti si dokážeme predstaviť, ako sa dajú vyriešiť technické problémy, spojené s medziplanetárnymi letmi s ľudskou posádkou - dá sa dokonca povedať, že je to len otázka peňazí a prijatej miery rizika. Medziplanetárny priestor je však veľmi nezdravé miesto pre život a predstavy, ako uchrániť ľudský organizmus pred nevratnými zmenami a poškodením pri dlhodobom pobyte sú neraz len v hypotetickej rovine.

Šance na přežití rakoviny závisí na tom, jak brzo ji odhalíme. Některé orgány, jako například plíce, jsou z tohoto pohledu problémové, neboť se u nich na pokročilou formu často přijde až když začnou selhávat. To by teď měla vylepšit implantace pastí schopných zvrhlé buňky vychytávat.