Čo sme sa naučili o COVID-19  
Sú to už 3 roky od prvých prípadov nového vírusového ochorenia, ktoré najskôr dostalo názov Wuchanská pneumonia. Jeho pôvodca bol dočasne označený ako 2019-nCoV, definitívne potom SARS-CoV-2 a choroba dostala meno COVID-19. Ako sme sa posunuli od počiatočnej paniky a hľadania účinnej liečby, cez milióny mŕtrvych až k dnešnému prijatiu novej choroby ako súčasti každodenného života?
Štatistiky Svetovej zdravotnej organizácie z 12.10.2022 (stĺpce -  počet prípadov, čierna čiara – počet úmrtí). Kredit: WHO
Štatistiky Svetovej zdravotnej organizácie z 12.10.2022 (stĺpce - počet prípadov, čierna čiara – počet úmrtí). Kredit: WHO

Liečba vírusových ochorení býva problematická a keď sa potvrdilo, že vlna záhadných zápalov pľúc vo wuchanských nemocniciach je spôsobená novým typom koronavírusu, podobným vyvolávateľom závažných respiračných ochorení SARS a MERS, mnohí lekári boli veľmi znepokojení ešte predtým, ako sa potvrdilo, že nový koronavírus sa šíri veľmi ľahko a rýchlo. Doktor Li Wenliang, ktorý cez sociálne siete varoval neoficiálne svojich kolegov a známych pred šírením nového závažného infekčného ochorenia, bol však čínskymi úradmi stíhaný pre šírenie poplašnej správy (a neskôr, keď na COVID-19 zomrel, bol zase posmrtne vyznamenaný). Úrady, a nielen tie čínske, boli spočiatku zmätené a bezradné. Čoskoro však prešli od neúčinného merania teploty pasažierov na letiskách k drastickým karanténnym opatreniam, ktoré však prišli neskoro a nezabránili vzniku pandémie s miliónmi obetí a narušením ekononomiky v celom svete.

 

Ani s odstupom času nie je jednoznačné, nakoľko boli prijaté protiepidemické opatrenia primerané. Čína, kde stále urputne bojujú s každým ohniskom infekcie, sa vyhla veľkému počtu priamych obetí za cenu hospodárskych strát a niekedy až krutých obmedzení slobodného pohybu občanov. Iné štáty sa rozhodli len k veľmi miernym protiepidemickým opatreniam. Niekde to dopadlo bez extrémneho počtu obetí a zlyhania systému zdravotníckej starostlivosti (Švédsko), inde boli následky zničujúce, predčiace najhoršie prírodné katastrofy (severné Taliansko, Londýn, New York atď.). Na druhej strane, aj napriek pomerne prísnym protiepidemickým opatreniam (iná otázka je, ako v skutočnosti dodržiavaným) sa Slovensko aj Česko v určitom období ocitli na svetovej špičke v počte obetí (a to spoločne, napriek významnému rozdielu v kvalite zdravotníctva). Takže primeranosť protiepidemických opatrení nie je jednoduché hodnotiť ani spätne. Pre každý štát, prípadne región zrejme viedla "zlatá stredná cesta" iným smerom, ktorý však bolo ťažké v danom čase rozpoznať (ale určite to nebol ten, ktorým sa vydali v ináč výnimočnej zhode prezidenti Lukašenko a Trump).

 

Pochovávanie obetí počas vrcholiacej pandémie COVIC-19 v New Yorku. Zdroj: NPR.org, Kredit John Minchillo/AP  
https://www.npr.org/sections/coronavirus-live-updates/2020/04/10/831875297/burials-on-new-york-island-are-not-new-but-are-increasing-during-pandemic
Pochovávanie obetí počas vrcholiacej pandémie COVIC-19 v New Yorku. Zdroj: NPR.org, Kredit John Minchillo/AP

Podľa zákonitostí evolučnej biológie vírus SARS-CoV-2 časom mutáciami dospel k prevahe variant, ktoré sú síce vysoko infekčné, ale spôsobujú ľahšie ochorenie (prevládli tie, ktoré sa najľahšie šíria, okrem iného preto, lebo vyvolávajú mierne ochorenie a nezabíjajú svojho šíriteľa) a je pravdepodobné, že sa táto situácia už zásadne nezmení. Pandémia sa pravdepodobne končí, vírus v populácii ostane, ale je veľká nádej, hoci nie istota, že počet nakazených a obetí už nebude hroziť zahltením zdravotníctva ani poškodením ekonomiky ani pri pomerne miernych protiepidemických opatreniach.

 

Mimochodom, protiepidemické opatrenia: nové varianty vírusu majú kratšiu inkubačnú dobu a skrátila sa aj doba, kedy môže jeho nositeľ nakaziť iné osoby. Karanténa po kontakte s chorým sa preto skrátila na nejakých 5-6 dní. Dvojmetrové odstupy ešte bývajú na verejných miestach vyznačené, ale pravidlo 2 metre - 15- minútový kontakt zastaralo, lebo vírus sa stal nákazlivejší. Vlastne bolo od počiatku sporné - iná je koncentrácia infekčným kvapôčiek vo vzduchu na voľnom priestranstve, pripadne aj so silným prúdením vzduchu a iná v uzatvorenom priestore, závislá aj na intenzite vylučovania vírusu prítomnými osobami (alebo prítomnosti tzv. superšíriteľov, ktorí môžu byť aj bezpríznakoví). Preventívne opatrenia teda majú zmysel, môžu obmedziť šírenie infekcie, dokážu do určitej miery ochrániť ohrozené osoby (najmä, ak sú ohľaduplní aj tí mladí a zdraví, ktorých ohrozenie je nízke), ale nedá sa na ne spoliehať ako stopercentnú ochranu - teda, ako sme už poučení, nemá zmysel vynucovať ich vždy a všade. Nakoniec, populácia je v súčasnosti už preočkovaná a premorená - napríklad v Japonsku je po vlne varianty omikron zistená úroveň kolektívnej imunity asi 90% a niečo podobné sa dá očakávať aj v Európe. Týmto, zdá sa, končia aj diskusie o premorení populácie, ináč známom ako imunita stáda (herd immunity). Ale mimochodom: počas pandémie COVIDu-19 sa až trojnásobne znížil výskyt chrípky a iných sezónnych respiračných ochorení.

 

Veľké nádeje boli vkladané do vakcinácie. Vakcíny boli vyvinuté v neuveriteľne krátkom čase, do roka po začiatku pandémie. Prvý raz boli vyvinuté a použité mRNA vakcíny (a táto technológia bude použitá napríklad pri vývoji vakcín proti malárii, o ktoré sa svetoví výrobcovia neúspešne pokúšajú dlhé desaťročia). Vakcíny proti COVID-19 však zďaleka nedosahujú optimálnu účinnosť - významne chránia len proti ťažkému priebehu ochorenia a tiež len dočasne, naviac prevažne proti ustupujúcim variantom koronavírusu. Napriek tomu znamenali významnú pomoc v boji proti pandémii, zachránili mnoho životov a nepriamo pomohli ekonomike. Výskyt závažných nežiadúcich účinkov bol oproti riziku ťažkého alebo smrteľného ochorenia COVID-19 rádovo nižší. Na okraj masívnych antivaxerských kampaní len pripomeniem zmysel všetkých preventívnych opatrení - u rizikových, prevažne starých ľudí ide o najmä vlastnú ochranu, u mladých najmä o solidaritu a súcit so staršími - hoci počet úmrtí mladších pacientov tiež nie je zanedbateľný (konšpiračné teórie a prekrútené interpretácie štatistík tu nebudem riešiť). Je síce možné, že nakoniec budú vyvinuté aj vakcíny s optimálnou a dlhodobou účinnosťou, ale vzhľadom k vlastnostiam koronavírusu to najskôr skončí podobne, ako s chrípkou - prípravou novej vakcíny pred každou sezónou.

 

Nové vakcíny, chrániace aj proti aktuálnym subtypom varianty omicron, sú už aj na Slovensku. Kredit: Hausartz
Nové vakcíny, chrániace aj proti aktuálnym subtypom varianty omicron, sú už aj na Slovensku. Kredit: Hausartz

Bolo veľkým úspechom, že v krátkom čase bola k dispozícii včasná a presná diagnostika pomocou PCR testov, doplnená o stále kvalitnejšie a lacnejšie antigénové testy. S liečbou to dopadlo horšie, nijaké antivirotikum nebolo dobre účinné, a to ani mediálne známy remdesivir. Lepšie sa osvedčili až nové preparáty, najskôr zo skupiny monoklonálnych protilátok (napr. REGN-COV2), tieto však dobre účinkovali len proti určitým variantom vírusu a je otázka, či je možné trvalo pokračovať týmto smerom – prípravou stále nových preparátov proti novým variantom. Až nové antivirotiká, ako je Paxlovid, sú účinné aj proti v súčasnosti prevládajúcim variantom (omicron, BA.4 a BA.5), ale nie je isté, či ostanú účinné aj proti prípadným budúcim variantom. Len s postupom času sa zistilo, že liečba antivirotikami musí byť začatá včas, rozhodne skôr, ako dôjde k poškodeniu vitálne dôležitých orgánov, počínajúc pľúcami. Vtedy už organizmus spravidla má vytvorené určité množstvo protilátok (k poškodeniu orgánov dochádza až po týždňoch od nakazenia). Potom sa dostáva do popredia liečba, zameraná na systémovú zápalovú odpoveď organizmu, začínajúca starým dobrým dexametazonom a postupne vylepšovaná o moderné preparáty, ovplyvňujúce zápalovú reakciu. Je pravdepodobné, že skúsenosti s intenzívnou liečbou pacientov s COVID-19 sa premietnu aj do aktualizovaných štandardných postupov liečby pacientov so syndrómom systémovej zápalovej reakcie organizmu a multiorgánovým zlyhaním. Ikonou liečby ťažkých prípadov COVID-19 sa stala umeláúcna ventilácia. Ventilátorov často nebolo dosť a tiež chýbal kvalifikovaný personál pre liečbu pacientov na umelej pľúcnej ventilácii. Aj na dobre vybavených pracoviskách však väčšina pacientov na umelej pľúcnej ventilácii nakoniec umierala a starí pacienti prežívali len výnimočne. Pri spätnom pohľade sa prechodný nedostatok kapacít pre umelúúcnu ventiláciu a kvalifikovanú intenzívnu starostlivosť (na Slovensku len čiastočne priznaný) neradí k hlavným príčinám vysokej úmrtnosti na COVID-19. Nakoniec, na zlyhanie dýchania umierali starí pacienti s ťažkými vírusovými ochoreniami aj v minulosti a nebolo obvyklé pokúšať sa o ich záchranu umelou pľúcnou ventiláciou.

 

Pre dosť významný počet pacientov sa COVID-19 nekončí prekonaním akútneho ochorenia. Pozornosť lekárov sa upriamuje na "long COVID" (dlhý COVID), ktorý je spojený najčastejšie s príznakmi postihnutia nervového systému. Prejavil sa u desiatok miliónov pacientov. U mladších spôsobuje hlavne bolesti hlavy, poruchy pamäti a psychické zmeny, u starších môže tiež urýchliť rozvoj demencie, prípadne Alzheimerovej choroby. Nie je zriedkavé ani pretrvávajúce zníženie fyzickej výkonnosti po prekonaní COVIDu-19, prejavujúce sa zadýchavaním po menšej námahe a búšením srdca. Paleta príznakov je veľmi pestrá. Nie jasné, čo je príčinou tohto mesiace až roky trvajúceho stavu, ani ako ho liečiť.

 

Pohľad na týždenné epidemiologické prehľady, uverejňované Svetovou zdravotníckou organizáciou je teraz celkom príjemný, aj keď sa v Európe vyskytuje viac, ako polovica nových prípadov (možno sa tu len najviac testuje?). Celosvetový týždenný počet úmrtí je však už od apríla 2022 trvalo najnižší od začiatku pandémie. Pandémia COVID-19 je na ústupe, verme, že definitívnom, hoci ešte celkom neskončila. Doteraz má 6,5 milióna evidovaných obetí, skutočný počet je určite násobne vyšší. To sú počty, porovnateľné s celosvetovými počtami úmrtí následkom podvýživy a hladu a odhadom najmenej 3- násobné oproti počtu úmrtí na chrípku, maláriu alebo AIDS. Aj na Slovensku sa vyskytli okresy, kde v určitom období nestíhali pochovávať obete, hoci našťastie ich nikdy nemuseli zahrabávať v hromadných hroboch. Ročná úmrtnosť sa zvýšila viac, ako o tretinu a stredná dĺžka života sa skrátila o 2-3 roky (podobne aj napr. v USA). To je príučka nielen pre "chrípočkárov" a antivaxerov, ale aj pre všetkých, ktorí si mysleli, že v dnešnom svete sú v bezpečí pred infekčnými chorobami a na ochranu pred nimi môžu zabudnúť.

Datum: 19.10.2022
Tisk článku

Související články:

Čímže to liečili pána prezidenta?     Autor: Matej Čiernik (01.11.2020)
Nocebo efekt (a vakcíny proti Covid-19)     Autor: Matej Čiernik (28.12.2020)
Novinky okolo vakcinácie a liečby Covidu-19     Autor: Matej Čiernik (13.04.2021)
Ako si budeme nažívať s vírusom SARS-CoV-2     Autor: Matej Čiernik (16.08.2021)
Európske smernice pre prevenciu srdcovocievnych chorôb predmetom sporu     Autor: Matej Čiernik (05.08.2022)
Menej vypitého alkoholu môže znižiť pravdepodobnosť nádorov     Autor: Matej Čiernik (02.09.2022)
Opäť potvrdené: aktívni seniori sú zdravší. A tiež menej dementní.     Autor: Matej Čiernik (11.09.2022)
Hladina lipoproteínu (a) - ďalší cieľ prevencie srdcovocievnych ochorení     Autor: Matej Čiernik (19.09.2022)



Diskuze:

Dvě poznámky

Michal Kára,2022-10-22 09:18:15

Děkuji za pěkné shrnutí. Měl bych dvě poznámky:

1) Jako mnoho jiných, článek řeší vliv _vyhlášených_ opatření a dospívá k tomu, že ta korelace tam není moc velká. Jenže virus se neřídí podle vyhlášek, virus se řídí podle toho, nakolik lidé ta opatření dodržují. Tedy pokud bychom chtěli řešit účinnost opatření, musíme se řídit opravdových chováním lidí, ne vyhláškami (což je samozřejmě mnohem komplikovanější na zjištění podkladových dat).

Třeba v tom Švédsku byla sice formální opatření mírná, ale Švédové sami dodržovali i to co nemuseli. My měli sice opatření poměrně přísná, ale velká část lidí na ně kašlala (často doslova). Proto z Švédsko dopadlo docela dobře a my jsme dopadli jak jsme dopadli.

Plus v létě 2020 jsme u nás skoro kompletně rozvolnili, co se pamatuji, tak jediné opatření, co zůstalo, byly roušky v metru. Jinde, včetně Švédska, sice taky o něco popustili uzdu, ale rozhodně ne tolik. Takže ani to, že Švédsko mělo mírnější opatření než my není úplně pravda.

2) Odstupy a podobná opatření nemají za cíl chorobu vymýtit, ale alespoň o něco snížit R. To je také častý omyl (nebo "omyl") kritiků opatření, kteří je kritizují za to, že nezabránila 100% přenosu a tak dovozují, že jsou zbytečná. Ve skutečnosti to vůbec není potřeba - stačí dostat R pod 1. Je to poměru cena / výkon, i opatření, které zabrání jen 10% přenosů je smysluplné, pokud je levné - což třeba ty rozestupy jsou.

Odpovědět

Cinklé statistiky smrtnosti

Petr Kasan,2022-10-21 16:35:09

"... sa Slovensko aj Česko v určitom období ocitli na svetovej špičke v počte obetí (a to spoločne, napriek významnému rozdielu v kvalite zdravotníctva)."
Nevím, jak na Slovensku, ale v ČR byli lékaři motivováni, aby vykazovali úmrtí v důsledku COVID-19 (nejprve jako "na COVID-19" a později - když už to bylo neudržitelné - "s COVIDem"). Porovnávání smrtnosti mezi jednotlivými zeměmi je pak irelevantní.

Odpovědět


Re: Cinklé statistiky smrtnosti

Štefan Židek,2022-10-23 14:15:01

Ako boli motivovaní?

Odpovědět


Re: Re: Cinklé statistiky smrtnosti

Petr Kasan,2022-10-23 17:24:45

Finančně: vyšší bodové ohodnocení od zdravotní pojišťovny, pokud jako příčinu úmrtí stanovili COVID. V nemocnicích totéž, ze stejného důvodu a možnost vykázat dodatečné náklady na ochranné pomůcky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Cinklé statistiky smrtnosti

Matej Čiernik,2022-10-24 20:25:21

No, ehm, neviem ako v Česku, ale na Slovensku bol príplatok za ošetrovanie pacienta s Covidom. Lenže tá diagnóza musela byť overená PCR testom. A áno, porovnaním štatistík s Českom som získal dojem, že asi boli nejakí pacienti, ktorých by sa už dalo prepustiť, ale pohodlnejšie bolo podržať ho na oddelení a povedať, že pre nového nemám miesto (ak bol lekár príliš lenivý alebo vyčerpaný, neviem). Ale vyrobiť úmrtie na Covid, to ťažko. Rozlišuje sa "úmrtie na Covid" a "úmrtie s Covidom", to sa ešte dodatočne prehodnocovalo. Neviem, či týmto textom ovplyvním niečí názor - ak je niekto presvedčený, že štatistiky boli sfalšované, tak ho asi nezmení - ale myslím si, že covidové štatistiky sú ako každé iné - vždy nepresné, ale lepšie, ako odhady a pocity.

Odpovědět

POZOR - média replikují a šíří chybnou informaci

Dagmar Gregorová,2022-10-20 20:25:49

I česká média převzala z těch zahraničních informace o super-nebezpečné variantě koronaviru, kterou vytvořili na Bostonské univerzitě. JDE O ŠPATNĚ A ÚČELOVĚ PŘEKROUCENÉ INFORMACE, aby působily jako mediální bomba. Zdaleka ne vše, "co je psáno, je dáno"! Zájemci si mohou na pravou míru převedené informace přečíst v reakci samotné univerzity: https://www.bu.edu/articles/2022/neidl-researchers-refute-uk-article-about-covid-strain/

Odpovědět


Re: POZOR - média replikují a šíří chybnou informaci

Travmyš Polní,2022-10-21 12:04:06

No vidíte, přesně jak jsem psal - nelze bezmezně věřit...

Na první pohled mi to připadá, že se univerzita obhajuje, protože vyšlo najevo něco, co najevo vyjít nemělo. Ale dejme tomu, že mají pravdu a nic vážného se nestalo.

Cituji:
“They’ve sensationalized the message, they misrepresent the study and its goals in its entirety,” says Ronald B. Corley, NEIDL director and BU Chobanian & Avedisian School of Medicine chair of microbiology, of the news reports.

The study set out to examine the spike proteins on the SARS-CoV-2 Omicron variant (BA.1). Researchers were interested in comparing the variant with the original virus strain, known as the Washington strain. They wanted to find out if the virus was truly less virulent, says Corley, “simply because it wasn’t infecting the same cells as the initial strain.” They were “interested in what part of the virus dictates how serious of a disease a person will get.”

...

“We want to address the false and inaccurate reporting about Boston University COVID-19 research, which appeared today in the Daily Mail,” said the BU statement. “First, this research is not gain-of-function research, meaning it did not amplify the Washington state SARS-CoV-2 virus strain or make it more dangerous. In fact, this research made the virus replicate less dangerous.”

atd...

Omlouvají to tím, že prý to nemá žádnou souvislost s tím, jak virus působí na člověka. Hmm... Ale nikde nevidím ani zmínku, o tom, že virus nezkoušeli modifikovat a že potenciálně nebezpečnější variantu, která pobouřila tolik lidí nevytvořili. Vidím jen prohlášení, že výzkum byl v souladu, schválený, zaručeně bezpečný...

Takže kdo má pravdu? Média, která aféru rozmazávají, nebo univerzita, která to bagatelizuje? Reagují média poplašeně ve světle faktů, že k únikům z laboratoře opakovaně došlo? Vč. laboratoře ve Wuhanu? (ne jistě, pouze pravděpodobně, což oficiálně přiznává i CIA ve zveřejněné zprávě Bidenovi)

Mýlím se? Pokud ano, kde přesně?

Odpovědět


Re: POZOR - média replikují a šíří chybnou informaci

Travmyš Polní,2022-10-21 12:13:52

Ještě dodatek a poslední citace:

“Consistent with studies published by others, this work shows that it is not the spike protein that drives Omicron pathogenicity, but instead other viral proteins,” says Saeed, a BU Chobanian & Avedisian School of Medicine assistant professor of biochemistry. “Determination of those proteins will lead to better diagnostics and disease management strategies.”

To chápu tak, že se jim podařilo prokázat, že patogenitu Omikronu nezpůsobuje spike protein. Fajn. Očekávatelné.

Vede to ale k otázce - proč je lidem stále vnucována (i kdyby jen reklamou) vakcína založená (zcela, nebo částečně) na původním Spike proteinu Wuhanské varianty viru? Copak už nebyla nebezpečnost spike proteinu a jeho účinky na organismus prokázána ve více studiích?

Odpovědět

Travmyš Polní,2022-10-20 11:17:58

V první řadě jsme se naučili, že nelze bezmezně věřit ani médiím, ani státu, ani nadnárodním organizacím. Všichni mají své zájmy, které se nutně nemusí shodovat se zájmy občanů.

A připomněli jsme si, že i dnes mohou být odborníci ostrakizováni za nesouhlasné názory, že mohou být cenzurováni, vyhazováni z práce, zesměšňováni... aby se třeba i později ukázalo, že měli pravdu. Jen bylo potřeba je umlčet, než bylo nějaké opatření prosazeno proti vůli občanů.

Např. viz poslední novinka https://www.foxnews.com/media/cdc-could-add-covid-vaccine-requirement-children-immunization-list-no-clinical-data-dr-makary

A abych přidal trochu neklidu - víte, že na Bostonské univerzitě zkoušeli opět vyrobit smrtnější variantu? https://www.bostonherald.com/2022/10/17/boston-university-covid-researchers-combine-omicron-spike-protein-with-original-virus-test-strain-on-mice/

Odpovědět


Re:

Pavel Polouček,2022-10-20 17:06:37

Obávám se, že je to ještě mnohem horší, než uvádíte. Doba Covidová nám jasně ukázala to, co jsme zatím jenom tušili a báli se tomu uvěřit:
1. Nadnárodní korporace, který jde přirozeně pouze o vlastní zisk, jsou schopny zásadně ovlivňovat politiku národních států - viz to povinné očkování.
2. Regulační orgány, na nichž závisí naše zdraví a život, buď přímo prosazují vůli těchto korporací (CDC - kromě článku na který odkazujete viz např. https://smis-lab.cz/2022/06/30/zprava-o-selhani-fda-pri-schvalovani-vakciny-comirnaty-pro-deti-ve-veku-6-mesicu-az-5-let/) nebo selhávají v regulaci (https://echo24.cz/a/SNZx3/povolil-ministr-valek-vakciny-detem-bez-dukazu-o-bezpecnosti-informace-nedame-vzkazuje-ministerstvo)
3. Media nejen že politiky a korporace nehlídají, ale naopak jim slouží jako nástroj ovládnutí celé společnosti.
4. Prostřednictvím jimi šířeného strachu lze velice rychle ovládnout celou společnost, změnit demokracii na diktaturu, a přesvědčit lidi o jakýchkoliv nesmyslech. Např. o tom, že tzv. očkování proti Covidu bylo jakkoliv prospěšné, jak nám tu tvrdí autor článku, navzdory stále rostoucímu počtu studií, které ukazují jeho kotraproduktivnost a nebezpečnost (viz např. https://blog.tomanek.com/2022/10/britske-teckovane-pribehy/, https://smis-lab.cz/2022/09/13/je-to-bily/, https://www.hartgroup.org/number-needed-to-vaccinate/).
Matematik Tomáš Fürst mluví v tomto kontextu o globální ztrátě soudnosti (doporučuji shlédnutí až nemístně optimistického rozhovoru s ním na https://youtu.be/0cdF5V0cc8E), a mnozí jiní nazývají naši dobu post-faktickou.
Asi nejvíc mě na celé této pandemii šílenství mrzí fakt, že si ji lékaři západního světa nechali vnutit (korporacemi, médii a politiky) a místo aby nás léčili a snažili se jí zabránit, přidali se na stranu teroru. Osobně jsem přesvědčen, že většina těch úmrtí s Covidem, kterými všichni šiřitelé strachu operují, jde na vrub právě těchto opatření, mezi které mimo jiné patřilo i zakazování včasné léčby (viz https://www.nespokojeny.cz/ivermektin-mohl-podle-spickovych-vedcu-ukoncit-pandemii-covidu-drive-nez-zacala/) a posílání lidí s jinými nemocemi do Covidárií v nemocnicích.

Odpovědět


Re:

Michal Kára,2022-10-22 09:23:50

Můžete dát alespoň tři příklady lidí, kteří byli "vyhozeni z práce, nebo (masivně) cenzurování / zesměšňování" za tvrzení, které bylo v daném okamžiku pravdivé?

Odpovědět


Re: Re:

Karel Ralský,2022-10-22 15:42:42

Vaše otázky dávají současně i odpovědi příspěvku výše byli vyhozeni z práce nebo byli cenzurováni protože podávali v té době "nepravdivé" informace, které se ale staly později "pravdou". Obojí jsem dal do úvozovek protože ani studovaní odborníci se dnes neshodnou.Viz článek pana Čierníka.

Odpovědět

Co jsme se naučili o Covidu

Pepa Nováků,2022-10-20 10:25:21

Co jsme se naučili o Covidu? Já bych spíše řekl, co nás naučil Covid... Za mě v bodech tématicky, odpovědi buď nejsou nebo se společnost ani v nejmenším neshodne.

a) Mechanismus covidu v lidském těle, jak způsobuje selhání dýchání, co bylo za ztrátou čichu a chuti. Longcovid aneb dlouhodobé následky po odeznění prvních příznaků.
b) Co vše jsme byli (a dodnes jsme) ochotni prohlašovat za léky, jak bylo rozhodováno o podávání nemocným, schvalováno, vyhodnocováno atd.
c) Očkování mRNA vakcínami, vyhodnocení účinnosti konkrétních variant v čase. Vyhodnocení vedlejších účinků, zde jsme teprve na začátku.
d) Chování regulačních a schvalovacích orgánů pod brutálním politický nátlakem. Stejně tak chování médií a vědecké obce.
e) Odůvodňování ochraných opatření, vyhodnocování jejich efektů, jejich legálnost. A to nejen v minulosti, po 2,5 letech opatření/omezení zdaleka neskončila.
f) Zhroucení společnosti, popření do té doby jakž takž přijímaných principů právních států, chování jednotlivců, dodržování a vymáhání restrikcí,...

Odpovědět


Re: Co jsme se naučili o Covidu

Max Karas,2022-10-20 16:27:58

proč myslíte, že došlo ke zhroucení společnosti? Co to podle Vás znamená? Mě naopak přijde, že k ničemu takovému nedošlo, naopak, lidé prokázali, že se nebudou řídit každou syslovinou, která koho napadne, zařídili si život po svém. Takže z mého hlediska naopak covid ukázal, že lidé jsou schopni přiměřeně fungovat i když se jim v tom snaží někdo bránit, a že to, co nám politici předkládají a co většina považuje za nesmysl, se dá úspěšně ignorovat.

Odpovědět

Diagnostika Long Covidu?

Karel Marsalek,2022-10-19 19:13:16

Pane Ciernik, existuje nejaky zavazy postup pro urceni diagnozy Long Covid? Lze na tuto diagnozu byt prace neschopnym? Zde v Nemecku se na jedne strane varuje pred (nerku-li strasi) Long Covidem, na druhe strane nevidim zadne prace neschopne obcany s touto diagnozou. Jak tuto diskrepanci vysvetlit?

Odpovědět


Re: Diagnostika Long Covidu?

Pavel K2,2022-10-19 21:34:01

Číselník důvodů pracovní neschopnosti se v Německu aktualizuje každých 5 let, dle návrhů odborné komise EU, která zasedá každých 10 let, nejde-li právě o přestupný rok.

Odpovědět


Re: Diagnostika Long Covidu?

Matej Čiernik,2022-10-19 23:46:17

Neviem o takom postupe, diagnóza sa zrejme všade určuje na základe anamnézy a nálezu u pacienta. Určite nejestvuje špecifický test, ako je napríklad PCR vyšetrenie pri akútnom ochorení COVID-19. Snáď som mal pripomenúť, že sa nejedná o špecifickú vlastnosť infekcie vírusom SARS-CoV-2 - je viacero vírusových ochorení, po ktorých má pacient dlhodobé ťažkosti. Vzhľadom na spôsob stanovovania diagnózy "dlhého COVIDu" treba brať s rezervou aj udávané počty pacientov. A ich ťažkosti nemusia hneď znamenať práceneschopnosť.

Odpovědět


Re: Re: Diagnostika Long Covidu?

Eva M,2022-10-20 09:03:10

resp. případné potíže, jsou-li a vedou-li k návštěvě u lékaře, jsou zaznamenávány pod kódy těch potíží...

Odpovědět


Re: Diagnostika Long Covidu?

Richard Vacek,2022-10-20 12:08:59

Čína zdůvodňuje pokračování svého úspěšného postupu vůči viru i dlouhým covidem. Dle nich vede k dlouhodobému (trvalému) poškození intelektuálních a fyzických kapacit společnosti, čehož je třeba se vyvarovat.
Ale možná, že trvající a ekonomiku poškozující opatření přijímají z jiných důvodů. Pro nás to může být ukázkou, že je možné zastavit šíření i viru s tak poťouchlými vlastnostmi.

Odpovědět


Re: Diagnostika Long Covidu?

Karel Marsalek,2022-10-21 09:19:11

Pane Cierniku a dalsi kolegove, dekuji za odpovedi. Takze tady mame diagnozu, ktera (zatim) neni v ciselniku, ke ktere neexistuje zavazny zpusob, jak ji diagnostikovat, ale vsichni(TM) ji pouzivaji coby zarikavadlo pro podporu "opatreni proti sireni COVIDu".

Odpovědět


Re: Re: Diagnostika Long Covidu?

Matej Čiernik,2022-10-21 10:15:19

Ja by som tento problém nebral na ľahkú váhu, aj napriek tomu, že jeho presný rozsah nie je jasný a že je pravdepodobne aj politicky zneužívaný. Jestvujú vírusy, ktoré po prvotnej infekcii a akútnom ochorení perzistujú v organizme po zvyšok života- napríklad vírus varicellla/zoster alebo cytomegalovírus. Netvrdím, že sa takto chová koronavírus, dokonca sa mi to zdá nepravdepodobné, ale kým nie je príčina a skutočný rozsah dlhého COVIDu objasnený, zdržal by som sa ďalekosiahlych záverov a dedukcii. Zo svojich skúseností viem, že mi určité ťažkosti po COVIDe trvali nejaký ten mesiac, hoci som pracoval. A pritom som videl niekoľko pacientov s nepoznanou karditídou (zápalom srdcového svalu), ktorá im objektívne musela spôsobovať ťažkosti (tak ako iné karditídy po vírusových ochoreniach). Plne chápem, že politikom neveríte, ale nemal by ste konať ako oni - robiť predčasné a subjektívne závery.

Odpovědět


Re: Re: Re: Diagnostika Long Covidu?

Karel Marsalek,2022-10-21 12:38:14

Pane Cierniku, dekuji Vam za reakci. O prechodu bezne nemoci do chronickeho stadia az do konce zivota samozrejme vim a ani nepochybuji. Snad kazdy z nas po prodelani COVIDu pozoruje nejake dlouhodobe zmeny, a u tech, co nic nepozoruji, to jeste zdaleka neznamena, ze zadne nemaji. Jsa technicky uvazujici clovek, predstavuji si, ze dokazeme rici, kolik lidi je hospitalizovano s LongCovidem, kolik jich je na PN, kolik penez stoji leceni techto pacientu rocne.

Zrejme jste uhodil hrebicek na hlavicku a odhalil jste, ze mi nejspise vadi politicke zneuzivani tohoto problemu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz