O.S.E.L. - Tarbosaurus nebyl asijským tyranosaurem
 Tarbosaurus nebyl asijským tyranosaurem
…aneb Pár vět o postrachu křídového Mongolska

Rekonstrukce pravděpodobného vzezření dospělého jedince druhu Tarbosaurus bataar. Tento obří tyranosauridní teropod dosahoval délky 10 až 12 metrů a hmotnosti kolem 5000 kg, byl tedy jen o trochu menší než jeho severoamerický příbuzný Tyrannosaurus rex. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedia (CC BY 4.0)
Rekonstrukce pravděpodobného vzezření dospělého jedince druhu Tarbosaurus bataar. Tento obří tyranosauridní teropod dosahoval délky 10 až 12 metrů a hmotnosti kolem 5000 kg, byl tedy jen o trochu menší než jeho severoamerický příbuzný Tyrannosaurus rex. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedia (CC BY 4.0)

O obřím tyranosauridním teropodovi druhu Tarbosaurus bataar už bylo na tomto webu pojednáno mnohokrát. Kromě jakýchsi základních údajů byla probrána také otázka jeho tělesných rozměrů, dějin jeho vědeckého objevu, potenciální přítomnosti hrdelního vaku, celkové ekologii a fyziologii, příbuznosti k rodu Zhuchengtyrannus a mnoho dalšího. Ještě však nebyla samostatně zodpovězena otázka, kterou si kladou paleontologové již sedm desetiletí – skutečně byl Tarbosaurus jen východoasijskou formou (resp. druhem) severoamerického rodu Tyrannosaurus? Ostatně dnes mnoho badatelů uznává názor, že předkové slavného „T. rexe“ přišli do Severní Ameriky (resp. subkontinentu Laramidie) právě z východní Asie a rody Tarbosaurus a/nebo Zhuchengtyrannus tak dokonce mohly být jeho přímými vývojovými předky.[1] Oba asijští tyranosauridi nepochybně patřili k vývojově nejbližším příbuzným druhu T. rex a v obou případech byly jejich fosilie některými paleontology považovány za zkameněliny „asijského tyranosaura“.[2]

 

Významné rozdíly v anatomické stavbě lebečních kostí tarbosaura (A) a tyranosaura (B) nejspíš plně opravňují k tomu, abychom oba obří tyranosauridy považovali za zcela samostatné a odlišné rody. Kredit: Jørn H. Hurum and Karol Sabath; Wikipedia (CC BY 2.0)
Významné rozdíly v anatomické stavbě lebečních kostí tarbosaura (A) a tyranosaura (B) nejspíš plně opravňují k tomu, abychom oba obří tyranosauridy považovali za zcela samostatné a odlišné rody. Kredit: Jørn H. Hurum and Karol Sabath; Wikipedia (CC BY 2.0)

Tarbosaurus je obecně klasifikován jako zástupce čeledi Tyrannosauridae a podčeledi Tyrannosaurinae, kam spadá společně se severoamerickými rody Tyrannosaurus a Daspletosaurus, dalším potenciálním zástupcem je také podstatně menší a méně robustní mongolský rod Alioramus.[3] Tito tyranosauridi jsou blíže příbuzní rodu Tyrannosaurus než rodu Albertosaurus a s výjimkou aliorama jsou podstatně mohutněji stavění a mají relativně robustnější lebky než zástupci druhé podčeledi Albertosaurinae (kam jsou ostatně v současnosti řazeny pouze dva severoamerické rody – Albertosaurus a o několik milionů let dříve žijící rod Gorgosaurus).[4]

 

 

Tarbosauři byli na poměry své velikosti vcelku pohyblivými a svižnými lovci. Je možné, že v době před 70 miliony let byli na území současného Mongolska a Číny relativně hojnými vrcholovými predátory. Kredit: Eric Snively et al.; Wikipedia (CC BY 4.0)
Tarbosauři byli na poměry své velikosti vcelku pohyblivými a svižnými lovci. Je možné, že v době před 70 miliony let byli na území současného Mongolska a Číny relativně hojnými vrcholovými predátory. Kredit: Eric Snively et al.; Wikipedia (CC BY 4.0)

Byl ale Tarbosaurus skutečně jen asijskou formou (či druhem) proslulého rodu Tyrannosaurus a měl by tedy být označován jako „Tyrannosaurus“ bataar? Ve skutečnosti byl takto vlastně již roku 1955 vědecky popsán sovětským paleontologem Jevgenijem Malejevem![5] V té době se nicméně o tyranosauridech mnoho nevědělo a Malejev tak spíše logicky předpokládal, že takto podobné obří formy teropodů budou nejspíš reprezentovat zeměpisně oddělené zástupce jediného rodu. Je nezbytné ihned dodat, že tuto klasifikaci podporují i některé novější odborné práce, publikované v letech 1992[6] a 2005[7]. Většinový pohled na tuto problematiku ale upřednostňuje tarbosaura jako samostatný rod, tyranosaurovi pouze blízce vývojově příbuzný. Některé fosilie tarbosaurů už byly v minulosti řazeny do dalších, pravděpodobně neplatných taxonů, jako je Jenghizkhan, Maleevosaurus, Shanshanosaurus nebo Chingkankousaurus, jiné tarbosauří zkameněliny byly v průběhu doby popsány také jako Albertosaurus periculosus, Tyrannosaurus luanchuanensis nebo Tyrannosaurus turpanensis.[8] Objevil se dokonce názor, že zástupci blízce příbuzného rodu Alioramus mohou být ve skutečnosti juvenilními exempláři tarbosaura, ačkoliv lebeční útvary a počet zubů obou těchto tyranosauridů se neshodují.[9] Na tarbosaura se tedy zpočátku nahlíželo jako na asijskou formu (resp. druh) tyranosaura, ačkoliv brzy začal převládat názor, že anatomické rozdíly ve stavbě lebky a některé znaky na postkraniální kostře obou tyranosauridů jsou dostatečně významné na to, aby bylo možno je považovat za rozdílné rody.[10]

 

Na přelomu století začal převažovat názor, že tarbosaurus je skutečně odlišným rodem, ale tyranosaurovi velmi blízce příbuzným – jedná se o jeho sesterský taxon (tedy o nejbližšího známého příbuzného, s nímž patrně sdílel relativně nedávno žijícího evolučního předka).[11] V roce 2003 však byla publikována analýza lebek tyranosauridů, podle níž byl bližším příbuzným tarbosaura asijský alioramus, s nímž sdílí anatomický znak poskytující lepší rozložení tlaků při kousání (a ten přitom není přítomen u ostatních tyranosauridů).[12]

##seznam_reklama##

Výsledkem této práce tak bylo rovněž poznání, že východoasijští tyranosaurini mohli tvořit vlastní vývojovou skupinu, zcela nezávislou na severoamerické vývojové linii. V roce 2013 byla nicméně v rámci popisu nově objeveného tyranosaurida druhu Lythronax argestes provedena podrobnější fylogenetická analýza, podle níž byli skutečně vzájemně nejbližšími příbuznými tři tyranosaurini z Východní Asie a Severní Ameriky, konkrétně druhy Zhuchengtyrannus magnus z pozdního věku kampán v Číně, Tarbosaurus baatar z raného věku maastricht Mongolska a Číny a konečně Tyrannosaurus rex z pozdního věku maastricht západu Severní Ameriky (Laramidie).[13] Zmíněný Lythronax měl být přitom sesterským taxonem ke kladu tvořenému právě touto trojicí. Jak se také ukázalo, všichni dosud známí asijští tyranosauroidi mohli být součástí jedné jediné evoluční radiace. Pozdější výzkumy toto pojetí potvrzují, Tarbosaurus bataar v nich totiž vychází jako nejbližší vývojový příbuzný druhu T. rex a mírně starší čínský Zhuchengtyrannus magnus je sesterským taxonem obou těchto druhů.[14][15] A jak bychom to tedy „měli říkat správně“? Velmi jednoduše – tarbosaurus nebyl žádným „asijským tyranosaurem“, ale spíše „asijskou obdobou tyranosaura“. A zároveň i jeho nejbližším dosud známým příbuzným


Napsáno pro DinosaurusBlog a OSEL.

 

Short Summary in English: Tarbosaurus was a giant theropod dinosaur from the subfamily Tyrannosaurinae within the family Tyrannosauridae. Other members of this subfamily include famous Tyrannosaurus and the earlier genus Daspletosaurus from North America and possibly the Mongolian genus Alioramus. Today the genus Tarbosaurus is mostly considered the closest known evolutionary relative of Tyrannosaurus.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tarbosaurus

https://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/tarbosaurus.html

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/tarbosaurus.php

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/you-say-tyrannosaurus-i-say-tarbosaurus-142897656/

https://www.mindat.org/taxon-4822630.html


[1] Brusatte, S. L.; Carr, T. D. (2016). The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs. Scientific Reports. 6: 20252.

[2] Bolotsky, I. Y.; Ermatsans, I. A.; Bolotsky, Y. L. (2021). Tyrannosaurid remains (Dinosauria: Tyrannosauridae) from localities in Blagoveshchensk and Kundur (Amur Region, Russia) (PDF). Biota and environment of natural areas. 2021 (2): 49-70.

[3] Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387.

[4] Fiorillo, A. R.; Tykoski, R. S. (2014). Dodson, P. (ed.). A Diminutive New Tyrannosaur from the Top of the World. PLoS ONE. 9 (3): e91287.

[5] Maleev, E. A. (1955). Giant carnivorous dinosaurs of Mongolia (PDF). Doklady Akademii Nauk SSSR. 104 (4): 634–637.

[6] Carpenter, K. (1992). Tyrannosaurids (Dinosauria) of Asia and North America. In Mateer, Niall J.; Peiji, Chen (eds.). Aspects of Nonmarine Cretaceous Geology. Beijing: China Ocean Press (str. 250–268).

[7] Carr, T. D.; Williamson, T. E.; Schwimmer, D. R. (2005). A new genus and species of tyrannosauroid from the Late Cretaceous (middle Campanian) Demopolis Formation of Alabama. Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (1): 119–143.

[8] Brusatte, S. L.; Hone, D. W. E.; Xu, X. (2013). Phylogenetic revision of Chingkankousaurus fragilis, a forgotten tyrannosauroid from the Late Cretaceous of China. in Parrish, Molnar, Currie and Koppelhus (eds.). Tyrannosaurid Paleobiology. Indiana University Press (str. 1–13).

[9] Currie, P. J. (2003). Cranial anatomy of tyrannosaurids from the Late Cretaceous of Alberta. Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 191–226.

[10] Hurum, J. H.; Sabath, K. (2003). Giant theropod dinosaurs from Asia and North America: Skulls of Tarbosaurus bataar and Tyrannosaurus rex compared (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 161–190.

[11] Holtz, T. R. Jr. (2004). Tyrannosauroidea. In Weishampel, D. B.; Dodson, P.; Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria (Second Edition). Berkeley: University of California Press (str. 124).

[12] Currie, P. J.; Hurum, J. H.; Sabath, K. (2003). Skull structure and evolution in tyrannosaurid phylogeny (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 227–234.

[13] Loewen, M. A.; et al. (2013). Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans. PLOS ONE. 8 (11): e79420.

[14] Voris, J. T.; et al. (2020). A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids. Cretaceous Research. 110: 104388.

[15] Warshaw, E. A.; Fowler, D. W. (2022). A transitional species of Daspletosaurus Russell, 1970 from the Judith River Formation of eastern Montana. PeerJ. 10. e14461.


Autor: Vladimír Socha
Datum:03.05.2023