V březnu 2026 uběhlo patnáct let od havárie jaderné elektrárny Fukušima I a v dubnu pak čtyřicet let od havárie Černobylské jaderné elektrárny. Zatímco o stavu ve Fukušimě se psalo v nedávném přehledovém článku, na situaci v Černobylu se podíváme nyní.
Na přelomu desetiletí došlo ke zlomu a přistoupilo se k intenzivnímu úsilí revitalizovat zasažené oblasti. Bylo to umožněno dokončením a uvedením do provozu nového sarkofágu, (New Safe Confinement) který hermeticky uzavřel zničený reaktor se starým sarkofágem. Na financování i realizaci sarkofágu se z velké části podílela Evropská unie a dohled měla Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD. V roce 2016 bylo zahájeno budování samotné konstrukce, která se realizovala kvůli dozimetrické situaci opodál zničeného bloku zakrytého starým sarkofágem. V listopadu 2016 se pak hotový obrovský oblouk přesunul po kolejích nad starý sarkofág. Na přelomu let 2018 a 2019 se dokončilo vnitřní vybavení a jeho testování, v červenci 2019 pak byl oficiálně uveden do provozu. Pro ty, kteří si chtějí připomenout stav v té době, dávám odkaz na přehledový článek k třicátému výročí havárie.
Instalace hermeticky uzavřeného sarkofágu zaručuje, že nemůže dojít k nečekanému úniku radioaktivity. Mohla se tak zahájit rekonstrukce území v elektrárně a jejím okolí. Bylo navrženo několik zásadních směrů v revitalizaci zakázané zóny. Na největší části současné zakázané zóny byl na rozloze zhruba 2300 km2 vyhlášen v roce 2016 národní park. Spolu s částí zasažené zóny v Bělorusku tak vzniká největší evropský prales. Z části města Pripjať a částí elektrárny se plánuje vybudovat památník jedné z největších technogenních katastrof. Společně by panenská příroda i památníky havárie mohly přispět k rozvoji turismu. Část území se vrátí, podobně jako se to už realizovalo v Bělorusku, k zemědělství, hlavně pěstování technických plodin, a lesnímu hospodářství. Menší území v blízkosti a uvnitř zničené elektrárny zhruba o rozloze 320 km2 má posloužit k vybudování průmyslových zón. Na další vývoj však měla obrovský dopad invaze Ruska a okupace Černobylské jaderné elektrárny. Okupace, její dopady a osvobození, jsou podrobně popsány v tehdejším článku, první rok války pak v části přehledu jaderné energetiky za rok 2022 a pozdější vývoj v přehledu za rok 2023 a přehledu za rok 2024.
Útok dronu na nový sarkofág
Určitě nejsledovanější je v posledních letech dopad válečných událostí a v roce 2024 útok dronu na nový sarkofág. Dne 14. února 2024 na něj dopadl ruský dron s vysoce výbušnou náloží. Prorazil vnější obal, způsobil požár a poškodil vnitřní těsnicí izolaci. Místní bezpečnostní a hasičské jednotky na požár rychle zareagovaly a otevřený oheň uhasily, ovšem likvidace ohnisek pak pokračovala řadu dní. Dne 17. února se při podrobné kontrole objevila opětná zadýmení a hasiči museli dohašování ohnisek v různých místech izolace dokončovat okolo tří týdnů. Na bezprostřední likvidaci následků se podílelo 84 lezců z bezpečnostních a hasičských týmů.
Poškozené místo se nachází ve výšce 87 m, zničena je zhruba plocha 15 m2 vnějšího obalu a poškození se objevuje na přibližně 200 m2 jeho plochy. Postupně se našlo okolo 340 různě velkých otvorů ve vnější stěně o velikosti mezi 30 až 50 cm. Poškozena byla část zařízení a elektrických kabelů, havárie se naštěstí nedotkla statických prvků nosné konstrukce. Poškozeny byly také hlavní jeřábový systém a garáž údržby. Vytápění a větrání zůstaly v provozu. Dozimetrické i další monitorovací systémy jsou také v pořádku.
Naštěstí nedošlo k porušení vnitřního vybavení uvnitř sarkofágu. Nebyly pozorovány žádné úniky radioaktivity a radiační situace v okolí elektrárny se nezměnila. Následkem dopadu přestal sarkofág odpovídat požadovaným parametrům, nelze nyní dodržet tlakové poměry mezi atmosférou a podtlakem v meziprostorech mezi vnější a vnitřní stěnou sarkofágu. Ty zajišťovaly, aby při porušení byla atmosféra nasávána zevně dovnitř a nedošlo k úniku radioaktivity zevnitř sarkofágu. Do meziprostor mezi vnitřní a vnější stěnou se mohly dostávat dešťové srážky. Vnější stěnu tak bylo nutné v daném místě alespoň provizorně opravit.
Vnější poškozená část byla následně rozebrána. Do konce října 2024 se podařilo zacelit otvor ve vnějším plášti. Bude třeba obnovit izolace u vnitřní i vnější stěny. Je třeba obnovit hermetičnost vnější stěny. To bude velmi náročné, jde o práce ve velmi komplikovaných dozimetrických podmínkách.
Do přípravy prací na rekonstrukci sarkofágu jsou zapojeny francouzské firmy Bouygues Travaux Publics a VINCI Construction Grands Projects. Ty byly součástí konsorcia Novarka, které sarkofág vyprojektovalo. Všechny práce se konzultují s MAAE. V široké mezinárodní spolupráci se tak intenzivně pracuje na obnovení plné funkcionality sarkofágu.
V červenci 2025 byly odhady nezbytných nákladů na opravu sarkofágu okolo 100 milionů EUR, finanční zázemí pro potřebné práce poskytne opět evropská banka EBRD.
Práce na rozebrání starého sarkofágu jsou stále na začátku. Povolení pro funkčnost tohoto zařízení a termín jeho rozebrání, která byla do konce roku 2023, byla v prosinci 2023 prodloužena do roku 2029. Odklad vznikl vlivem epidemie COVID-19, války a okupace. Nejdříve se předpokládá rozebrání staticky labilní částí sarkofágu. Je však potřeba detailně prozkoumat stav starého sarkofágu a zjistit, co je třeba odstranit a co na přechodnou dobu stabilizovat. Na základě získaných dat se připraví projekt rozebrání nestabilních částí sarkofágu. Rozebrání kritických částí starého sarkofágu se pak předpokládá do října 2029. Poškození nového sarkofágu a další problémy však mohou práce opět významně zdržet.
Vyřazení dosloužilých reaktorů
Pro práci v areálu bylo klíčové obnovení všech potřebných povolení pro práce s radioaktivitou, které se podařilo realizovat do srpna 2022. V listopadu 2025 uplynulo pět let od uložení první várky vyhořelého paliva z uzavřených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny do nového přechodného dlouhodobého suchého meziskladu ISF-2. Ten se vybudoval v areálu elektrárny a pro úpravu palivových souborů pro uložení do daných kontejnerů se využívá speciální budova a horké komory. Do současné doby se sem přemístila už čtvrtina vyhořelého paliva z vyřazované elektrárny. Úprava palivových souborů a jejich ukládání bylo přerušeno během ruské okupace, ale nyní pokračuje v souladu s plánem. Zařízení realizovala americká firma Holtec. Jde o nejdůležitější projekt v rámci vyřazování elektrárny. Kapacita úložiště je 21 000 palivových souborů z RBMK reaktorů a bude zde palivo z bloků 1 až 3 elektrárny. Umožní bezpečné uložení nejméně sto let.
Velmi důležité zařízení pro práce na vyřazování elektrárny bylo uvedeno do provozu v září 2025. Zajišťuje dozimetrickou kontrolu materiálů shromažďovaných při vyřazování elektrárny. Základem zařízení jsou gama spektrometrické sestavy. Materiál, který bude splňovat všechny dozimetrické limity bude uvolňován pro recyklaci. V říjnu 2025 pak prošla velmi pečlivou kontrolou první várka uhlíkaté oceli o hmotnosti 20 tun z likvidovaného vybavení elektrárny, která mohla být odeslána pro přetavení a opětné využití. Zařízení umožní efektivní dekontaminaci a třídění materiálů z likvidace částí elektrárny a tím i snížení objemu radioaktivního odpadu.
Dne 20. prosince 2024 obdrželo provozní licenci zařízení pro zpracování pevného radioaktivního odpadu ICSRM (Industrial Complex for Solid Radioactive Waste Management) složené ze dvou částí SWRF (Solid Waste Retrieval Facility) a SWPP (Solid Waste Processing Plant). Jde o klíčové zařízení, kde se bude zpracovávat pevný odpad z provozu jaderné elektrárny Černobyl, jaderný odpad vzniklý při dekontaminaci areálu elektrárny a odpad pocházející ze sarkofágu, kde se bude likvidovat starý sarkofág a zničený blok.
Nové průmyslové areály v prostoru elektrárny
Důležitým směrem využití oblastí nejblíže elektrárny, i těch trochu vzdálenějších, jsou průmyslové areály spojené s jadernými technologiemi. V prosinci 2023 byl oficiálně uveden do provozu Centrální mezisklad pro vyhořelé palivo CSFSF (Centralized Spent Fuel Storage Facility) z ukrajinských jaderných elektráren s reaktory typu VVER1000 a VVER440. Jeho kapacita je celkově 16 530 palivových souborů, z toho 12 010 typu VVER1000 a 4 520 typu VVER440. Smlouva na realizaci meziskladu byla s firmou Holtec podepsána v roce 2005 a jeho výstavba byla zahájena v roce 2017. Bylo třeba také postavit železniční trať pro dopravu kontejnerů do skladu. Spuštění meziskladu se zdrželo kvůli válce a okupaci.
Firma Holtec plánuje v Ukrajině postavit továrnu na kontejnery pro vyhořelé palivo a v budoucnu spolupracovat i na MMR (malých modulárních reaktorech). Již delší dobu se uvažuje o výstavbě prototypových malých modulárních reaktorů právě v zakázané zóně v Černobylu. Konkrétní projekty však zastavila válka.
Dalšími realizovanými projekty jsou sluneční elektrárny. Zde lze využít existenci vyvedení výkonu v této oblasti. V současné době je výhodou i to, že je menší pravděpodobnost útoku ruských raket a dronů na instalace těchto zdrojů v černobylské oblasti. Na jaře 2025 byla dokončena a zkolaudována nová fotovoltaická elektrárna ve městě Černobyl. Má výkon 0,76 MWp a doplnila elektrárnu v areálu elektrárny s výkonem 1 MWp, která byla uvedena do provozu v roce 2018.
Zvyšující se intenzita prací na vyřazování elektrárny, rozšiřující se využívání areálu pro průmyslové aplikace i turistiku vyžaduje zajištění bezpečného prostředí pro personál i návštěvníky. Je třeba také studovat a řešit environmentální podmínky. V druhé polovině 2022 tak proběhla sterilizace psů žijících volně v areálu elektrárny a okolí s pomocí amerického fondu podporujícího místní komunity Clean Futures Fund. Zároveň bylo provedeno očkování a kontrola zdravotního stavu zvířat. Jde o pokračování iniciativy, která se realizuje již od roku 2017, kdy bylo v areálu okolo 800 psů, a má omezit jejich populaci a zlepšit její zdravotní stav. Někteří z nich obdrželi i dozimetry, které umožňují mapování areálu jejich pohybu a obdrženou dávku. U 302 psů byly odebrány vzorky krve, které umožňují studovat jejich zdravotní stav i genetickou příbuznost a variabilitu i jejich případné ovlivnění radiací. Při kontrole v červnu 2023 se ukázalo, že se nenarodilo ani jedno nové štěně.
Turistika v černobylské zóně
V roce 2019 vydal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dekret pro podporu rozvoje černobylských území zasažených havárií. Jedním z důležitých bodů bylo otevření území pro turismus a rozvoj tohoto odvětví. V tomto případě se plánovalo využít popularity seriálu Černobyl, který v tom roce získal mezinárodní ohlas.
Otevřel se přístup do míst, která byla zatím úplně uzavřena. Na řadě lokalit se zrušil zákaz fotografování a filmování. Připravovaly se pozemní i vodní turistické cesty rozsáhlými lesy. Tyto snahy dramaticky narušila okupace a invaze Ruska. Nyní se obnovuje úsilí v této oblasti s vizí rozvoje po konci války.
V rámci snahy o likvidaci následků okupace a rozvoj regionu se ve městě Slavutyč, které je 45 km od elektrárny a bylo po havárii postaveno pro zaměstnance elektrárny, intenzivně pracuje na infrastruktuře pro turistiku. Mělo by se rozšířit muzeum, informační středisko a expozice věnované havárii i její likvidaci. Připravuje se zázemí pro exkurze, turistické výpravy, různá školení a vzdělávací akce i vědecké konference věnované nejen environmentální oblasti. Je jasné, že klíčové pro rozvoj této oblasti je ukončení válečného konfliktu.
V tomto ohledu měla válka dramatické dopady. V jiné situaci by se dala využít i spolupráce s Běloruském, které bylo havárií postiženo ještě více. Mělo a má tak velký zájem o rozvoj turistiky hlavně v Hostomelské oblasti, která byla postižena nejvíce.
Velmi důležitá je studie dozimetrických podmínek i v oblastech, které nejsou přímo v zakázané zóně, ale byly také významně zasaženy. V poslední době se tam stále více vrací zemědělské a lesní využití. Například rozsáhlejší dozimetrický výzkum Žitomírské oblasti ukázal, že podmínky zde dovolují farmaření a vyprodukované potraviny jsou bezpečné. Sledování bude pokračovat v souběhu s obnovou činností v dalších oblastech.
Záporožská jaderná elektrárna
Záporožskou jadernou elektrárnu okupovala ruská armáda na začátku své invaze na Ukrajinu. Dne 30. září 2022 podepsal Vladimír Putin smlouvy o anexi čtyř ukrajinských oblastí, včetně Záporožské oblasti. Ve dnech 3.-4. října anexi schválila Duma. Dne 5. října podepsal Vladimír Putin dekret k realizaci převedení Záporožské jaderné elektrárny do federálního vlastnictví. V návaznosti pak Rosatom, jeho divize Rosenergoatom, zřídil společnost „Provozní organizace Záporožské jaderné elektrárny“, která elektrárnu oficiálně spravuje. Pracovníci v elektrárně, kteří v ní chtěli zůstat, museli přijmout ruské občanství a stát se zaměstnanci nové organizace. Řada pracovníku byla vyměněna a další byli dosazeni Rosatomem. Již během první půle roku 2023 byli přijaty stovky nových pracovníků. V lednu 2024 byla stabilizace pracovních kádrů dokončena, celkově bylo v té době v elektrárně zhruba 4 500 zaměstnanců, původní počet byl 11 500. Začal se také realizovat přechod na pravidla ruského úřadu pro jadernou bezpečnost (Rostechnadzor). Úplné dokončení tohoto přechodu by mělo nastat před rokem 2028.
V roce 2023 začaly práce na prodloužení licence na dalších deset let provozování u prvního, druhého a šestého bloků, První blok měl licenci do roku 2025, druhý do roku 2026, třetí a čtvrtý do roku 2028 a pátý do roku 2030. Tyto bloky završují čtyřicet let provozu. Šestému bloku uběhlo prvních třicet let provozu v roce 2025 a bylo potřeba licenci také prodloužit. První blok dostal povolení na dalších deset let provozu v prosinci 2025 a druhý v únoru 2026 od ruského úřadu Rostechnadzor (což ukrajinská strana a mezinárodní společenství neuznávají), šestý blok by je měl dostat v polovině roku 2026. Prodloužení pro třetí až pátý blok se už také připravují. Licenci pro prodloužení od ruského úřadu pro jadernou bezpečnost dostalo i suchý mezisklad pro vyhořelé palivo, v tomto případě je povolení na 25 let.
Bloky se udržovaly ve studeném odstavení, kromě jednoho nebo dvou, které byly v horkém odstavení, aby mohly dodávat páru do areálu a blízkého města Energograd. Jednotlivé reaktory se v horké odstávce střídaly. Později se instaloval samostatný zdroj páry, který v principu dovoluje mít všechny bloky ve studené odstávce. V současné době jsou tak ve studené odstávce všechny bloky (viz ruské stránky elektrárny).
Problémem je velmi omezený počet vnějších zdrojů elektřiny, jde o 750 kV a 330 kV vedení, tedy pouze dvě namísto původních deseti, navíc vedení vede i přes frontovou linii. Velice často tak bývají přerušena a napájení areálu přechází na dieselagregáty. V roce 2025 s aktivizací bojů na Ukrajině a zaměření na bombardování energetické soustavy dramaticky vzrostly počty výpadků vedení zásobujících Záporožskou elektrárnu. Ten nejdelší v minulém roce trval až třicet dní.
Od září 2022 je na elektrárně pravidelně se střídající mise odborníků MAAE. Na začátku roku 2025 se začali experti MAAE dopravovat přes Rusko místo dopravy přes Ukrajinu. Důvodem byla bezpečnost členů mise, kteří tak nemusí překračovat válečnou linii v době extrémní aktivace bojů. Poslední střídání mise MAAE proběhlo 6. února 2026.
Po zničení Kachovské přehrady, jehož dopady jsou popsány v dřívějším článku, byly vyvrtány nové studny jako zdroje vody. Bylo jich jedenáct. Současný stav umožňuje dodat vodu v řádu 260–270 m3/hod a chladit odstavenou elektrárnu. Před spuštěním však bude potřeba právě chlazení vyřešit zásadním způsobem.
Osud Záporožské jaderné elektrárny je důležitou součástí jednání Ukrajiny, Ruska a Spojených států o zastavení války a budoucímu řešení mírového uspořádání okupovaných území. Je plná shoda, že nelze reaktory znovu spustit před koncem války. Je třeba vyřešit situaci s chlazením, vyloučit riziko výpadku vnějších zdrojů elektřiny a rizika ohrožení elektrárny válečnými akcemi. Do okupace běžela elektrárna na palivo Westinghouse, toho jsou i zásoby v areálu. Otázka, co s ním, Rosatom plánuje přejít na ruské palivo, je také obsahem jednání.
Ukrajinská jaderná energetika
Již třetí zimní sezónu se Rusko snaží zničit ukrajinskou energetickou soustavu. Situace na přelomu let 2022 a 2023 byla podrobně popsána v tehdejším článku. Tehdy došlo i k úplnému blackoutu ukrajinské elektrické soustavy. Každé další zimní období byly útoky Ruska na ukrajinskou infrastrukturu pro dodávky elektřiny a tepla ještě intenzivnější. Rusko se snažilo dosáhnout blackoutu a vyřazení dodávek elektřiny a tepla pro obyvatelstvo i průmyslu. Jde o snahu Ruska zlomit terorem vůli Ukrajinců se bránit. Ukrajina však byla stále odolnější. Na jedné straně je stále efektivnější protivzdušná obrana, zároveň se rozvíjí zapojení decentralizovaných záložních zdrojů elektřiny a tepla i odolnost celého systému.
Vrchol ruské kampaně za zničení ukrajinské elektrické a teplárenské soustavy probíhá během této zimy. Kromě jaderných elektráren byly napadeny snad téměř všechny zdroje elektřiny a tepla. Výsledkem je, že celé oblasti a části měst se ocitají bez elektřiny, tepla i vody. Velkou pomocí jsou dodávky mobilních záložních zdrojů, náhradních dílů i prvků elektrické systémy od Evropské unie a dalších spojenců Ukrajiny. Situaci zhoršila i současná velmi chladná zima. Přesto se zdá, že i nyní Ukrajinci situaci ustojí.
Na jaderné elektrárny sice Rusko přímo neutočí, ale velký počet útočících dronů a raket zvyšuje riziko náhodných dopadů dronů do areálů jaderných elektráren. Zároveň se Rusko snaží zničit transformátory, rozvodny a další prvky elektrické soustavy, aby v Ukrajině způsobilo blackout. Existuje tak vysoké riziko, že jaderné elektrárny přijdou o vnější zdroje elektřiny.
Současná zima je specifická, protože Ukrajina dokáže na ruské útoky na elektrickou a tepelnou infrastrukturu zrcadlově odpovídat, nyní na to má prostředky. Dramatické výpadky elektřiny, tepla i vody tak pociťují nejen okupované oblasti Ukrajiny, ale i Bělgorod i Bělgorodská oblast, Brjanská, Kurská a Rostovská oblast. Drony pak létají ještě hlouběji na ruské území. Znamená to, že se dostávají i do blízkosti ruských jaderných elektráren. Typickým příkladem je Kurská jaderná elektrárna, která je velmi blízko hranic s Ukrajinou. I ty se tak dostávají do ohrožení probíhající vojenskou činností.
Ukrajina vidí, že je jaderná energie zásadním přínosem i v takto náročných časech, 0,proto by ráda zvýšila výkon svých jaderných elektráren. Nejjednodušší cestou je dostavba dvou rozestavěných bloků VVER1000 v Chmelnické jaderné elektrárně. Zde se začaly budovat čtyři bloky. První se dokončil v roce 1987 a práce na dalších třech se zastavila v roce 1990. Práce na druhém bloku se obnovily a byl dokončen v roce 2004. Třetí blok byl v době přerušení prací hotov z 80 % a čtvrtý z 25 %.
V Bulharsku se měly v připravované elektrárně Belene budovat dva ruské reaktory VVER1000. Zde už byla podepsána a realizována celá řada zakázek na komponenty, které jsou od dodávky v roce 2017 uloženy ve skladech. Formálně byl s konečnou platností projekt zastaven v roce 2023.
Ukrajina a Bulharsko začaly jednat o odkupu těchto komponent pro dokončení dvojice bloků v Chmelnické jaderné elektrárně. Do jednání se zapojili i američtí odborníci i experti MAAE. Novým blokům by dodával palivo Westinghouse. V únoru 2025 podpořil tuto akci svým hlasováním ukrajinský parlament a potřebné pověření pro jednání podepsal i prezident. Jde však stále o politicky, technicky i logisticky náročnou operaci a pořád není jasné, jestli a kdy se realizuje.
Výhodou Chmelnické elektrárny je pokročilá rozestavěnost bloků a také poloha na západě Ukrajiny. To je i důvod, proč se uvažuje i o výstavbě pátého a šestého bloku této elektrárny. Měly by to být reaktory AP1000.
Závěr
I přes dopady války se podařilo obnovit práce na vyřazování Černobylské jaderné elektrárny z provozu. Úspěšně probíhá ukládání vyhořelého paliva z prvního až třetího bloku elektrárny do suchého meziskladu. Práce na zničeném bloku byly silně narušeny destrukcí způsobenou na novém sarkofágu dopadem ruského dronu s výbušninou. Po realizaci provizorní ochrany před vlivem počasí se nyní připravuje rekonstrukce sarkofágu s pomocí zahraničních partnerů v čele s EBRD. Došlo však k zásadnímu zdržení prací na likvidaci nestabilních částí starého sarkofágu. Pokrok však probíhá v dokončování zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem vznikajícím při vyřazování elektrárny.
Významný je pokrok v budování průmyslových areálů v zakázané oblasti. V provozu už je suchý mezisklad pro vyhořelé palivo s ukrajinských elektráren využívajících reaktory VVER. Stejně tak už fungují dvě fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem téměř 2 MWp.
Ukrajinská energetika zažívá nejnáročnější válečnou zimní sezónu. V tom ji pomáhají i tři jaderné elektrárny, I díky nim současné kritické období Ukrajina překoná. I proto předpokládá rozvoj jaderné energetiky i po ukončení války.
To je však zatím v nedohlednu, a navíc došlo v posledním roce k zásadnímu zvýšení válečných aktivit a útoků Ruska na civilní objekty a infrastrukturu, hlavně tu energetickou. Zároveň dramaticky vzrostly počty mrtvých, a to i civilních obětí. Rusko také nepřestává vyhrožovat jadernými zbraněmi. Rizika, které z toho vyplývají, jsem popsal v článku „Jaderná energie a demokracie“.
Diskuze:





















