Radioaktivita je zase o něco menší hrozbou. Kredit: Cary Bass, Wikimedia Commons.

Jaderná energie zůstává významným strašákem dnešní doby, ať jde o provoz elektráren a dalších zařízení, jaderné zbraně anebo jaderný terorismus. Ostražitost je samozřejmě na místě, ale zároveň je potěšující sledovat pokrok, který tato dnes již klasická rizika, postupně umenšuje.

Společnost Sinclair International nedávno zahájila klinické testy s novým přípravkem HOPO 14-1, který je navržen tak, aby napomáhal dekontaminaci při vystavení radioaktivním látkám. Hodí se například při jaderné nehodě nebo třeba při útoku špinavou jadernou bombou.

Polly Chang. Kredit: Sinclair International.

Nebezpečí, jaké taková kontaminace představuje, nezáleží ani tak na tom, čím konkrétně je člověk kontaminován, ale na tom, jak ke kontaminaci došlo. Ponecháme-li stranou silné záření generované radioaktivními atomy s velmi krátkým poločasem rozpadu, zásadní riziko představují atomy s delším poločasem rozpadu, s nimiž se lze setkat častěji.

Klíčová součást HOPO 14-1, ligand 3,4,3-LI(1,2-HOPO). Kredit: Innerstream, Wikimedia Commons.

Záření takových látek může mít podobu alfa částic, které mají tak nízkou energii, že je zastaví i svrchní vrstva lidské kůže. Pokud jsou ale radioaktivní atomy tohoto typu pozřeny či vdechnuty, působí velmi destruktivně na buňky v měkkých tkáních. Obvyklá léčba se snaží radioaktivní látky odstranit z těla ven anebo jim brání, aby pronikaly na určitá místa.

Velmi populární je v tomto směru jód, přesněji řečeno jodid draselný. Podává se kvůli ochraně pacientů při ozařování a prepeři ho doslova milují. Přitom chrání jen štítnou žlázu před radioaktivním jódem, s nemalým rizikem vedlejších účinků. Mimo jiné je podezřelý jako teratogen.

Zmíněný nový přípravek HOPO 14-1 funguje jinak. Jeho molekuly loví radioaktivní atomy a zneškodňují je chelací. HOPO 14-1 může vytáhnout radioaktivní atomy z buněk anebo jim zabrání tam proniknout.

Něco podobného umí starší přípravek DTPA (diethylentriaminpentaoctová kyselina). Je ale nutné ho vstříknout injekcí nebo vdechnout z inhalátoru. HOPO 14-1 funguje ve formě tabletek.

Klinické testy HOPO 14-1 vede Polly Chang z vedení Sinclair International a financuje je americký NIAID (National Institute of Allergy and Infectious Diseases). Cílem testu je ověřit, zda je tato léčba sama o sobě bezpečná a zda se v těle chová podle předpokladů. Pokud vše dobře dopadne, HOPO 14-1 by se měl časem objevit na trhu.

Literatura

New Atlas 22. 5. 2023.