Odkiaľ si môže človek priniesť prisatého kliešťa a aké riziká to prináša, bolo už napísané nespočetnekrát. V tomto článku spomeniem skôr dôležité detaily, ktoré majú praktický význam.
Kliešte z rodu Ixodes sa živia krvou zvierat, ale aj ľudí a ich tráviaci trakt je hotovou zoologickou záhradou mikroorganizmov, ktoré počas života v rôznych štádiach vývoja nazbierajú od svojich infikovaných hostiteľov. Pre človeka sú nebezpečné najmä ako prenášač borélii - spirochét, ktoré spôsobujú lymskú boreliózu a arbovírusov, ktoré spôsobujú kliešťovú encefalitídu. Aj pre človeka však môže byť v menšine prípadov významná infekcia parazitom rodu Babesia, ktorá môže prebiehať nepoznaná popri borelióze. Je to v prvom rade ochorenie psov, podobné malárii, ale môže ohroziť aj ľudí s oslabenou imunitou - veľmi malé deti, starších a chronicky chorých. Ďalšie, ale zriedkavo prenášané choroby sú ehrlichióza, Q-horúčka a desiatky iných.
Kliešte sú také leňochody medzi hmyzom. Keď sa prichytia na človeka alebo jeho odev, celé hodiny sa môžu pomaličky špacírovať, kým nájdu vhodné miesto v teple, vlhku a s jemnou kožou, kde sa na niekoľko dní prisajú a pijú krv. Športovci v prírode často obľubujú čierne odevy, ale práve na svetlom odeve a koži je možné kliešťa pristihnúť na jeho púti ešte predtým, než zasadne k hostine a stihne napáchať akúkoľvek škodu.
Ani po prisatí kliešťa nie je ešte všetko stratené. Za prvé, ani nemusí byť infikovaný, na čo sa však samozrejme nedá spoliehať. Ale závažnosť vyvolaného ochorenia záleží aj od množstva preneseného infekčného agens, takže čím skôr a čím šetrnejšie kliešťa odstránime, tým je nižšie riziko závažného ochorenia. Hlavne, pri odstraňovaní sa nesmie stlačiť alebo pridusiť, napríklad olejom, aby sa do rany nedostal obsah jeho žalúdka. Krútenie naľavo či napravo je nezmysel, treba ho podobrať za hlavu a vykývať. Ak v rane ostanú drobné zvyšky, väčšinou sa odhoja bez následkov, len ranu treba po odstránení kliešťa aj dezinfikovať.
Čo sa udeje potom, záleží od mikroorganizmov, ktoré kliešť preniesol. Platí, že vírusy kliešťovej encefalitídy, ktoré sídlia v jeho slinách, sa do rany dostávajú ako prvé, borélie z čreva nasledujú až po mnohých hodinách. Okrem toho záleží, aký druh borélie bol prenesený. Originálna americká Borelia burgdorferi sa v Európe vyskytuje zriedkavo, 80% izolátov je druhu Borelia afzelii, ktorá spravidla infikuje len kožu, zato v nej môže dlho pretrvávať s rôznymi, aj netypickými prejavmi. Ako je známe, prejavom infekcie je v priebehu dní a týždňov sa šíriace kruhovité začervenanie so svetlým stredom, erythema migrans. Ale ani chýbanie viditeľného miesta vpichu a kožných príznakov infekciu nevylučujú.
Kauzálna liečba kliešťovej encefalitídy nie je známa, sú však k dispozícii účinné očkovacie látky. Ako pri všetkých infekčných chorobách, teda aj vírusových, zvýšená fyzická námaha počas inkubačnej doby zhorší nasledovný priebeh ochorenia. Ľahko sa teda môže stať, že športovec alebo pracovník v teréne, ktorý si kliešťa nevšimne, alebo mu nevenuje pozornosť a nasledujúce dni intenzívne fyzicky pracuje, si zhorší priebeh nastupujúcej encefalitídy, ktorej príznaky sa objavia až po týždni alebo neskôr. Je dôležité si uvedomiť, že toto ochorenie prebieha vo dvoch fázach a po ústupe prvých príznakov možno očakávať ich návrat v rámci meningoencefalitídy – zápalu mozgu a mozgových blán, pri ktorom môže byť ohrozený život pacienta. Chronická únava a príznaky postihnutia nervového systému potom môžu pretrvávať dosť dlho. Nie je to teda ochorenie, ktoré by sa dalo bez následkov „prechodiť“.
Účinné očkovacie látky proti borelióze nie sú, zato je liečiteľná antibiotikami a čím skôr liečba začne, tým je riziko dlhotrvajúceho alebo chronického ochorenia nižšie. Včasnou liečbou je možné predísť šíreniu borélii v organizme a zápalovému poškodeniu kĺbov, nervového systému alebo srdca, dokonca aj očí, ktoré sa už nemusia úplne zahojiť. Napríklad bolo zistené, že zápal kĺbov (lymská artritída) pravdepodobne nie je spôsobený len živými boréliami, ale aj pozostatkami ich bunkovej steny, peptidoglykanmi, ktoré antibiotická liečba neodstráni.
Antibiotická liečba jedinou dávkou doxycyklínu, podanou do 72 hodín, sa odporúča po nájdení kliešťa rodu Ixodes, ktorý bol prisatý viac, ako 36 hodín pri pobyte v endemickej oblasti (ktorou môže byť v lete väčšina republiky). Neskôr, u pacientov s typickým začervenaním kože (erythema migrans) sa odporúča antibiotická liečba v trvaní 7-14 dní (podľa nasadeného antibiotika - doxycyklín, amoxycilín, azitromycín, cefuroxím); najspoľahlivejší je doxycyklín, ale nie je vhodný pre deti. V prípade nevysvetliteľných dlhotrvajúcich príznakov - bolesti hlavy, slabosti, malátnosti (označovaných ako "chrípkové"), prípadne horúčky je vhodné myslieť na možnosť boreliózy aj u pacientov, ktorí o prisatí kliešťa síce nevedia, ale nemôžu ho vylúčiť a vtedy treba vykonať serologické vyšetrenia na protilátky proti boréliam, prípadne iným mikroorganizmom. Tieto však vyžadujú určitý čas (než sa u pacienta vytvoria protilátky) a neskoršie nasadená antibiotická liečba musí trvať týždne, hoci so slušnou nádejou na uzdravenie; v tomto prípade sa spravidla používa doxycyklín, hoci máva najviac nežiadúcich účinkov. Na rad môžu prísť aj ďalšie, injekčné antibiotiká. V tejto súvislosti je zaujímavá informácia, že vedci z Northwestern University v Illinois nedávno pri hľadaní novej liečby boreliózy pretestovali vyše 500 antibiotík a ďalších už zaregistrovaných liekov a v pokusoch na myšiach zistili, že na borélie je vysoko účinné, oveľa účinnejšie ako doxycyklín dávno známe penicilínové antibiotikum piperacilin.
Tento objav môže byť významný aj preto, lebo neskoro rozpoznaná borelióza s postihnutím kĺbov a orgánov sa lieči dlho, ťažko a často nie celkom úspešne. Príznaky, trvajúce viac, ako pol roka postihujú (v USA) 10-20% pacientov po liečbe Lymskej boreliózy: poruchy sústredenia, únava, bolesti svalov, kĺbov a hlavy, závraty, mravenčenie... Dostali označenie post-treatment Lyme disease syndrome (PTLDS - syndróm po liečbe Lymskej choroby). U väčšiny pacientov časom ustúpia a úmrtia sú zriedkavé. Ale aj to stačí na to, aby bola lymská borelióza veľmi nepríjemná choroba s vopred neistým koncom, ktorej je lepšie predísť.
Niektoré zdroje:
John O Meyerhoff: Lyme Disease. Medscape eMedicine, updated: May 17, 2023
Lisa O'Mary: Tick Season Is Back, but New Lyme Treatment Is on the Horizon. Medscape eMedicine, 30.4.2025
Štandardné postupy MZ SR
Slovenští vědci vyvinuli slibnou vakcínu proti klíšťatům
Autor: Jaroslav Petr (08.04.2006)
Hlodavci, žaludy a lymská borelióza
Autor: Jaroslav Petr (11.05.2006)
Další dosud neznámá hrozba od klíšťat – demence
Autor: Josef Pazdera (18.01.2013)
Ve Spielbergově Jurském parku by dnes hlavní roli hrála klíšťata
Autor: Josef Pazdera (13.12.2017)
Je lymská borelióza biologickou zbraní americké armády?
Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2019)
Lze léčit přetrvávající potíže po lymeské borelióze?
Autor: Václav Diopan (24.01.2021)
Může být klíště pro naše zdraví něčím užitečné?
Autor: Josef Pazdera (21.02.2021)
Statický náboj ve službách krvežíznivého parazita.
Autor: Dagmar Gregorová (13.07.2023)
Diskuze:
obvyklé zvolání na palubě letadla: Je mezi přítomnými lékař?
Eva M,2025-05-25 22:18:34
Dobrý den, téma je pro mne bohužel osobní, a to v podobě pozitivních protilátek IgG u rodinného příslušníka s dalšími potížemi bez rozumného společného jmenovatele - jest to téma náhodné, nebo jest přítomen zkušený odborník na problematiku?
... dosavadní rešerše přinesla rozporné výsledky, tož by se mi takový specialista vyloženě hodil....
Re: obvyklé zvolání na palubě letadla: Je mezi přítomnými lékař?
Florian Stanislav,2025-05-26 10:53:07
Odborník rozhodně nejsem. Měl jsem v mládí klíšťata vícekrát. Asi v 55 letech jsem měl po houbaření souvislý červený flek pod kolenem, ne soustředné kruhy, lékař řekl, že antibiotika nejsou třeba. Asi 2-měsíce mě bolely nohy, hlavně lýtka, taky klouby, antibiotika jsem dostal po několika měsících a byl vyšetřen pak v nemocnici u odbroné lékařky. Antigeny v krvi byly zvýšené, lékařka se vyjadřovala mírně, asi ve smyslu, že to může být opakovaně nízkou infekcí z klíšťat jako reakce proti tomu.
Byl kdysi i nějaký výzkum, že lidé z oblasti, kde nakažená klíšťat jsou hodně, mají více natigenů.
Závěr laika : zhruba půl roce jsem byl bez potíží. Takže antibiotika asi pomohou i se zpožděním měsíců ( červenou skvrnu jsem měl jen jednou na počátku).
Re: Re: obvyklé zvolání na palubě letadla: Je mezi přítomnými lékař?
F M,2025-05-27 11:19:23
Také jsem laik, tak můžu jen pár zajímavostí z pozorování okolí. Znám lidi kteří pracovali v lese (na pasekách) v době kdy klíšťata nikdo neřešil (90 léta), kteří měli v sezóně cca 20 klíšťat každý pracovní den. Ty které vídám byli v nevalném zdravotním stavu dlouho před 60 rokem (spíš 50) s pár výjimkami. Nejsem schopný posoudit kolik toho šlo za boreliemi a imunitou a kolik za těžkou prací v obtížných klimatických podmínkách, ale řekl bych s ohledem na ostatní těžké profese, že tam byl slušný podíl.
K té encefalitidě, když jsem dorazil na infekční já, ovšem kvůli dobrovolnějšímu pobytu na loukách a v lese (2-6 kousků pár dní v týdnu, ale ne v posledních letech předtím), tak mi bylo odpovězeno, že je rozdíl v získávání imunity proti encefalitidě a borelióze. Proti encefalitidě, byla myšlena asi ta hlavní virová varianta, obecně vzácněji se může v encefalitidu rozvinout lecos, si tělo vytváří účinné dlouhodobé protilátky, takže slabší infekce v minulosti fungují jako očkování. A vskutku, nejsem si vědomý toho, že by někdo z těchto lidí byl s encefalitidou léčen. Což samozřejmě neznamená, že je člověk 100% imunní, oslabení, nový kmen...
Naopak proti borelióze prý (potvrzeno i z jiných zdrojů) tak dobře nefungují a borelie jsou schopny se schovat a počkat a reinfekce bývají i horší ("často mohou být").
K těm igG, ty v té době doktorům u "nás" dělaly bolesti hlavy (r2000 a něco málo). Pokud jsem to dobře pochopil, tak ty protilátky mohou být opravdu vysoké i bez infekce, mohou vyletět při každém podráždění imunity a opravdu se jen na jejich základě nedá nic moc usuzovat, tedy asi jen to, že se člověk kdysi s infekcí potkal. V té době se vylučovaly ostatní možnosti, aby se něco nezanedbalo a potom se případně použily vysoké dávky antibiotik a doufalo se, že to zabere. Nakolik se ta diagnostika zlepšila netuším.
Aktivní borelie jsou (obvykle byly) na antibiotika citlivé, takže zabrat by měly a není nač s cestou k lékaři čekat i když (právě protože) ta vyšetření mohou u nespecifických příznaků chvíli trvat . Problém je v tom, že v těch pozdějších fázích (2,3tí měsíce i roky po kroužku) v tkáních (nervy, svaly, klouby,+) již působí doživotní škody (různého rozsahu) a je opravdu důležité to zastavit co nejdříve. Potom ta regenerace trvá měsíce, roky a už může být možná jen do omezené míry. To se týká konkrétně mě borce/pitomce, který to po první návštěvě u obvodního s příslibem brzkého uzdravení nechal být a oral až padl.
Re: obvyklé zvolání na palubě letadla: Je mezi přítomnými lékař?
F M,2025-05-26 14:14:22
Rada byť nepopulární, ale kterou si troufnu dát. Předpokládám, že ty protilátky viděl lékař který si je vyžádal.
Specialisté na borelie jsou na infekčních odděleních. Třeba v Brně v Bohunicích, nebo klinikách. Žádnou jinou radu na internetu bych jako radu nebral.
Přidám pár informací, podpůrných k té radě. U těch dlouhodobých protilátek je opravdu těžké/nemožné něco říct jistě jen z toho 1 čísla. Otázka je kolik těch vyšetření proběhlo a která mají následovat. Ono se obvykle jde vylučovací metodou a podle anamnézy...
Pravděpodobně ty příznaky jsou nespecifické, bolest hlavy, únava, bolest svalů a podobně, tam je problém, že to může být prakticky cokoli, chce to ovšem dořešit a to ať jsou ty příznaky jakékoliv. Může to být "ptákovina", dočasná zhoršená psychická kondice (dočasný krátkodobý zdroj stresu), následky po infekci které odezní, ale podobně se prvně začíná projevovat i sousta těch nejzávažnějších onemocnění.
Ještě vzhledem k tomu, že jsme v ČR přidám toto, i když by řešení těchto problémů mělo být samozřejmostí. I ten psychický problém není drobnost, třeba stres nečekaně dokáže tělo vystresovat (únava, bolesti, imunita, nespavost a dokola až nemusí být cesta ven) a tím ho přivést k dalším chorobám a klidně i zničit, takže pokud to zajde až takhle daleko je třeba řešit i to (může stačit i jenom změnou režimu). Ty projevy samozřejmě nejsou psychické, to tělo je opravdu v zátěži po všech stránkách. Tady, ten režim a tak, tam může být trochu dluh na straně lékařů, chce to víc času na vyzpovídání pacienta.
Takže nakonec ta již několikrát naznačená rada, jít k lékaři, dát dohromady ty obtíže a doby trvání, klidně i předem doma v klidu na papír a jít. Telefon kromě objednání asi stačit nebude/by neměl.
Re: Re: obvyklé zvolání na palubě letadla: Je mezi přítomnými lékař?
Eva M,2025-05-28 10:20:38
Moc Vam obema dekuji za zkusenosti. Problem je v tom, ze se rod. príslusnik "dal na cestovani" - ted tu ani nema trv. pobyt - a navic (k tem potizim) je "od prirody ponekud strelenej"; takze si jen pred casem jako samoplatce zopakoval jakysi starsi odber jako kontrolu - takze neexistuje ten "lekar, co si to vyzadal"; jsem jen ja, tady, a mam starost... nejak to bude.
Borůvková sezóna a klíšťata
Florian Stanislav,2025-05-25 19:01:02
Borůvková sezona o prázdninách se dala přežít bez kláštěte. Ráno se šlo po rose v suchém horkém počasí v gumovkách a každé 2-3 hodiny je postříkat sprejem. Před jízdou domů na kole se celý převlect a sundané šaty i trenky vyklepat i obrácené, doma se vysprchovat. Lesní oblečení pověsit na šňůru na slunce do druhého dne.
Lidé, kteří měli vícekrát kliště, mají v krvi víc antigenů. Je otázka, co je nakažené klíště a jak je nakažené.
Pamětníci na vsi říkali, že před válkou zánět mozkových blan moc nebýval, údajně to přišlo se sovětskou armádou asi přes koně, kterých bylo i ve druhé válce spoustu. Louky se sekly třikrát. Nejvíc klášťat je okraji lesa podle stok louky.
Jiná věc je, že na vsi se do lesa v létě moc nechodilo, neměli čas, sušilo se a dělalo se na poli s obilím. A v lese když se šlo na houby, tak bylo čisto, ne džungle malin, ostružin a náletových křovin.
Berte to jako vzpomínku na čisté borůvkové lesy. Borovic 80-100 letých je nyní málo.
Klášťat je spoustu i na Sibiři, mráz přežijí, potřebují vlhko, jinak jsou málo aktivní. Sucho sice je, ale ne koncem jara na loukách s půlmetrovou neposečenou trávou. Pes míval nejvíc klášťat koncem dubna a v květnu.
Drobné doplnění a korekce
Ladislav Machala,2025-05-25 00:59:23
Kromě lymeské borreliózy a klíšťové meningoencefalitidy, které jsou v našich končinách suverénně nejčastějšími „tick-borne“ infekcemi, přenášejí klíšťata ještě některé další infekční onemocnění, která se v našich podmínkách vyskytují častěji, nežli v článku též zmiňovaná babezióza. Jsou to jednak infekce způsobené rickettsiím příbuznými organismy jako je Anaplasma phagocytophilum, Ehrlichia chafeensis a Neoehrlichia mikurensis, které zajímají spíše veterináře, ale mohou způsobit onemocnění i u lidí. Dále jsou to bakterie Francisella tularensis a Coxiella burnetii, pro které je přenos klíšťaty jen jednou z více možností cest nákazy. Klíšťaty také může být přenášen původce nemoci z kočičího škrábnutí Bartonella henselae. U klíšťat rodu Dermacentor (piják) byla na našem území prokázána přítomnost rickettsií R. helvetica a R. raoultii, které mohou způsobit onemocnění lidí a s jejich výskytem u nás je proto též nutné počítat.
Výše uvedené klíšťaty přenášené infekce lymeská borrelióza a klíšťová meningoencefalitida mnohou být závažnými onemocněními samy o sobě, ale výjimečné nejsou ani současné infekce (koinfekce) těmito patogeny, které obvykle probíhají, jak může z vlastní praxe dosvědčit i autor těchto řádků, mnohem závažněji, což potrhuje význam preventivních opatření proti těmto onemocněním.
A ještě drobná korekce – klíšťata nejsou mezi hmyz, se kterým sice patří do společného kmene členovců, ale řadí se mezi pavoukovce Arachnida.
Ja som mal desiatky kliestov
Radoslav Pořízek,2025-05-24 17:58:47
Hmm, tak pan Ciernik nema rad cierny odev ;)
> Športovci v prírode často obľubujú čierne odevy, ale práve na svetlom odeve a koži je možné kliešťa pristihnúť na jeho púti ešte predtým, než zasadne k hostine a stihne napáchať akúkoľvek škodu.
Doplnil by som aj, ze pri puti na kozi sa da casto kiest aj ucitit, ked vam narazi do chlpku, treba byt len trochu vnimavy.
Jak uz bolo spominane, kliest je pomaly, takze ked ste v rizikovom prostredi, tak velmi pomaha sa tak raz za pol hodiny letmo skotrolovat, ci po vas nieco nelezie.
Ja som si povytahoval desiatky (ak nie stovky) kliestov, a nastastie nikdy nic. Je pravda, ze zpravidla bol vytiahnuty do niekolkych hodin, zriedkakedy so mnou prenocoval. Ked ho nenechate hlboko zavrtat, je lahke ho vytiahnut, netreba nasadzovat nijake specialne techniky.
Mozno som mal stastia aj preto, ze som skoro vsetky klieste mal zo zahrady, a asi to nebola oblast s nakazou.
Chcel by som sa teda spitat, ci v dnesnej dobe existuje mapa, kde by sa dalo pozriet, v ktorych oblastiach sa vyskytuju klieste s nakazou.
Re: Ja som mal desiatky kliestov
Matej Čiernik,2025-05-24 18:43:51
Zadajte do vyhľadávača "mapa výskytu klíšťat" alebo "mapa výskytu kliešťa", vyhodí Vám najmenej 3 pre SR aj ČR.
Re: Re: Ja som mal desiatky kliestov
Radoslav Pořízek,2025-05-25 09:18:04
Dakujem za informaciu. Nezaujima ma ani tak vyskyt kliestov, ako pravdepodobnost, ze budu v sebe niest nakazu.
Tomuto asi najviac vyhovuje najdena stranka od týmu Dr. Burýškové - https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistatech/clanek/mapy-vyskytu-infikovanych-klistat-v-cr
Skusil by som sa spytat z druhej strany, ako sa meria rozsirenost nakazy a ako sa k tomuto zbieraju udaje?
Pokial som to dobre pochopil, tym Dr. Burýškové odchytava kliestov a potom ich testuje na nakazu.
Robit statistiku z lekarskych osetreni asi nie je statisticky relevatne, pretoze nie kazdy, kto ma kliesta, si ho necha u lekara osetrit, aby to mohlo byt zaznamenane. Mozno by to slo monitorovanim vyskytu vyslednych ochoreni u ludi, keby uviedli miesto nakazy, ale to mi tiez nepride statisticky spolahlive, nakolko tu budu budu prevazovat turisticky oblubene lokacie.
NAKAŽENÍ KLÍŠTETEM
Alexis Bergman,2025-05-24 15:52:05
Očkování je bezvýsledné, protože zasahuje pouze jedno z mnoha skupin nákazy. Po objevení klíštěte a jeho odstranění ihned navštívit nemocnici k vyšetření protivnou punkcí. Jinak hned nasadit antibiokum jako Sumamed nebo Klacid.
Re: NAKAŽENÍ KLÍŠTETEM
Mintaka Earthian,2025-05-24 19:56:53
RE: "Po objevení klíštěte a jeho odstranění ihned navštívit nemocnici..."
To bych si musel vozil mobilní kliniku s sebou. Během života jsem si jich vytáhl stovky.
Co ovšem málokdy zaznívá je, že klíště má několik stádií vývoje.
Aby přenášelo nemoc, musí k ní nejprve někde přijít.
Že by vás nakazila "larva" (3 páry nohou) je málo pravděpodobné.
Nymfa nebo dospělé klíště (4 páry nohou) už je riziko vyšší.
Doporučuji přípravek "Klíšťák". Gelem ho zakápnete, to ho téměř ihned usmrtí a desinfikuje. Po pár minutách gel ztvrdne a většinou jeho sloupnutím sundáte i klíště.
A přeji mnoho zdaru do Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Re: Re: NAKAŽENÍ KLÍŠTETEM
Radoslav Pořízek,2025-05-25 09:03:20
Tiez som si ich vytiahol desiatky (mozno az stovky) a nikdy som neochorel.
Takze tiez mi prijdu tieto doporucenia okamzitej lekarskej pomoci prehnane.
Co som pocul, tak dolezite je, ci kliest pochadza z oblasti, kde su rozsirene nakazy, ktore prenasa. Preto som sa pytal na tu mapu nakazy kliestov, lebo mi pride dolezita.
Este taka pikoska: raz som skusal kliesta utopit v pohari vody. Hybal sa usete po hodine pod vodou...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
