Čekání na vakcínu: Zvítězí nad koronavirem virový vektor anebo RNA vakcína?  
V boji se záludnou pandemií Covid-19 zůstává naší nejlepší možností vakcína. Vývoj vakcín nebývá jednoduchý ani rychlý. Teď je ale úsilí univerzit, vědeckých institucí a soukromých společností tak nezměrné, že se to prostě musí podařit. A třeba se to povede ještě dřív, než si dnes obvykle myslíme.
Schéma vývoje vakcíny ChAdOx1 nCoV-19. Kredit: Oxford University.
Schéma vývoje vakcíny ChAdOx1 nCoV-19. Kredit: Oxford University.

Pandemie Covid-19 trvá. V současné chvíli je víceméně jasné, že koronavirus sám od sebe nezmizí. Také se ukazuje, že imunita ve spojitosti s koronaviry je nevyzpytatelná a určitě se na ni nemůžeme bezvýhradně spolehnout. Není jasné, do jaké míry může ochránit člověka, který prodělal Covid-19, před opětovným onemocněním. Antivirotika jsou odjakživa problematická, jejich vývoj a testování bývají náročné a jejich účinky nejsou zaručené a naopak často hrozí vážné zdravotní komplikace. Rychlé objevení bezpečného a vysoce účinného léku by se v případě Covid-19 rovnalo spíše zázraku.

 

V této nelehké situaci tak zůstává nejlepší možností vakcína, která by zaručila ochranu před koronavirem. Prakticky celý svět napnul síly a do vývoje vakcín vrhnul velké lidské i finanční zdroje. Podle aktuálních údajů amerického Milken Institute se v současné chvíli na této planetě vyvíjí nejméně 115 vakcín proti pandemickému patogenu choroby Covid-19. Z nich je 79 potvrzených aktivních projektů, které jsou ve výzkumné, preklinické nebo klinické fázi vývoje. Většina aktivity ve vývoji vakcín proti Covid-19 se přitom odehrává v severní Americe.

 

Sarah Gilbert. Kredit: University of Oxford.
Sarah Gilbert. Kredit: University of Oxford.

Jak uvádí nedávno v časopisu Nature Reviews zveřejněná studie týmu, který vedl Tung Thanh Le z institutu CEPI v norském Oslu, ve vývoji vakcín proti Covid-19 se uplatňuje zhruba desítka různých technologií vakcín. Jde mimo jiné o vakcíny založené peptidech, rekombinantních proteinech, živých oslabených, čili atenuovaných virech nebo inaktivovaných virech. Největší pozornost ale v tuto chvíli mají tři pokročilé technologie vakcín, jejichž zástupci jsou již hotoví a postoupili do klinických testů. Jde o RNA a DNA vakcíny, vakcíny s virálním vektorem a vakcíny založené na virům-podobných částicích.

 

Covid-19 vakcíny v klinických testech

V klinických testech na lidech fáze I. i II. je v současnosti 1. vakcína mRNA-1273 americké Moderny, která využívá lipidové nanočástice s mRNA, 2. vakcína INO-4800 americké společnosti Inovio Pharmaceuticals založená na DNA plazmidu a elektroporaci, 3. vakcína Ad5-nCoV čínské společnosti CanSino Biologics využívající jako vektor adenovirus typu 5, 4. vakcína ChAdOx1 nCoV-19 britské University of Oxford s vektorem v podobě šimpanzího adenoviru, 5. vakcína Covid-19/aAPC čínského Shenzhen Geno-Immune Medical Institute s lentivirovým vektorem a 6. vakcína LV-SMENP-DC čínského Shenzhen Geno-Immune Medical Institute s lentivirovým minigenem.

 

RNA vakcína společnost Moderna. Kredit: V. Altounian/Science.
RNA vakcína společnosti Moderna. Kredit: V. Altounian/Science.

Takové úsilí ve vývoji vakcín planeta Země ještě nezažila. Bohužel, ani v případě vakcín není zaručený úspěch. Ve skutečnosti doposud neexistuje jediná hotová, otestovaná a použitelná vakcína proti lidské infekci koronavirem – a to ani proti SARS, kterému jsme čelili v roce 2003. Útěchou naopak může být, že již existují veterinární vakcíny proti koronavirovým infekcím, například ptačímu koronaviru IBV, psímu koronaviru CCoV nebo kočičímu koronaviru FCoV. Rozhodně to není beznadějné.

 

Procenta úspěchu ve vývoji vakcín nebývají příliš příznivá. Snadno se může stát, že ta nebo ona vakcína nebude bezpečná nebo účinná. Iniciativa Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI) odhaduje, že úspěšnost v tomto pandemickém závodě tvůrců vakcín s časem bude asi 10 procent. Nicméně pokud by to tak bylo, mohlo by uspět cca 8, možná i více než 10 různých vakcín proti Covid-19. Budeme muset mít alespoň trochu štěstí, ale nějaká vakcína by být měla.

 

Bude dost vakcíny? A kdy to bude?

V tuto chvíli jsou zásadní dvě otázky. Za prvé, bude dost vakcíny pro všechny? Experti se shodují, že v zásadě ano. Bude to ale záležet na řadě faktorů, například na typu „vítězné“ vakcíny nebo na jejím tvůrci. Extrémní rychlost vývoje a testování vakcín může vést k problémům, chybám a nehodám. Zároveň je jasné, že dokončování, výroba a distribuce vakcíny bude vyžadovat intenzivní mezinárodní spolupráci. Některé státy jsou více ochotné nezištně spolupracovat, jiné státy zase méně. Zvládnutelné to ale rozhodně je.

 

Druhou otázkou, která teď zajímá všechny, je, kdy bude vakcína proti Covid-19 k dispozici pro očkování. Podobné vakcíny se obvykle vyvíjejí řadu let. Teď je ale pandemie a mnozí jsou ochotní riskovat dříve nemyslitelným způsobem. Běžně se mluví o tom, že by Covid vakcína měla být hotová do 18 měsíců a často se zmiňuje i 12 měsíců. Co je úplně nejlepší, Sarah Gilbert, která vede vývoj této vakcíny na University of Oxford, doslova před pár dny prohlásila, že sice plánují cca rok vývoje, když ale budou mít dostatečnou porci štěstí a štědré financování, tak by mohli dotáhnout fázi III. klinických testů jejich obdivuhodné vakcíny s šimpanzím adenovirovým vektorem ChAdOx1 nCoV-19 v tom nejlepším případě již letos v září. V takovém případě jsou ochotni risknout předčasnou výrobu vakcíny současně s finálními testy, takže by vakcína, čistě teoreticky, mohla být už brzy poté k mání. Je to hodně optimistický scénář, ale optimismus dnes neuškodí. Držme jim palce.

 

Video: Development of improved influenza vaccines - Prof. Sarah Gilbert

 

Literatura

Nature Reviews online 9. 4. 2020.

Wikipedia (COVID-19 vaccine)

Covid-19 Oxford Vaccine Trial


Poznámka:

Článek: Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? je průběžn aktualizován 

Datum: 13.04.2020
Tisk článku

Školní atlas světa (pro 2. stupeň ZŠ a SŠ) -
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 311 Kč
Školní atlas světa (pro 2. stupeň ZŠ a SŠ)

Související články:

Důmyslná hi-tech vakcína funguje proti biologickým zbraním     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2018)
Boj proti koronaviru: První vakcína je na světě!     Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2020)
Přišel čas hrdinů: Urychlí vývoj vakcín riskantní nakažení zdravých COVIDem?     Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2020)



Diskuze:

Radoslav Porizek,2020-04-19 21:17:04

Tu spominaju, ze 8. aprila bolo 5 studii iba v 1. faze, a ze hotova vakcina po vsetkych 3 fazach testovania je na jesen tohto roku silne nerealna:

"Takým napríklad prešla aj vakcína proti ebole a podarilo sa jej celé skúmanie stihnúť za rekordných 5 rokov.
Podľa spomínaného článku z 8. apríla 2020 je v súčasnosti 5 zo 115 kandidátov na vakcínu vo fáze 1 klinického skúšania. Z tých 5 klinických štúdií jedna predpokladá ukončenie v novembri 2020, druhá dúfa v predbežné výsledky v decembri 2020, tretia odhaduje koniec na jún 2020, posledné dve hľadia na rok 2023. To však neznamená, že v novembri 2020 bude vakcína. To znamená, že budú výsledky a ak budú dobré, môže začať fáza 2 a neskôr fáza 3…"

https://dennikn.sk/blog/1851059/kedy-bude-dostupna-vakcina-proti-covid-19/

To vystupenie mi pride v style: povieme, ze MOZNO bude vakcina uz v septembri, a ziskame velku pozornost medii - aj ked je to nerealne.

Odpovědět

Michal Kytka,2020-04-14 21:19:53

Hlavne by ma zaujimalo ked uz bude ockovacia latka ci ockovanie bude dobrovolne alebo budu ludia donuteny sa dat ockovat. Zadalsie kazda ockovacia latka ma na urcite % ludi vedlajsie ucinky. Ked bude mat 1% z ockovanych tazke nasledky tak na cellm svete bude 10tky milionov ludi zmrzacenych.

Odpovědět


Re:

Alexandr Vasilenko,2020-04-14 21:58:35

Otázkou je pak závažnost těchto projevů a jejich kalkulace se závažností infekce. Když to přeženu - Ebola s úmrtností přes 50% (nicméně většinou přes 80%), pak 1% i těžkých vedlejších účinků je asi ke zvážení v rizikových oblastech.

Ze schválených očkovacích látek nemá žádná (alespoň myslím) škodlivost v %. A pokud se nencháte očkovat na Covid-19, pak je chyba někde jinde. Tetanus, spalničky, neštovice - vše jsou ok nemoci, doporučuji je také vyzkoušet :-)

Odpovědět


Re:

Jan Novák9,2020-04-15 12:17:05

Vakcína s 1% těžkých následků by nikdy neprošla schválením.

Dobrovolné očkování nemá smysl. Musí být proočkováno 90-95% populace a na to bude vždy příliš mnoho idiotů kteří se očkovat nenechají a budou vytvářet ohniska nákazy i pro ty kdo očkováni byli. Viz návrat "vymýcených" nemocí.

https://www.extra.cz/navrat-vymycenych-nemoci-do-ceska-v-nebezpeci-jsou-i-ockovani-od-spalnicek-po-tuberkulozu

p.s. - Dejte si hlavně pozor na chemické sloučeniny. Např. bylo prokázáno že téměř 100% zemřelých se dostalo v době 24hodin před smrtí do styku s H2O, a z nich ji většina přímo pozřela!!!

Odpovědět


Re: Re:

Petr Haering,2020-04-15 17:07:51

Zas ten zákeřný dihydrogen monoxid (DHMO), ale prý je to léčitelné homeopatickým rostokem s chmele.

Odpovědět


Re: Re:

Milan Milan,2020-04-15 17:17:27

24 hodin a skoro 100%? Pche!

Ja zase z kvalitnich zdroju vim, ze 100% (opravdu 100%) mene nez 10 minut pred smrti uzivala smes N2 + O2 a CO2. A pak umreli .... no reknete, nemelo by se to taky zakazat?

Nejake to H2O 24 hodin predem je proti tomuto cajicek!

Vlady na celem svete tohle samozrejme vedi a mlci!

Sdilejte to, nez to smazou!!!

Odpovědět

Trochu jinak

jaroslav mácha,2020-04-14 16:44:32

Je známo, že existují vyléčení lidé, kteří nemají protilátky. Aneb není jasné, do jaké míry odpovědi na covid podílí protilátková a jak buněčná imunita. Čili lehké a bezpříznakové onemocnění může proběhnout i bez protilátek, kdy je nákaza likvidována T buňkami. Ty prostě nakaženou buňku zabijí, a protilátková odpověď vzniká až po několikanásobném setkání s cizorodým nepřítelem. Jako příklad může sloužit transplantační imunita. V takovém případě ani rozsáhlé testy (na protilátky) neposkytnou odpověď na rozsah infekce a představu o jejím průběhu poskytne až zjištění, že infekce je závislá na nepřítomnosti některých transplantačních antigenů jednotlivců. Významný podíl buněčné imunity by se měl projevit v případě infekce velkým množstvím virů a také pomalým nástupem závažných příznaků- teprve když se virus namnoží, způsobí potíže infikované buňky zabité T lymfocyty. Můžeme se těšit na velké množství významných vědeckých publikací. A s vakcinami vznikne další komplikace- po mutaci viru nemusí vakcína fungovat, stejně jako u chřipky.

Odpovědět


Re: Trochu jinak

Jan Novák9,2020-04-15 12:30:00

Nevíte jaká je možnost že tito lidé byli testováni false positive a ve skutečnosti nakažení nikdy nebyli? Testy na Covid19 obvykle nevynikají zrovna 100% spolehlivostí.

Odpovědět


Re: Re: Trochu jinak

jaroslav mácha,2020-04-20 17:41:12

Pokud není PCR opravdu zoraná a je současně provedena kontrola, není na falešně pozitivní reakci šance. Při zjišťování citlivosti jsem z šesti vzorků s teoretickým kvantem 2 molekuly DNA (připraveno naředěním) doatal 6 pozitovních reakcí, kontrola byla negativní. Velikost zesílené DNA byla správná.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace