Přišel čas hrdinů: Urychlí vývoj vakcín riskantní nakažení zdravých COVIDem?  
Ten kdo urychlí vývoj vakcín na pandemii COVID-19, se může stát nesmrtelným. Tím spíš, kdyby při tom zahynul. Lidé s koronavirem umírají, budou umírat a my nemáme vůbec žádný čas. Zajímavou možnost zrychlení testování vakcín nabízejí „human challenge“ testy, v nichž se dobrovolníci naočkují vakcínou a pak se nechají nakazit COVIDem-19. Že to znamená riskovat život, je bez debaty.
Letištní kontrola v italské Bologni. Kredit: Dipartimento Protezione Civile / Italia.
Letištní kontrola v italské Bologni. Kredit: Dipartimento Protezione Civile / Italia.

Když propukne pandemie, jdou obvyklé ohledy stranou. Celý svět se upnul na extrémně rychlý výzkum a vývoj životně důležité ochrany před záludným a nebezpečným koronavirem SARS-CoV-2, který je původcem infekce COVID-19. Vzhledem k dosavadním zkušenostem s léčbou prakticky všech viróz, které jsou, slušně řečeno, nepříliš povzbudivé, je největší nadějí civilizace stižené koronavirem vakcína. Samotný vývoj vakcíny je možné urychlit a jsme teď svědky neuvěřitelných rekordů. Problémem jsou testy vakcín, které jsou kriticky významné a přitom zdlouhavé. Pro nový virus trvají minimálně 1 rok.

 

Stanley Plotkin. Kredit: University of Pennsylvania.
Stanley Plotkin. Kredit: University of Pennsylvania.

Jenomže je pandemie. A šílená doba si žádá šílené recepty. Jednou z možností, jak zkrátit vývoj vakcíny, jsou takzvané „human challenge“ testy. Stručně řečeno, vyberou se zdraví dobrovolníci, píchne se jim vakcína a pak je zkusí nakazit virem. S tímhle nápadem nedávno přišel Stanley Plotkin z americké University of Pennsylvania, což je autor dnes používané vakcíny proti zarděnkám a jeden ze světových lídrů výzkumu v oblasti vakcín. Podle něj by pečlivě připravený human challenge test mohl bleskurychle ověřit zásadní věc – jestli dotyčná vakcína funguje. Podle něj je řeč o 2-3 měsících, takže by vakcíny ještě mohly zasáhnout do pandemie a ušetřit mnoho životů.

 

Testy s lidskými hrdiny nejsou nic nového. Dělají se už dvě století a někdy i dnes, například u chřipky, horečky dengue nebo cholery. Postupoval tak vlastně už vynálezce očkování Edward Jenner v roce 1796. A už tehdy to vyvolávalo protesty. Asi není nutné zdůrazňovat, že v dnešní době tyto testy obvykle zahrnují extrémně důkladnou přípravu a rozsáhlá etická hodnocení. Na to by teď určitě nebylo moc času.

 

Jistě nepřekvapí, že se odvážný Plotkinův nápad vyvolal nejen nadšení, ale i protesty. Imunolog Matthew Memoli z amerického NIAID, který momentálně vede human challenge testy s chřipkou, namítá, že o infekci COVID-19 víme stále jen málo. Není jasné, proč někteří mladí lidé zemřou či mají extrémně vážné komplikace a jiní nikoliv. A také není jasné, jaké mohou být dlouhodobé následky pandemické choroby. Není jasné ani to, jaká dávka viru by měla být použita.

 

Klasické klinické testy nejrychleji vyvinutých vakcín proti COVID-19 už začaly. Kredit: U.S. Air Force.
Klasické klinické testy nejrychleji vyvinutých vakcín proti COVID-19 už začaly. Kredit: U.S. Air Force.

Vývojář vakcín a specialista na human challenge testy Myron Levine z americké University of Maryland je zase přesvědčen, že tradiční klinické testy vakcín proti COVID-19 nemusejí být tak dlouhé, jak se obvykle uvádí. Pandemie je v plném proudu a odborníci mohou těžit informace od velkého množství nemocných. Levine se domnívá, že pro human challenge v tomto případě není moc důvod.

 

Plotkin si je rizika zjevně vědom a hodlá udělat vše pro to, aby nebezpečí pro dobrovolníky v takovém testu co nejvíce minimalizoval. Chce využít jen zdravé dobrovolníky ve věku 18-30 let. Také by mohl využít koronavirus izolovaný z pacienta se slabým průběhem onemocnění, mohl by oslabit virus v laboratoři, anebo by mohl vyrobit syntetickou oslabenou variantu viru či klíčových virových proteinů.

 

Bioetička Seema Shah z americké Northwestern University by souhlasila s human challenge testem, pokud by šlo o dobrovolníky trénované na podobná rizika, například zdravotníky. Také upozorňuje, že lidé tento typ testů příliš nechápou a bude nutné to pořádně vysvětlit a obhájit. Situace v USA se ale dramatizuje každou hodinou, takže každá pomoc a naděje bude dobrá. Odborníci se shodují, že human challenge test by byl v tomto případě eticky přijatelnější, pokud bychom měli k dispozici účinný lék na COVID-19. Ten ale zatím neexistuje, takže to vypadá na úkol pro hrdiny.

 

Video: Award for Distinguished Research in the Biomedical Sciences: Stanley Plotkin, MD

 

Literatura

Science News 31. 3. 2020.

Datum: 02.04.2020
Tisk článku

Matika pro spolužáky: Rovnice a nerovnice - Učebnice - Liška Marek, Král Lukáš, Valenta Tomáš,
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 284 Kč
Matika pro spolužáky: Rovnice a nerovnice - Učebnice
Liška Marek, Král Lukáš, Valenta Tomáš,
Související články:

Důmyslná hi-tech vakcína funguje proti biologickým zbraním     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2018)
Australská umělá inteligence SAM vyvinula první vakcínu     Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2019)
Boj proti koronaviru: První vakcína je na světě!     Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2020)
Ovlivňují léky na vysoký krevní tlak průběh infekce virem SARS-CoV-2?     Autor: Václav Diopan (23.03.2020)
Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?     Autor: Josef Pazdera (28.03.2020)



Diskuze:

Kdo je hrdina

Jitka Tuserova,2020-04-06 09:10:32

Lidé bděte :)
https://neovlivni.cz/vladni-vyjimka-pro-kvetinarstvi-loni-premier-koupil-sit-prodejen-kvetin/

Odpovědět

Výhra?

jaroslav mácha,2020-04-02 23:12:46

Připadá mi, že zprávy z medií jsou převážně barnumská reklama na Remdesvir, přitom se referuje o jediném úspěšně léčeném pacientovi. Od doby, kdy se objevila publikace o účinku antimalarik na virus ve tkáňové kultuře byly další referáty o těchto lécích tak vzácné, že to budilo podezření. Nakonec není divu, nový lék proti covidu vynese desítky miliard dolarů. A hydroxychlorochinu je 65 let, čili rejžovačka z patentu nebude. Potěšující jsou ale zprávy o testu antimalarika v třech nemocnicích. Takže to vypadá, že medicina zvítězila nad marketingem.

Odpovědět

Snad u každé nákazy platí,

Richard Vacek,2020-04-02 17:11:35

že existuje prahové množství, které může člověk obdržet, aniž by onemocněl. A na druhou stranu zase víme, že obdržení vysoké dávky viru vede k tak rychlému rozvoji infekce, že na to imunitní systém nestačí zareagovat. Proto stačí jenom drobnost - nalézt pro každého takovou dávku viru, která vybudí imunitní odpověď a nakaženého nezabije.

Odpovědět


Re: Snad u každé nákazy platí,

Jan Novák9,2020-04-03 11:31:19

A jak byste si to "nalezení prahového množství" představoval? Je jasné že je pro každého jiné. Oslabený virus nebo antigeny je vyzkoušený postup.

V dnešní době antivakcinálního šílenství je nepřípustné i jen jedno selhání z miliónu. Obzvlášť pokud by vedlo k onemocnění s úmrtím a tento postup je obzvlášť nebezpečný pro oslabené, staré a nemocné. Právě pro ty nemusí být žádné prahové množství.

Odpovědět


Re: Snad u každé nákazy platí,

Pavol Hudák,2020-04-04 11:48:10

Ak proti virusu nema clovek protilatky a virus sa mnozi expomencialne, je akakolvek mala davka v konecnom dosledku rovnako nebezpecna.
Niekde som pocul ze u chripky staci pre infikovanie cloveka par castic virusu. U korony to moze byt podobne.

Odpovědět


Re: Re: Snad u každé nákazy platí,

Marek Fucila,2020-04-05 00:47:29

Tiez by ma zaujimalo, ako moze existovat minimalna davka. Este pri bakteriach si viem predstavit, ze medzi sebou komunikuju, a ak ich nie je dost vela, tak nezautocia. Ale virus sa pricvakne na receptor, ten ho vtiahne do bunky a tam ho to zacne kopirovat, akoby bol mRNA z jadra. (Tak tomu rozumiem, mozno sa v detailoch pletiem.)
Ak sa teda virus dostane na spravny receptor, a ten funguje, uz to musi byt "nezastavitelny vlak". Mal by teda stacit aj jeden kus. Jedina molekula (ci skor komplex). Priestor na zlyhanie vidim v tom, ze sa virus prilepi na nieco ine, a uz ho to k receptoru nepresunie. Je to tak?

Odpovědět


Re: Re: Re: Snad u každé nákazy platí,

Malomestak Veliky,2020-04-05 19:20:40

Jsem laik, ale myslím že to tak bude. Na téhle úrovni je to spíš záležitost statistiky, nejspíš existuje nějaká nenulová pravděpodobnost že se viry zachytí jinde než na cílové buňce a/nebo že látky vyslané umírajícími buňkami popudí včas imunitní systém a ten menší množství virů zlikviduje aniž by je předem znal (což je ostatně přirozený způsob jakým imunitní systém operuje).

Možná jde jen o to že sice jde o vlak ale není nezastavitelný v případě že počet nakažených buněk stoupá pomaleji. Nakonec taková nemoc je vlastně taková miniaturní pandemie uvnitř organismu, kde si ovšem policie nebere servítky a zabíjí nakažené. Pokud je nakažených buněk moc a reakce moc prudká, tak u toho milá policie nadělá takovou paseku že ohrozí organismus jako celek.

Odpovědět

Jsou lidi kteří mají potřebu zkoušet se zabít

Jan Novák9,2020-04-02 12:10:22

Tohle riziko mně připadá lepší než se vrhat z útesu, lámat si nohy na nepřístupných svazích a riskovat pak záchranný tým nebo jet na motorce 200km/h po normální silnici a riskovat všechny kolem. Taky je při tomhle testu vyšší šance na přežití a nižší šance na trvalé následky.

Pokud je šance na to že vakcína by mohla být účinná tak zdravotníci by měli být očkovaní všichni. Jsou v první linii a zaslouží si každou ochranu. Principy očkování proti RNA virům jsou snad dostatečně známé na to aby to šlo odhadnout dopředu.

Odpovědět

co zdravotníci v zasažených nemocnicích?

Martin Prokš,2020-04-02 08:42:32

Dobrý den

Jsem jen strojař, ale při stávající situaci jsou to právě zdravotníci kdo takový test vlastně podstupuji dnes a denně. Vzal bych několik nemocnic v oblasti kde jeste nakaza neni ale je v radu dni ocekavatelna, půl personalu naockoval a půl ne a sledoval. Statistika to behem 2 az 3 mesicu jasně řekne během několika měsíců. A bude to ostrý test ostrým virem.

Jinak jak jsem pochopil, pro zdravého člověka 20-40 let pokud je k dispozici lekarska pece pro pripad vážného průběhu je riziko úmrtí malé byť ne nulové. Takže i uměle vyvolana cílená nákaza pro ověření vakcíny by neměla být až zas taková výzva. Nicméně baagatelizovat úplně bych to nechtěl. Já sám bych do takové akce cíleně nešel a zaměřil bych se spíše na ten zdravotnický personál. Ten s tím přichází do kontaktu tak jako tak.

Předpokládám že testy na bezpečnost již probíhají či proběhli a nic závažného není indikováno.

Odpovědět


Re: co zdravotníci v zasažených nemocnicích?

Jan Novák9,2020-04-02 12:27:44

Za 3 měsíce ta statistika bude k něčemu tak Česku (pokud se nám podaří utlumit infekci) Jižní Koreji a Japonsku (kde se jim tu infekci podařilo utlumit za pomoci roušek). Ostatní už budou mít po infekci protože všichni se z ní už uzdravili nebo zemřeli.

Itálie počítá s tím že kdo se mohl nakazit je teď, tři měsíce po začátku epidemie už nakažený a už se jenom čeká kolik z nich zemře. Za tři měsíce od teď bude celý svět nejméně 4 měsíce v pandemii, tj. pro ty komu se nepodařilo šíření utlumit bude pozdě.
Proto WHO nedoporučuje roušky pro populaci, ty jsou jediná věc která se osvědčila a účinně tlumí šíření. Zdá se že maximální bodycount je cílem WHO.

Odpovědět


Re: Re: co zdravotníci v zasažených nemocnicích?

Pavol Hudák,2020-04-04 12:05:45

Nakazit sa moze kazdy, takze ak na to bude prilezitost, tak sa aj nakazi. Teda, ak sa uvolnia opatrenia, bude nakaza opat rychlo stupat az do dosiahnutia 80%, co je cca skupinova imunita a infikovani zostavaju v "izolacii" uz odolnych.

80% z populacie Talianska je cca 50 milionov ludi. A tolko zatial nakazenych urcite nieje.
Virus sme mali prilezitost zabit, tak ako to spravili totalnym lockdownom v Cine, ale uz je pre tazko postihnute krajiny neskoro a v nasich krajinach na to nieje vola, takze sa infekcia kludne moze tahat este rok.

Odpovědět


Re: Re: co zdravotníci v zasažených nemocnicích?

Malomestak Veliky,2020-04-05 19:59:00

Myslím si že WHO nedoporučuje roušky pro populaci spíš proto že se mimo rizika při používání (rouška kterou člověk pravidelně nemění a dokonce se jí nesprávně dotýká, případně sahá pod ni neumytýma rukama) navíc dost možná obává nedostatku roušek mezi zdravotníky. Všude to není jako tady kde se lidi na sociálních sítích vytahují tím co ušili.

V Koreji ani Japonsku to není o rouškách jako takových ale obecně o tom že tyto země byly narozdíl od států Evropy připravené na podobný případ. To zahrnuje (pochopitelně) i roušky i když jejich nošení tam není povinné - podstatnější samozřejmě je že lidé jsou tam na roušky zvyklí a jsou zvyklí i na podobná opatření obecně, například na to jak si roušku správně sundat, kdy ji měnit, kam s rukama ve veřejném prostoru (nesahat pokud možno na nic) a uvědomují si kdy si ruce mýt a jednotlivé skupiny obyvatelstva ví jak postupovat v situaci jako je tahle. Navíc se paralelně s tím rozjíždí masivní testování a to na těch správných místech. Potom celá společnost funguje spolehlivě jako promazaný stroj.

Možná nejde ani tak o roušky (které samozřejmě pomáhají, pokud je lidé kteří nemají žádné nebo mají slabé příznaky nosí tam kde jsou blízko jiných lidí) ale o mentalitu lidí - jak často jsou zvyklí chodit do společnosti, jak často (a rádi) se mimo nouzový stav potkávají s cizími lidmi, se vzdálenější rodinou, s cizinci atd.. a jak moc jim to chybí. Jedinou opravdovou a funkční brzdou totiž není rouška, ale "social distancing".

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace