Pokud se někdy ocitnete v malebné jihočínské provincii Jün-nanu, buďte opatrní při houbaření. Roste tam hřib, který pro středoevropana vypadá pěkně jedle, ale po snězení bez důkladné tepelné úpravy vyvolává fascinující liliputánské halucinace. Začnete kolem sebe vidět poměrně věrohodné malé lidičky, případně zvířata nebo pohádkové bytosti.
Jde o při sběru nápadně modrající hřib Lanmaoa asiatica, bohužel doposud bez českého jména, který roste na kořenech borovice jünnanské (Pinus yunnanensis). Běžně se prodává na trzích v Jün-nanu a je považován za pochoutku kvůli své chuti umami. Místní ale dobře vědí, že pokud nechtějí na vlastní kůži prožít finále filmu Ať žijí duchové, musejí tyhle hříbky pořádně povařit. Přesto jsou ale liliputánské otravy v Jün-nanu běžné.
Pro vědce je to stále záhada. Není totiž jasné, jaká látka či látky z této houby vyvolávají liliputánské halucinace, které jsou samy o sobě dobře zdokumentované, a spolu s nimi také sluchové halucinace, závratě a další projevy.
Dosavadní analýzy sice v hřibu Lanmaoa asiatica odhalily celou řadu chemických látek, ale nevidíme mezi nimi žádného jasného podezřelého.
Ve snaze přijít tomu na kloub mykologové z University of Utah Colin Domnauer a Bryn Dentinger přečetli genomy 53 vzorků hub z této skupiny v rámci hřibů a poté tyto genomy důkladně vydolovali (genome mining), přičemž pátrali po biosyntetických genech známých psychedelických látek hub. Nenašli ale nic, z biosyntézy psilocybinu lysohlávek ani kyseliny ibotenové muchomůrek.
Jak se zdá, látka či látky vyvolávající liliputánské halucinace u hřibu Lanmaoa asiatica stále unikají pozornosti. Snad se to brzy změní, protože jde o extrémně zajímavý jev. Podobné liliputánské halucinace se občas objevují při užití psychedelik jako je meskalin a dimethyltryptamin (DMT), případně muchomůrek červených. Bylo by parádní a nepochybně i velmi přínosné zjistit, co se vlastně při takových halucinacích děje v mozku.
Domnauer s Dentingerem se kromě prospektorství psychedelických genů zabývali i systematikou rodu Lanmaoa, která je problematická. Tyhle hřiby jsou si často dost podobné a splést si je není vůbec těžké. Současně jde ale o komerční houby, s nimiž se obchoduje po celém světě a záměny mezi druhy mohou mít vážné následky.
Video: The hallucinogenic mushroom that makes you see hundreds of tiny people
Literatura
Halucinogenní šťáva z ropuch dělá pozoruhodné věci s minimozky
Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2017)
Prodloužené tripy na DMT umožní studovat hranice lidského vědomí
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2023)
Experimentální archeologie psychedelik odhaluje tajemství eleusinských mystérií
Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2026)
Genetici vypěstovali tabák na tripu. Obsahuje 5 halucinogenů současně
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2026)
Diskuze:
Co když...
František F,2026-06-26 15:06:11
Problematiku nahlížím z dálky, kdežto přítomní vědci by nemuseli zanedbat jedno z neuvěřitelných zdůvodnění. Tak jako rentgen a jiné modernosti ukazují, co běžně nevidíme, podobně neopomeňme možnost, že ony vochomůrky umožňují vnímat záležitosti na jiných kmitočtových pásmech našeho světa.
Teprve člověk znalý těch zážitků by měl důvod hned toto odmítnout nebo ne.
Re: Co když...
Ilil Akil,2026-06-26 21:11:21
Blázince a ezotero kulty sú plné osôb, čo vnímajú "záležitosti na jiných kmitočtových pásmech našeho světa".
Už len treba, aby sa na to "vnímanie" naladilo viac ľudí.
Nie všade vo svete je zbieranie húb také populárne.
Niekde, s trochou zveličenia, sa o tom vyjadrujú, že ich zbierajú len narkomani.
Re: Re: Co když...
Jan Šimůnek,2026-06-28 12:02:29
Mykofágní jsou především slovanské národy (včetně např. poněmčených Slovanů v Německu nebo Maďarsku), a potom národy na východě Asie (typicky Japonci).
Problém s tím "naladěním" IMHO spočívá v tom, že pokud člověk získá zkušenost, že nějaké pocity, vize apod., spojované s duševní chorobou nebo náboženstvím, mohou být vyvolány "chemicky", získá tím i určitý odstup vůči podobným stavům, nastoleným jinak než drogami. A pak je jen otázka, zda tento stav popíše tak, jako já zde, nebo zda to presentuje tak, jak to citujete vy.
Re: Re: Re: Co když...
Ilil Akil,2026-06-28 17:21:50
No lenže František F to nemyslel ako riskantnú súčasť psychoterapie, ale ako náhradu röntgenu a iných vedeckých zariadení.
Že by sa napr. vedec namiesto bežného skúmania v laboratóriu a namiesto použitia vedeckých prístrojov najedol veselých húb a odhaľoval "záležitosti na jiných kmitočtových pásmech našeho světa".
Re: Re: Re: Re: Co když...
Jan Šimůnek,2026-06-29 10:33:12
Budu hodně ošklivý: Pokud převládnou některé současné rozvojové trendy, pak skončíme v medicíně s nějakými "vizionářskými halucinogeny" jako s hlavním diagnostickým prostředkem. Už dnes je důsledkem nekvalifikovaných regulací v podstatě tělesná teplota natolik bezcenné hausnumero, že se s ní prakticky nepracuje.
Jakmile přestane být spolehlivá dodávka elektřiny (bez zlomení současných trendů za pár let), přestanou fungovat rentgeny, ultrazvuk, automaty, dělající rozbor krve, moče atd., přestane být spolehlivé osvětlení na operačních sálech a nastanou i mnohé další důsledky. Nebudou, pochopitelně, fungovat ani ty speciální "supermateriály", nahrazující klasický amalgám v plombách, protože ty tvrdnou pod UV světlem a nebude-li elektřina, nebude ani UV světlo.
Dost pochybuji, že se podaří medicínu vrátit tam, kde byla v první polovině minulého století, kdy lékaři běžně vyklepávali útvary v plicích o velikosti třešňové pecky, zvládli základní laboratorní vyšetření bez mašin, jen zkumavka a chemikálie v kapacích lahvičkách (maximálně ještě pipeta), atd. A byli na tom líp než současný doktor, když ho odříznete od elektřiny (bez elektřiny vám nepojede ani AI).
Re: Re: Re: Re: Re: Co když...
Ilil Akil,2026-06-29 22:20:42
To je také od veci lamentovanie, ako sa svet rúti do pekla, ako klábosenie tetiek pred kostolom.
Nemocnice majú záložné eletrogenerátory, takže aj keby bola väčšina mesta bez el. prúdu, tak v nemocnici dôležité činnosti budú fungovať.
Ak je pri dôležitých veciach treba internet, môže byť takéto pripojenie cez satelit...
A podobné ďalšie záležitosti môžu byť riešené obdobne...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když...
Jan Šimůnek,2026-06-30 18:57:40
Náhradní zdroje v nemocnicích mají silně omezenou kapacitu. Umožní třeba dokončit operaci, ale to je tak asi vše. Rozhodně neumožní chod biochemické laboratoře nebo chod JIP. A to ještě zelení po těchto zdrojích jdou jak slípka po flusu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když...
Ilil Akil,2026-06-30 21:00:58
Záložné dieselové elektrogenerátory sú práve na to, aby v nemocnici ďalej fungovali veci ako JIP, práve tá nemá takú veľkú spotrebu, prevažne drahá elektronika, a aj biochemické laborarórium by to zvládlo utiahnuť.
Vypnuté by mali byť menej dôležité veci ako el. ohrev vody, kuchyňa a pod.
Na riešenie oneskorených štartov záložného dieselagregátu sú, podľa dôležitosti, záložné zdroje UPS, či niektoré zariadenia to už majú zabudované.
Ani "zelení" voči dieselagregátom v nemocniciach sabotáže nerobia.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když...
Jan Šimůnek,2026-06-30 19:13:00
MMCH, panu profesorovi Vašků jedno z telat s umělým srdcem zlikvidovala porucha, při níž se rychle střídaly opakované výpadky a nahození elektřiny v síti. Po výpadku sítě vždy nastala prodleva, než naskočil agregát, a suma těch prodlev na ubezdušení telete stačila. Jsem toho názoru, že lidský pacient by dopadl stejně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když...
Ilil Akil,2026-06-30 21:07:11
To teľa bolo jednoducho slabo zabezpečené voči výpadkom el. napájania, to na niekoho iného než technikov a personál nezvediete.
Ľudský pacient by bol na ARO či JIS, nie pripojený k bežnej elektrickej zásuvke v laboratóriu.
Re: Co když...
Jan Šimůnek,2026-06-28 11:53:10
Je známo, že LSD, potažmo psilocybin umožňují člověku získat náhled na halucinace a bludy u některých psychiatrických chorob (např. schizofrenie). Zkoušelo se to docela úspěšně, ve Švýcarsku dokonce za tímto účelem (ještě někdy do začátku 70. let) vyráběli psilocybin pod názvem Indocybin.
Problém ovšem je, že tyto látky mohou udělat totéž s náboženskou vírou (koncepce náboženství coby specifické psychické choroby reálně existuje). Proto také "war on drugs" silně podporují klerikální politické strany.
Halucinace drobných...
Jan Šimůnek,2026-06-25 16:27:04
1. Halucinace drobných předmětů, postaviček apod. jsou i u jiných drog. Doporučuji "drbařskou" monografii V. Vondráčka "Farmakologie duše" ze 30. let.
2.Bylo by zajímavé zjistit, zda podobné látky nejsou i v našich modrajících hříbcích typu Satan, Kovář nebo Koloděj. Faktem je, že po razantní tepelné úpravě jsou všechny jedlé, ale ta zničí i ty halucinogeny (viz článek). Pokud nejsou (nebo ne dostatečně) tepelně upravené, vyvolávají velmi silné zvracení už do desítek minut po požití, takže by se případné halucinogeny nemusely uplatnit.
3. Na nové Guinei rostou modrající hřiby s halucinogenními látkami, uplatňovaly se spíše při náboženských obřadech.
4. Na Sibiři se k šamanským obřadům používaly lysohlávky nebo příbuzné drobné lupenaté houby (Luskač uvádí označení "siněgubky").
Není také úplně jasné, zda vysoký obsah kyseliny ibotenové v sibiřských muchomůrkách červených je dán geneticky nebo podmínkami růstu (tyto muchomůrky se sušené exportovaly do Indie, kde byly využívány při náboženských obřadech jako "sóma"). Naopak v Itálii je či byla červená muchomůrka brána jako jedlá houba s tím, že se jí před úpravou oloupala červená pokožka klobouku, v níž je nejvyšší koncentrace kyseliny ibotenové. Červené muchomůrky takto požívali Italové, zajatí za první světové války a užívaní k pracem v lese (je to uváděno ve vícero pramenech z dob první republiky).
Re: Halucinace drobných...
F M,2026-06-28 08:29:34
2. Pokud nejste v těsné blízkosti, tedy na něm, záhy se dostavují halucinace upírající se k absolutnímu nedostatku trůnů v ČR ve spojení s pocitem obrovského potenciálu obrovského ponížení a to po našich syrových modrajících hřibech obecně a po satanu zvlášť. Následný pobyt na tom trůnu může také vést k halucinacím ve smyslu nekonečen, především nekonečnosti pomalosti plynutí času. Pokud jste opravdu smolař, trubka co jí syrové satany, tak se mohou dostavit i halucinace z dehydratace, pokud nestíhá kapačka.
Obecně se ty halucinogenní účinky hub dost tají/tajily, třeba mochomůrka červená, skoro každý ví, že je jedovatá, ale to druhé relativně nedávno nevěděl skoro nikdo.
Tady si myslím, že těch otrav už pěkných pár proběhlo, tak by se to snad vědělo. Ale jistý si být nemůžu, kvůli tomu tajení a nezapomenutelnosti těch zážitků z prvního odstavce.
U nás je prý ta toxicita/halucinogenonost těch muchomůrek červených strašně proměnlivá, nebudu rozvádět medián.
Ten satan je dost vzácný, viděl jsem ho 2x. A chráněný, stejně jako dost podobných "modráků".
A nerostou a neporostou :-(
Re: Re: Halucinace drobných...
Jan Šimůnek,2026-06-28 12:11:58
Já pamatuji doby, kdy byl Satan naprosto běžná houba a v příslušném období roku to byl na mykologických exkursích banální nález.
K těm otravám asi tolik: Jde o to, že když tu houbu po pár minutách od požití vyzvracíte, tak se případné halucinogenní látky v ní obsažené prostě nemohou projevit. A pokud jsou ty látky termolabilní (jak uvádí článek pro ty čínské hřiby), tak jsou zničeny současně se zničením toxinů, vyvolávajích zvracení.
Jinak vím o patologické opilosti (včetně změny stavu vědomí) po pravém hřibu požitém s alkoholem, ale v tom případě šlo asi o genetickou dispozici (jaká v tlustých knihách popsaná je).
Re: Re: Re: Halucinace drobných...
F M,2026-06-29 10:58:54
Osobní zkušenost nemám, ale papírově se to vylučování spouští až později spíše za hodinu či pár, což by mělo stačit. Var (delší) z většiny těch modrajících hřibů dělá jedlé i velmi chutné houby, velké iluze o přežití zvýšené iluzetvornosti bych si u varu nedělal.
Ti satani byli tuším vzácní vždy, leda by jste měli štěstí na lokalitu a nacházeli ho cca na stejném místě. Většinou jde o záměny, většina lidí si to dokáže splést s čímkoli co má dole červené rourky i běžnými "modráky" které mají tmavší klobouky. Horší (z tohoto pohledu) je, že u nás roste několik opravdu hodně podobných hub, žádná sice není běžná, některé snad i vzácnější, ale některé se dají najít nesrovnatelně běžněji. Třeba u nás (už myslím bydliště) se poměrně běžně dal najít (možná dá, už chodím na houby víc efektivně tak nevím) hřib nachový a rostl tu u nás ještě jeden opravdu hodně vzácný (bílošedý klobouk, červené rourky), ale ten jsem neurčil jen vyloučil ty běžnější včetně satana (netrhal jsem je a po okoukaní obcházel).
Jak moc zkušený houbař je ten s tím změněným stavem vědomí po "pravém hřibu", co to přesně u něj je? Třeba u těch "modráků" funguje antabus, obecně asi mohou všechny houby ovlivňovat vstřebávání všech toxinů. Osobně jsem třeba tahal známým náhodně potkaným "brňákům" z koše čechratky (asi černohuňaté), mimochodem také nepohrdnou sleničkou vína.
Re: Re: Re: Re: Halucinace drobných...
Jan Šimůnek,2026-06-29 15:17:39
Osobní zkušenost nemám, ale podle literatury doba od konzumace do nástupu zvracení nebude trvat déle než nějaké dolní desítky minut, a už předtím by měla být narušena funkčnost žaludku. Přitom stačí kousek o velikosti lískového oříšku a je jedno, zda je to Satan, Kovář nebo Koloděj.
Varem (dušením), cca 10 minut při 100 stupních, se stane jedlým i Satan.
V teplejších oblastech Moravy byl Satan ještě do nedávna relativně běžná houba, běžně jsem ho při sbírání hub nacházel. Doma, na chatě i na chalupě. Našel jsem i albinotickou formu Koloděje (původně určenou Houbařskou poradnou jako Boletus gabetae), je v herbáři Moravského zemského muzea. Lokalitu bohužel zničil Bursíkův kůrovec.
Satan se od velkých modrajících hřibů vcelku snadno pozná i podle makroznaků.
Antabus (stejně tak coprinin z Hnojníku inkoustového a několika dalších příbuzných) blokuje přeměnu acetaldehydu na kyselinu octovou (2. stupeň oxidace alkoholu v těle) a reakci na etanol vyvolává opravdu ten acetaldehyd. Konzumace alkoholu na antabus může vést ke smrti, coprinin je v tomto ohledu šetrnější, proto na něj některé státy přecházejí. S hřiby, ani patickou opilostí to nemá nic společného.
"Bílé hřiby" (tj. poddruhy Boletus edulis) zná naprostá většina houbařů.
Re: Re: Re: Re: Re: Halucinace drobných...
F M,2026-06-29 17:07:32
Pokud je máte nakoukané máte to jednodušší. Osobně bych měl problém určit něco na základě "papírového" mírného zbarvení, ale když už to má člověk v oku tak to jde mnohem lépe. Nejšílenější jsou v tomto růžovky, ty se vyskytují od prakticky černé po prakticky bílou.
Ještě upozorním na tyto: hřib satanovitý (ale to asi nejde poznat bez zkušeností možná ani s, to moje 2x zahrnuje i tuto alternativu), hřib nachový roste i s prakticky bezbarvým kloboukem, taktéž Le Galové jde najít podobný (já ne).
Makroskopické znaky jsou někdy těžko rozlišitelné i zblízka, osobně tyhle chráněné hřiby obcházím, natož abych je trhal a krájel jestli modrají rychle nebo pomalu, ještě tak se ohnout a podívat se na nohu jestli má síťku. Tedy satan má tu výhodu, že starší dost zapáchá, to je dobrý indikátor, takové hnízdo starších musí být cítit na dálku?
Halucinogeny se většinou vstřebávají ještě dříve než by začaly působit ty jedy (třeba z těch lysohlávek). Samozřejmě bavíme se hypoteticky, teoreticky by mohl existovat takový, který se uvolňuje později než ty jiné, vrhací, jedy, nebo tak slabý (tak nízké množství) že by ta dávka byla nepodstatná, ale to moc reálné nebude. V reálu by se jedy vstřebávaly zároveň, spíše jestli něco dříve tak ten halucinogen, zvracení se spustí až po nějaké době působení (nahromadění dávky/podráždění) jedu a ty halucinogeny bývají mnohem účinnější (na hmotnost, řády). Takže ty desítky minut až pár (dvě) hodiny by mělo stačit bohatě, pokud by to nebylo nějak extrémně specifické.
Ten jed je poměrně komplikovaná a velká molekula, bílkovina, halucinogeny jsou nesrovnatelně menší a prostupují snáze.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Halucinace drobných...
Jan Šimůnek,2026-06-30 19:05:18
"prakticky černá" růžovka bude šedivka, kulinární a nutriční vlastnosti jsou srovnatelné. "Prakticky bílé" růžovky bych se dost bál.
Satan je zcela ekvivalentní Kováři nebo Kolodějovi.
Vstřebávání halucinogenů bych neviděl tak optimisticky, vzhledem k tomu, že emetické toxiny modrajících hřibů atakují přímo sliznici žaludku. A pokud zvracíte, až se z vás kouří, tak asi nějaké změny vědomí moc neřešíte.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Halucinace drobných...
F M,2026-07-01 12:20:35
Ne prakticky černá (myšleno tak tmavá, ne černočerná) růžovka kde ta odchylka na klobouku není vidět bez dobrého světla, která má po sloupnutí růžové nádechy není šedivka, vím že těch podobných jedlých mochomůrek je víc, několik i mírně jedovatých, ale než jsem se odvážil tyhle jíst dal jsem tomu hodně úsilí, včetně konzultaci se zkušenými mykology. Časem a počty kusů s rostoucí statistikou jsem došel k tomu, že ta barva se váže na konkrétní stanoviště a podmínky růstu.
Šedivka se sice jíst dá, ale když ji jíte tak to poznáte, chutná úplně jinak (hnusně), to jsem zkoušel i když u nás (okolí) prakticky neroste. A paradoxně bývá dost světlá.
Opatrnost chválím, zvlášť zde, když si člověk není jistý. I když už i tyto varianty poznám od oka, tak konkrétně růžovky ověřuji kus od kusu poctivě.
Hřib satan, kovář, koloděj jsou úplně jiné druhy, kromě těch podhoubí si ani nejsou podobné.
Co znamená atakují? I tyto čínské houby působí poměrně silné zvracení ovšem halucinace (asi toho psychiatrického bude daleko víc) přetrvávají daleko déle. Lysohlávky už se dávno vstřebávají.
Jak jsem psal, uvolňování bude stejné nebo rychlejší pro halucinogen, rychleji prostoupí halucinogen než začne působit ta toxická bílkovina (zvracení je po satanu do 2h v normě, že existují případy kdy to je dříve než půl hodiny je irelevantní, jsou i delší) tedy než se dostane v buňkách na místo, halucinogenu stačí o řády méně hmotnosti. Zůstává okno, kdy je malá koncentrace halucinogenu, nebo nízká účinnost halucinogenu, nebo nějaký mechanismus (specifický, zvláštní, vzácný) který ovlivní to vstřebání halucinogenu. Ale proč by ho potom ty houby měly, když ho živočichové nedokážou vstřebat? Leda by na lidi působil omylem.
Halucinogeny jsou většinou stabilní a var přežijí, vařené ty ostatní modráky i ty satany bez zvracení určitě lidé jedli. Ne nemožné, ale nepřipadá mi to pravděpodobné. Samotné zvracení nastupuje sekundy max pár minut po dosažení dostatečného naštvání těch receptorů.
Pokud by mě při zvracení konzumoval mimozemšťan, nebo se mě snažil ofialovět mrkající strop, myslím že bych si to ho všiml, tedy přesněji myslím, že by si toho na mě všimli ostatní včetně očividné radosti ze zvracení samotného. Souhlas leda, že se bavíme o motání hlavy kdy člověk neví jestli je to z hub, zbytkového alkoholu, dehydratace, nebo stresu z možné otravy.
kingsajz
Martin Smatana,2026-06-24 23:43:56
Predpokladám, že nie som jediný, kto si spomenul na poľskú komédiu Kingsajz...
https://www.csfd.sk/film/37896-kingsajz/prehlad/
A je po pohádkách
Frantisek Zverina,2026-06-24 11:12:19
Takže žádná pohádková říše ani jiné dimenze... No, v době Tlapkové kontroly už tohle zjištění nebude pro malé posluchače už tak bolavé. Ale našemu skřítkovi hospodáříčkovi nebudu říkat, že je jen produkt nedovařených hub. Rostou podobné houby ještě jinde mimo Čínu? Hlavně severské pohádky jsou plné skřítků.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
