Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Médii nedávno proběhla zpráva o "supervariantě" kombinující Deltu a Omikron. Časopis Nature popisuje podrobnosti tohoto příběhu.

Zrod strašáka skrytého pod zkratkou MRSA spojujeme s nadužíváním antibiotik. V přírodním prostředí se však bakterie a houby utkávají od „lidské nepaměti“.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Melanom je nádor, s nímž by se chtěl potkat jen málokdo. Přitom je to ale bohužel docela snadné. Někdy stačí přehnat opalování. Naštěstí jsou tu mRNA vakcíny, jejichž přímo raketový rozmach by mohl dosáhnout i do léčby této obávané rakoviny. BioNTech vyvíjejí terapeutickou vakcínu pro léčbu melanomu a časem by se mohla objevit i preventivní vakcína, která bude chránit před vznikem melanomu.

Uskutočnila sa prvá transplantácia srdca geneticky modifikovaného prasaťa človekovi. Čo môže znamenať jej úspech a čo všetko sa pred ňou muselo vyriešiť?

Jste astmatik, alergik, berete steroidy na covid, nebo jen tak kvůli sportu aby vám narostly svaly? Pak nebude na škodu abyste při svých cestách za exotikou vzal v potaz, že co je pro většinu asymptomatické nebo subklinické, může se Vám stát osudným.

American Heart Association (Americká "srdcová" asociácia, AHA) zverejnila zoznam najvýznamnejších pokrokov v oblasti prevencie a liečby srdcovocievnych ochorení a ďalších, s nimi súvisiacich chorôb, za rok 2021.

Ve Sborníku americké akademie věd vyšel článek o bakteriích, které ustojí léčbu antibiotiky a stávají se zdrojem pozdějších recidiv. Asi nejzajímavější na něm je, že se nejedná o takzvané superbugs neboli superzmetky, kteří jsou na antibiotika rezistentní (na něž se komplikace většinou svalují), ale že viníkem jsou ty, které měly pomáhat a chránit.

Vysoké ceny energií negativně ovlivňují zdraví lidí a vedou ke ztrátám na životech, rozhodovací procesy lidí trpících energetickou chudobou mají spíše intuitivní, než racionální charakter a vedou tak k rozhodnutím která postiženým osobám dále komplikují přístup k cenově dostupné energii.

Kalifornie hlásí autoprotilátkové komplikace. Texas už má také nakažené jeleny. Čína dosáhla zajímavých výsledků s novou vakcinační strategii. Afrika potěšila efektivitou posilující dávky na omikron. V Aberdeenu sázejí na neutralizaci koronavirů pomocí proteinů žraločího imunitního systému.

CDS rozhodně není zázračným prostředkem, který by dokázal zabránit infekci koronavirem SARS-CoV-2 či léčit onemocnění COVID 19. Pokud však někdo o jeho využití k tomuto účelu uvažuje, rozhodně nemusí patřit mezi vystrašené debily věřící na Gatesovy čipy ve vakcínách, co chlastají Savo a jiná průmyslová bělidla (omlouvám se za slovník, jde o přesnou citaci z jedné facebookové diskuse) Mnohé úvahy v této oblasti totiž mají celkem racionální jádro a ďábel bývá skryt spíše v méně zjevných detailech.

Na stránkách našich fakultních nemocnic jsou výzvy směrované na ty, kteří prodělali onemocnění covid-19, aby se stali dárci krevní plazmy. Argumentuje se v nich, že svojí rekonvalescentní plazmou budou zachraňovat životy těm, které postihla těžká forma covid-19. Také Ministerstvo zdravotnictví ČR na své stránce uvádí, jak lze podáním plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala, nemocné s infekcí covid-19 léčit. Problém je v tom, že už i Světová zdravotnická organizace tuto léčbu nedoporučuje.

Pandemický koronavirus mutuje podstatně pomaleji než chřipka. Přesto má náskok a dělá stále nové varianty. V dohledné době by se řešením mohla stát pankoronavirová supervakcína, založená na nanočásticích šikovného proteinu ferritinu. Preklinické testy vakcíny SpFN přinesly naprostý úspěch, klinické testy jsou v plném proudu. Je to takový vánoční dárek US Army pro celý svět.

Hodně se teď diskutuje o tom, jak dlouho jsme po prodělání nemoci chráněni. Výsledky americké studie zveřejněné před dvěma dny napovídají, zda na tom jsou lépe ti, kteří měli průběh lehký a bezpříznakový, nebo ti, kteří s sváděli s virem těžký boj na jednotce intenzivní péče.

Z pohledu statistiky má 80 až 90 % osob nakažených COVID-19 pouze mírné příznaky. Zjistit proč 10 až 20 % nemocných čelí vážným až život ohrožujícím problémům, se snaží hodně učenců po celém světě. Parta z Yale a Rockefeller University se na to ptala humanizovaných myší. Zatím se jí dostalo odpovědi jak postupovat, aby léčba byla co nejúčinnější.

Ortopedické implantáty vrací radost ze života celé řadě z nás. Nejčastějším problémem endoprotéz bývá infekce Staphylococcus aureus. Nebýt jí, mnohým by implantáty dopřály pohyblivost mnohem déle.

Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Má smysl se nechat znovu očkovat když i očkovaní znovu plní nemocnice?

Světová zdravotnická organizace označila osobu, od níž se virus mající na svědomí nynější pandemii začal šířit, jako pacienta "nula". Měl jím být muž. Má to ale háček. Dotyčný neměl s trhem ve ve Wu-chanu nic společného. A právě to z ústřední postavy celého dění udělalo jeden z hlavních pilířů teorie o laboratorním původu viru, tak i celé řady konspiračních teorií. Z podrobného pátrání amerického vědce, zveřejněného v nejnovějších čísle časopisu Science vyplývá, že tím prvním roznašečem nebyl muž, ale žena.

Drobné kovové trubičky so zložitou sieťovanou stenou majú dnes zavedené v koronárnych tepnách milióny pacientov, trpiacich na ischemickú chorobu srdca, od vplyvných politikov a starnúcich známych umelcov až po obyčajných ľudí, akých stretávame na ulici. Niektorým zachránili život, iných zbavili trápenia so zdravím.

Představte si variantu covidu, která se náhle objeví, natře si na chleba všechny stávající očkování a začne dělat těžké průběhy dětem a mladším dospělým, kteří rychle zaplní nemocnice. S takovým scénářem nedávno cvičil Izrael. Jak se zdá, jsou připraveni (skoro) na všechno.

Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou nejčastěji předepisovanou skupinou léčiv pro léčbu pálení žáhy, refluxní choroby jícnu, peptického vředu a jako součást antibiotické terapie při eradikaci gramnegativní bakterie Helicobacter pylori (HP). PPI působí tak, že blokují místo produkce kyseliny v parietální buňce žaludku.

To, čemu se začíná říkat "pilulka COVID-19", je přezdívka těžko zapamatovatelného antivirotika molnupiravir. Vše nasvědčuje tomu, že po všeobecném rozčarování z ivermektinu, kterému se dostalo nezasloužené slávy, by tentokrát mohlo jít o první orálně podávaný lék u něhož by výrazný léčivý efekt na covid nemusel být jen zbožným přáním.

Koronaviry způsobují spektrum postižení. Někdy závažný prozánětlivý stav s mírnou až těžkou trombocytopenií s následnou koagulopatií. Přitom se zdá, že samotný virus SARS-CoV-2 nemá prokoagulační účinky. Pravděpodobně jde o důsledek zánětlivé reakce na COVID-19 a poškození endotelu. Trombocytopenie byla prokázána po infekcích i u dětí, ale ty se uzdravují bez léčby. U dospělých je porucha často dlouhodobá. Protein SARS-CoV-2 Spike může vyvolat i produkci protilátek, reagujících s lidským trombopoetinem. Zkušenosti ukazují na možnou účinnou adjuvantní léčbu s pomocí léčiva N-acetylcysteinu.

Bádateľom sa občas podarí objaviť niečo, čo vôbec nehľadali - od objavu Ameriky až po známu modrú pilulku na potenciu. A pri niektorých nečakaných objavoch farmaceutického výskumu sa tentoraz zastavíme.

Povrch Marsu je skrz naskrz prosycen toxickou sloučeninou. Vadí rostlinám i živočichům. Ještě než popřejeme posádce vyrážející na průzkum či snad trvalé osídlení šťastnou cestu, budeme muset najít postupy minimalizující kontakt návštěvníků s nebezpečným chloristanem. Zejména velkolepější kolonizační plány si nevystačí s prostou izolací. Obyvatelé základen budou proto ovládat techniku přeměny vlka v beránka. Na to se skvěle hodí objevená dekontaminační metoda běžící za normálního tlaku a pokojové teploty.

Aby nedošlo k nedorozumění, musím na úvod poznamenat, že já sám jsem se dal očkovat a v rodině máme nezpochybnitelné úmrtí na Covid. "Čínská chřipka" je realitou stejně jako jiná onemocnění na tomto světě. Nicméně některá čísla jsou překvapivá.

Nejvíce se na světě vypije obyčejné vody. Nápojům pak vévodí čaj. Dostupnost čisté pramenité vody k přípravě nápojů a jídel je výsadou pouhé hrstky lidí, většina je odkázána na vodu, kterou je třeba ošetřit proti množení zárodků bakterií. Nejrozšířenějším způsobem dezinfekce vody nejen v ČR, ale v celém světě, je její chlorování. Důvodem je láce chloru a také jeho velká baktericidní účinnost, kterou si zachovává i v malých koncentracích. Část použitých desinfekčních prostředků a jejich vedlejších produktů se pak k nám dostává prostřednictvím vodovodních sítí.

Pridanie vakcinácie k chemoprofylaxii malárie antimalarikami dokáže znížiť výskyt infekcii u detí v subsaharskej Afrike o 70 %.

Nové smernice Európskej kardiologickej spoločnosti, vydané v auguste 2021, sa väčšinou zhodujú s predchádzajúcimi z roku 2016. To však neznamená, že by v liečbe ochorenia, ktoré je najčastejšou príčinou smrti vo vyspelých krajinách, nebol dosiahnutý žiadny pokrok.

Pandemie jsou běžnou součástí lidské historie. Velké devastující pandemie, jako je covid-19 nebo třeba španělská chřipka, se podle všeho objevují častěji, než jsme si mysleli. Je ostuda, že nás covid-19 nachytal do značné míry nepřipravené. Ale ještě mnohem větší hanba by bylo, kdyby nás stejně zaskočila příští pandemie, které se podle nového výzkumu klidně můžeme dožít.

Prečo je málo pravdepodobné, že ľudstvo sa v dohľadnej dobe zbaví vírusu SARS-CoV-2 a ako s ním bude môcť existovať.

Imunitní systém nás horlivě brání před okolním světem. Někdy až příliš horlivě, což může mít devastující důsledky. Britský tým navrhuje maskovat medicínské implantáty a další podobné věci s pomocí dendrimerů, rozježených molekulárních klubek. Jejich struktura je příliš jemná na to, aby ji rozeznal imunitní systém.

Na začátku loňského roku se čínským městem Wu-chan prohnala koronavirová infekce, která postupně přerostla v pandemii. Jak se zdá, její konec je stále v nedohlednu. Celosvětově v tomto týdnu počet zaznamenaných infikovaných překročil 200 milionů osob a Wu-chan, kvůli novému vzplanutí nemoci, znovu zavádí tvrdý lockdown.

Toto by mohlo zaujímať každého, kto radšej riskuje rakovinu hrubého čreva, než šiel na kolonoskopiu.

Optiku laparoskopů oslepuje krev, tuk a zbytky tkáně vyskytující se v tělních tekutinách. Jacob Sheffield z Brigham Yong University vytvořil stěrač, který čištění čočky řeší vskutku neotřelým způsobem.

Kolektiv vědců se v časopise Nature Communications přiznal, že zkoumali mozek, ale místo léku na Alzheimerovu chorobu přišli na něco, co do značné míry mění naše dosavadní představy o vysokém krevním tlaku. Nejspíš tím položili základ nového přístupu k léčbě hypertenze.

Před několika dny FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) schválil dánské firmě Novo Nordisk lék na hubnutí. Nese označení Wegovy (semaglutide). Zajímavé na něm je, že jde o látku používanou k léčbě diabetiků, které nyní dostalo rozšíření užití k dlouhodobému řízení tělesné hmotnosti. Ve studii účastníci zhubli za 14 měsíců v průměru o 15,3 kilogramu. U osob v kontrolní skupině (dostávajících placebo) to byly jen tři kilogramy

Celá desetiletí se ví, že když nám onemocní mozek, nebo si ho poraníme úrazem, je pro jeho zotavení a mnohdy i naše přežití, teplota moc důležitá. Je tu však problém. A nebo jsou spíš dva. Jak v něm teplotu měřit a jak pro nejhladovější lidský orgán stanovit klinický teplotní standard.

Pandemická Španělská chřipka brutálně zasáhla svět po Velké válce. Smrt přicházela ve vlnách, přičemž nejvíce devastující byla ta druhá, která kulminovala v listopadu 1918. Genetičtí archeologové zjistili, že v průběhu roku 1918 zřejmě vznikly nové varianty tehdejšího chřipkového viru a to zvedlo pandemickou tsunami.

Z výsledků studie uveřejněných v odborném časopise evropských kardiologů "European Heart Journal", vyplývá, že každý čtvrtý pacient s infarktem má atypické příznaky. Jejich neznalost se podepisuje na více jak trojnásobné smrtnosti během prvních 30 dnů od ataku.

Japonec Takanori Takebe se svým týmem podal důkaz, že i savci si zachovali schopnost dýchat střevem a že aplikace kyslíku přes anus je nadějnou metodou, jak pomoci těm, kteří se z nějakého důvodu dusí. Navržená metoda s využitím perfluorovaného uhlovodíku, má všechny předpoklady vylepšovat skóre přežití u akutních respiračních selhání.

Spolu s tím, jak se protiepidemiologická opatření rozvolňují, přibývá váhajících, zda má smysl se ještě nechat očkovat. Specializované urologické pracoviště Clevelandské kliniky zveřejnilo poznatek, o němž by mladí muži měli vědět.

Imunitní signální protein Siglec-XII je u lidí rozbitý. Nefunguje, jak by měl. A zároveň posiluje nádorové bujení. U většiny lidstva je tenhle protein vypnutý mutací, aby neškodil. Asi 30 procent lidí má protein Siglec-XII schopný provozu, což z nich dělá snadnou kořist rozmanitých rakovin.

O homosexuálech se ví, že je mezi nimi více HIV pozitivních, než tomu je u heterosexuálů. Jenže transsexuálové nejsou homosexuálové, a proto jsou údaje zveřejněné Americkým střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí tak alarmující.

Situácia okolo vakcinácie a liečby Covidu-19 sa stále mení. Ktoré lieky sa ukázali ako účinné, ako je to s vakcínami a čo čakať v súvislosti s novými mutáciami?

Nás, kteří jsme covid v nějaké podobě prodělali, nebo proděláme, asi bude zajímat, jak moc a na jak dlouho nás to před novou infekcí ochrání. Šestice singapurských vědců se to pokusila zjistit a výsledky včera zveřejnila v odborném časopisu The Lancet Microbe.

Očkovacích látek je nedostatek, lidí na JIP přebytek, slibované milionové dodávky vakcín v budoucnu, léto se k nám opět vrátí co by dup a s ním, jak se zdá, dorazí očkovací pasy, které hrozí diskriminací.

Z rostoucího počtu mailů, které nám do redakce chodí po uveřejnění článku, v němž je pouhá zmínka o vakcinaci, je zřejmé, jak se názory v této otázce polarizují. Většinou chcete, abychom už konečně napsali pravdu - že vakcinace jsou jen pračkou na peníze a snahou nastolit očkovací otroctví. Argumentujete významnými lékařskými kapacitami, otevřeným dopisem biskupů Katolického patriarchátu píšícím o fatálně nebezpečných vakcínách a stanovisky uznávaných expertů na etiku a práva jednotlivce.