Jak byl objeven asijský T. rex  
…aneb Pár vět o historii výzkumu tarbosaura

Ilustrace znázorňující mládě a dospělého jedince druhu Tarbosaurus bataar. Právě kostry juvenilních a subadultních jedinců tohoto velkého teropoda zmátly paleontology natolik, že pro ně v průběhu doby vymýšleli množství dnes již neplatných vědeckých jmen. Kredit: Vladimír Rimbala; ilustrace z autorovy knihy Legenda jménem Tyrannosaurus rex (nakl. Pavel Mervart, 2019)
Ilustrace znázorňující mládě a dospělého jedince druhu Tarbosaurus bataar. Právě kostry juvenilních a subadultních jedinců tohoto velkého teropoda zmátly paleontology natolik, že pro ně v průběhu doby vymýšleli množství dnes již neplatných vědeckých jmen. Kredit: Vladimír Rimbala; ilustrace z autorovy knihy Legenda jménem Tyrannosaurus rex (nakl. Pavel Mervart, 2019)

Jedním z paleontologických výročí, která si letos připomínáme, je také objev proslulého tyranosauridního teropoda druhu Tarbosaurus bataar, jehož fosilní pozůstatky byly poprvé objeveny před 75 lety na území mongolské pouště Gobi. V roce 1946 navázala sovětská paleontologická expedice do Gobi na meziválečnou éru slavných amerických expedic, které se uskutečnily v letech 1922 až 1930.[1] Sověti z nedávno skončené devastující války vyšli jako vítězná mocnost a vliv Sovětského svazu v této středoasijské zemi ještě zesílil. Paleontolog a spisovatel Ivan Antonovič Jefremov tak jako vedoucí expedice objevoval zaniklý svět pozdní křídy takřka v „domáckém“ prostředí. To ale rozhodně neznamenalo, že by zdejší klimatické a logistické podmínky byly ke členům výpravy jakkoliv přívětivé. Jefremov popisuje tyto výpravy ve své knize Cesta větrů a některé jím uvedené informace jsou skutečně velmi zajímavé.[2] Tak například se dozvídáme, že mongolští domorodí obyvatelé byli ještě ve 40. letech minulého století natolik vyděšeni terénními nákladními automobily sovětské výpravy, že se před nimi dávali na zběsilý útěk. Možná ještě zajímavější jsou ale poznámky o tom, že oblast bohatou dinosauřími zkameněliny nazývali místní obyvatelé po staletí „Hřbitovem draků“. Dřívější nálezy lebek kachnozobých saurolofů v Gobi dokonce Jefremova inspirovaly i k napsání ojedinělého sci-fi románu Hvězdné koráby, vydaného v roce 1948.[3] Významným prvkem v tomto románu je právě dinosauří lebka s kruhovým otvorem, nasvědčujícím tomu, že dinosaury na konci křídy vyhubila mimozemská civilizace s moderními zbraněmi. Vrátíme-li se ale do reality, pak můžeme konstatovat, že objev obřího tyranosaurida tarbosaura byl sám o sobě velkým dobrodružstvím. V již zmíněném roce 1946 uspořádali ruští vědci společnou sovětsko-mongolskou expedici na lokality v rámci souvrství Nemegt, a to na území Jihogobijského ajmagu (jih Mongolska). O řídkém osídlení této oblasti svědčí i fakt, že na více než 165 000 km2 rozlohy (téměř dvě České republiky) zde žije jen asi 65 tisíc obyvatel.[4] V době výpravy tam bylo obyvatel ještě méně, prakticky šlo tedy o liduprázdný a nehostinný kraj. Sověti zde slavili velké vědecké úspěchy také v letech 1948 a 1949 a jednou z jejich nejcennějších trofejí byly lebky a další části koster velkého dravého dinosaura. Ten byl formálně popsán v roce 1955 paleontologem Jevgenijem Alexandrovičem Malejevem jako Tyrannosaurus bataar, protože byl severoamerickému dinosaurovi stejného rodového jména značně podobný.[5] Tarbosaurus znamená v doslovném překladu „ještěr nahánějící strach“. Druhové bataar je zase nesprávným přepisem mongolského slova baatar, což znamená „hrdina“.[6]

Velmi dobře zachovaná kostra tarbosaura (exemplář PIN 553-1), která je zároveň holotypem dnes již neplatného druhu Gorgosaurus lancinator. V současnosti známe již přes třicet fosilních exemplářů tarbosaura, mnohé z nich ve skvělém stavu dochování a vysoké kompletnosti. První fosilie tohoto teropoda byly objeveny sovětskými paleontology již před 75 lety. Kredit: Gunnar-Ries; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)
Velmi dobře zachovaná kostra tarbosaura (exemplář PIN 553-1), která je zároveň holotypem dnes již neplatného druhu Gorgosaurus lancinator. V současnosti známe již přes třicet fosilních exemplářů tarbosaura, mnohé z nich ve skvělém stavu dochování a vysoké kompletnosti. První fosilie tohoto teropoda byly objeveny sovětskými paleontology již před 75 lety. Kredit: Gunnar-Ries; Wikipedia (CC BY-SA 3.0)

 

Tarbosaurus byl formálně popsán přesně půl století po tyranosaurovi a je zajímavé, že je dodnes některými vědci skutečně považován za východoasijský druh tyranosaura.[7] Holotyp tarbosaura nese označení PIN 551-1 a představuje nekompletní lebku a obratle. Další exempláře tarbosaurů byly objeveny i při následujících sovětských expedicích a v 60. až 70. letech pak také při polsko-mongolských expedicích, a to v poměrně velkém množství. V 90. letech a na přelomu století se do Mongolska vydávali také Američané, Japonci a Kanaďané, kteří zvýšili počet objevených exemplářů tarbosaura na víc než třicet, a to včetně nejméně 15 dochovaných lebek a několika poměrně kompletních postkraniálních částí koster.[8] Již v roce 1965 vyřešil taxonomický zmatek s fosiliemi tyranosauridů v souvrství Nemegt další sovětský paleontolog Anatolij Konstantinovič Roždestvenskij. Ten zahrnul fosilní exempláře tarbosauřích mláďat a jinak zdánlivě odlišných jedinců do jediného společného druhu, Tarbosaurus bataar.[9] Další časem stanovená rodová jména jako Jenghizkhan[10], Maleevosaurus[11] nebo Chingkankousaurus[12] už dnes nejsou považována za platná, protože byla uvedena do systematiky na základě fosilií různě starých exemplářů tarbosaura, považovaných za dospělce samostatných druhů teropodů. Taxony Gorgosaurus lancinator a Gorgosaurus novojilovi jsou v současnosti rovněž řazeny do rodu Tarbosaurus a se severoamerickým albertosaurinem stejného jména neměli patrně jejich zástupci mnoho společného.[13] Vědecký výzkum tarbosaurů v posledních desetiletích každopádně odhalil například velikost a strukturu jejich mozku[14], mechanické vlastnosti lebky[15], paleoekologii[16] nebo také ontogenezi a paleobiologii[17] tohoto druhu. Výrazným problémem se ale v poslední době stává černý trh s mongolskými fosiliemi, především pak právě se zkamenělinami tarbosaurů. Fosilie těchto „asijských tyranosaurů“, jak jsou pro povzbuzení většího zájmu potenciálních kupců přezdíváni, bývají překupníky fosilií vyváženy z Mongolska v poměrně velkém množství, a to i přes hrozící přísné tresty. Asi nejznámějším, ale zdaleka ne jediným takovým případem, byla vysoce kvalitní fosilie tarbosaura, nelegálně dražená ve Spojených státech amerických a roku 2013 navrácená americkými úřady Mongolsku v médii ostře sledovaném repatriačním procesu.[18] O tuto zkamenělinu za miliony dolarů měli mít mimochodem údajně velký zájem i hollywoodští herci Nicolas Cage a Leonardo DiCaprio. To už je ale jiný příběh, s historií objevu tohoto dinosaura příliš nesouvisející. Co tedy dodat na závěr? Snad jen tolik, že i v příštích letech se o tomto obřím teropodovi, objeveném právě před tři čtvrtě stoletím, nepochybně dozvíme ještě mnoho nových informací.


Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.

 

Short Summary in English: Tarbosaurus bataar was found in Mongolian Gobi Desert (Ömnögovi province, Nemegt Formation) in 1946 during the Soviet-Mongolian paleontological expedition. It was formally described in 1955 by Soviet paleontologist Evgeny Maleev.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tarbosaurus

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/tarbosaurus.html

https://www.dinochecker.com/dinosaurs/TARBOSAURUS

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_t/tarbosaurus.php

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/you-say-tyrannosaurus-i-say-tarbosaurus-142897656/

http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=53224

 


 

[1] Viz odkaz https://roychapmanandrewssociety.org/roy-chapman-andrews/

[2] Viz odkaz https://www.databazeknih.cz/knihy/cesta-vetru-38995

[3] Viz odkaz https://www.databazeknih.cz/knihy/hvezdne-koraby-44540

[4] Viz odkaz http://www.omnogovi.gov.mn/

[5] Maleev, E. A. (1955). Giant carnivorous dinosaurs of Mongolia. Doklady Akademii Nauk SSSR. 104 (4): 634–637.

[6] Hurum, J. H.; Sabath, K. (2003). Giant theropod dinosaurs from Asia and North America: Skulls of Tarbosaurus bataar and Tyrannosaurus rex compared (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 161–190.

[7] Carr, T. D.; Williamson, T. E.; Schwimmer, D. R. (2005). A new genus and species of tyrannosauroid from the Late Cretaceous (middle Campanian) Demopolis Formation of Alabama. Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (1): 119–143. doi: 10.1671/0272-4634(2005)025[0119:ANGASO]2.0.CO;2

[8] Holtz, Thomas R., Jr. (2004). Tyrannosauroidea. In Weishampel, David B.; Dodson, Peter; Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (Second edition). Berkeley: University of California Press. (str. 124). ISBN 978-0-520-24209-8.

[9] Rozhdestvensky, A. K. (1965). Growth changes in Asian dinosaurs and some problems of their taxonomy. Paleontological Journal. 3: 95–109.

[10] Olshevsky, G.; Ford, T. L. (1995). The origin and evolution of the tyrannosaurids, part 1. Dinosaur Frontline (japonsky). 9: 92–119.

[11] Carpenter, K. (1992). Tyrannosaurids (Dinosauria) of Asia and North America. In Mateer, Niall J.; Peiji, Chen (eds.). Aspects of Nonmarine Cretaceous Geology. Beijing: China Ocean Press (str. 250–268).

[12] Brusatte, S. L.; Hone, D. W. E.; Xing, X. (2013). Phylogenetic revision of Chingkankousaurus fragilis, a forgotten tyrannosauroid from the Late Cretaceous of China. in Parrish, Molnar, Currie and Koppelhus (eds.). Tyrannosaurid Paleobiology. Indiana University Press. 1–13.

[13] Carr, T. D. (1999). Craniofacial ontogeny in Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. 19 (3): 497–520. doi: 10.1080/02724634.1999.10011161

[14] Saveliev, S. V.; Alifanov, V. R. (2005). A new study of the brain of the predatory dinosaur Tarbosaurus bataar (Theropoda, Tyrannosauridae). Paleontological Journal. 41 (3): 281–289. doi: 10.1134/S0031030107030070

[15] Therrien, F.; Henderson, D. M.; Ruff, C. B. (2005). Bite me: Biomechanical models of theropod mandibles and implications for feeding behavior. In Kenneth Carpenter (ed.). The Carnivorous Dinosaurs. Indiana University Press (str. 179–237).

[16] Owocki, K.; Kremer, B.; Cotte, M.; Bocherens, H. (2019). Diet preferences and climate inferred from oxygen and carbon isotopes of tooth enamel of Tarbosaurus bataar (Nemegt Formation, Upper Cretaceous, Mongolia). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 537: 109190. doi: 10.1016/j.palaeo.2019.05.012

[17] Takanobu, T.; et al. (2011). Cranial Osteology of a Juvenile Specimen of Tarbosaurus bataar (Theropoda, Tyrannosauridae) from the Nemegt Formation (Upper Cretaceous) of Bugin Tsav, Mongolia. Journal of Vertebrate Paleontology. 31 (3): 497–517. doi: 10.1080/02724634.2011.557116

[18] Viz odkaz https://www.wired.com/2012/05/stop-the-tarbosaurus-auction/

Datum: 27.04.2021
Tisk článku


Diskuze:

Jefremov

Josef Nýč,2021-04-28 20:32:10

Myslím, že Jefremov je i autor vynikajících románů Mlhovina Andromedy a Hodina býka.

Odpovědět


Re: Jefremov

František Kroupa,2021-04-29 22:08:48

Mlhovina v Andromedě byla moje první scifi, vynikající. Hodina býka už zdaleka tak dobrá není. Moc pěkná je ale sbírka povídek "7 podivuhodných příběhů".

Odpovědět

Objevy

Tomáš Novák,2021-04-27 18:00:40

Myslím, že jsem někde zaznamenal i ilustraci mongolských pastevců, jak utíkají do jurt a za nimi víří prach ty sovětské kamazy, nebo co to tehdy měli za značku náklaďáků :-)

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace