Rekombinantní omikronový kraken se utrhl z řetězu  
…a šíří se navzdory očkování a překonaným covidovým nákazám jako lavina. Ale žádnou paniku, není fatální.

Model vnější struktury viru SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění COVID-19. Kobaltová modř – membrána, tyrkysová - Spike  glykoprotein,  zelená – matricový (matrix) protein, purpurová - obalový (envelope) protein,  oranžová: glykan. Kredit: Alexey Solodovnikov, Valeria Arkhipova, Wikimedia CC BY-SA 4.0
Model vnější struktury viru SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění COVID-19. Kobaltová modř – membrána, tyrkysová - Spike glykoprotein, zelená – matricový (matrix) protein, purpurová - obalový (envelope) protein, oranžová: glykan. Kredit: Alexey Solodovnikov, Valeria Arkhipova, Wikimedia CC BY-SA 4.0

Ve Spojených státech amerických se vzedmula nová kovidová vlna. Způsobuje ji vysoce nakažlivá linie viru SARS-CoV-2, nová subvarianta omikronu. Odborníci ji označují XBB.1.5, neformálně ezdívají „kraken“.

 

Poprvé byla detekována ve státech New York a Connecticut v říjnu loňského roku, nyní postihuje celé USA, zejména státy Nové Anglie. I když celosvětově zatím představuje méně než 5 procent aktuálně zaznamenaných případů nákazy SARS-CoV-2, jde pouze o odhad. Již zdaleka se netestuje tak intenzivně, jako například před rokem.

 

Kraken, obří mýtická chobotnice útočí na posádku ponorky Nautilus. Ilustrace z románu Julesa Verna Dvacet tisíc mil pod mořem, Hetzelovo vydání z r. 1871, str. 400. Kredit: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Wikimedia, volné dílo
Kraken, obří mýtický hlavonožec útočí na posádku ponorky Nautilus. Ilustrace z románu Julesa Verna Dvacet tisíc mil pod mořem, Hetzelovo vydání z r. 1871, str. 400. Kredit: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Wikimedia, volné dílo

O krakenu se nyní píše a mluví ne proto, že by byl nebezpečnější než jiné subvarianty omikronu, pozornost si získal svou virulencí.

 

Počet pozitivně testovaných lidí se zdvojnásobuje každých osm až patnáct dnů. Reprodukční číslo krakena, tedy průměrný počet nových infekcí, které nakažená osoba rozšíří, je přibližně 1,6, což je asi o 40 % více než zvládá jeho nejbližší omikronový konkurent.


Tajemstvím krakenova úspěšného tažení je jeho lepší schopnost obejít imunitní systém.

Spike glykoprotein viru SARS-CoV-2. Zvýrazněn je pouze jeden monomer. Celý protein je homotrimer. Zbytek trimeru je zobrazen jako šedá oblast. Části skutečné struktury nejsou zobrazeny. Vazebná doména pro receptor ACE2 je označena purpurovou (červenofialovou) barvou.  Kredit: 5-HT2AR, Wikimedia, volné dílo
Spike glykoprotein viru SARS-CoV-2. Zvýrazněn je pouze jeden monomer. Celý protein je homotrimer. Zbytek trimeru je zobrazen jako šedá oblast. Části skutečné struktury nejsou zobrazeny. Vazebná doména pro receptor ACE2 je označena purpurovou (červenofialovou) barvou. Kredit: 5-HT2AR, Wikimedia, volné dílo

Američtí vědci a lékaři ujišťují, že předchozí překonání nákazy některou ze starších subvariant omikronu, případně očkování novou, kombinovanou vakcínou zaměřenou na vytvoření imunitní ochrany proti původnímu viru i omikronu, chrání před vážnějším průběhem a hospitalizací.


Ne ale před kovidovou reinfekcí.

Protože v RNA spike proteinu původní varianty SARS-CoV-2 se časem naakumulovalo mnoho mutací evolučně selektovaných ve prospěch infekčnosti koronaviru, původní očkovací látka s mRNA spike proteinu první „wuhanské“ linie má pramalou účinnost.

 

S velikou pravděpodobností se kraken rozšíří i v našich končinách. Jeho přítomnost může maskovat velký zimní nárůst povětšinou nediagnostikovaných respiračních problémů s často mírným průběhem. Není proč propadat panice. Podle dosavadních zkušeností z USA jsou projevy napadení krakenem podobné jako u předcházejících omikronových subvariant. Potvrdily to i pokusy na laboratorních hlodavcích v nové, doposud nerecenzované japonské studii vedené virologem Keiem Sato.

 

Tým vědců odhalil, že varianta XBB, z níž je kraken odvozen, vznikla rekombinací dvou sublinií omikronu, které tím, že se společně šířily populací, měly možnost se potkat na sliznici dýchacích cest některých lidí a v jistém okamžiku napadnout stejnou buňku. V její cytoplazmě pak došlo k záměně komplementární části nukleotidového řetězce RNA v genu pro spike protein. Nová rekombinantní omikronová varianta XBB opustila zotročenou lidskou buňku s vylepšenou schopností se lépe vázat na receptorový protein ACE2 v buněčné membráně. Náš imunitní systém ji hůř detekuje, i když je cvičený předcházejícími covidovými nákazami nebo očkovacími látkami.

 

Zdá se, že různě mutovaných variant SARS-CoV-2 se jen tak nezbavíme. Snad se stanou jen málo rizikovou součástí sezónních vln blíže nespecifikovaných lehčích onemocnění dýchacích cest. Náš imunitní systém by se měl časem proti nim komplexně vyzbrojit. Doufejme, protože další pandemická hysterie se všemi průvodními jevy by byla devastační.

 

Literatura: biorxiv.org, National Geographic, NBC BostonCNN

Datum: 11.01.2023
Tisk článku

Související články:

Bakterie na pomoc s nemocí COVID19. Překvapivé souvislosti     Autor: Milan Krajíček (16.01.2021)
Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragédie, nebo záchrana?     Autor: Josef Pazdera (23.01.2022)
Čo sme sa naučili o COVID-19     Autor: Matej Čiernik (19.10.2022)



Diskuze:

China Today

Vít Prokop,2023-01-15 18:56:36

Úmrtnost kvůli covidu je enormní. Za měsíc zemřelo 60 tisíc lidí...

Odpovědět


Re: China Today

Eliska Frankova,2023-01-16 16:53:19

Jasně, společnost si vymohla neočkování a karantény a je to tady. Těch 60 tisíc je značně podceněných podle WHO. Satelitní snímky potvrzují, jak se okolo krematorií a obřadních míst dělají narychlo parkoviště a jak jsou zaplněná, jak nikdy.

Odpovědět

Důvody

Jan_ Rabas,2023-01-13 19:02:41

Se zájmem jsem přečetl většinu příspěvků a mám pocit, že se prakticky nikdo nevěnuje tématu z hlediska sociálního. Řekl bych, že chování lidí nemělo vůbec nic společného s nějakou důvěrou v odborníky nebo vědu. Klidně si dovolím tvrdit, že řada lidí věděcké názory znala a uznávala. To, že se lidé chovali podle sebe a ne podle odborníků, ale pramenilo z něčeho úplně jiného - z toho, jaká skupina obyvatelstva byla ohrožena. Jestliže covid byl rizikový především pro seniory v porkočilém věku a vážně nemocné a obézní, tak bych si tipl, že obrovské množství lidí se rozhodlo, že kvůli starým, nemocným a tlustým se prostě uskromňovat nebudou a klidně je nechají umřít, než aby se omezili sami. A dále tu pak byla celkem početná skupina osob, kterým nic jiného, než ignorovat příznaky a vesele dál chodit do práce, nezbývalo, protože si z ekonomického hlediska nemohli dovolit zůstat doma a mít výpadek v příjmech, opět zejména pokud oni a nebo jejich děti nepatřili mezi rizikové.

Takže je fajn, že vědci poukazovali na nebezpečí, nemyslím si, že by to lidé nějak více (vynechme pár hlasitých křiklounů) zpochybňovali a rozhodli se mít jiný názor na virus jako takový, ale prostě se rozhodli, že tu menšinu, která je reálně ohrožena, klidně obětují, ať se o sebe postará sama.

Řěšit tedy chování lidí z hlediska důvěry/nedůvěry v odborníky a podobně je úplně mimo, pokud se do toho nezahrne i hledisko sociální a ochota jedné části společnosti chránit/obětovat tu druhou část.

Odpovědět


Re: Důvody

Eva M,2023-01-13 21:29:25

/vidíte, s tou obezitou - zrovna pěkný příklad.
v mém širším pčíbuzenstvu došlo k úmrtí nijak zvlášť obézní starší paní z venkova, zatímco srovnatelně stará sousedka, která je ještě o něco s prominutím vyžranější, než morbidně obézní a rovněž srovnatelně stará paní Pawlowská, přežila - stejně jako pí Pawlowská........ při plném vědomí, že 3 případy jsou houby statistika - pokládám za pravděpodobné, že rozhodující faktory byly jiné....ovšem prezentována veřejnosti - a to velmi časně - byla obezita, za kterou si do značné míry každý "může sám".../

Odpovědět


Re: Re: Důvody

Jan_ Rabas,2023-01-13 23:37:26

No a to je další věc, které si lidé všimli - genetické dispozice. Máte rodiny, kde jim vymřela půlka členů, a máte rodiny, které o covidu nic neví, nijak se nechrání, nic nedoržují a bez ohledu na věk měli maximálně tak rýmu. A protože těch problematických byla opravdu jen menšina, tak velká část většiny je prostě sobecky hodila přes palubu. Takže si stále myslím, že kromě klasické vědy by se na toto téma měli vyjádřit i sociologové. Ale je otázka, zda by jim bylo dovoleno publikovat i nelichotivé a "společensky nepřijatelné" výsledky, pokud by se mělo oficiálně dospět třeba k tomu, že pro většinu společnosti by bylo akceptovatelné obětovat 5-10 procent nejslabších jen proto, aby se nemusel omezovat zbytek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Důvody

Pavel A1,2023-01-14 11:48:04

Promiňte, ale jak byste si to "nehození přes palubu" představoval? To je prostě základní mechanismus, jak populace kterýchkoliv zvířat (včetně lidí) přežívá nové infekce - vždy je část populace (menší nebo větší) proti infekci imunní a ostatní prostě vychcípají. Bojovat proti tomu je jako bojovat proti gravitaci.

Takže podle vás bychom měli až do konců věků stále nosit náhubky, stále se izolovat, ..., protože ten virus prostě je tady a nezmizí nikdy. A ta opatření by stejně nepomohla, jen by protahovala utrpení všech.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Důvody

Eva M,2023-01-14 12:48:24

no, já když se chci dozvědět něco poučného, tak se kouknu k veterinářům....
... čuníci sice pravda mají v chovech o něco horší podmínky, ale jinak je to zajímavej model.



co s tím vším, to ovšem nevím; asi nic.
:) Mrakoplaš doporučoval utíkat, ale to je holt fantasy

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Důvody

Pavel A1,2023-01-14 17:06:50

Takže podle vás je správná strategie vybít celé město, když je v něm jeden infikovaný (jako se vybíjí celé chovy prasat kvůli jednomu s prasečím morem, či dnes můžeme vidět vybíjení celých chovů drůbeže kvůli jednomu ptáku nakaženému ptačí chřipkou)? Já jen, jak dalece chcete chovat lidi stejně jako prasata.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody

Eva M,2023-01-15 15:49:31

to si moc nerozumíme.

ale myslím, že na těch chovech lze trošku vidět, co asi tak čekat.

a to už od začátku.

Odpovědět


Re: Důvody

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-14 00:46:56

Hmm a jaký praktický užitek by z té informace od sociologa měl plynout? Prostě bychom se v číslech dozvěděli, že platí to, co platí u všech společenských pravidel - část lidí je dodržuje z přesvědčení, část ze strachu před postihem a část ani hrozba postihu neodradí od porušování.

Nepotřebuji sociologa na to, aby mi řekl, že kdyby za krádeže v supermarketech nehrozily žádné postihy a nikdo by je nehlídal, velká část lidí by příležitostně kradla. Jenže panuje mezi lidmi konsenzus, že by to ve výsledku většině uškodilo, a tak se krádeže stíhají a nekrade skoro nikdo.

U epidemických opatření je to složitější v tom, že nepanuje dostatečný konsenzus ani v tom, co je vlastně škodlivé. Pokud se 30% lidí dobrovolně omezovat nechce, většina je může v zájmu společnosti přinutit, jako u těch krádeží. Ale jen v případě, že je dostatečně zřejmé, jaká opatření jsou skutečně prospěšná. A o tom je tato diskuse.

Odpovědět


Re: Re: Důvody

Jan_ Rabas,2023-01-14 10:31:32

Ne, co jsem tak přečetl, tak diskuze je o něčem jiném, protože vychází z mylného předpokladu, že většině jde o společnost v humanitním pojetí a že každému by mělo jít o zachování maximálních počtu živých, ale nechápou, co a jak. Ale je tento předpoklad správný? Jsou lidé, co ví přesně, co a jak, ale klidně Vás nechají umřít, protože jste jim jedno. Píšete o prospěšnosti opatření. Ano. Ale mají být prospěšná v jakém smyslu? Věda může stanovit poměrně přesně co a jak z hlediska biologického a co je prospěšné z hlediska živých organismů, já také nijak nerozporuji vědu, ale i když to budu chápat a souhlasit s tím z tohoto vědeckého hlediska, neznamená to, že že s tím budu souhlasit i z hlediska společenského. Co když se na základě informací o tom, kdo je riziková skupina, společnost prostě rozhodne určitou skupinu obětovat? Tady vůbec nejde o to, že by někdo nedodržoval opatření, protože je nechápe, nerozumí riziku, kterým je, a většinová společnost by ho k tomu měla nutit. Pak je to otázka vědy, nepochopení podstaty a ohrožování společnosti. Ale otázka je jiná - co když v založení většiny společnosti je prostě cynismus a chladný kalkul, že z hlediska celospolečenského by bylo lepší nechat tu rizikovou skupinu prostě vymřít, protože je to dlouhodobě levnější a výhodnější? Byl by výzkum na toto téma vůbec reálný a akceptovatelný? A co s výsledkem, kdyby se ukázalo, že to s tou humanitou není tak horké?

Odpovědět


Re: Re: Re: Důvody

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-14 11:43:50

Tak to by asi opravdu chtělo vyjádření sociologa. Třeba by Vás vyvedl z názoru, že většina lidí by raději obětovala ohrožené skupiny, ačkoliv mezi nimi mají i svoje blízké, než aby se museli dočasně omezit, pokud by to skutečně pomohlo.

Mimochodem v této diskusi se řešila například smysluplnost očkování. To opravdu není o otázce, jestli někoho obětovat či nikolov.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Důvody

Jirka Naxera,2023-01-14 13:47:58

Ac nesociolog, musim Vas podporit, ciste z teorie her.
Obetovat ohrozene skupiny (pokud v nich nejste) je presna vyherni strategie, pokud jde o jedinou hru. Nicmene, jakmile zacnete trochu uvazovat o opakovane hre, tak je temer jiste, ze onou ohrozenou skupinou drive ci pozdeji budete i Vy, takze optimalni strategii je samozrejme ohrozene skupiny chranit a nezavadet precedens, ktery by se obratil casem i proti Vam.

Ono to vlastne funguje i v politice, jakakoli prilis drsna opatreni povedou k mnohem vetsi volebni ucasti a pravdepodobnemu vitezstvi tech, co je slibej zrusit (a jeste spis tech, co Vas slibej zavrit/povesit na kandelabr).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Důvody

Jan_ Rabas,2023-01-14 15:24:41

Máte pravdu a to je právě ten problém. Ty volby to ukazují poměrně přesvědčivě - většina volí krátkodobě výhodné řešení. Také si uvědomuji, že dnes mladí budou jednou staří, takže kdyby nic jiného, péče o staré není vždy motivována úctou či morálkou, ale člověk to dělá jednoduše proto, že očekává, že takto se pak budou chovat k němu. Takže nemám nic proti Vašim vývodům a tvrzením. Ale myslím si, že čtenáři Osla nejsou vzorek většinové společnosti, a co někteří dokáží směrem ke starým, nemocných nebo hendikepovaným, je občas velmi zarážející a ani to nesouvisí s inteligencí (viz třeba vysoce funkční psychopati). A pak je tu řada dalších, u kterých rozhodují krátkodobé ekonomické důvody, o inteligenci a schopnostech těchto lidí svědčí třeba počet exekucí, takže pochybuji, že by přemýšleli nad nějakými dlouhdoobými strategiemi v teoriích her. Jistě, podobných lidí může být pár, jen jsou hodně vidět. A nebo jich je více? To je právě to, proč jsem zmínil sociologii a výzkum společenských tendencí, protože můžeme mít sebelepší vědu a odborníky, ale když naprostá většina pro sebe neuvidí výhodnost dodržování jakýchkoliv omezení a regulací, budou zbytečné, i když správně zvolené.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Důvody

Jirka Naxera,2023-01-15 01:14:50

Myslim, ze ani tady (u tech "mene nadanych") nejsme ve pri. Tady se muzeme bavit o strategii her a vetsina lidi muze byt v obraze, ale myslim, ze i u te "chudiny", ktera jak spravne rikate neni schopna planovat ani za dovolenou na dluh, presto pusobi jedna evoluci ziskana strategie - a tou je strach.
Sice nedokazi dohlednout, co bude pozitri, ale politik, ktery ukazuje do jejich socialni bubliny s tim, ze je treba s nimi zatocit, je vydesi. To ze je vysledkem to, ze misto rozumnych politiku (jsou vubec takovi?) radsi zacne volit extremisty, kteri to ve finale podelaji naprosto vsem, ale tehle cilove skupine umozni alespon bezpecne zivorit je vec druha.

BTW nerad bych sem pletl politiku prilis, ale myslim ze i problem exekuci na ktery narazite je problem spolecnosti. Pokud je system nastaveny tak, ze vrstva "vyvolenych" (psychopatu? silnych zaludku?) muze naprosto beztrestne, jeste s plnou oporou v pravu zneuzivat neci hlouposti, tak je spatne nastaveni zakonu. Proste spolecnost, ktera nedokaze ochranit celou dolni tretinu Gaussovky je spatna.

Odpovědět

K diskreditaci vědy

Josef Pazdera,2023-01-12 20:17:50

Věda je hledání pravdy. Tu nelze zdiskreditovat. Vědu dělají lidé. Zdiskreditovat se může konkrétní vědec, kolektiv, ústav, univerzita. Zdiskreditovat se mohou i diskutující, kteří nediskutují k obsahu článku, ale jen chtějí slyšet, že vakcinovat bylo a je špatně. Takovým oponovat je zatěžko. Lepší by bylo nechat na pochybujících volbu. Zda se sami nechají vakcinovat a proti chřipce, klíšťatům, tetanu, žloutence, obrně, spalničkám, hepatitidě, neštovicím, pneumokokům, tuberkulóze,…,… nebo proti covidu zmutuje-li do formy s vysokou smrtností. To rozhodování, zda nechat vakcinaci na libovůli jedince ale má jistá omezení. A sice v případech, kdy neočkovaní jedinci významně zvyšují riziko šíření nákazy. U rychle se šířících infekcí s prokázanou vysokou smrtností, kdy není dost znalostí o chování infekčního agens, je a vždy bude problém s tím, co je lepší. Zda nechat všemu volný průběh s rizikem, že těch mrtvých by mohlo být sakra moc, nebo přikročit k přesvědčovacím až donucovacím metodám na základě doporučení a většinového konsensu odborníků beroucích v úvahu prospěšnost většiny. Rozhodnutí nebývá jednoduché protože na začátku epidemií způsobovaných málo známým agens se „vaří“ z poznatků, které nedávají jednoznačnou odpověď. S odstupem doby z vědeckých pracovišť věnujících se covidu padá stále více výsledků svědčících ve prospěch vakcinace. V případě koronavirů máme před sebou protivníka, který mutuje a s vakcinami to je tak trochu jako u těch proti chřipce. S narůstáním mutací účinnost vakcíny klesá, nebo i mizí zcela - podle povahy mutace. Ani nyní nikdo neví zda se momentální lehká forma covidu se nezvrhne do ještě horší podoby, než která tu byla. Spor o vakcinaci se pak rozhoří znovu a spolu s ním jedni budou přesvědčeni, že věda selhala a že většina vědců byla podplacená a z nějakého důvodu klamala a podváděla. A tábor těch, kteří doporučení většinového tábora vědců budou důvěřovat. Ale takový už je život. Co s tím? Buďto jsme přesvědčeni, že sami všechno víme a pak se zachovat podle svého nejlepšího vědomí. A pokud nejsme odborníci nezbývá nám než delegovat pravomoce na ty kterým věříme že budou rozhodovat v náš prospěch. Ostatně o tom jsou každé volby, i ta zítřejší. Tak ať Vám vede ruku rozum a štěstěna.

Odpovědět


Re: K diskreditaci vědy

Eva M,2023-01-12 20:39:21

Dobrý den, pro pořádek - ono to není jen o té vakcinaci....

/jinak mne osobně zaujaly krkolomné kousky se statistikou, zdá se, že výběrem vhodného souboru a testu lze "vědě" solidně napomoci ke kýženému............:) teda leda byste naznačoval, že toto se dělo v souvislosti s vakcinací a jejími výsledky --- :) za svou maličkost na tak silné tvrzení "nemám"/

Odpovědět


Re: K diskreditaci vědy

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-12 21:18:45

Dobrý den, obvykle pro mě není těžké s Vámi souhlasit, nikoliv však zde. Píšete: "Buďto jsme přesvědčeni, že sami všechno víme a pak se zachovat podle svého nejlepšího vědomí. A pokud nejsme odborníci nezbývá nám než delegovat pravomoce na ty kterým věříme že budou rozhodovat v náš prospěch."

Z neznámého důvodu jste zredukoval výchozí situaci na pouhé dvě možnosti. Co třeba možnost, že sám všechno nevím a zároveň nedůvěřuji v dobré úmysly těch, kteří rozhodují? Navíc zrovna vědci mají jen malou moc něco rozhodovat. Těch stran je mnohem víc, než jen věda/vědci - vynechal jste farmaceutické společnosti, média a politiky.
Vaši formulaci považuji za argumentační faul s cílem zdiskreditovat lidi, kteří ohledně covidových opatření nedůvěřují systému, jako odmítače vědy.

Odpovědět


Re: Re: K diskreditaci vědy

Mama Mamisu,2023-01-12 21:38:17

Nemá to cenu, vynechal to zaměrně. Je to taky faš oun!

Odpovědět


Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-12 21:57:30

Ach jo... z extrému do extrému.
Články pana Pazdery patří k tomu nejkvalitnějšímu, co si lze na Oslu přečíst. Ale prostě s tou formulací v předchozím příspěvku rozhodně nemůžu souhlasit.

Odpovědět


Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Jirka Naxera,2023-01-13 12:21:38

Nezlobte se, ale z tohodle obvinit zrovna pana Pazderu? Trochu silna kava.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Jirka Naxera,2023-01-13 12:22:24

To bylo k prispevku vyse, s panem Hruskou plne souhlasim :)

Odpovědět


Re: Re: K diskreditaci vědy

Josef Pazdera,2023-01-12 22:54:52

Uznávám, že nevědět a současně nedůvěřovat tomu, čemu se říká většinový konsensus vědců, je mrzutá kombinace. Ale i to má řešení. Zachovat se alternativně podle rad těch, kteří do většinového konsensu nezapadají. Může to být správná volba, ale riziko, že bude horší, je u ní větší. To co mi vytýkáte je záležitost delegace pravomocí a ty zase vychází z výsledků voleb. Netýká se to poznatků vědy. Jak kdo se svěřenými pravomocemi zachází, patří na jiná fóra. Není to popularizace vědy.

Odpovědět


Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-13 02:10:43

Nikoliv nedůvěřovat vědeckému konsensu, ale nedůvěřovat, zda přijatá opatření jsou výsledkem většinového vědeckého konsensu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Eva M,2023-01-13 08:15:05

no, ono ani není jisté, jak je to vlastně je/bylo s tím konsensem.

(navíc různé náhlé otočky, někdy i o 180 stupňů, důvěře moc nenahrávají.

nyní jsem zaslechla názor "musím lapnout každou infekci, která se v zimním období točí v populaci, abych si udržel imunitu" /mládí chce žít....tož racionalizace/

- to mi přijde taky jako pitomost; patrně díky nyní propagovaným o 180 st. otočeným postojům.

:) a do toho se mordujou ty miliony slepic :) a někde číhá africký mor čuníků)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Karin Přibylová,2023-01-13 08:35:17

A co má prosím společného nedůvěřovat, zda přijatá opatření jsou výsledkem většinového vědeckého konsensu společného s vědou?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

D@1imi1 Hrušk@,2023-01-13 10:14:34

Nemá, ale já jsem to do spojitosti dávat nezačal. V úvodním příspěvku v podstatě stojí, že máme dvě možnosti - buď jsme A) chytřejší než vědci nebo B) musíme důvěřovat, že autority za nás budou rozhodovat v náš prospěch.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Jirka Naxera,2023-01-13 12:49:11

Tak ona je tam jeste mezivrstva. Pokud v nejakem oboru, ktery neni spjat s politikou a penezi komunita vedcu dojde k nejakemu majoritnimu nazoru, tak z mnoha pragmatickych duvodu se da predpokladat, ze bude blizky pravde (samozrejme se vsemi "ale" ktere se obcas stavaji a o kterych se i na Oslu lze obcas precist).

Trosku problem je, kdyz se do toho zacnou cpat ambice jedince (optimalne podporovana ziskem nejakych firem) a misto neceho, co by se dalo nazvat vedeckym konsensem, se zacne tlacit nazor konkretni skupiny lidi (a tlacit zpusobem, ze kdyz nekdo napise neco jineho, tak je za pomoci FBI velmi rychle odejit z majoritnich socialnich siti, viz soucasna afera Twitter Files)

Muzu rict za sebe, ze jedna vec je verit tomu, co rikaji vedci (a tady myslim ty, kteri maji co rict - virologove, epidemiologove, a spol.), kde v podstate byly sice dost rozdilne nazory na reseni (coz je v poradku), ale na zakladni principech, co je nebezpecne, cemu je potreba zabranit, cemu nezabranime, jakym mechanismem vir funguje jsem si rozhodne nejake neshody nevsiml. Stejne tak ruzne studie nebyly rozporuplne ani omylem *) **). Ale druha vec je verit autoritam. Tam myslim, ze mame jeste v cerstve pameti, jake neuveritelne kotrmelce se tu provadely, bohuzel za cenu zbytecne ztracenych lidskych zivotu.


*) Nepocitam mnozstvi fraudu a podvodu, ktere zvlast v dalsi fazi zacali sirit "mene nadani jedinci" a vubec se nechci plest do politiky podezrenim, ze jim nekdo zdatne v tom pomahal. Zvlaste nekvalitni statistiky ruzni hlasatele jedine pravdy maji ve velke oblibe.

*)) Provokativni otazka 2 roky pote, za kterou bych si jeste pred pul rokem vyslouzil ban na twitteru:
Podani Ivermectinu pri infekci Covidem:
1.Nijak nemeni prubeh nemoci
2.Snizuje riziko umrti a tezkeho prubehu.
3.Je prinosne pro lecbu Covidu v zemich, ve kterych je znacny vyskyt parazitickych onemocneni.

Odpovědět


Re: K diskreditaci vědy

Pavel A1,2023-01-13 21:15:00

Promiňte, ale mutuje každý virus a každý může zmutovat až do těžké formy. Proč se tedy toto riziko zdůrazňuje jen a pouze u kovidu, a ne třeba u rýmy, planých neštovic nebo oparu (a třeba právě opar mi před několika lety málem zabil synovce a ten je dodnes je postižený)? Proč zrovna proti kovidu se máme přeočkovávat čtyřikrát do roka a ne proti ostatním virovým infekcím? V čem je ten kovid tak strašně výjimečný, že se jím musí trvale strašit a přitom o ostatních infekcích není téměř slyšet?

Odpovědět


Re: Re: K diskreditaci vědy

Jirka Naxera,2023-01-14 13:36:39

A presne proto v minulosti byly tusim 3 alarmy, jednou kvuli ptaci chripce H5N1 (to bylo nekdy pred 12 lety), pak tu (ne)byla praseci chripka nekdy 2016?.
Na druhou stranu kdyz se podivate asi na jedinou nezkreslenou statistiku, a to graf (nad)umrti, tak tam jasne muzete videt, ze alespon v 2020 a 2021, i pres vsechna opatreni (nebo, naopak, i "diky" zbabranym opatrenim, vec nazoru) mnohem zabijactejsi nez bezne sezonni infeckce.

Nadumrti pouzivam proto, ze se tim muzeme vyhnout nesmyslnym debatam na tema covid/s covidem (potazmo debate o metodice), stejne tak ze v minulosti muzete videt prubeh jinych viru atd.

Co se tyce letoska, spis je to takova "velmi opatrne sledovani". Covid se zatim nijak nestabilizoval, tim ze nove mutace zpusobuji reinfekce (neboli dalsi sance na mutace) je porad jen nastesti ve fazi zvysujici se nakazlivosti, ale riziko ze zmutuje na neco opravdu nebezpecneho tu je. Jinak receno, nemyslim si, ze bezne onemocneni (jak pisete, ryma resp nachlazeni, ktera je ale ve skutecnosti desitky ruznych viru, chripky, RS, ...) se nesleduji, naopak sleduje se cokoli co ma tezky prubeh, jen ten Covid je vyznacny v tom, ze nas posledni 3 roky terorizoval, tak je v zive pameti a tim padem se o nem pise specificky a i pro laickou verejnost.
Co se tyce "beznych" infekci, tak holt dokud nejaka nezacne realne skodit vic nez obvykle, tak si budete muset sehnat specializovane studie, at uz v odbornych casopisech, nebo #ICanHazPDF

Odpovědět


Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Pavel A1,2023-01-14 17:19:56

Sranda je, že i s infekcí koronavirem už máme zkušenost. Před sto lety zasáhla svět pandemie takzvané ruské chřipky. Dodatečně se zjistilo, že se nejednalo o chřipku, ale o koronavirus (jeden z těch čtyř, které dnes způsobují sezonní nachlazení). Sama odezněla asi po dvou letech, bez jakýchkoliv opatření a ten koronavirus je od té doby celkem "hodný". I podle této zkušenosti lze odhadnout, že vznik nové smrtící mutace kovidu-19 je dost nepravděpodobný.

A taky je na tom vidět, jak se naše imunita s koronavirovou nákazou vypořádává. Na všechny ty čtyři koronaviry vzniká po infekci jen krátkodobá ochrana (řádově měsíce, asi jako je délka ochrany po očkování proti kovidu) a pro získání delší ochrany jsou nutné časté reinfekce. A to je docela geniální způsob, jak se chránit i proti novým mutacím - častou reinfekcí získávat stále znovu a znovu odolnost proti novým mutacím, dokud nezmutují příliš a ještě nás částečně chrání předchozí nákaza. V podstatě právě zavedení opatření proti šíření kovidu by umožnilo vznik smrtelných mutací.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Jirka Naxera,2023-01-15 01:30:47

Mate pravdu, i kdyz je to jedna z hypotez, ale pravdepodobnost vzniku smrtici mutace bych (zvlaste coby nahodneho procesu) radsi nepodcenoval.

ad. opatreni proti sireni - tady nesouhlasim, hlavne proto, ze nevidim presny evolucni mechanismus (mozna mate pravdu, ale zkuste to kdyztak rozepsat) - pokud snizim sireni infekce, tak primarne snizim pocet deleni viru, tedy i sanci na mutaci (a tim padem i na smrtelnou). Ale dobre, jasny je selekcni tlak na to, aby nova mutace opatreni prekonala -> bude nakazlivejsi, prezije dele v kapenkach, ... Ale jak tim dosahnete evolucni vyhody nebezpecnejsi varianty? Jako protiargument, pokud se nekde vyskytne varianta s >20% smrtnosti, tak naopak se lokalne v mistech te varianty pravidla zprisni (takze misto te saskarny co tu byla za Burese opravdu budou chodit po ulici vojaci v atombordelu se samopaly) a spolu s mensi sanci na samotny vznik mutace proste rychle zanikne (protoze se nema jak sirit dal)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Pavel A1,2023-01-15 14:01:44

Tak zase navozujete otázku, proč se to může podceňovat u všech viróz s výjimkou kovidu.

A k druhému odstavci - nezapomeňte, že kovid (jako i ostatní lidské koronavirové infekce) se šíří i mezi zvířaty. Zabráníme-li přenosu mezi lidmi, dáme viru dost času, aby si vytvořil nebezpečné mutace ve zvířatech (nebezpečné proto, že nebudou selektované na malou škodlivost pro lidi). Nebudeme-li bránit přenosu mezi lidmi, budou i nové mutace vzniklé ve zvířatech se volně šířit populací a naše imunita se k nim bude postupně přizpůsobovat (a budou se současně selektovat ty kmeny, které příliš neškodí).

A samozřejmě pro každou infekci je nejvýhodnější vysoká nakažlivost ale minimální škodlivost, to jí umožní nejefektivnější šíření. Takže strašení novou nebezpečnou mutací ani z tohoto pohledu nemá smysl, je to pro ten virus nevýhodné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K diskreditaci vědy

Jirka Naxera,2023-01-15 15:22:28

Nemyslim (a uz jsem v tom smeru psal), ze se to podcenuje u ostatnich viroz, jen to neni tak vdecne tema mimo odborne virologicke kruhy, takze my, coby laici, se doslechneme hlavne o tom Covidu, ktery ma tu vyznacnou pozici, ze nam at uz primo, nebo via bohuzel zvolenou reprezentaci kur^H^H^Hkazil posledni 3 roky zivota.

Tak pozor, v "normalni" spolecnosti mate pravdu, vysoka nakazlivost, minimalni skodlivost je vitezna strategie, az sem ok, vysvetlit to umim treba tak ze nakazeny jedinec ktery zemre nikam nemoc nerozsiri, stejne tak nakazeny jedinec, ktery se neni schopen pohybovat.

Trochu se obavam, ze tenhle selekcni tlak v soucasne nas****e spolecnosti, (k tomu navic silne zpracovavane nepratelskou propagandou), se nema jak realizovat. Vsak jste to videl sam nekolikrat behem Covidu.

K tomu sireni prostredim - ano, to mate pravdu, je to dalsi neznama kterou by bylo zajimave zpracovat model sireni. Asi i bez modelovani se shodneme na tom, ze domaci andulka bude jako mezihostitel/siritel pro vir nepouzitelna, zatimco holubi budou dost zajimavi, psi a kocky budou zajimave netrivialni. (a ano, u divokych zvirat asi bude fungovat selekcni tlak na nezabiti hostitele).
Pocitam take, ze se shodneme v tom, ze pokud by se vyskytla nejaka nebezpecna mutace mezi lidmi, opravdu se to da v uplnem zacatku zarazit drastickymi opatrenimi (proste izolace driv, nez to staci preskocit na nejake zvirata).
Dalsi problem muze byt v tom, ze treba u netopyru muze byt selekcni tlak na nizkou smrtnost netopyru, ale uz ne cloveka.

Odpovědět

Pche

Tomáš Černák,2023-01-12 00:03:40

Fatální nebyl žádný kmen covidu (to by se dalo mluvit kdyby smrtnost byla třebas 10% a více, jako měly opravdu fatální historické epidemie). To však nezabránilo fašounským elitám týrat a děsit miliardy lidí. A s největší pravděpodobností jich tak zabít řádově více, nežli covid samotný, jen v delším časovém horizontu.

Jenže když se lidé nechají, dobře jim tak. Kraken a ta aktuální varianta v Číně ukazují, že všechna ta dobroserská "opatření" byla naprosto k ničemu (tak jak "dezinoformátoři" od začátku tvrdili). Tedy až na radost fašounů, kteří si mohli splnit svůj sen utiskovat jiné bez omezení. Tam byl účel splněn.

Odpovědět


Re: Pche

Travmyš Polní,2023-01-12 09:37:58

Přesně tak.

Jsem zvědav, jestli se dočkáme potrestání viníků pandemie. Nebo alespoň uznání jejich viny.

Trvalo to přes dva roky, než oficiálně připustili, že únik z laboratoře je jednou z pravděpodobných možností (říká to zpráva CIA americkému kongresu, četl jsem ji), čímž se z pronásledované konspirační teorie stala prostě jen jedna z možností (dle mého názoru vysoce pravděpodobná).

Teď ještě, aby lidem došlo, že farmaceutické firmy jsou v první řadě továrny na peníze pro jejich majitele. Neposkytují to nejlepší, co mohou, ale vždy jen takový produkt, který jim s nejmenšími náklady přinese největší zisk. A pro zisk udělají vše, včetně uplácení, ovlivňování, lhaní, podvádění, někdy přes mrtvoly a do té míry, dokud se jim to vyplatí (třeba dokud je zisk větší než pokuta/reparace postiženým...)

Problém většinové populace (nás plebejců) je v tom, že jsme povětšinou morální a předpokládáme (doufáme), že i ti, co mají rozhodovací pravomoce, jsou morální stejně jako my. Protože podle sebe soudím tebe. Ale to je veliký omyl. Morální a zásadoví lidé se jen vzácně vyšplhají v mocenském žebříčku dost vysoko.

Odpovědět


Re: Re: Pche

Roman Sobotka,2023-01-13 07:42:00

Unik _divokeho_ kmene z laboratore byl jednou z oficialnich variant od sameho pocatku, zadna konspirace. A uz vubec ne pronasledovana... staci si najit diskuse z 2020 na strankach Nature atd. Ostatne byla to Cina, ktera tuto moznost popirala a dale popira, a take velmi branila moznemu vysetrovani. Ja osobne jsem tu opakovane psal (i v pocatku pandemie), ze povazuji za nejpravdepodobnejsi nakazeni pracovnika Wuchanu v terenu (nekde v jeskyni na druhe strane Ciny...). Meli s tim problemy jiz v roce 2015 (vcetne umrti), vse se tutlalo.

Konspirace je to, ze unikly virus byl modifikovany ('umely'), aby byl nakazlivy pro cloveka. Po dvou letech patrani a sekvenovani stovek pribuznych viru tomu nic nenasvedcuje. Covid19 se jevi jako produkt prirody.

Odpovědět


Re: Pche

Igor Němeček,2023-01-12 10:06:08

Už podle té rétoriky není pochyb, kdo je tady fašoun a s těmi se diskuze vést nedá, Ti jen oznamují sílu pravdy a jakýkoli jiný názor nejsou ani schopni vyslechnout. Tedy i tady s diskuzí nelze poračovat.

Odpovědět

Pavol Hudák,2023-01-11 16:38:35

Vyzera ze sa toho nikdy nezbavime. Kam este moze stupat ta infekcnost? Ved uz o wuhanskej variante sa hovorilo ze patri medzi najinfekcnejsie zname choroby.

Odpovědět


Re:

Eva M,2023-01-11 18:06:34

každopádně to bohužel vypadá, že většina průběžně publikovaných poznatků byla, hmmmmm nepřesná.
chování asijských států i některé zprávy odtamtud jsou vždy zajímavé... /Japonsko a zhasnutí tamní vlny po OH, nynější chování Číny + tamní promořenost........ atd atd./

Odpovědět


Re: Re:

Eva M,2023-01-11 18:07:47

ps a do toho ta podivná causa ptačí chřipka, nevím, zda (už) to máte i na Slovensku....

Odpovědět


Re: Re:

Igor Němeček,2023-01-11 20:48:40

hmmmmmmm, zajímavé. Při zkoumání neznámých věcí to tak už na světě chodí, zpočátku tuna nepřesností, časem se poznání kolem toho rozšíří, poznatky se začnou zpřesňovat a až díky výsledku tohoto procesu se najde "přesný" poznatek. No a závěrečnou fází tohoto procesu je už čistě na úrovni kvantových jevů - zčistajasna se zjeví velké množství kvantově spárovaných jedinců, kteří věděli o nepřesnostech ještě dřív, než vznikly. Z hlediska selské fyziky se tomuto jevu myslím říká generálem po boji. Proces poznání je často delší, než rozsah epizody v nekonečném seriálu, tedy je to dost pracné se držet konkrétní nepřesnosti, když svět hned další týden nabídne jinou, kde je možné se opětovně kvantově zjevit.

Odpovědět


Tomáš Černák

,2023-01-12 00:17:29

Pan Černák v tomto vymazaném příspěvku přestoupil meze Oslí slušnosti, což zde nehodláme tolerovat. Admin stránky.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Eva M,2023-01-12 07:13:18

:) já Vám rozumím, prostě to nutně byly pitomosti, teď to zase nutně budou pitomosti, a správné poznatky bude možno odvodit za pár generací ze skutečného průběhu celé historie ;-)................tedy možná ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Eva M,2023-01-12 09:28:46

neboli co se perfektně zdařilo, bylo zdiskreditovat vědu.

pokud by nyní přišla morová epidemie, od "lidí" uslyšíte -- haha, tak URČITĚ.

navíc "lidový" závěr z celého průběhu patrně bude - "s tím se nedá nic dělat"


Kupodivu, s problémy staletí minulých se něco dělat dalo, o což se zasloužila právě ta věda...................ale vykládejte to teď někomu, že.


Neporouchala se Vám ta věda nějak v poslední době?
Co třeba ty (přespříliš) sofistikované statistické metody?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Travmyš Polní,2023-01-12 09:45:23

Věda se neporouchala.

Ale vědci jsou lidi. A lidi jsou úplatní, závislí na grantech, závislí na publikacích v prestižních magazínech, někteří dokonce mohou podlehnout ideologii... Vědci taky mohou být diskreditování v médiích často opakovanou lží. V těch médiích, ve kterých má vlastnický podíl stejný investor, jako ve farmaceutické společnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Igor Němeček,2023-01-12 09:59:15

Ano, to je realita a bohužel drtivá většina lidí jsou úplně normální "rozumní" lidi a sami podlehnou představě, že jsou schopni cokoli rozklíčovat na základě médií a vše s nadhledem vyhodnotit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2023-01-12 14:22:48

"a lidi jsou..."

takže porouchala, ne?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Jirka Naxera,2023-01-12 18:54:11

Ne, neporouchala. Kdybyste za celou dobu pandemie sledovala nikoli verejne sdelovaci prostredky (nebo, Prirodo chran, socialni site), ale realne vedecke blogy, tak byste vedela, ze veda neni to, co by selhalo. Ta fungovala dobre, prvne se nevedelo nic, pak se postupne zacalo prichazet na hruby obraz, pak se nejak poznatky zpresnovaly, samozrejme se vyskytlo i spousta kontroverznich nebo primo chybnych praci...

Pokud neco selhalo (jako ze selhalo), tak to bohuzel byli obvykli podezreli, ne veda.
Na prvni miste rozhodne politici ve vsech moznych smerech. To, ze na zacatku, kdy slo o jednotky pripadu ktere bylo mozno individualne odchytit, nez se rozhoupali, tak uz to meli stovky lidi byla podstatna chyba (a obrovske stesti, ze smrtnost puvodni varianty byla relativne mala).
O tom, kdy nejmenovany clovek ktereho klidne nazvu masovym vrahem (a ktery ma jeste tu drzost kandidovat na prezidenta) kvuli politikareni zcela vedome (a dva podzimy po sobe jestli pamet neklame) promoril populaci celkem jeste nebezpecnymi variantami, coz tisice lidi odnesly zbytecne zivotem radsi nemluvit.

O tom, ze se dlouho nemenilo slozeni vakcin, takze v dobe koncici delty (2/3 funkcnich proteinu) a nastupujiciho omikronu (1/3), se porad jela masirka na puvodni slozeni vakciny, misto pozadavku na zmenu aby byla ucinnejsi proti aktualnim kmenum bych se taky rozciloval, ale s nejakym selhanim vedy to taky nema moc spolecneho.

Rovnez plosna cenzura vsech krome jedineho "spravneho" oficialniho nazoru nema s vedou ci jejim selhani nic spolecneho.

Takhle bychom mohli pokracovat dal, ale zkuste se zamyslet - je tam cokoli, co by byl problem vedy jako takove? Zneuziti/zkresleni vysledku politiky/businessem opravdu neni problem vedy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

Eva M,2023-01-12 20:32:57

Dobrý den, sledovala jsem prof. Šerého, prof. Flegra, prof. Štyse (pokud se někde vyjádřili), a příležitostně další titulované, resp. ofiko hlavy :), osla a weby s ofic. grafy - ministerstvo zdravotnictví, případně novinářské výtahy z téhož. Pokud máte něco zajímavého k aktuálnímu stavu věcí, uveďte prosím odkazy....

:) ostatek nechám k diskuzi, která mi připadá na místě a potenciálně zajímavá....

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz