V časopise Bulletin of the Atomic Scientists vyšel k patnáctému výročí havárie ve Fukušimě I dne 11. března 2026 článek Maxime Polleriho věnovaný dopadům této havárie, a hlavně počítání úmrtí, které způsobila. Autor kritizuje, že se v případě havárie ve Fukušimě I většinou mluví pouze o přímých obětech. Zde i Maxime Polleri přiznává, že havárie a úniky radioaktivních látek neměly přímou oběť žádnou. Kritizuje však MAAE (Mezinárodní agenturu pro atomovou energii), Světovou zdravotnickou organizaci WHO (World Health Organization) a Vědecký výbor OSN pro studium vlivu radiace UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation), které argumentují, že úniky radiace a dávky, které pracovníci elektrárny a obyvatelé obdrželi, jsou natolik nízké, že nepředstavují žádné zdravotní riziko, a že daleko větší dopady měl a má strach z radiace a psychické problémy způsobené evakuací. Polleri však argumentuje, že havárie a radiace měly nepřímé oběti.
Průběh havárie i snahu o likvidaci a překonání jejich následků sleduji dlouhodobě v cyklu článků pro Osla (poslední je zde), shrnutí současného stavu likvidace následků havárie ve Fukušimě a Černobylu jsem popsal v článku pro Neviditelného psa. Proto bych si dovolil úvahy v článku Maxime Polleriho rozporovat. To, že byly s havárií ve Fukušimě I spojeny nepřímé oběti, zmiňuji často ve svých článcích a přednáškách nejen já, ale řada dalších autorů. Většinou se však věnujeme srovnávání dopadů různých katastrof, využívání rozdílných energetických zdrojů nebo porovnání odlišných průmyslových havárií. I vzhledem k tomu, že přesné určení nepřímých obětí je značně složité a problematické, uvádí se téměř vždy pouze právě oběti přímé.
I já třeba často srovnávám dopady samotného zemětřesení a cunami s následky havárie ve Fukušimě I. Ovšem u cunami se uvádí vždy pouze přímé oběti. Často zmiňuji, že jaderná havárie měla i nepřímé oběti, ale pokud jde o přímé oběti, je poměr cunami vůči havárii jasný: přes 20 000 ku 0. Je vysoce pravděpodobné, že i porovnání počtu nepřímých obětí bude podobně dramaticky v neprospěch následků cunami. Kvůli cunami bylo daleko více rychlých evakuací nemocničních zařízení i domovů pro seniory; je také více pravděpodobné, že spáchá sebevraždu někdo, kdo přišel o blízké a majetek, než ten, kdo přišel pouze o majetek. Stres a pocit ohrožení je následkem i u komunit zasažených cunami a počet zasažených u těchto komunit je řádově větší.
Připomeňme si, jaká nepřímá úmrtí má Maxime Polleri na mysli. Souhlasí se zmíněnými mezinárodními organizacemi, že během havárie ve Fukušimě I neobdržel žádný pracovník či obyvatel tak vysokou efektivní dávku, aby to vyvolalo deterministické dopady v podobě nemoci z ozáření. Nesouhlasí však s tím, že obdržené dávky jsou natolik nízké, že i nedeterministické dopady v podobě zvýšeného výskytu rakovin či jiných následků v následujícím období budou nepozorovatelné. Možná lépe řečeno, pokud nějaký počet nemocí vlivem radiace z Fukušimy I nastane, bude zanedbatelný a nepozorovatelný oproti jejímu přirozenému výskytu.
Maxime Polleri má pravdu v tom, že absence důkazu o existenci něčeho neznamená důkaz o neexistenci téhož. Já však tvrdím, že to znamená pouze to, že o existenci daného jevu nelze rozhodnout, neznamená to, že existuje. V případě Fukušimy I jsou nezávislé dozimetrické i epidemiologické studie velice podrobné a potvrzují zanedbatelný vliv radiace na zdraví pracovníků elektrárny i obyvatel. Při uvádění výsledků těchto studií je třeba se dívat nejen na čísla, ale i na kontext a jejich srovnání. Hlavně pak je třeba rozumět tomu, co reálně uváděná čísla znamenají. Jeden z příkladů, kdy protijaderní aktivisté strašili číslem zvýšení rizika o 70 %, přičemž v reálu šlo o zanedbatelné riziko, jsem rozebíral v dřívějším článku.
Maxime Polleri uvádí jako důkaz prokázaného kauzálního spojení dávky z radioaktivity s onemocněním pracovníka z elektrárny rakovinou plic a úmrtím skutečnost, že japonská vláda v roce 2018 uznala tuto souvislost a úmrtí jako následek povolání a schválila kompenzace. To ovšem není žádné reálné vědecké potvrzení této kauzální souvislosti. Připomenul bych, že se ještě objevilo dalších šest případů uznání nemocí z povolání u leukemie, rakoviny plic a rakoviny štítné žlázy u pracovníků z Fukušimy I, kdy tito pracovníci dostali kompenzaci. To, že ve zmíněných případech byla právně uznána souvislost, ovšem nemá nic společného s reálnou kauzalitou. Je to dáno tím, že pracovníci v jaderném průmyslu mají v Japonsku dohodu, že v případě překročení hranice 5 mSv u efektivní dávky obdržené v práci, jsou jisté typy nemocí považovány automaticky za nemoc z povolání (z radiace). Reálně zde s velmi vysokou pravděpodobností kauzalita neexistuje, protože šlo dokonce většinou o pracovníky, kteří dostali spíše ty nižší dávky.
Jako nepřímé oběti zmiňuje Maxime Polleri úmrtí těžce nemocných při evakuaci nemocnic, a hlavně případy úmrtí klientů domova seniorů. Zde by ovšem bylo spravedlivé zmínit, že příliš rychlá evakuace byla způsobena právě kampaní lidí podobných autoru článku, kteří tlačí na posuzování rizika z radiace (nižších dávek) ne podle vědeckých znalostí ale jako něčeho a priory hrůzného. V případech ve Fukušimě by pár dní odkladu pro zajištění dostatečného technického a zdravotního zázemí pro lidi na přístrojích nebyl problémem. Seniory by možné zvýšení rizika rakoviny za řadu let absolutně nedohnalo a u personálu by dávka nepřekročila hodnoty běžné v řadě i zdravotnických profesí.
Dalším příkladem má být 99 evidovaných sebevražd či potraty a mrtvě narozené děti, které mohou být spojeny se stresem daným krizovými událostmi. Jak už jsem zmínil, bylo takových případů spojených se samotnými dopady cunami o mnoho řádů více. Správné by také bylo zmínit, že část evakuací a jejich dopadů, které se přisuzují havárii, proběhla už v souvislosti s cunami.
Pravě kampaň, kterou vede i autor článku, o obrovském riziku radiace nepřekračující hodnoty přírodního pozadí má u obyvatelstva negativní psychologické dopady a může i za některé symptomy spíše psychosomatického původu, o kterých se v článku píše. Je paradox, že autor zmiňuje, že pokračující evakuace má negativní dopady a zároveň bojuje za trvalou evakuaci i v případě, že je dávka v daném místě už pod hodnotou, která je v Česku běžně z pozadí.
Řada psychických dopadů nejen na farmáře byla způsobena i v případech, kdy museli nuceně opustit své farmy i v místech, kde radiace byla na úrovni, která by nevedla k zdravotním dopadům a při více dobrovolné bázi evakuace by mohli být psychické a sociální dopady mnohem menší. A nepřiměřený tlak na evakuaci je dán právě kampaní skupin s názory blízkými autorovým.
Autor popírá všechny znalosti o vlivu radiace z oficiálních vědeckých studií a mezinárodních orgánů s tvrzením, že i v případě, že žádná epidemiologická studie neprokázala negativní zdravotní vliv dané nízké dávky, to nemusí znamenat, že nějaký negativní vliv nemůže být. To sice může být pravda, ale neopravňuje to jeho tvrzení, které je v podtextu jeho článku: vědecké důkazy o negativním vlivu velmi nízkých dávek sice žádné nejsou, ale radioaktivita je v každém případě, i v minimálním množství, škodlivá a je třeba za každou cenu evakuovat. Právě takový přístup přispěl právě při událostech ve Fukušimě I k prohloubení negativních dopadů na místní obyvatele.
Jaderná energie a demokracie
Autor: Vladimír Wagner (11.07.2024)
Jaderná energetika v roce 2024 – klíčový rok pro Česko
Autor: Vladimír Wagner (11.01.2025)
Fukušima I na prahu roku 2026
Autor: Vladimír Wagner (03.02.2026)
Černobyl a ukrajinská jaderná energetika v době války
Autor: Vladimír Wagner (27.02.2026)
Diskuze:
Pěkné...
Dycky Blues,2026-03-18 23:27:18
Sice moc nevěřím, že to ti aktivističtí demagózi pochopí, ale chválím :-)
Pro srovnání
Čestmír Berka,2026-03-16 19:28:04
Abstrakt
Nedávno byly napsány články a zpravodajské blogy o nakládání s jaderným odpadem, které se konkrétně zaměřují na údajná nebezpečí jódu-129. Zde objektivně zkoumáme konkrétní detaily jódu-129 jako radiačního rizika. Na rozdíl od alarmistického tónu těchto nedávných článků a zpráv docházíme k závěru, že jód-129 není zdaleka tak znepokojivý, jak se předpokládá. Spíše se zdá, že se jedná o klasický případ „mnoho povyku pro nic“.
S zájmem , ale i zklamáním, jsme si přečetli nedávný článek v MIT News*, který nevhodně upozornil na nebezpečí jódu-129, jež byla „identifikována“ ve zprávě v časopise Nature Sustainability.1,2 Článek začíná konstatováním: „Jednou z nejrizikovějších složek jaderného odpadu je jód-129 (I-129), který zůstává radioaktivní po miliony let a po požití se hromadí v lidských štítných žlázách.“ 2 To nám připomíná starou dětskou lidovou pohádku o Kuřetici: „Nebe padá, musíme to říct králi
* https://www.nature.com/articles/s41893-025-01629-2
Článek zde: https://journals-sagepub-com.translate.goog/doi/full/10.1177/15593258261420242?_x_tr_sl=auto&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs
Re: Pro srovnání
Petr Mikulášek,2026-03-16 19:54:29
Tak pokud je ho pohromadě několik tun, asi to problém být může. Ale pokud bych toho do těla dostal 10mg, tak na rozpad 5mg bych musel žít ještě 1.57x10^7 let. Šance, že se ho z toho mikrogram rozpadne za celý můj život, je minimální. A když se rozpadne, tak co? Stabilní Xe 125 se dál rozpadat nebude a při rozpadu se vystřelí elektron, který moc škody nenadělá. A gama fotony z tak vzácných rozpadů? Víc dostanu, když si zaletím letadlem na dovolenou. Takže ve stopovým množství by I-129 nebyl něco, z čeho bych strachem neudržel stolici. Jo I-131, to by byla jiná sranda...
Re: Re: Pro srovnání
Čestmír Berka,2026-03-17 11:25:17
Kromě fyzikálního poločasu existuje ještě biologický poločas... Efektivní poločas je doba, za kterou klesne celková aktivita radioaktivní látky v organismu na polovinu v důsledku kombinace fyzikálního rozpadu a biologického vylučování. Je vždy kratší než samotný fyzikální nebo biologický poločas.
I131 má fyzikální poločas 8 dní. Použití v medicíně..aktivity: Dávka pro určování kinetiky radiojódu před provedením terapie a pro scintigrafii štítné žlázy ve výjimečných případech: 0,2 - 3,7 MBq Vyšetřování zbytků štítné žlázy a metastáz akumulujících jód: 37 – 400 MBq.Benigní onemocnění štítné žlázy: Aktivita se pohybuje v rozmezí 0,2 – 1,2 GBq, u rozsáhlých hyperthyreóz až 5 GBq. ... Doporučené hodnoty absorobované dávky pro cílovou oblast: Dekompenzovaný autonomní adenoma 300 - 400 Gy Euthyreoidní struma 150 Gy Hyperthyreoidní struma (disperzní autonomní kompenzovaný adenoma a autoimunní hyperthyreóza) 150 Gy Autoimunní hyperthyreóza (Basedowova choroba) bez projevů strumy 60 - 100 Gy
Zdroj: https://farmaceutika.info/sodium-iodide-i-131-injection
Re: Re: Re: Pro srovnání
F M,2026-03-17 15:04:47
Souhlas, pokud někdo odpad za pár milionů let nevykope a nebude si s ním "solit" chleba...
Ten jód bude dlouho dobu opravdu ten poslední problém potencionálního úniku a v době kdy bude dominovat už nebude příliš horké ani to celkové riziko s nějakým ředěním (nelokálně).
V tom lékařství by to bylo nepoužitelné právě z toho důvodu, že by prakticky žádný rozpad neproběhl a viděli by prd.
Ani ten rozpad nenese žádné velké energie (b-, elektron a slabá gama a řekl bych pár následných fotonů rentgenu?), beta přeměna - slabá jaderná síla, proto ta životnost a minimální aktivita.
Bayerische Rundfunk a fake news
Čestmír Berka,2026-03-16 17:41:25
BR dezinterpretuje úmrtí v důsledku tsunami jako oběti jaderné havárie – a opravuje se
V den výročí havárie reaktoru vyvolala zpráva Bavorského vysílání (BR) kritiku – a poslankyně Evropského parlamentu za stranu Zelených Lena Schillingová navázala spornými čísly.
Právě tento rozdíl Bavorské vysílání (BR) při výročí rozmazalo. Jak informuje Weltwoche, BR24 zveřejnilo zprávu, jejíž první věta naznačovala, že přibližně 20 000 úmrtí bylo důsledkem havárie reaktoru – nikoli tsunami. Po veřejné kritice vysílací společnost přiznala, že formulace byla „zavádějící“, a pasáž opravila.
Jak uvádí klimatický zpravodajský portál Klimanachrichten s odvoláním na studie UNSCEAR a MAAE, ukvapená evakuace 20kilometrové uzavřené zóny nepřímo vedla k úmrtí přibližně 2 300 lidí – v důsledku stresu, vyčerpání, narušení lékařské péče a sebevražd v důsledku ztráty domova. Nebyla však zdokumentována žádná úmrtí přímo související s radiací mezi obyvatelstvem.
Debata kolem Fukušimy zůstává politicky nabitá – zejména nyní, když,předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila odklon od jaderné energie za „strategickou chybu“ a plánuje nové investice EU do jaderné energie. Přístup k fukušimskému případu založený na faktech by byl nezbytným základem pro informovanou diskusi.
exxpress.at: ARD & Lena Schilling: So machen sie aus Fukushima den großen Atom-Mythos (14. März 2026): exxpress.at/news/ard-gewessler-schilling-so-machen-sie-fukushima-zum-atom-mythos
Re: Bayerische Rundfunk a fake news
Petr Mikulášek,2026-03-16 19:04:55
Jak nás učili na VŠ ve statistice, správným zamícháním čísel se dá dokázat cokoliv. A je potřeba si hlídat, s jakýma číslama a jak kdo kouzlí.
Pokud dojde k průšvihu, tak jsou čtyři možnosti, co můžou člověka zabít nebo zranit. První je záležitost mechanická, když na někoho třeba spadne traverza, nebo se zřítí z ochozu jeřábu. Druhá možnost je úraz elektrickým proudem. Třetí možnost je chemie (dva údržbáři a uklízečka udušení v Jaslovských Bohunicích při úniku CO2). No a až to poslední je radiace. Úplně stačí, když to někdo smíchá a řekne, že jakýkoliv smrtelná úraz v JE souvisí s radiací a čísla sjou úplně jinde.
No a pokud vlivem radiace nejsou jasný následky, tak je to jenom o statistice. A tam už si člověk musí sakra dobře hlídat nejistoty, statistický odchylky,... Zpráva typu "pět let po úniku radiace vzrostl počet lidí s rakovinou, zachycených v místní nemocnici, o 50 ročně" může znamenat, že se přistěhovalo 100 lidí z oblasti, kde tři roky nazpátek byl nějaký únik karcinogenních chemikálií.
Kdo chce strašit, způsob si vždycky najde.
Re: Re: Bayerische Rundfunk a fake news
F M,2026-03-17 15:10:33
A nebo se jich prostě přistěhovalo po vylidnění ještě víc k z normální populace (nejsou to procenta).
A zapomněl jste na tu nejčastější příčinu a to lidskou blbost, pardon;-)
A rád vás čtu, zase je tu víc příspěvků které dávají hlavu a patu.
Černobyl
Jiří Basler,2026-03-16 15:46:03
Pane Wagnere,
někde jsem četl, že po havárii v Černobylu se výrazně v Čechách zvedla potratovost mužských plodů vlivem radioaktivního spadu? Je to fáma nebo potvrzený údaj? Omlouvám se, jestli to sem nepatří...
Re: Černobyl
Vladimír Wagner,2026-03-16 17:07:51
Jde o práci pana doktora Peterky, který na základě toho, že v listopadu 1986 se v Česku narodilo méně chlapců než dívek tvrdí, že se projevil vliv Černobylu. Byl to jediný měsíc, kdy se něco takového stalo. Argumentuje, že je to černobylskou radiací a větší citlivostí zárodků chlapců, a že tedy podle něj chybělo 450 chlapců. Připomeňme, že v roce 1986 se v jednotlivých měsících rodilo mezi 10 035 až 11 830 dětmi. Listopad byl opravdu ten s nejnižším počtem. Na druhé straně statistické fluktuace jsou takové, že se tam daná čísla schovají. Navíc, nic takového nebylo pozorováno jinde a to i v zemích, které byly radioaktivními látkami z Černobylu zasaženy i více. U nás navíc byla dávka z Černobylu taková, že by podle znalosti, co o dopadech radiace máme, takové dopady mít neměla.
Re: Černobyl
Čestmír Berka,2026-03-16 17:31:41
https://www.suro.cz/files/2021-03/stanovisko_k_clanku_m_peterky.pdf
Stanovisko k publikaci MUDr.M.Peterky
o změně poměru pohlaví u novorozenců v listopadu 1986
Za spolupráci při analýze statistických dat děkuji RNDr. Ladislavu Tomáškovi, CSc. a RNDr.
Josefu Thomasovi, CSc.
Toto stanovisko je k dispozici na webové stránce Státního ústavu radiační ochrany na adrese
http://www.suro.cz
V Praze dne 5.dubna 2006 Prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc.
Přežívání LNT modelu
Čestmír Berka,2026-03-15 09:43:28
I v odborné veřejnosti je často zafixován názor, že "každá dávka škodí" . Nové studie často vycházejí ze starých a překonaných. Radioaktivita jakéhokoli původu, druhu a množství je spojována s rakovinou.
Často vědci, kteří jsou dobří ve svém oboru začnou zkoumat vliv záření na člověka a přírodu, ale zaměří se na korelaci a z ní vyvozují kauzalitu. Často neuvádějí žádné hodnoty,srovnávají s průměrem, jako by hodnoty měly trvale sledovat křivku průměru. Někdy je dokonce na konci studie napssáno, že výsledky nejsou jednoznačné a je třeba dalšího výzkumu- ale v mediích už jsou v titulcích jednoznačné závěry, že "studie potvrdila"...
Ani vysokoškolsky vzdělaní lidé nemají většinou ponětí, v jakém rozsahu se dávky pohybují - na RTG v rozsahu několika ŘÁDŮ. Často se srovnává s "normou" - " norma byla 5x překročena" - přitom třeba 1000násobné zvýšení neznamená nebezpečí- jen signalizuje něco neobvyklého.
Přitom před lety chodily statisíce na snímkování ze štítu. Sěti na rutinní snímkování kyčlí. Mezi lety 1943 až 1960 se cca 2 MILIONŮM dětí zasouvaly při léčbě zářiče s 20 mg Ra226 a k tomu desetitisícům námořníků. - zvýšený výskyt rakoviny nezjištěn. Lidé se 100 let koupou v radonové vodě, ve štolách dýchají radon v relativně vysokých koncentracích. Jen v Jáchymově bylo za 100 let provedeno při nenádorové terapii zářiči Ra226 dávkou 1 až 3 Gy na kůži nad klouby ( kolena, kyčle, páteř) 250 000 aplikací. Často opakovaně. Lidé se bojí Jodu131 z ČERNOBYLU v aktivitách v řádu stovek Bq a netuší, že v tobolkách je při terapii štítné žlázy 37 až 7400 MILIONŮ Bq.
Re: Přežívání LNT modelu
Petr Mikulášek,2026-03-15 20:09:41
Škody jsou vždycky relativní. Aby to nebylo jak v imunologii. Když imunitní systém nemá nepřítele, tak si ho vyrobí, i kdyby to mělo být vlastní tělo. Dávno se ví, že přehnaná čistota vede k alergiím. Když se radiací zničí pár buněk, tak se imunitní systém zabaví jejich likvidací a nemá čas vyrábět pupínky po sežrání ovoce nebo podobný vylomeniny.
U odborníků je to jako s doktorama a cholesterolem. Jeden čas zakazovali i vajíčka, že je v nich cholesterol a pak najednou začali tvrdit, že pokud je to ten správný druh, tak není škodlivý, aby se usadili u toho, že bez cholesterolu nepřežijeme a škodí jenom některý druhy a nadměrný množství.
Docela rád bych viděl prapraprapraprapředky protijaderných aktivistů, co vyváděli po objevu ohně a jaký museli tehdy dělat opičárny po tom, co se někdo udusil v jeskyni kouřem :D
Re: Přežívání LNT modelu
F M,2026-03-17 15:23:29
Radiace je běžná je všude, pokud by s ní organismy nedokázaly pracovat nemohl by existovat život (alespoň vyšší), tedy je na ní v určité míře zvyklý.
Je třeba rozlišovat rizika pro populaci a jedince, pokud se někdo léčí, nebo je očekáván nějaký statisticky benefit, tak je to něco jiného než zasáhnout celou populaci.
Ten výzkum a kontroly mají smysl, ale pokud je výsledek neprůkazný, znamená to, že dopad je tak malý, že nemá na pozadí smysl. Trochu mi to celé připomíná to, když někdo řeší nějaká malicherná rizika, třeba žraloka a ignoruje auto na parkovišti (šanci zemřít nebo se zranit při dopravní nehodě).
Stejně tak zde ono tam asi k nějakému minimálnímu dopadu došlo, ale už třeba jenom chemická kontaminace bude závažnější.
Docela by mě zajímalo kdy někdo spočítá (stejně kriticky) vliv větrníků na zdraví lidské populace.
to neni o fukusime
Eva M,2026-03-14 17:56:57
pane Wagnere, ve svetle aktualnich svetovych udalosti, vcetne novych informaci, co vse je aktualne technicky mozne vybombardovat nejadernymi zbranemi, dluzno konstatovat, ze to fakt neni o fukusime....
svoje "neprenosne jaderne zbrane" mame neustale u sebe.... na huste zalidnenem uzemi...
mozna bylo lepe nespechat tolik od toho uhli a pozdeji pripadne popremyslet nad typem pripadnych reaktoru
Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-15 18:07:13
Myslím, že tohle je a nominaci na pomatence roku, Šichtařová pro Vás jistě nbude nepřekonatelná výzva. Míchat zbraně a civilně využívaný zdroj energie pod článkem o stresu z jádra může jenom pomatenec.
Ohledně typu reaktorů je celkem jasno, drtivá většina jsou tlakovodní (AP, APR, EPR, VVER,...). U nich je největší možný problém únik chladiva z primáru do kontejnmentu a roztavaní jádra. To se stalo v Three Miles Islandu. Počet mrtvých 0, počet ozářených 0, únik radiace minimální (technik upustil krypton kvůli přetlaku a s nikým to nekonzultoval), ale jde o inetrní plyn, který nereaguje a za pár desítek hodin se rozpadne. Největší problém byla jenom panika, protože všechno tutlali.
V případě, že "řachne" JE, bude v okolí na pár desítek let přírodní rezervace s průměrem pár desítek km. Pravděpodobnost je u dnešních reaktorů minimální a po rozpadu nejaktivjěních izotopů (svítí hodně, ale rychle se vysvítí) to přírodě jenom pomůže. Divočina kolem řeky Pripjať mluví sama za sebe. Při provozu neuniká radiace vůbec, je tam několik bariér. Vyhořený palivo taky není problém, zakopat ročně pět kontejnerů je sranda. Proti tomu uhelka, to je jistota. V uhlí jsou krom uhlíku i další prvky a některý i svítí. mimochodem, sám uhlík má tuším 14 izotopů, z toho jenom dva stabilní. A většina se toho hrne rovnou do komína. Uhlí se musí vydrápat a pokud jde o povrchový důl, tak tam zničení desítek ㎢ krajiny je prakticky 100% jistota.A ještě se řeší, kam tahat tisíce vagónů popela a popílku z lapačů...
Re: Re: to neni o fukusime
Eva M,2026-03-15 20:00:17
mam opravdu na mysli VALECNA rizika.
a netvarme se, ze je dnesni svet predvidatelny a ze neexistuji.
"V případě, že "řachne" JE, bude v okolí na pár desítek let přírodní rezervace s průměrem pár desítek km. " --- to je presne ono, ten pitomej Cernobyl vedl k totalni bagatelizaci.
Invektivy nejsou na miste, budi jen dalsi neduveru v poctivost zainteresovanych na JE; nevim odkud pisete...
:) timto zdravim Ceske Budejovice - z Brna.
Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-15 20:36:41
O invektivy se snažíte systematicky už několik let, tak buďte ráda, že vám plním váš sen.
Předvídatelní nejsou jenom ti, kteří mají moc a neuvědomují si, že moc znamená zodpovědnost. Tady se ale bavíme o fyzice a opravdu neplatí, že by se dalo o fyzikálních zákonech hlasovat, nebo že by se zvolením nějakých potentátů do vlády začaly padat letadla nad konkrétním státem.
Co se nestability týká, tak většinou se konflikty neřeší s pomocí trhavin, ale s pomocí peněz. A tam je strategická výhoda mít zásobu paliva, nebo vlastní zdroje a maximálně omezit jeho přepravu.
Jádro v konfliktu vychází líp, než to vaše uhlí. Obojí potřebuje vodu, obojí potřebuje přenosovou soustavu, ale u jádra je zásoba paliva na roky přímo v areálu, do uhelky potřebujete dostat třeba 10 vlaků denně. Železniční trať může být legitimní válečný cil kvůli přepravě zbraní a pokud nepřítel odstřelí most pod vlakem vezoucím tanky, jste bez energie a stojí vám výroba ve zbrojovkách. Je to sice centralizovaný zdroj, ale jedno místo je jednodušší a levnější ubránit před útokem, než 10 menších paroplynových nebo uhelných bloků.Nacvíc je tady furt psychologická bariéra, ani ten východní blb nemá koule střílet na jaderky.
A co se rizik týká, znáte rozdíl mezi strachem a respektem? Strach je naprosto iracionální, prostě se toho bojím a nevím ani proč, ani co s tím dělat. Respekt je, že vím o nebezpečí a pracuju s ním tak, aby se nic nestalo. Tak jak v autě. Když mám strach, nesednu do něho. Když z něho mám resspekt, nelítám jak Turek a jedu opatrně. A když nemám ani jedno z toho, někde se rozsekám... Není důvod se bát jádra, ale musíme zněj mít respekt a aktivně pracovat s rizikem.
Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Eva M,2026-03-15 21:16:24
pane Mikulášku Vy opravdu nebudíte dojem odborníka, ani důvěryhodného člověka - propagaci JE děláte medvědí službu.
no, dopadne to "jako vždycky".
Re: Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-16 18:15:25
Tak si to ujasníme:
1) Nejsem odborník na jádro, živím se něčím jiným.
2) Lepší zdroj energie, než jádro, prostě nemáme. Ani z pohledu stability, ani z pohledu ekonomiky, ekologie, bezpečnosti, strategické bezpečnosti atd. Vaše rozhodnutí do něj kopat a za každou cenu hledat důvody, proč ne, na tom nic nezmění.
3) Je hodně věcí, ke kterým by měl mít člověk respekt a podle toho se k nim chovat. Jádro patří mezi ně. Asi se nebojíte usmažit řízek, ale víte, že olej může prskat a chováte se podle toho.
Re: to neni o fukusime
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-16 00:08:45
Souhlasím, že by bylo rozumější nespěchat od uhlí, ale hlavně kvůli přechodu na plyn, který dovážíme přes půl světa od ne zcela spolehlivých partnerů či po trasách, které lze relativně snadno zablokovat či poškodit. Uhlí je čistě domácí surovina - nikdo nás nemůže odříznout a finance zůstávají v Česku. Bohužel už to soudruzi dotáhli do fáze, kdy se těžba definitivně ruší a bylo by velmi nákladné ji znova rozjíždět.
K tomu zásahu JE - zatím (naštěstí) neexistuje precedens, že by se o to někdo pokusil (s cílem způsobit jadernou havárii). Pokud by se o to někdo pokusil, šance na zásah samozřejmě má, ale ohlídat dva vysoce hodnotné bodové cíle, je mnohem jednodušší, než ohlídat např. hlavní rozvodné stanice přenosové soustavy, kterých je řádově víc a k vyřazení soustavy z provozu poslouží jejich zásah také. Fyzická odolnost těch rozvoden je také řádově menší než u jaderného reaktoru.
Jinak když jsme u toho srovnávání, na Ukrajině jsou kvůli té válce zamořeny desítky tisíc kilometrů čtverečních minami a nevybuchlou municí. Naproti tom zamořená oblast kolem Černobylu nepřístupná lidem zaujímá necelých 5 tisíc kilometrů (cca. o řád méně).
Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-16 18:27:33
Přesně tak. Odklon od uhlí není problém, ale ve chvíli, kdy naběhne nový reaktor, vypnout odpovídající kapacitu. Stavět na pár let plynovou elektrárnu za miliardy se komerční firmě bez sponzoringu z našich daní nevyplatí a cena ani dostupnost plynu nejsou jistý.
Nebýt Bursíka a jeho gangu, tak jsme měli další dva bloky postavený a zaplacený, 2GW čisté energie navíc k dispozici a mohlo se vesele odstavit uhlí jak na Slovensku. Tam už Slovenské elektrárně uhlí nemají - https://www.seas.sk/o-nas/nase-elektrarne/tepelne-elektrarne/ Šlo to i bez uhlí. A pokud se jim podaří brzo spustit Mochovce 4, mají na pár let vystaráno.
Re: Re: to neni o fukusime
Eva M,2026-03-16 19:32:13
pane Hrusko, se zkusenostmi z poslednich let i mesicu se na prihlizeni k precedentum muzeme smele vykaslat.
problem je v tom, ze tak, jako p. Mikulasek - kopiruji - "
V případě, že "řachne" JE, bude v okolí na pár desítek let přírodní rezervace s průměrem pár desítek km. " - bude nyni uvazovat mnoho hlav spojenych s pazourami na nejruznejsich cervenych tlacitkach - a mnozi budou do tohoto nazoru zahrnovat nejen elektrarny....
... no a pak prijde na to, jak velka, huste obydlena a strukturovana je vase zeme a jak daleko mate Ceske Budejovice a zda jsou vam u zadele (dovedu si predstavot, ze jsou i taci, kterym by zbaveni se "otravnych obyvatel" ceskych budejovic ci jineho vetsiho sidla mohlo vyhovovat, za pokriku "pardon to byl omyl", nebo i priznane).
Ukrajina je tragedie....
no nic, uz jste to zkanhali.... co uz - akorat cist ty .... propagacni plky cloveka vzdycky na...e
mejte fajn vecer.
Re: Re: Re: to neni o fukusime
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-16 21:13:49
Argumentu s Českými Budějovicemi nerozumím. Tam už poblíž 2 jaderné bloky stojí. Když se tam postaví 2 další, rizikové pásmo zůstane stejné. Totéž platí u dostavby Dukovan.
Člověk na_ere vždycky jen sám sebe. A že taháte emoce do čistě technických problémů je váš soukromý problém, ze kterého neobviňujte svoje okolí.
Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Eva M,2026-03-16 22:16:08
- uz jsem sveho casu psala - nejak se mi nezdalo, ze po vsech tech prutazich se musi dalsi jaderne elektrarny resit ausgerechnet tedko, ze mi to zavani vyprodejem obsolentnich technologii... a hele, zda se, ze jen jsme nakoupili, objevily se thoriove reaktory, do huste obydlenych oblasti vhodnejsi....
- mezinarodni situace osklive houstla (aktualne je bezprecedentni) a vypadalo to na souvislost s jadernymi odstavkami v Nemecku - a vida, uz "pripousteji", ale momentalne se do navratu "nehrnou" (za soucasne situace neni divu)
- 4 reaktory = 2x2, nerikejte, ze v pripade problemu je to stejne -- coz ma vliv na blizka sidla
- jestlize zacinaji mit hlavni slovo zastanci pristupu "no a co, kdyztak tu bude par set/tisic km2 prirodni rezervace", je to hodne spatne. Na zesnule pani Drabove bylo ocenovano prave to, ze byla zastankyni solidni prace a poradku. pamatuju aferu kolem jakychsi svaru - zhotovitel, ktery tam cosi odflakl, se tvaril, ze "vo nic nejde a takhle je to dobry" - pani Drabova opravnene trvala na tom, ze veci maji byt v poradku.
Tato velice zjevna zmena pristupu fakt neni technicky problem, a nastve.
Pusobi to dojmem, ze reklamni kampan "radiace v malych davkach neskodi v jakemkoli mnozstvi" je primym signalem blizicich se prusvihu.
tolik na vysvetlenou - bohuzel, genius loci CR je takovy.
Re: Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-17 08:34:27
2x2 reaktory - Ano, říkám, že co se týče rizik, je to téměř stejné. Těžké je vážně poškodit i jeden střežený reaktor, poškodit 4 současně je 4 x těžší. Když to útočník neudělá současně, další 3 se mezitím začnou odstavovat. A i kdyby úspěšně způsobil únik radioaktivity na všech 4 reaktorech, neznamená to, že zasažená oblast bude úměrně tomu 4x větší, ale že v zasažené oblasti bude 4x větší množství spadu.
Ale chápu, že s racionálními argumenty jsem na špatné adrese.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
F M,2026-03-17 15:39:24
Ono taky způsobit zvnějšku něco o ekvivalentu Černobylu není nic jednoduchého, to tam bylo by začátku hoženo jako extrém. Některé bomby/rakety by to asi mohly se smůlou způsobit (pár států), ale ruku na srdce u chemičky, bateriového úložiště a podobně napácháte víc škody (víc jedu) "za pár korun" a nepřijde o celý arzenál při pokusu zničit jednu elektrárnu.
Něco jiného jsou menší zásahy které by tu elektrárnu donutily odstavit (na to zatím mají patent politici a někteří jsou i rakety a valí bomby).
Re: Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-17 18:53:28
Matika nic? Ze statistiky bylo za 5? Ale na statistice stojí bezpečnost. Vyčíslí se rizika a řeší se, jak je snížit na přípustnou mez.
Když mám pravděpodobnost, že něco selže 1:10 000 a mám dvě takový na sobě nezávislý věci, tak se pravděpodobnost násobí a jsme na 1:100 000 000. Že selžou tři kusy současně dá šanci 1: 1 000 000 000 000. Selhání čtyřech najednou dává 1: 10 000 000 000 000 000. Jejich vzdálenost od sebe nehraje roli. Proč by se měla zvětšovat bezpečnostní zóna?
Btw, v Černobylu byly v provozu taky čtyři reaktory a kolik jich bouchlo?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Alex Alex,2026-03-18 22:14:59
Pravdepodobnosť toho, že nasadnem do lietadla, kde niekto uložil bombu je asi 10e-6. Pravdepodobnosť, že sú tam dve bomby je 10e-6 * 10e-6 = 10e-12. Preto ja keď nastupujem do lietadla si vždy beriem so sebou svoju vlastnú bombu, čím znižujem riziko o 6 rádov. (Teda aspoň pre všetkých cestujúcich mimo mňa)
Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-17 19:02:56
Taky ty ČB neřeším. Z 10 aktuálně provozovaných reaktorů v ČR je jich tam přesně 0. A v další desítce se s ČB taky nepočítá.
Mimochodem, tvrdí, že je z Brna. Občas ze silnice 380 mezi Moutnicí a Telnicí vidím páru z chladících věží Dukovan. Pokud je chladno a dobrá dohlednost...
Re: to neni o fukusime
Vladimír Wagner,2026-03-17 15:46:50
Paní Evo M právě současné aktuální světové události ukazují, že jaderné elektrárny opravdu nepředstavují "nepřenosné jaderné zbraně". Jak už jsem tady na Oslovi ukazoval, pro Ukrajinu třeba představují jeden z prvků, který ji umožňuje přežít útoky Ruska na její energetickou soustavu.
Jaderná elektrárna nevybuchne po útoku jako jaderná bomba. Navíc je jaderný reaktor relativně malý a kontejnment relativně velmi odolný, takže drony a další menší typy raket jej neprorazí, muselo by jít o přímý zásah těžkou raketou nebo bombou. V tomto případě, jsou daleko lepšími cíli rafinerie, skladiště roby, plynu, chemické či muniční, továrny, sklady surovin pro dusíkatá hnojiva ... A platí to i z hlediska environmentálních dopadů.
Pokud jde o úniky, zase by jejich dopady byly poměrně omezené a řada katastrof, které se už v této válce realizují, je překonávají.
Pokud jde o menší reaktory, tak ty mají i s ohledem na jiné bezpečnostní charakteristiky (neexistenci vysokých tlaků při provozu i možných havárií) méně odolné kontejnmenty i proti vnějším zásahům. Dominantní část radioaktivních látek uvolněných při havárii jaderné elektrárny a které dělají největší dozimetrické problémy jsou štěpné produkty. A těch je v thoriovém reaktoru obdobně jako v uranovém. I zde vaše názory reprezentují, že o dané problematice nevíte nic, a navíc, a to je ještě horší, ani vás fakta nezajímají a nesnažíte se je získat.
Víte paní Věro M, vy prosazujete přístup k problémům takový, že fakta a realita není důležitá, důležitý je pouze váš pocit člověka, který o dané problematice nic neví.
Obrovský průšvih pro Evropu, který vedl k tomu, že zaostala ve spoustě vědeckých a technologických oborů, rozvrátila si energetiku a vybudovala tu šílenou závislost na dovozu plynu z Ruska a nyní odjinud, spočívá v tom, že o tom, co se zakáže, rozhodovali lidé vašeho typu na základě svých strachů a pocitů bez ohledu na fakta a fyzikální realitu a reálná rizika, které dané technologie představují..
To, že je teď u nás snaha, co nejrychleji postavit bloky v Dukovanech a v Temelíně, je dáno tím, že kvůli lidem vašeho způsobu myšlení jsme v energetice spíše v situaci, kdy energetiku a výstavbu řešíme už po spíše termínu a snažíme se zachránit, co se dá.
Re: Re: to neni o fukusime
Eva M,2026-03-17 17:15:21
:-) ehm, zachovejte klid, dobry muzi...
elektrina zatim CR nechybela - a brzda "nas lidi s mym zpusobem mysleni" Vam diky odkladu umoznila, abyste bud na svem high-tech vyzkumnem pracovisti podstatne vylepsil dosavadni zastaravajici technicka reseni, ci podporen prudce se rozvijejici ekonomikou CR nakoupil zarizeni nejvyssi technicke urovne v tomto prudce se rozvijejicim oboru...
... no, 30 let starej computer byste dnes take nebral, ne?
konec komicke vlozky, mejte se panove fajn... genius loci....
Re: Re: Re: to neni o fukusime
Vladimír Wagner,2026-03-17 17:27:08
Perfekt tečka, kterou nádherně ukazujete, jak přistupujete k diskuzi o vážných tématech.
Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Eva M,2026-03-17 17:37:17
berte to jako vazne minenou odpoved na cast Vaseho prispevku. s pozdravem, Vera M.
Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-17 18:34:46
Zrovna dneska řešili v rádiu to, co nacvičuje Don Trumpetka ohledně Kuby. Od útoku na Venezuelu nemají dodávky ropy a protože je to ostrov, tak ani připojení na elektřinu na pevnině. Včera jim tam zkolabovala elektrizační síť. Nepadl jediný výstřel z čehokoliv a celý stát je na lopatkách a bez energie.
Kdyby teď měli elektrárnu se stejnými parametry, jako mají Dukovany a zásobu paliva na pět let (to je sklad velikosti sportovní haly), tak mají dost elektriky do doby, než skončí Trumpetkovo prezidentství. Blokáda by sice furt bolela, ale ne tak moc a aspoň něco by jim fungovalo. V tropech bez ledničky je to tak nějak blbý...
Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-17 19:42:49
Mimochodem, k těm 30 let starým počítačům - systém Eagle, který řídí Temelín, je stavěný na procesorech Intel 486. To akorát tak na těch 30 let vychází.
A pro bezpečnostní aplikace, řízení atd., to jsou úplně jiný stroje, než co prodává zelený ufoun. Pět let znamená, že začínají být dostupný statistický data pro rizikovou analýzu a může se začít s vývojem. Domácí automatizaci mám postavenou na bedně relátek, není v tom ani software, dokonce ani jediný polovodič. Funguje to spolehlivě a bez resetů nebo zamrzání.
A super moderní hračky jsou sice občas fajn, ale někam se prostě nedostanou. Třeba moderní MLC NAND FLASH mají rozdíl logických úrovní několik elektronů v paměťové buňce. Stačí pár fotonů o správné energii do správnýho místa a je po datech... Takže spolehlivost je fajn možná na uložení staženýho porna, ale pokud by tam mělo být něco důležitýho, tak bych měl vážnou obavu. Je to dva měsíce, co jsem v pracovně přišel o data v počítači, protože když je nula moc velká, je to už kousek jedničky. Naštěstí mám v PC i rotační disk,na který se synchronizují jednou týdně data, takže jsem přišel jenom o data za dva dny.
Re: Re: Re: to neni o fukusime
F M,2026-03-19 13:24:02
2 technické. Tak málo peněz (volných) jako teď stát měl asi málokdy, na prodeji elektřiny pěkně vydělával a i za těch pár let co by do dnes běžely by se že slušné části splatily (přímo) + ty dva bloky ODS+zelení už mohly stát a nemusely se vyhodit stovky (spíš bilión) za větrníky a spol úložiště rozvody (a to ještě nic nestojí) a zároveň by byla daleko nižší i ta produkce CO2 už jen z těch paliv jak to někteří počítají.
Jedna z nevýhod JE (klasický blok), je dlouhá výstavba, než začnou pomáhat alespoň ty 2 korejské bude to ještě dlouho trvat (reálně skoro deset let?)
Spíše otázka na pana Wagnera, budou opravdu ty bloky nějak výrazněji modernější než ty co se měly stavět/domlouvat v tom cca 2007, tehdy asi nějaký VVER 3+? Jak ten byl od té doby modernizován (Fukušima?)?
Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Vladimír Wagner,2026-03-19 15:47:08
Spuštění prvního nového bloku v Dukovanech se čeká nejdříve v roce 2036, tedy opravdu za deset let. Bloky, které se uvažovaly pro dostavbu Temelínu (EPR, VVER, AP1000), jsou, stejně jako korejské APR1000 reaktory III. generace. Ty se nijak dramaticky za tuto dobu nezměnily. Samotná elektrárna by doznala změn na základě zkušeností z Fukušimy, takové se realizovaly i ve stávajících temelínských a dukovanských. Výhodou může být více zkušeností s výstavbou bloků, a tak nižší pravděpodobnost zdržení a změny ceny. A jsou i modernější některé prvky související třeba s řídícími systémy, ale nejde o nic principiálního.
Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Petr Mikulášek,2026-03-19 17:41:28
O tomhle se objevilo čtyři roky nazpátek video na kanálu ČEZu - https://www.youtube.com/watch?v=VD8GSUzVpk8 Pokud se dobře pamatuju, mělo by tam být, co testovali, s jakým výsledkem a jak to vylepšili...
Jinak pokud si dobře pamatuju, Fukušima měla varný reaktory. To znamená odpáraný jeden okruh, pára vzniká přímo v reaktoru a jde rovnou na turbínu. A protože v reaktoru je tím pádem menší tlak a stejně to dopadne i při prasknutí trubky ve strojovně, byly tam mnohem slabší kontejnmenty, než je zvykem u tlakovodních. Proto je ten výbuch tak pěkně rozmetal.
Re: Re: Re: Re: Re: to neni o fukusime
Vladimír Wagner,2026-03-19 23:05:09
Pane Mikulášku, takové nesmysly, že byly ve Fukušimě rozmetány kontejnmenty, prosím nepište. Nenapadlo mě, že by to někdo vůbec po 15 letech mohl hlásat. Všechny kontejnmenty ve Fukušimě vydržely. To co bylo zničeno výbuchem byla horní část budovy bloku při havarijní ventilaci kontejnmentu. Prosím, podívejte se, když už ne do té mé knížky :-), tak do kteréhokoliv seriózního popisu této havárie, abyste nehlásal takové bludy.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
