Budeme u nás potkávat zombie?  
Evropská zpráva o drogách 2023 hovoří o větší rozmanitosti v nabídce a užívání drog, což vytváří nové výzvy pro drogovou politiku v Evropě.

Letální dávka drogy fentanyl. Kredit: Drug Enforcement Administration (DEA)
Letální dávka drogy fentanyl. Kredit: Drug Enforcement Administration (DEA)

Zpráva Agentury EU pro drogy (EMCDDA) přináší nejnovější přehled situace v oblasti drog a zkoumá klíčové trendy a objevující se hrozby v Evropě. Konstatuje, že dostupnost drog zůstává vysoká u všech typů látek, přičemž rozsah a složitost výroby nelegálních drog v Evropě stále roste. Lidé užívající drogy jsou nyní vystaveni širšímu spektru psychoaktivních látek, často s vysokou potencí a čistotou. Ty se mohou prodávat jako prášek nebo tablety, které vypadají podobně, takže uživatelé nemusí vědět, co užívají. Zpráva zdůrazňuje potřebu účinných strategií komunikace o rizicích, které by uživatele upozorňovaly na zdravotní rizika spojená s novými látkami, interakcemi různých látek a produkty s vysokou potencí.

 

Ředitel EMCDDA Alexis Goosdeel k tomu říká: „Letošní zpráva nám důrazně připomíná, že problémy s nelegálními drogami se vyskytují v celé naší společnosti. Dá se to shrnout slovy všude, všechno, všichni. Zavedené nelegální drogy jsou nyní široce dostupné a stále se objevují nové potentní látky. Na trhu s drogami se může objevit téměř vše, co má psychoaktivní vlastnosti, často nesprávně označené nebo ve směsích. Proto mohou mít nelegální drogy dopad na každého, ať už přímo prostřednictvím užívání, nebo nepřímo svým dopadem na rodiny, komunity, instituce a podnikání. Stále častěji také vystavují naše občany násilí spojenému s drogami a jeho důsledkům.“ Ostatně u nás je snad dostatečně alarmujících již celá řada kauz, včetně případu školačky, kterou před pár dny, konkrétně 20. září v Brně, kolem půl třetí odpoledne, na Táborské ulici pobodal 37letý narkoman. Policisté muže obvinili z pokusu o vraždu dítěte mladšího 15 let, za což mu hrozí trest odnětí svobody v délce 15 až 20 let, případně výjimečný trest.

 

Podle zprávy Agentury EU pro drogy zůstává nejčastěji užívaným nelegálním opioidem v Evropě heroin, ale v některých oblastech rostou také obavy z užívání syntetických opioidů. Mnohé syntetické opioidy jsou vysoce potentní a představují riziko otravy a úmrtí, neboť k výrobě tisíců dávek je zapotřebí pouze malé množství látky, což z nich činí potenciálně lukrativnější produkt pro organizované zločinecké skupiny. Ve srovnání se Severní Amerikou mají hrát nové syntetické opioidy (např. deriváty fentanylu a nitazeny) v současné době na evropském trhu s drogami prozatím relativně malou roli, ačkoli v některých zemích už představují významný problém.

 

Nově jsou syntetické opioidy (včetně fentanylu) spojovány s nárůstem počtu úmrtí na předávkování v pobaltských zemích. V Estonsku byly již nalezeny syntetické opioidy i ve směsích obsahujících veterinární sedativum xylazin. Přičemž tyto kombinace, známé jako a „tranq dope", přezdívané zombie droga, jsou v Severní Americe nejčastěji spojovány s úmrtími na předávkování. A jak zpráva Agentury EU pro drogy uvádí „i když jsou problémy v této oblasti v současné době relativně malé, představuje tato skupina látek hrozbu, která může v budoucnu výrazněji ovlivnit zdraví a bezpečnost Evropy".

Logo Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) - EMCDDA
Logo Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) - EMCDDA

 

Dostupnost heroinu, nejčastěji užívaného nelegálního opioidu v Evropě, je v současné době stále vysoká, jak uvádí Evropská zpráva o drogách 2023. Množství heroinu zabaveného členskými státy EU v roce 2021 dosáhlo množství 9,5 tuny, zatímco Turecko zabavilo rekordních 22,2 tuny. Téměř veškerý heroin spotřebovaný v Evropě pochází z Afghánistánu, kde však Tálibán v dubnu 2022 vyhlásil zákaz pěstování opiového máku. Zatím je příliš brzy na to, aby se dalo usoudit, jakým způsobem tento zákaz ovlivní evropský trh s heroinem. Existují však obavy, že případná nedostupnost této drogy by mohla být spojena s nárůstem nabídky syntetických opioidů a poptávky po nich. Jinak řečeno, fentanyl i u nás může nahradit nedostatkový heroin, neboť fentanyl zneužívají především lidé, kteří vyhledávají látky na bázi opioidů. Přičemž podle epidemiologických dat uživatelů opioidů dnes máme nejvíce v Praze, Středočeském kraji, Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji a v Brně.

 

Podle amerického Národního institutu pro zneužívání drog byl fentanyl v roce 2021 ve Spojených státech primárně obviňován ze 70 601 úmrtí z předávkování. V březnu letošního roku pak americký Úřad pro kontrolu léčiv varoval před rostoucí hrozbou kombinace léků, často nazývané „tranq dope“, a uvedl, že DEA zabavila směsi xylazinu a fentanylu ve 48 z 50 států. A jak k tomu říká amerikanistka Denisa Krásná na iRozhlasu: „Fentanyl v posledních letech přinesl významnou úmrtnost hlavně v etnických menšinách, mezi nimiž se rozšířil spolu s dalšími opioidy. Mezi těmito skupinami se fentanyl stal významným problémem a má vysoký dopad například na komunity původních národů Ameriky... Náchylné jsou ale i další skupiny obyvatel, převážně nízkopříjmové a marginalizované komunity, kde opět hrají roli socioekonomické faktory, chudoba, nedostatek přístupu ke zdravotní péči, což je v Americe obrovský problém. Problémové jsou samozřejmě i vzdělávací příležitosti, které k riziku přispívají.“

 

Ovšem tyto americké reálie nejsou příliš vzáleny popisu našich sociálně vyloučených lokalit, představujících živnou půdu pro lichváře a ubytovatele, označované za obchodníky s chudobou, kde dochází k zadlužování jedinců i celých rodin díky využívání krátkodobých půjček, přičemž je tu vysoký počet uživatelů, výrobců i distributorů drog. Kdy obecně klesá věk uživatelů, drogy se tu užívají vícegeneračně a prodejem drog se mnohdy živí celé rodiny. Kdy pak roste míra kriminality (majetkové i násilné) i agresivita, v lokalitě je ohrožena bezpečnost místních obyvatel, ale také se tu zvyšují zdravotní rizika plynoucí z šíření infekčních chorob.

 

Tedy není třeba se již ptát, zda se můžou syntetické opioidy ve směsích známé jako „tranq dope", přezdívané zombie droga, podobně jako v pobaltských státech, i u nás objevit. Spíše je třeba počítat s tím, že se tu objeví. Že i u nás leckde začneme potkávat narkomany, připomínající zombie.


Video: The Fentanyl Crisis: Unmasking Fake Pills

 

Zdroje

https://www.vlada.cz/cz/ppov/zavislosti/media/evropska-zprava-o-drogach-2023-206457/

https://www.policie.cz/clanek/zautocil-na-skolacku.aspx

https://www.originsrecovery.com/what-is-nitazene/

https://www.youtube.com/watch?v=K8tZqx9FrDk

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-smrtici-droga-fentanyl-si-vybrala-obeti-uz-i-v-cesku-40443745

https://www.nbcnews.com/health/health-news/cdc-xylazine-tranq-fentanyl-opioid-deaths-rcna91638

https://karelwagner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806627

Datum: 26.09.2023
Tisk článku

Související články:

Léčba závislostí „rájem“     Autor: Martina Štěpánová (16.10.2016)



Diskuze:

Stojí za připomenutí

Mintaka Earthian,2023-09-30 00:17:29

Cite: https://www.osel.cz/9049-lecba-zavislosti-rajem_1.html

V roce 1981 Bruce K. Alexander a jeho kolegové Robert Coambs a Patricia Hadaway tvrdili, že když je zvíře spoutané a nesvobodné, jinak řečeno nešťastné, jeho volba aplikovat si dobrovolně drogu není projevem její síly, nýbrž špatného sociálního prostředí. Alexander předpokládá, že problém drog není spojen s chemickým procesem, jak je nám dokola vštěpováno, ale že je procesem sociálně-kulturním. Rozhodl se to prokázat tím, že vytvoří testovaným krysám park jakožto ekvivalenci příjemného sociálního prostředí, kde budou mít pocit svobody, ale přesto tu bude fungovat jakási forma kolonie či samostatné komunity.
...
Například v Portugalsku, které před padesáti lety vedlo v konzumaci drog v Evropě, se podařilo způsobem inspirovaným Alexandrovým přístupem k drogám závislosti zásadně snížit.
...
My tvoříme tuto společnost, jsme její nepostradatelnou součástí. Ona je našim dílem a neseme za ní odpovědnost.

----------

Můj pohled (ovšem NEpodložený exaktními studiemi) je, že zvýšená míra závislosti na drogách a s tím souvisejících nežádoucích jevů, jsou příznakem a důsledky příznaků, nikoliv příčinou. Že by stálo za to se věnovat kořenům problému a prevenci. Číslo "70 601 úmrtí z předávkování" jen jednoho druhu drogy za jeden rok, to je šílená hodnota, obrovská hora utrpení, a doufám, že se někdo spletl a umazáním několika řádu/ů to opraví.

Odpovědět


Re: Stojí za připomenutí

Martin Novák2,2023-09-30 09:31:28

Vidíte, a já si zase myslím že drogový problém je způsobený rozežraností, lidé se mají příliš dobře a tak hledají zábavu v dogách protože základní problémy pro přežití mají vyřešeny. Drogy byly dostupné celý středověk ale nijak výrazně se nerozšířily.
Vytvoření příjemného prostředí krysám řešil Calhounův experiment: https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/calhounuv-experiment-mysi
Alexandrův experiment je aplikovatelný maximálně tak na drogovou situaci ve vězení, kde by ovšem žádné drogy neměly být v první řadě.
Aplikace Alexandra podle správného levicově-sluníčkářského přístupu: vytvoříme ze země koncentrák, jako v Severní Koreji. Tam s drogami nemají problém, Kim je zakázal stejně jako Covid. Ale to také může být způsobeno permanentním hladomorem, podle toho co jsem psal na začátku.

Odpovědět


Re: Stojí za připomenutí

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-30 11:00:46

Podle mého názoru to, jak se jedinec v životě cítí (a jestli sáhne po drogách), závisí na dvou hlavních faktorech:
1. Jaké výchovy, emočního prostředí a zázemí se mu dostalo v rodině, kde vyrůstal
2. Co dostal od rodičů v genech

Pokud vše z toho bylo špatné, horko těžko ho deset terapeutů spolu se státní sociální podporou budou opravovat. Pokud naopak dostal dobré geny a měl skvělé rodinné prostředí, nezlomí takového jedince ani totalitní jho nebo válka.

Vůči tomu prvnímu, okolnostmi postiženému jedinci je to tvrdé, nespravedlivé, ale je to životní realita. Co se ale změnilo v druhé polovině dvacátého století, je obrovský polštář, který společnost poskytuje. Sto let nazpět by lidé ze špatných rodin zkrátka podlehli evolučnímu tlaku. Buď by zemřeli, skončili by ve vězení/na oprátce, nebo by prostě jen prožili život v chudobě a nenašli by si kvůli tomu partnerku. V přebytkové liberální společnosti ten jedinec ale bude trpět také protože neumí nakládat se svým životem, se svojí svobodou a emocemi.

Otázkou je, jestli je úkolem společnosti jako celku, aby se proti přírodě snažila marně zachraňovat tyto jedince a nebo se má naopak podle přírody chránit před těmito jedinci.

Odpovědět


Re: Re: Stojí za připomenutí

Martin Novák2,2023-09-30 12:03:07

Souhlas, ale přidal bych třetí faktor - inteligence.
Inteligentní jedinec je schopný zjistit si základní informace PŘED tím než si drogu vezme, začít s nízkou dávkou, zásadně nepoužívá jehly a je schopný zhodnotit jak drogu snáší.
Inteligence je naprosto zásadní a všichni narkomani v ní selhali. Další faktory jsou spíš doplňkové.
Když někdo podlehl tlaku kolektivu, výchovy nebo genové predispozice znamená to že neposlechl vlastní rozum který mu měl říct: "Neblbni, na tohle se umírá!"

Odpovědět


Re: Re: Re: Stojí za připomenutí

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-30 13:02:21

- Inteligenci považuji převážně za genetický faktor.
- Inteligence má mnoho různých definic. Na vyvarování se drogám stačí zdravý selský rozum a IQ třeba 80. Naopak když se člověku něco "tlačí na mozek", může mít IQ 130 a po drogách sáhne také.
- Na několikanásobné užití drog se neumírá. U velké části drog to ani nestačí na vytvoření fyziologické závislosti. Feťáckou troskou se většina nestane jen proto, že si z blbosti od kamarádů jednou vzali drogu, ale většinou kvůli kombinaci více jejich životních problémů. Část z nich vyšla z hodně špatného rodinného prostředí, část měla vrozené psychické problémy a část je znuděná prázdným životem (takže jim vlastně nevadí, že drogy zabíjejí).

Odpovědět

Možná stojí za zamyšlením

Jana Malcikova,2023-09-27 14:17:07

https://www.youtube.com/embed/SwlIAjcYypA

Odpovědět

A co naše kamárádka?

Jitka Kalášková,2023-09-27 13:31:11

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přisoudila odpovědnost za bombové útoky v Hirošimě a Nagasaki spíše Rusku než Spojeným státům...

Odpovědět


Re: A co naše kamárádka?

M. Vacek,2023-09-27 13:35:00

Možná bude stačit to jen častěji opakovat a příští generace to bude brát fakt.

Odpovědět


Re: Re: A co naše kamárádka?

Pavel 1,2023-09-27 13:56:04

Ano to hrozí. Jen ty sputnikovské z prstu vycucané
srágory neopakuje leyenová ale rusácké podržtašky.

Odpovědět

Že by přece jen?

Míla Vondrak,2023-09-27 13:17:37

https://echo24.cz/a/H4MTM/zpravy-svet-soud-rozhodl-ze-trump-podvadel

Odpovědět

Statem kontrolovana legalizace?

Libor Tomsik,2023-09-27 07:37:48

"prodejem drog se mnohdy živí celé rodiny", "roste míra kriminality", "šíření infekčních chorob", "nárůstem počtu úmrtí na předávkování", "zadlužování jedinců i celých rodin", "pobodal 37letý narkoman". Ja si nemohu pomoct, ale prijde mi, ze nejvetsim problemem je nelegalnost. Co by se stalo, pokud by stat zridil nejaka distribucni centra, kde by se, dnes zakazane latky, v garantovane cistote a mnozstvi, dalo koupit a uzit?

Odpovědět


Re: Statem kontrolovana legalizace?

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-27 09:13:53

Tuto otázku jsem si kladl už dávno a bylo by přinejmenším zajímavé, kdyby v nějakém malém státě takový sociální experiment udělali. Ale výsledky se dají tušit i bez toho. Narkomafie by prakticky zmizela, feťáků by bylo zhruba stejně, výrazně by klesl počet drobných krádeží a loupeží. Zdaleka ne vždy jde ale feťákům jen o uspokojení fyziologické závislosti. Zejména stimulanty si chtějí užít někde, kde je akce, rozhodně ne v distribučním centru. Takže černý trh by nezmizel zcela. Z eráru by se nejspíš něco ztrácelo a dostávalo se to blíže uživatelům. Nezmizely by ani jevy jako "37 letý narkoman posedlý stihy pobodal školačku" nebo "narkoman za volantem zavinil nehodu a zabil rodinu s dětmi". To by se musel zcela překopat přístup státu ke kriminalitě. Něco ve stylu 3x a dost a provinilce trvale izolovat od zbytku společnosti.

Odpovědět


Re: Re: Statem kontrolovana legalizace?

Pavel Ondrejovic,2023-09-27 09:56:06

Amsterdam? :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Statem kontrolovana legalizace?

Petr Sanov,2023-09-27 17:21:24

Čína před a za opiových válek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Statem kontrolovana legalizace?

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-29 17:30:01

Myšlenka byla, že by stát hlavní opiáty a stimulanty nabízel uživatelům zdarma nebo za mírný poplatek v distribučních centrech. Cena syntetických drog na černém trhu je až o několik řádů vyšší než náklady při velkovýrobě. Kdyby si závisláci mohli v distribučních centrech šlehnout zdarma, mafie by přišly o byznys a feťáci by si nemuseli krádežemi vydělávat na další dávku. To v Amsterdamu snad nefunguje? :-)
Ideální by pro ten experiment byl nějaký stát, kde: A) jsou teď drogy přísně zakázané, B) je poměrně izolovaný, aby vývoz drog z něj neohrozil okolní státy.

Odpovědět

Gábor Vlkolinský,2023-09-27 05:59:27

Pohľad na videá z ulíc napríklad Philadelphie a Los Angeles je hrozný.

Odpovědět

Takže normální evoluce

Martin Novák2,2023-09-26 19:45:42

Nedá se divit tomu že po odstranění všech evolučních tlaků se vynoří nové.
Škoda jen že selekce pomocí drog je docela pomalá a než se jedinec dobrovolně vyřadí z existence tak stačí napáchat dost škody.

Odpovědět


Re: Takže normální evoluce

D@1imi1 Hrušk@,2023-09-26 21:16:07

Užívání drog v naší společnosti znamená negativní a nebo pozitivní evoluční selekci? Mnozí uživatelé zplodí víc potomstva než spořádaně žijící lidé. Systém se následně postará o jejich dožití se pohlavní dospělosti.

Odpovědět


Re: Re: Takže normální evoluce

Martin Novák2,2023-09-29 18:42:17

Ano, to spadá mezi negativa způsobená pomalostí selekce. Ale můžete to brát taky tak že typická závislá žena živící se prostitucí bude mít díky fentanylu jen 2 vrhy místo 10. U mužů je to celkem jednoznačné, tvrdé drogy z nich dělají eunuchy tak jako tak.
Já jsem pro úplnou legalizaci, ale s obnovením trestu smrti a za trestný čin pod vlivem automaticky a povinně absolutní trest - pro snížení recidivy. A to i pro alkohol, od nějakých 2 promile.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz